Rozdělení dříve nerozdělitelných a čtení

18. června 2020 v 13:25 |  Červen 2020
Tak nám povolili víc lidí na fotbale , mysleli to jistě dobře , ale to, co se stane v jednotlivých klubech asi ne . Náš klub napsal, že fanoušci už v neděli na zápas můžou, ale pouze ti, který si před lety zakoupili takzvanou permanentku extra . Permanentku, kterou má asi tak třetina normálních fanoušků , protože cenově byla velmi drahá a navíc limitovaná . Takže tam půjdou většinou jen papaláši jo, fotbal pro fanoušky . Nicméně to vzbudilo vlnu nevole . Já jako jediná jsem tam napsala ,že mě to nepřekvapuje a čekala jsem to už dávno ,že půjde jen někdo . Spíš mě vadí to ,že tam může i kotel a ten může všude, i když tu permantku nemá . Jako vždycky jsou klubem zvýhodněni ve všem . V komenářích jsem četla otázku jedný vozíčkářky , jestli bysme nemohli na zápas i my . Vzhledem k tomu , že pan divnej mlčí nebude nic . A zrovna u vozíčkářů by se to vyřešit dalo - jsme nejmenší skupina na stadionu a evidentně hledali skupiny, kde je málo lidí . Nakonec se rozhodli asi nejhůř jak mohli, když tenhle druh permentek mají ve většině jen papaláši . Na druhou stranu zase by ostaní jeli do nás,že my tam můžeme a oni ne . Tohle nemá konce a pořád bude někdo na někoho naštvanej a ukřivděnej .A lidi jsou naštvaný , začali tam vytahovat , kdo fandí dýl a víc . Přesně to, co jsem očekávala . Už je nástavba , takže rychle upustili od toho ,že " když nepůjdem všichni , tak nepůjde nikdo " . Jde o titul , což chce vidět každej a najednou se na fanouškovskou solidaritu nehraje , komedie . A kotelníci tam bejt musí, protože ty si klub nesmí přece znepřátelit . Prostě tohle, že jen někdo neměli vůbec dělat a nadělá to spoustu zlýho . Ale jak řek klasik Jára Cimrman : Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit , ale to je asi tak jediné , co s tím můžeme dělat .

Taky jsem si koupila novou knížku, na kterou jsem se hodně těšila a sice Milé dítě . Je to fakt pecka a těměř na každý straně zvrat , plus u mě má i to , že se to odehrává na pomezí Česka a Bavorska , takže moje domovina . Ve městě Cham, kde to taky znam a je zajímavý číst o místě , kde vlastně žijete . Jinak rozhodně doporučuju přečíst , mě se teda hodně líbila .A o čem je ? Čtrnáct let ji drží zamčenou v chatě bez oken v lese. V tomto vězení mu porodila dvě děti. Všední den rodiny probíhá podle přesného plánu: jídlo, chození na záchod - všechno je přísně řízeno. Večer zpívá svým dětem písničky na dobrou noc, ve dne je vyučuje. Otec se stará o svou rodinu, chrání ji před světem tam venku. A nikdo mu nemůže jeho ženu a děti vzít, protože nikdo netuší, kde jsou... Tento thriller vymezuje hranice pochopitelného: krutý, tragický, hluboce dojemný.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama