Březen 2020

Tak trochu jiná fanynka

30. března 2020 v 9:12 Téma týdne
Při tématu "barvy v nás " se mi vybaví sportovní fanouškovství . Vždyť každej klub má svoje barvy, kterej takovej fanoušek hájí . Budu psát o fotbale , protože i tomu mám nejblíž, i když jsem nikdy nebyla typickej fanoušek . O fotbal jsem se začala zajímat už snad ve školce , přivedl mě k tomu můj o 9 let starší brácha jako kee všemu , co můj život ovlivnilo . Mám ještě o 8 let starší sestru , takže jsem si mohla vybrat jestli budu spíš holka nebo kluk a vyhrál brácha, nějak mě holčičí ségra nikdy na nic nedostala . Brácha hrál od malička fotbal , nikdy ne k cestě "budu profíkem" , ale združoval se v klubech .


Fotbal jako hra se mi vždycky líbila a později časem i fotbalisti , ale tak to má většina dospívajících slečen . Můj první idol byl Raúl , tenkrát hráč Realu Madrid, možná zbytečně velkej nos, ale fešák , přesně můj typ . Pak jsem se zatoulala k nám, přesněji řečeno do Slavie , kde se mi líbil Lukáš Došek , byl od nás z kraje a hrál se svým dvojčetem Tomášem, vždycky se lidi divili, jak se mi z jednovaječných dvojčat může líbit jen jeden , ale věřte mi ,že to šlo . Byla to tenkrát mánie , plakáty, články , čepice všechno . V Praze jsem na nich nikdy nebyla , ale jednou v zimě hráli přátelák s Viktorkou a to byl velkej zážitek pro mě . Bylo asi 13 a dodnes mám památník, kde mam všechny Slávisty podepsaný , u Lukáše mám dokonce dodnes otisk jeho palce , tak jsem tenkrát div s tim jeho podpisem nespala :D .Trvalo to ještě nějakej rok a pak jsem tvrdě vystřízlivěla - zjistilo se , že naše rodina je s Doškama nějak příbuzná , sice hodně daleko ,ale jo . Pro někoho možná důvod to využít a seznámit se , ale pro mě jako 14 letýho tvora šok . Přece si nevezmete příbuznýho :D . Takže od tý doby jsem se přestala zamilovávat do fotbalistů , protože nikdy nevíte , jestli nejste jeho příbuznej :D .A od tý doby jdu zase na začátek - to znamená , že mě baví fotbal a fotbalistů jako chlapů si nevšímám .


Ale abych se vrátila k tématu , nikdy jsem moc nechápala to , že někdo fandí celej život a fandí jen jednim barvam , chápu to, že to k tomu patří bejt věrnej ,ale asi jsem fakt anomálie - u mě černobílá , červenámodrá , jen to frčí :D . Je to možná hezký bejt věrnej až do smrti ,ale pro mě to není . Mě by pak chybělo srovnání , kdo jaký má fanoušky a všechno , kdybych nekoukla jinam . A takový ty kotelníci jdou úplně mimo mě - mam mezi nima i bratránka - bejvalýho alkoholika a narkomana , i když možná je jím stále , nevim nestýkáme se . Pak když slyšíte od jiných , že třeba znají šéfa kotle a co je to za vypatlance , tak si snadno uděláte obrázek . Asi jsou tam i normální lidi , ale příchodem na stadion se z nich stávají nenormální . Pamatuju jak ke mě chodil celkem pravidelně koupit si Viktoriána jeden z kotle . Kotelníci si jinak takhle nic nekupujou a jsou hodně pro sebe . Pokaždý byl ožralej , že pomalu nemoh stát , automaticky mi tykal , koupil si , dal mi herdu do zad a dýško . Tak setkání s chlapem si představuju trochu jinak a dýško je mi tam stejnak k prdu .Ale zas nemáme úplně ty nejhorší fanoušky , myslim v divokosti , i když stejně jsem si oddechla, že už ke mě přestal chodit . Ta herda do zad a opilecký kecy nic moc .


Ale chápu, že lidi asi potřebujou patřit k nějaký skupině a identifikovat se s něčím . Mě se to těžko chápe , protože nejsem skupinovej typ a i fandim , tak nějak podle sebe. Jsem naprosto hroznej protopyp fanouška . Uvědomiju si to , dokonce nepiju pivo ani nejim klobásu , takže co tam vlastně dělam :D . Nejsem ani na hlasitý fandění a fandim uvnitř sebe . Jde to. Já třeba na fotbal chodim letos 8 rokem ,ale kolem 4 už to nemělo ty grády a nezáleželo na tom , kdo kolem mě tenkrát byl nebo ne , prostě už to nebyla ta eufórie co na začátku a stal se z toho určitej stereotyp , kterej mě nebaví obecně . Nikomu fandění těm svým barvám neberu a svým způsobem to i obdivuju , že někdo vydrží až do konce života, já bych to nezvládla .

Nuda , nuda , šeď, šeď

28. března 2020 v 15:41 Březen 2020
Vim,že nejsem sama, ale nudim se , brutálně . A to jsem člověk , kterej se jinak nudí celkem rád , ovšem za předpokladu , že může normálně ven a může nakupovat aniž by měl něco na ksichtě . Už je toho moc a to je jen 14 dní . Nedovedu si představit život lidí v malých bytech a třeba bez balkonu . Život v bytech s více dětma . Je pravda , že dnešní doba je orientovaná na výkon a práci a je úplně normální , že dnešní děti svoje rodiče v pracovní dny téměr ani nevidí . A najednou jsou všichni spolu den co den . Myslim , že i těm , co se těšili , že konečně můžou být doma s rodinou už zklaplo a nejradši by to tý práce už šli . Nezvyk bejt spolu dokáže nadělat hodně špatnýho .

Já už taky nevim do čeho píchnout, knížky přečtený , televize už mě nebaví a nezachrání to už ani ten novej kanál ČT3 . Dřív jsem dělala každej den něco a snažila se mít aspoň každej den jinej ,ale takhle ? už pomalu ani nevim, jakej den vlastně je . Do města vůbec nechodim , nakupuje máma, s Bárou jen na procházky taky ne , protože zrovna hárá . Každej den je jak vejce vejci , což mě ubíjí . Ráno zahrada a hraní se psem , dopoledne rehabilitace , oběd , pak do 14 spánek, čumění do kompu nebo čtení . Pak zase ven za zahradu , televize , opět komp nebo tv, pohrát si se psem, nakrmit jí a spát . Děs a to můžu bejt ráda , že je venku hezky a máme aspoň zahradu . Žádný ruční práce dělat nemůžu a teda ne,že by mě to bavilo a číst celý dny se taky nedá . Už jsem tak mimo ,že si hraju se psem, jak pojedeme autem kolem světa :D . Auto je jak vidíte z obrázku sice ještě nedodělaný ,ale co už .Táta ho vyrábí celý sám.

Dokonce jsem si z nudy udělala i Instagram ,ale vůbec nevim, co tam mam na něm dělat . Klub tam má týdenní soutěž , tak jsem to aspoň využila . Hraje se o JEDEN podepsanej dres , což při počtu tisíců soutěžících je fakt o ničem ,ale aspoň máte nějakou zábavu . Teď je všude spousta soutěží ,což je fajn. Taky je fajn ,že se všechno přesouvá na online scénu . Třeba jsem se dívala na koncert mojí kdysi oblíbený kapely Linkin Park s komentářem přímo členů kapely , včera mělo recitál divadlo Karlín , i když lidi jim strhli náporem ten stream a nešlo to . Klub taky včera dal zápas 10 let starýho zápasu finále MOL cupu, tenkrát ještě Ondrášovka cupu , bylo fajn si zazvzpomínat . A zítra zase jedou jezdci moto GP závod v online hře , u toho nesnim chybět , aby jeli samotní jezdci to tu ještě nebylo . Takže na to se taky kouknu . Je toho na netu spousta , věci, který by jinak takhle dostupný nebyly a je fajn, že lidi se snaží . A že to jde ten nedostatek všeho vyřešit aspoň takhle . Jen mě mrzí , že třeba ani o všem nevim, kde co bude a třeba mi něco unikne, uhlídat to nejde .

Jinak by mě zajímalo , jak je to s jízdou na motorce , strašně mě to láká , ale táta nechce . Je i tohle zakázaný ? Může se přece jezdit čímkoliv do práce a někdo jezdí i motorkou . Za mě bych to povolila . Motorkář je přece od hlavy až k patě skrytej - chráněnej a doma to stejně hned vysvlíkne , ne ? Takže i kdyby jel motorkář s "batůžkem " tak snad v pohodě ? I kdyby jel s partou , tak snad při jíždě taky jsou odstupy . Nebo ani motorkář nemá nikde courat , když by se to bralo jako zábava ? Co vim, tak třeba rybařit se může . Je motorka teď brána jako dopravní prostředek nebo jako zábava ? Na to asi zapomněli nebo si to může každej přebrat jak chce . Pokud to víte , tak mi napište do komentářů .


Bolí, roušky všude a synovcův novej zájem

25. března 2020 v 10:33 Březen 2020
Poslední dny nejsou nic moc . Zjistila jsem,že mám asi cystu , takže "lepší " dobu jsem si vybrat nemohla . Občas to tak mám a vždycky pak zmizí akorát to trochu bolí . Vůbec netušim , jak to teď mají tihle doktoři a pokud to není nijak závažný , tak si myslim,že je lepší to vydržet než se potencionálně nakazit. Ono stejně se s cystama čeká nebo teda aspoň jsem to tenkrát tak měla . Na druhou stranu se dá říct, že ani doktorku nemam , teda mam ,ale už před lety mi sama řekla,že mě ošetřovat nebude , dobrý ne ? Vadí jí , že se nedokážu potřebně uvolnit , což při mojí diagnoze ani nejde ,mimochodem. "Miluju " takový doktory , když je něco jinak, jakože třeba pacient s handicapem a oni to nechtějí brát ani jako výzvu . Vtipný je, že celý roky mě vyšetřovala úplně normálně a najednou, že to dělat nebude . Já se doprošovat nebudu . Další věc je ta ,že jí mam od sebe 30 kilometrů , takže fakt není za rohem . Tak uvidíme - mam ještě tak tejden do úlevy . Samozřejmě , že pokud by se to zhoršilo , tak bych to řešit musela . Je zajímavý ,že všude píšou , že se dá předejít cystám i shozením váhy a dostatkem pohybu . Samozřejmě ,že pohyb je u mě složitej , když neumim chodit , ale co jsem v karanténě u našich , tak cvičim opravdu denně a poctivě , takže nějaký to kilo je už určitě dole a hýbu se daleko víc než kdybych byla u sebe . Navíc tady je to vždycky odtučňovací tábor . Takže zatímco většina po karanténě spíš přibere, já budu opak . Změnila jsem styl a stejně se objevila . Tak nevim , možná paradoxně , kdybych stále jela na tom svým , tak mi nic není . Ale stávají se horší věci .

Jinak je u nás dneska a zítra malej . Je tu jen občas , takže se to dá snést . Jen jsme se rozhodli , že pokud tady bude, budeme nosit roušky i doma . Nevim, jestli je to nutný , ale pro jistotu - přece jen malej ze "z venku " . A táta šílí víc a víc,že ho někdo nakazí . Potrpí si na to obědvat u jednoho stolu , ale co tu bude malej , tak budeme jíst asi na etapy , protože s rouškou je jíst nedá . Chová se jak šílenej , i bráchu včera poslal jíst ven . Asi by to chtělo už nějakýho psychologa . Je zvláštní nosit roušku i doma , malýho to taky otravuje , takže to nebude žádnej med , ale asi to fakt nejde , aby s ním někdo zůstal doma .

Malej má novou zábavu - zajímá ho 2. světová válka . Což máme společný , mě taky od dětství zajímala , ale spíš vojáci a boje . Vždycky jsem byla holka jen podle jména :D . Jeho zajímá život za války , na 8 letý dítě slušný . Má k tomu blízko , protože žije ve městě , kde byli Nemci a dokonce jejich barák stavěli vězni z tamnějšího koncentráku , takže v tom vysloveně žije . JMají ještě i kryt ve skepě . Je to cely sídliště , kde bydleli německý důstojníci a svoje dělá asi to,že v baráku bydlí jen důchodci, takže mu o tom asi i možná vypravujou . Už se koukal i na tu reality show Dovolená v Protektorátu . Mám pár knížek o druhý světový a klidně bych mu je půjčila , ale jsou hlavně o bojích a vojácích , ale třeba ho časem začne zajímat taky . Tak má díky karanténě novou zálibu , na jeho věk zvláštní ,ale proč ne .

Zavřený mozky v době karantény

23. března 2020 v 7:18 Téma týdne

Samozřejmě vim , že i tahle věc přinesla spoustu dobra , ať už dobrovolníci, který vozí lidem nákupy nebo se šijou roušky pro druhý ( my taky ) , ale chtěla jsem tady v článku vyzdvihnout i ty negativa , takže ty, kdo si chtějí počíst o dobrých věcech , nechť jdou o dům dál a nekomentují . Sama na tu situaci nahlížim tak , ne,že se nic neděje , to zase ne ,ale taky neupadám z toho do depresí a nemam z toho strach . Tak nějak si dokážu najít tu správnou rovnováhu a pořád si držim to svoje , co jsem na tohle téma psala . Všechno je to v hlavě a o vaší ovlivnitelnosti .

Vím, že jsem psala,že už se o tom zmiňovat nebudu, ale přece jen mi to nedá . Udivuje mě , co to dělá s naší společností . Už některým lidem slušně jebe a to jsme pořád ještě na začátku . Začneme udavačstvím : tolik pro nás typickou věcí - soused nenosí roušku , soused si jde bez roušky zakouřit na balkon( řekne mi někdo, jak se dá kouřit s rouškou ? ) , musim to napráskat . Někdo opravuje střechu bez roušky a bůhví, kolik bizarností se ještě najde . Už posuzujeme lidi podle toho, jestli roušku nosí nebo ne . Přiznám se , že mě taky vadí , když jí u nás ve městě někdo nemá a divili byste se kolik starých lidí to jest ta nejohroženější skupina je u nás ve městě prostě nenosí, i když jí mají , což u takových lidí mě to hlava nebere . A znám připady, kdy manželka seniorka nosí a manžel ne ,ale rozhodně nemam pocit, že bych to měla zavolat na policajty . Naštve mě to, to jo ,ale za chvíli to přejde .

Nedivim se,že třeba za války bylo tolik udání gestapu , protože spousta lidí se v tom vyžívá a nebere v potaz ,že policajti mají jiný starosti než se starat o tohle . O víkendu k nám chtěli přijet mladý s malým si opéct buřty . Bydlí v bytě , kde nemají ani balkon , takže s dítětem už je to fakt na hlavu , což chápu . Nakonec teda nepřijeli, protože pršelo a byla zima , ale dokážu si představit obličeje sousedů nalepený na oknech , když uvidí , odkud jde kouř, byť jsme na vlastním pozemku a hned budeme udaný taky . Nebo , jak doslova utíkají ty lidi z uzavřených oblastí a nahání je vrtulník či rodiny jezdící nakupovat u nás do Německa . Doba, který ukazuje naše "krásný" charaktery.Nejvíc mě šokovalo,že už je udavá i na sociálních sítích a to dokonce i s fotkama dotyčných . To je fakt odporný a to,že se to bude sdílet dál a dál jen ještě přiostří tu situaci .

A menší perlička - volala teta , že jí volala jiná teta, ta z Hogo- Fogo rodiny a její děti byly jedny v Itálii a druhý ve Španělsku , jsou v karanténě a jeli tam v době , kdy už tam neměli co dělat . K tomu můžu říct , že se výjimečně těšim až bude nějaká rodinná slezina se všema a až se táta lízne a tohle před Hogo- Fogo rodičema vytáhne , u toho chci bejt . Ale je jasný, že Honzík a Ivanka , jsou bez viny a můžou za to ty ostatní , jako ve všem . Překvapilo mě to , že lidi " všechno akurátní " udělají takovou botu , ale jak jsem psala , jistě je ještě budou omlouvat . U nás doma to přituhuje - táta pořád vykřikuje ty jeho katastrofický vize a je to otravný . Neustále sleduje zprávy a doslova se v tom rochní, proč ty informace záměrně sleduje, když ví, že mu to nedělá dobře nechápu . Snahy kohokoliv o jiný téma jsou marný . Neustále ho bolí hlava a doslova si ty příznaky vsugerovává . Dokonce už i bráchovi říkal , ať jsem nechodí, přestože tady pracuje a jiný zaměstnance nemá než jeho .A brácha tu chce pracovat, takže hádky Táta je na něj dost zlej, až je to trapný . Táta to těžce s hlavou nedává ,je až paranoidní , ale my s mámou jsme v pohodě .Díkybohu, protože mít to tady nadvakrát tak radši skočim z okna . My nechápeme tátu a on zase nás .

Další věc je chování na sociálních síťích . Na jedný diskuzi , se řešil nedostatek roušek , nějaká paní mi napsala, že si jí mam ušít . Takže jsem napsala , že jsem tělesně postižená , že mám špatnou jemnou motoriku a že u mě stroj nepřichází v úvahu . Paní mi napsala , že jistě mi jí v okolí někdo ušije . Co dodat ? jistě, mě třeba ano , ale co lidi, který jsou úplně sami ? Na všechno se kouká jen jednou optikou . Bere se to tak, že je strašně jednoduchý "sedni a šij " ,ale lidi vůbec nepřemýšlí nad tim , že ne každej má stejný možnosti a schopnosti . Jde o ten princip Takový to " když to zvládnu já , tak ty přece musíš taky " se mi vůbec nelíbí . Je to jako když mi lidi píšou, že někde je sice jen jeden schod,ale s vozíkem se tam dostanu . Hmm, jenže už i ten jeden schod je pro mě velkej problém . Hádky už začínají bejt i ve skupinách o psech ohledně venčení .

Další věc je přístup k tomu v jiných státech . Jsem v několika cizích skupinách - fanoušci Midsomer Murders , tam jsem sdílela příspěvek , přímo od herce , výzvu , aby si lidi zakrejvali pusu . Teď už se Britáie taky bojí ,ale v tu dobu na to úplně prděla a vzali to tak, že se nakazí, "pochcípaj" a uvidí . Takže "odměnou " mě byli vysmívající se smajlíci atd . že to ten herec bere zbytečně vážně . Další skupina je pro milovníky Francie - dala jsem tam fotku v roušce s textem "stay strong " a tak . Všechno špatně . Francie si z toho taky dělá prdel a roušky ani nenosí . Nemyslela jsem to špatně , ale dali mi to sežrat , proč nosim roušku , když jsem napsala ,že tady je povinná , tak se mi vysmáli . Je to těžký , je to po celým světě, tak jsem chtěla ukázat,že v tom nejsou sami a odměnou mi je, že to u nás přeháníme . Pro ně je nepochopitelný, že my tu nosíme roušky,ba přímo musíme .

Taky mi docela vadí opozice naší vlády , jasně , je to opozice o od toho je , aby v ní byla , ale už je to fakt trapný . Myslim,že právě teď by měli zkusit držet při sobě a když se jim to nelíbí, tak aspoň držet hubu . K ničemu to není teď vyzdvihovat chyby nepřítele a tvrdit,že oni by to zvládli líp . Možná jo a možná ne . Tak jsem podobně zareagovala na fb jedný strany, co jsem volila , minimum se mnou souhlasilo a další by na mě nejradši vzali vidle .

Tak nevím, jsem tak jiná já nebo naše společnost už je totálně zdegenerovaná ?Chápu, že se bojíte ,ale nechovejte se jako ubohý hyeny a možná i ta hyena má víc inteligence . Chovejte se jako lidi ! A to tohle opatření má platit nejmíň do Velikonoc , Pán bůh s náma .

Menší pauza ,ale blog nekončí a noste roušky

18. března 2020 v 8:00 Březen 2020

Abych se přiznala , tak nevím o čem psát . Je zvláštní ,že ze začátku mýho blogu jsem články psala výlučně jen o mých myšlenkách a postoji k životu ,ale už mi to nějak nejde . Všechno už o mě víte a nechci se opakovat. Teď píšu o tom, co jsem zažila nebo kde jsem byla ,ale z pochopitelných důvodů to teď bude na zážitky hodně chudý , takže nějak nemam nápady, o čem vlastně psát a myslim,že je lepší si dát dočasně menší pauzu než psát něco, jen abych psala . Pořád mě totiž napadá jen to jedno, co hejbe celým světem a číst to pořád dokola a všude už nikoho snad nebaví .Takže chci před tim uchránit vás i sebe .

Jediná novinka je,že mam svou podomácku ušitou roušku . Je černá , protože jinou barvu nechci a chci zůstat věrná svýmu stylu . Je ostuda,že vláda s rouškama takhle zaspala a musíme si je vyrábět sami. Na druhou stranu si takhle můžeme vyrobit svůj styl a některý roušky jsou fakt originální a pěkný . Podporuju to, aby je lidi ukazovali na sociálních sítích , byť se to může někomu zdát hloupý a snad i známka,že se to nebere vážně . Hastagy k fotkám. Proč tu situaci neodlehčit a neudělat z toho módní doplněk , když už to musí bejt a taky to může oslovit další lidi, který je třeba nosit nechtějí ? Bylo by fajn, kdyby nošení bylo in a norma a naopak nenošení něco divnýho a nežádoucího . Hlavně o tom přesvědčit taky ty nejohroženější - seniory. Je moc fajn , že lidi to šijou i pro ostatní , kteří si sami ušít nemůžou . NOSTE ROUŠKY nebo respirátory , pokud patříte mezi vlastníky . Je fuk , jak v tom vypadáte , chovejte se zodpovědně a bude líp . Já už roušku ukázala Báře a rozhodně jí budu nosit ven mezi lidi , vždyť to není zase tak hrozný omezení a pomůže to .

Takže si dávám pauzu , ale BLOG ROZHODNĚ NEKONČÍ ! Jakmile najdu námět na článek , něco napíšu .Třeba jestli pro mě bude přijatelný příští TT nebo tak .


Jako to bylo kdysi

16. března 2020 v 7:57 Téma týdne
Já vim,že o tom furt píšu. Je to docela vděčný téma . Včera jsem přijela k sobě , ještě v době, kdy se nevyhřknul ten ortel celorepublikový karantény ,ale už se nějak tušil . Přijela jsem s tim,že pokud to bude , tak zase odjedu . Takže jsem tady aspoň vyvětrala , vyluxovala a utřela prach , prostě všechno , co dělam jinak normálně . S hrůzou jsem zjistila,že ta věc na zdi se mi z koupelny rozšířila až do kuchyně . Takže super . Správcovou radši nekomentuju , protože bych musela bejt hodně sprostá . Je jasný, že teď jsem nikdo stejně nepůjde . Jistý je,že to pak bude práce na několik dní . Co můžu dělat ? nic , nahlásila jsem to už před měsícem a i když tady už pán byl , tak se stále nic neděje a do toho ještě tohle . Fakt "krása " .Nicméně "14 dní" v uvozovkách tady bejt nechci, nehledě na to, že nemam dostatek zásob, protože obecně nejdu s davem a nakupovací mánie mě nechala chladnou a sama bejt v týhle situaci fakt nechci , byť teda ve svým , kam mi nikdo neleze bych měla šanci na nákazu asi menší než v jedný domácnosti s několika lidma . Ale vim, že tohle by hlava asi nezvládla bejt tu sama a myslim,že i naši by nechtěli , abych tu zůstala . I proto, že nemam nic " na hubu".


Takže jsem odjela zase k našim , v baráku bylo vidět ,že lidi radši ani nevychází ven , protože tady bydlí ta nejohroženější skupina seniorů , takže se fakt bojí vylézt . U nás doma je opět malej , což mam "radost ", zní to hrozně ,ale to musíte zažít - línější dítě jste nepoznali . Celý dny dokáže jen sedět u televize a občas si to zpestřuje voláním si se sestřenicí . Oběma je 8 , ale vyjadřujou se jak nějaký puberťáci , což je fakt divný .Už i máma ,že zakročí a omezí mu tv a mobil , jenže se trochu bojí jelo rodičů a malej, co si budeme povídat, pobyt u nás využívá . Je to fakt otrava , když je pořád v obýváku , už si nedokáže hrát ani se psem. Nechce si třeba malovat, hrát stolní hry , nic . Nevíme do jaký míry můžeme mu něco zakazovat , aby s tim jeho rodiče neměli problém. I když teda, kdyby to bylo na mě , tak na rodiče kašlu a měl by vojnu Aby toho nebylo málo , tak brácha byl o víkendu s partou fotbalistů chlastat na Moravě , což je naprosto nezodpovědný . Nutno dodat,že brácha z toho měl divnej pocit a divil se,že tam vůbec jedou ,ale nakonec parta zvítězila . Švagrová říkala,že jí psal, že s hygienou si pánové moc hlavu nedělají , takže bezva a protože brácha pracuje u nás doma , další článek bude asi s nadpisem " mám koronavirus " .

Ale musíme to zvládnout . Ještě to ani pořádně nezačalo a už mě to mění . Už jsem si na facebooku lajkla ministra Vojtěcha , což mi nikdy předtim nesměl žádnej politik " přes práh " . Hlavně teda proto,že tam píše novinky . Nikdy jsem se o něj moc nezajímala a ani nevim, jaký má názory ,ale přijde mi celkem sympaťák . I když je možná trochu nastrčená loutka , protože se mi tam do toho prostředí ale vůbec nehodí . Každopádně - má můj obdiv . Je jen o rok starší než já a je obdivuhodný , jakej tlak teď vydrží . Samozřejmě se najdou kritici a i on určitě dělá kontroverzní věci , ale drží se velmi slušně . A druhá věc je ta, že jsem z nedostatku fotbalu začala sledovat Esport , což je něco, co bych jinak nikdy neudělala . Náš klub měl hrát včera ze Spartou , tak to aspoň udělali virtuálně , chvíli jsem se koukala . Chvíli . Asi jsem už fakt stará koza , ale fakt někoho baví se dívat na někoho jinýho, jak hraje Fifu ? Navíc za prachy , což nikdy nepochopim , protože Esport nikdy nebudu považovat za opravdovej sport . Takže jestli tohle bude trvat dlouho a kluby začnou hrát online , mam se na co těšit . Už teď mi ta svoboda chybí a na konci se všema těma dětma doma a pseudosportama, protože reálný sporty dělat nelze ,už asi budu na Bohnice. Takže jsme o svobodu víceméně přišli ,ale zrovna my můžeme bejt zvyklý a třeba my mladší, který jsme v době komunismu byli mimina to můžeme zase zažít. Nemůžeme vycestovat , akorát potravin je zatim dost . Však si zvykneme a nebude to napořád . Je potřeba si někdy uvědomit,že svoboda není samozřejmost .
A jinak , pokud nemáte roušky atd, stačí přilba , takže my motorkáři jsme za vodou :D

Plusy koronaviru

13. března 2020 v 10:28 Březen 2020
Tak už snad poslední opatření " vyjímečnej stav ". Symbolicky je dneska pátek 13 . Stále nešílim , i když je pravda ,že ve středu jsem si dovolila odchylku . Bylo mě , jak kdyby na mě něco lezlo a divná zima jako při horečce , ale teploměr nic neukazoval . Dala jsem si delší horkou sprchu a bylo po problému . Asi už to mozek nebral a přiznavam se, že v tu dobu jsem o tom začala číst . Vyhnout se tomu fakt nejde , leze to pomalu i z lednice a navíc mam na seznamu email, takže kdykoliv se tam jdu podívat , Novinky mě hned servírujou všechno za tepla . Dneska ráno mě synovec přivítal tim, kolik je nově nakažených v Itálii , potěší :D ,ale chápu,že děti to berou jinak . Moje opatření je jedině to, že si častěji myju ruce, což jsem dělala i v době , kdy tahle věc ještě vůbec nebyla , takže žádná změna . Docela mě zarazilo , že spousta lidí teď začala dbát na hygienu , protože to by snad měli dělat i normálně . Nedovedu si představit přijet z venku a neumejt si ruce a to i bez koronaviru . Hlavně ve městech sahat na tlačítka na přechodech pro chodce je humáč , takže už x let si drhnu po semaforu ruce jak divá . Asi jsme jinak pěkný prasata a když nic , tak tohle aspoň lidi naučí základním hygienickým návykům . až na to,že až to zase odejde , opět budeme prasata .

Pro mě tenhle stav není ničim vyjímečnej - to nejhorší pro mě už jsem schytala - zákaz sportovních a kulturních akcí . Teď se to prodlužuje minimálně o měsíc . Ale my, který celoživotně si nepřipouštíme lidi moc k tělu jsme zvyklý . Vemte si mě a pana divnýho - my bysme se nakazit nemohli , protože už nějakej ten rok od sebe udržujeme odstup několika metrů a zásadně se nedotýkáme , protože toho druhýho bysme nejradši vymazali z povrchu zemskýho . Vůbec pro nás , co nemáme rádi davy je tahle situace rájem . Ulice téměř liduprázdný , ticho .. kdy to jinak v dnešním uspěchaným a hlavně komunikativním světě máme . Pravda i nám to může přinést potíže jako mě , protože zavřeli knihovnu a já mam půjčený knížky a aby toho nebylo málo , tak nemam ani zaplacenej registrační poplatek , což mě ničí - já jim to naposledy říkala,že to zaplatim hned, ale oni ,že až pak . Tak a teď to mají :D . Takže knížky si nenaberu , ale naštěstí jich mam plno doma svých . Jsem abstinent , takže omezení otevření restaurací a hospod mě taky nějak žíly netrhá . Ale nevim jak to přijmou moji pící spoluobčané . Nějak na to přijdou . Takže další plus je snížení pití alkoholu , i když tomu moc nevěřim .

Hodně se teď píše o možnosti se zastavit a zaposlouchat se do svýho nitra . To klišé " poznat, co je opravdu důležité " .Souhlasim , pro spoustu lidí to může bejt plus , ale pro mě ne . Coby melancholik se zaposlouchávam do nitra denně a někdy víc než je zdrávo , což mě už pak celkem ničí , takže já do tohodle nejdu . Ostatní, ať se klidně duševně očistí , já to nepotřebuju .A taky možná potáhneme za jeden provaz jako národ a to nejen když vyhrajeme v hokeji . Zjistíme, jestli umíme žít bez kulturních akcí a možná budeme mít víc času na návštěvu mezi sebou , třeba ségra volala, že zítra asi přijede . Vídáme se pravidelně na všech oslavách, ale že by přijela jen tak , to se moc často nestává , tak uvidíme .

Určitě se i na tohle dá najít něco pozitivního . Jo a přišla mi výhra v podobě Granko hrnečku , což mi zvedlo náladu , takže doporučuju aspoň jeden den nečíst zprávy , vypnout mozek a hlavně - nepřestávat žít .

A je to tady

11. března 2020 v 8:15 Březen 2020
Tak se zavírají školy a nebudou akce nad 100 lidí . Co z toho vyplívá ? Už bude těžký si to nepřipouštět , že se něco děje , i když já pořád mam čistou mysl . Jen mi to přijde trochu nedomyšlený - kam s dětma ? U nás je to jasný, k babičce , máma je stejně v důchodu . Abych řekla pravdu , tak mě u nás synovec děsí . Je to typický dnešní dítě - neustále skloněnej nad mobilem a koukající na televizi , kde se ještě kouká na videa , jak jiný hrajou hry nebo jak jezdí na skateboardech . Dokáže se na to dívat celý dny a je hodně obtížný pro něj vymyslet program, protože nerad chodí . Ještě,že po víkendu mám azyl tady, protože nikdo neví, jak to bude dlouho trvat . My máme o malýho postaráno ,ale co ty, který prarodiče nemají ? sice to vláda myslí dobře , ale na ty problémy, co to udělá se nemyslí . Dneska i prarodiče chodí do práce a rodiče si děti mají brát na pracovistě ? Takovej nápad je větší zhouba než nějakej koronavir . Mě tohle přijde moc , jasně, nakažení stoupají, ale proč má zůstat doma zdravý dítě ? Pochybuju,že školy zřídí nějaký " odložiště " , když jde o to, aby lidi spolu nebyli v kontaktu . Chápu , že doplácíme na ty idioty , který jeli do Itálie, protože peníze jsou víc než zdraví jejich a jiných lidí a ještě se diví, proč na ně nadáváme . Ale zavřít školy je podle mě fakt moc , nehledě na to , že se lidi můžou nakazit kdekoliv jinde . Takže to asi moc účinný nebude . A Babiš ještě řekne , aby lidi chodili normálně do práce , když budou děti doma , uff.

Nebude ani fotbal , tenhle víkend to vycházelo na zápas venku a se Spartou o což lidi měli velkej zájem a lístky hojně kupovali Nakonec klub lidem vrátí peníze, takže aspoň to . Nezávidim klubům až to budou řešit a vysvětlovat naštvaným fanouškům . A to nikdo neví, jak dlouho tahle omezení budou . Každopádně jsem ráda,že jsem stihla aspoň jeden zápas ,ale docela mě mrzí,že už na jinej nemůžu . Měla jsem v plánu jít 22.3. neděle, krásnej čas , možná ten hezkej kameraman ,ale nebude nic .A zrovna , když jsem zase chytala chuť . Myslim na zápasy , i když na to druhý taky :D . Taky jsem chtěla prodávat , protože letos jsem ještě nebyla a už nebudu . Chtěla jsem zjistit, jestli klub třeba dal klukům něco ochrannýho při prodeji , když se tam lidi dotýkají , ale myslim,že ne a stejně už to teď řešit nemusí . Nezávidim panu divnýmu ty útoky fanoušků a tak. Teď se ukáže, jak je odolnej , což myslim,že není vůbec a sesype se . Na druhou stranu pokud by mu to "setlo " hlavu a odešel by , tak jedině dobře . No, bude teď hodně v tlaku . Jsem zvědavá, jestli pošle nějaký vyjádření i nám vozíčkářům ,abysme nechodili . Je to škoda , za chvíli končí liga a my budeme druhý , vicemistři , což se taky oslavuje ,ale zřejmě bude prd . Koncem měsíce měl bejt i festival světa, kam jsem se jako každej rok chystala a prd .Ten fotbal nechápu . Divná logika, na fotbale je několik tisíc lidí to ano , ale na druhou stranu v "Kauflandu " taky za ten den projde tisíce lidí a nikdo to neřeší . Ale my všechno zavřem v rámci bezpečí ,ale nedochází jim ,že stejně se můžeme nakazit kdekoliv jinde .

Hlavně s těma školama , to bude velkej průser , jak to řešit . Kluby přijdou o peníze , což je bohužel víc než fanoušek . Pan divnej se bude chovat jako ženská před krámama , takže bude lepší nic po něm nechtít a na jaře mělo bejt spoustu akci , lidi se na to nadřeli a nic . Hlavně,že vykřikovali žádnou paniku ,ale tim,že nám pomalu ale jistě zakazujou žít , to není nic dobrýho .Všichni budou nervozní a naštvaný . Jen děti budou asi rádi za prázdniny . Trochu mě uklidňuje , že v tom nejsme sami a má tyhle problémy celej svět . Není to poprvé co od Číňanů přišel nějakej virus , ale oni přece nikdy za nic nemůžou a to je pak těžký . Jo a "díky" všem, co jeli do Itálie i přes zákaz nebo se vyčůraně vrátili před půlnocí .Vám by pak měli napařit pokuty až se budete prohejbat . Ale co slovy klasika Járy Cimrmana : můžeme o tom vést spory můžeme s tím nesouhlasit ale to je tak všechno co se proti tomu dá dělat. Si zvykneme . Nejvíc mě na tom štve ta nezodpovědnost ostatních a myšlení " stálo to prachy, tak jedeme " . Co vim, tak právě snad ty Číňani byli nejvíc disciplinovaný , ale my ? Ne, jsem stále v klidu , tradá .

Málem Pražačkou

9. března 2020 v 14:26 Téma týdne
Dlouho jsem nevěděla, co k tématu týdne napsat , ale nakonec jsem se rozhodla napsat o tom, že jsem byla skoro Pražačka . Stačilo k tomu opravdu málo - náhoda ? To bylo tak : v Jedličkárně v Praze, kde jsem pár let studovala byla i Asistence , což je organizace , která se stará o nás studenty, mají službu osobní asistenci a mimo jiný se starají o to kam dál , protože Jedličkův ústav není takový to zařízení, kde chtějí, abysme byli celej život , díkybohu a chtějí,abysme tam zbytečně dlouho nebyli a po škole vypadli pryč , ideálně do "zdravýho " prostředí . Každá třída měla takovou svou konzultantku a ta s každým pracovala na tom,co dál . Mě podala žádost na byt , do Plzně a do Prahy . Rok a půl jsem čekala, jestli se někde něco uvolní a uvolnilo . V tý době byl vejkej problém , aby získal byt zvláštního určení někdo , kdo nebyl z Prahy , vždycky mi to bylo divný , protože co má dělat člověk z vesnice a ještě s postižením , logicky chce tam , kde by se uchytil nejlíp a to je město , nikdo by neměl "trpět " za to, kde bydlí , nicméně Praha prej náplavy moc nechtěla , jak tvrdili .

Jednoho dne mi přišel dopis z Plzně,že pro mě mají byt 1+kk , ať přijdu se podívat , což jsem udělala a plácli jsme si . Všechno už bylo zařízeno , nikdy jsem ještě sama nebydlela , takže jsem začínala od nuly . Už jsem měla všechno zařízený a byla jsem zabydlená a hle , další dopis z Prahy,že pro mě mají byt 1+1 a co teď , dokonce větší než mám v Plzni. Přesnou lokalitu si nepamatuju , ale vim,že to bylo někde na okraji Prahy a bydlela bych někde v paneláku na okraji Prahy v 11 patře , což mě venkovský dítě trochu vyděsilo , bydlet v nějakým věžáku . Ani jsem se tam nebyla podívat a pustila jsem ho . Těžko říct , jestli jsem udělala dobře nebo ne ,ale myslim,že ano . Sice se řekne Praha ,ale jestli někde na okraji a bůhví jak složitě bych se dostávavala vůbec někam a s kolika přestupama , tak je lepší bejt tady v Plzni . Tady jsem v centru za 15 minut jízdy autobusem, nemusim nikde přestupovat a stále jsem taky na okraji města dá se říct . Ta Pražská odtrženost mě od toho taky zrazovala .

Na druhou stranu možná bych měla v Praze víc příležitostí se uplatnit . Přímo ta výše zmíněná organizace dohazovala práci , asistenci ,ale mimo Prahu to nefunguje. Bylo by to takový snažší . Tady nic takovýho není . Jednu chvíli jsem spolupracovala s oragnizací združující vozíčkáře Plzně ,ale ty jsou spíš volnočasový a já nejsem typ na víkendový sezení u muziky nebo všichni pojededeme na výlet či hromadně cvičit . Krom toho tam byli a asi stále jsou starší lidi a to jsem tenkrát jako 23 letá nevyhledávala a nevyhledávám to ani teď. Mladý lidi s handicapem tyhle spolky netáhnou , dneska je jiná doba , každej se spíš snaží bejt ve zdravým kolektivu než se združovat " se svýma " . Jen ty starší ročníky jsou stále mezi sebou, protože oni neměli tu možnost bejt se zdravýma lidma . Taky jsem ochutnala tamnější asistenci - brzy jsem s ní skončila , z Prahy jsem byla zvyklá úplně na jiný lidi , mladý vybírat si pohlaví a hlavně byli živí . Tady jsem dostala sice prej nejmladší slečnu ,ale takovou ospalou , bylo vidět , že je zvyklá na klienty v důchodovým věku a taky to tak vypadalo , žádná dynamika . Každý pondělí jsem s ní někam chodila po Plzni . Sice hezký ,ale pak už jsme neměli chodit kam , Plzeň je sice 4 největší město v ČR , ale zase to není Praha .

Takže všechno má svoje pro a proti . Těžko se to porovnává . Můžu si myslet , že bych v Praze víc žila ,ale realita by možná byla jinde a stejně bych třeba seděla v 11 patře s tim, že bych jednou tejdně vyjela do centra, protože dojet tam by bylo složitý a na 2 hodiny . Možná by to bylo úplně jinak , těžko říct. Každopádně už jsem v Plzni letos 10 let a dobrý .Ale stejně , stačilo by , kdyby mě ten dopis poslali dřív z tý Prahy a asi bych tou Pražačkou nakonec byla .

Jak jsem se na fotbale zamilovala a výhra vysněnýho hrnečku

6. března 2020 v 8:03 Březen 2020
Ve středu se to nakonec vylepšilo neuvěřitelným způsobem . Sice jsem na fotbal přijela pozdě až už se hrálo ,ale nějak nejely autobusy jak měli nevim proč . Naštěstí u nás jsou jarní prázdniny , tak po 17 hodině , kdy tam jinde není k hnutí se dalo projet , ale i tak jsem začátek nestihla . Tak jsem tak v rychlosti prolítla všechny vstupy , v nečem bylo přece jen fajn, že jsem nemusela čekat frontu a šup na místo, opět jsem si sedla na kraj jako vždycky s tím, že asi pojedu stejně dřív a měla jsem to v plánu . Přivítal mě pořadatel se slovy , že jdu pozdě :D . On tam bejvá vždycky ten samej , takovej důchodce , tak už ho člověk trochu zná . Tak jsme pokecali na téma proč je tam tak málo diváků , shodli jsme se,že ta to může za a) koronavir nebo za b) jarní prázdniny či na c) lidi to tolik neláká , ačkoliv to bylo semifinále českýho poháru . Podle mě to bylo od všeho trochu . Tak koukam na fotbal , fotim a do toho se snažim přihlásit ta tamnější wifi . Vždycky z toho zápasu potřebuju důkaz pro sebe,že jsem tam byla a kor když naposledy tušim v srpnu .

Takže koukam jednim okem na hřiště a druhým do mobilu a najednou nademnou tak tiše "dobrý den " kouknu nahoru a tam nádhernej chlap , byl tak hezkej,že než jsem ho stačila pozdravit byl pryč . Byla jsem fakt ráda ,že si stoupnul kousek ode mě , začal tam něco natáčet kamerou. Žádná tv ten zápas nevysílala , takže zřejmě klubovej kameraman či co . No mohla jsem na něm oči nechat , nevim, jestli černovlasej či blond, protože měl čepici ,ale měl takovou tu malou bradku , což docela můžu a takovej ten dětskej obličej , což se mi u pánů líbí snad odjakživa , takže nebylo o čem pochybovat :D .Samozřejmě jsem koukala i na fotbal , abych na něj jen blbě necivěla a nějak to "vyvážela ". Přece jen jsem tam stále byla hlavně kvůli fotbalu. Takovej ten pocit , když někoho takhle vidíte jsem už dlouho neměla a nečekala jsem,že se to stane zrovna tam, kde to mam spojený spíš negativníma věcma. Trochu horko bylo , možná i trochu červeně . Zpátky do doby "náct ".Byla jsem nabalená a měla čepici , takže moje identifikace pohlaví byla těžká , navíc se nelíčim , takže lidi nemají ani šanci poznat jestli jsem holka nebo ne .

Vozíčkářů nás tam bylo jen málo , přesně 3 i se mnou , z toho ostatní na druhým konci , takže mě tam nikdo nezacláněl a já tam byla jediná holka . Neustále jsem se snažila o oční kontakt , úsměv , dokonce jsem uvažovala o tom,že by mi jako náhodou třeba spadla rukavice , ale nakonec to bylo jen o tom očním . Nejsem si jistá , jestli měl stejný pocity ze mě a nikdy jsem nebyla na to " známe se 5 minut " , tak do toho šlápnem ". Tohle musí uzrát a není nač spěchat . Navíc tenhle určitě bude mít přítelkyni na to byl moc atraktivní, aby neměl . Nenápadně jsem si ho i vyfotila , jakože fotim hřistě a fotku poslala k sobě na facebook s tim,že vedle mě je fešák , je mi zima ,ale domů se mi nechce . Pak jsem si vzpoměla , jak je na stadionu to společný připojení , jestli by na to nějak nepřišel i on třeba společným udáním místa , což by byl trapas tohle číst, když navíc stojim vedle ,ale snad ne . Na druhou stranu by to bylo venku hned a mě by odpadlo to nejhorší - přiznat mu sympatie , protože se bojim odmítnutí .I když tušim ,že to nevyjde , i tak to byly pěkný pocity , pro mě už pár let prakticky nepoznaný . Intenzita mě překvapila :D . Naposledy jsem tam byla zamilovaná do předchůdce pana divnýho a to už je několik let .

Ale jak jsem psala , nechci tlačit na pilu, mě totiž hrozně baví takový to poznávání se a to nemusíme ani promluvit . Baví mě určitý lidi potkávat pravidelně a třeba po krůčkách postupovat dál a dál . Takový to tajemno .Takže jsem vydržela až do konce , což se často nestává a v plánu jsem to vůbec neměla , na konci jsem i počkala až opravdu odejde - nechtěla jsem zmeškat nic :D a poprvé jsem po několika letech vyjela ze stadionu fakt s dobrou náladou a úsměvem . Nemělo to chybu , žádný rány od petard, komorní atmosféra - jen 4 a půl tisíce lidí . Na vozíčkářským prázdno , novej trenér mi přijde jako sympaťák , za asistenta má jednoho, co vypadá jako Jamie Winters a jestli sledujete Vraždy v Midsomeru , tak víte o koho jde , takže pan asistent taky stojí za hřích , i když teda na "kameramana " nemá :D . No, asi tam budu muset jezdit častěji :D . Byť teda jsem si odnesla ztuhlej krk , jak jsem se dívala na jednu stranu a bylo mě docela i zle od krční páteře , ale rozhodně opět chytam tu správnou chuť do fotbalu . A není to jen těma fešákama , hra mě bavila a zase bylo všechno jak má bejt. Jako kdysi , zase chuť do všeho .Vstup famózní . A pokud se přijde na to , že všichni diváci, co tam byli teď musí do karantény , stálo mi to za to a klidně bych do tý karantény s tim kameramanem šla :D .Doufám,že je opravdu z klubu a budeme se vídat častěji , zároveň mi je jasný , že třeba přístě nás tam může bejt víc a třeba bude stát jinde , nebo nepřijde vůbec , protože se tam nevejde . Možná to bylo fakt jen jednou a dost ,ale věřim,že ne .

A další pecka je ta , že jsem v facebookový soutěži vyhrála hrníček Granko, ten s puntíkama , kterej marně shánim už léta . Ze 550 komentárů nás 10 vylosovali a mez všema i mě ! Fakt tenhle rok jedu , 2 knížky a teď další výhra a to jsem dřív celý roky nevyhrávala fakt nic . Zrovna dneska jsme jeli do Globusu pro něj, protože ho tam mají , koupili jsme ho i tak a asi ho dám malýmu k Velikonocům , protože o tyhle hrníčky je vždycky velkej zájem a není jich nikdy dost . Limitovaná edice a je na to asi fakt lov , protože v těch nejznámějších hypermarketech nejsou, tak to člověk musí sledovat . Pro mě kakao něco, co pro ostatní třeba kafe a dopřávám si ho hodně často a tenhle symbol kakaa už to chtělo . Takže středeční den byl fakt pecka , i když začal nehezky .