Leden 2020

Dětská herna Lvíček

31. ledna 2020 v 14:04 Výletníček
Dnes jsem vyrazila se synovcem do herny do Lvíčku a to přesně po roce . Původně jsme měli jít jinam do herny,ale tam otvírají až odpoledne a malej už jede domů, protože už je u nás od včera . Už jsem tam jednou byla, tak jsem věděla co mě čeká a vyzbrojena časopisama a vírou v tamnější wi-fi jsme vyrazili .Na parkovišti, respektive na staveništi už spousta aut . V herně už taky spousta dětí , tak jsou prázdniny . Našli jsme si stůl , což už je v pozdějších hodinách po otevření docela problém a malej začal dovádět . Opět mě zarazila cena vstupnýho , loni jsem totiž jako ZTP platila a přitom jsem to měla mít zdarma , jak jsme pak zjistili a letos sice ne , ale zase nějaký nesrovnalosti s cenou malýho . No , nevim, ale měla by tam na ně přijít nějaká kontrola , ceny jiný než avizujou na netu . Je pravda, že pokladna je nešikovně v místech, kde je místa málo a lezou tam lidi jak zevnitř , tak zvenku a je tam velkej mumraj , což bych řekla , že je i záměr , že každej chvátá z toho místa pryč a neuvažuje nad cenou . Řekla bych , že co se týče vstupnýho moc čistý to asi nebude .

Nicméně loni jsme při odchodu přišli na to,že je tam wc i pro vozíčkáře , což jsme vůbec nevěděli a máma mě musela tahat na normální . Nikde žádnej ukazatel a ani oni, že by nám to řekli . Letos jsme tam šli už na jisto , trochu vyděšený co nás asi čeká za dveřma , protože se většinou wc pro vozíčkáře používá jako skladiště nebo wc pro personál . Ale překvapilo mě to- všechno čistý, i když se tam podle papíru uklízelo naposledy v roce 2017 ! asi tam ukazatel není , aby tam nelezli "normální" lidi, ale na druhou stranu pokud je tam vozíčkář , tak ani neví , že to tam vůbec je a personál, že by to říkal sám, to se taky čekat nedá . Ale asi toho chci moc a nejsme v cizině .

V herně nuda , loni jsem aspoň hrála s malým fotbal stolní a letos jsme se k tomu ani nějak nedostali . Takže se mi brzy chtělo spát, viz. fotka dole . Číst se taky nedalo , protože při hluku se nemůžu soustředit a dokonce tam nebyl ani žádnej sexy táta , že by se na něj dalo koukat :D . Jediný vytržení byl oběd . Časem tam přišli nějaký vietnamci a tam to ztichlo . Určitě všem naskočilo to samý- koronavirus , i mě se přiznám, jasně byly to prokazatelně vietnamci , ale šikmý oči jako šikmý oči . Lidi se na ně docela trapně dívali a oni si sedli vedle nás . Za mě v pohodě , jen teda mě pak naštval pán vietnamec , kterej kejchnul a úplně v pohodě do prostoru, žádný přikytý nečeho . V týhle době by se měl chovat asi ohleduplněji , ale asi je fakt , že asijati jsou v hygiené prasata , neřeší to a je jim to jedno . Takže lidi už vyděšený oči . Určitě je to i pro ně nepříjemný , když na ně lidi tak koukají , jak, kdyby měli automaticky mor . Na druhou stranu i oni by se měli "překonat " a snažit se .No když tam přišli , tak reakce byli všelijaký . A je asi fakt,že kdyby kejchnul někdo " z nás " ,že si toho nikdo nevšimne ,je to smutný , ale tak to bohužel teď je .

2 a půl hodiny nějak tak utekly a my se zvedli k odchodu . Navíc tam byla docela zima a chřipka teď řádí , tak i počítam s virozou a pokud se tak stane bude to jen moje vina . Ale jsem ráda,že jsem jela - přes zimu se moc nikam nedostanu , respektive akce ještě moc nejsou , tak beru všechno tak nějak. A je to pořád lepší než sedět doma před televizí . Koneckonců , spát se dá i tam :D .


Není vozejk jako vozejk

29. ledna 2020 v 10:27 Leden 2020
Tak už nám napad a mam "radost " . Naštěstí to hlásili už předem a má to zase slézt . Mít rád sníh může jen zdravej chodící člověk , dítě nebo ten , kterej nemá auto a nemusí řešit potíže ś tim spojený . I u nás nasněžilo ,ale moje bystré oko to vyhodnotilo ,že je to ještě v mezích normy, pár cenťáků a vydalo se nakoupit do místního Alberta . Chodníky téměr bez sněhu a nikde to neklouzalo . Ovšem cesta zpátky se zdála bejt horší. Jedu po chodníku zatočim a ejhle, kola se sekli na namrzlým a jela jsem . Tohle úplně nesnášim , nedá se to ovládat nic , musíte se jen modlit ,že se to zastaví dřív než spadnete z obrubníku , což z obrubníku míří velmi často . Je to neskutečně hnusnej pocit a nikomu bych to nepřála . Nemůžete z vozíku vyskočit, sestoupit nic . Naštěstí jsem ještě nikdy z obrubníku nesjela, byť je to často doslova o centimetry . Prostě jen sedíte , pustíte joystick a modlíte se . Tentokrát jsem měla luxus v tom ,že tam byla značka a já ještě stačila kola nasměrovat na ní , takže jsem do ní nabourala . Furt lepší než spadnout . Takže jsem byla v bezpečí , dala jsem menší rychlost a začala jsem hrabat , hmm super, takže jsem pronesla pár nepublikovatelných slov a čekala , jestli někdo půjde kolem . Za chvíli u mě zastavila paní s autem a jestli nechci pomoc a já,že teda jo , tak mě zatáhla dozadu . Uctivě jsem poděkovala a zjistila jsem,že to klouže i na jiných místech chodníku , kola mě tam táhli , ale to už jsem přeprala . Takže poprvé letos aspoň tady u nás mírně nasnežilo a hned jsem potřebovala pomoc , což mě trochu zaskočilo , protože jsem čekala,že to dojedu bez ztráty kytičky. Je těžký předem otipovat, kde to asi bude klouzat a kor, když nikde jinde to neklouzalo a zůstat doma, když nasněží pár cenťáků je blbost , potřebuju nakoupit a vůbec přílišnej strach ničemu neprospívá . To bych taky klidně mohla bejt velou zimu tady zavřená a to nechci . Už loni jsem najela na systém " přece se z toho nepo.." a letos chci taky . Je to pravda , při nejhorším mě někdo pomůže a nic horšího se stát nemůže . Jen teda si musim dávat pozor a nejezdit po cestách , kde chodí málo lidí . Kdyby něco , tak to chce fregventovanější místa .

Asi se ptáte, proč elektrickej vozejk vozejk nemá zimní výbavu , nemá a věřim, že dost lidí by to uvítalo . Je těžký si vybrat , tak, aby splňoval všechno . Existujou typy, který jsou jak na ven, tak na doma , ale jde o to ,že ty vám pojišťovna většinou neschválí , oni mají problém i s vozejkama z jedný kategorie a myslim si, že i když je vozejk na oboje , tak vždycky v tý jedno kategorii něco ubyde , jakože je sice oboje ,ale pak se zjistí , že je lepší třeba do místností a ven ne nebo obráceně . Myslim si,že nikdy to nemůže být úplně vyvážený , i když výrobci tvrdí opak . Pokaždý musíte něco "obětovat " .Můj první vozejk byl do exteriéru - tank , venku se s nim jezdilo super , jenže taky s nim někdy potřebuju dovnitř a tam byl problém . Navíc se s ním nedalo ani otočit na místě a pohyblivý kola měl pouze vzadu . Takže jsem většinou všude odřela dveře a cejtila jsem se na něm hrozně . Navíc jsem hodně malá a protože můj rehbilitační lékař byl tak akční ,že mě na to ani nikdo neměřil a byl to náš první električák , tak ani my netušili jak to chodí . Poslali mi velkej . Co dodat a vrátit už prý nešel dle doktora . Takže jsem se musela na něj naučit lézt , tak, že jsem si celá stoupla na stupačky , takže je jasný ,že za x let jsem chtěla jinej . Nutno dodat ,že všechny vozejky mají danou nějakou velikost a jaksi se nemyslí na to ,že lidi s postižením mají různý anomálie a hodně často jsou velmi malý , takže i když vás měří , tak stejně to tak úplně nesedí , i když vám dají tu menší velikost . U prvnýho nic snížit nešlo , druhej byl taky větší ,ale tam už ty kola a podobně dát dolů šly . Je to zvláštní, že mechaničák mi sedí vždycky a električák i po změření nikdy a to prosim mam každej od jiný firmy . Takže asi to fakt tak bude , nějaká jednotná velikost a asi taky záleží na jednání firmy . Bohužel , já štěstí na to neměla .A dovedu si představit ty obstrukce , když vůbec získat električák stojí součinost snad všech lékařských odvětví a muselo by to bejt všechno odznova a navíc si myslim, že bych nápravu musela platit ze svýho a že ten vozejk tenkrát stál 140 000,-

Nicméně teď mam vozejk na doma , řekla bych,že je lepší , už jen proto,že se vejdu do místností, dveří a dokonce se s nim dá otočit i na místě . Mam ho radši, ale zase jak není tak robustní , tak má víc poruch a na ven nic moc, třeba na sníh a cejtim každou díru , ale tak to bejvá . Nedá se vybrat takovej, aby splňoval všechno . A ten starej,že byste to střídali vám pojišťovna nenechá . V naší zemi je situace bohužel taková, že jste vůbec rádi , že nějakej máte . A tady je můj první električák . Jak píšu , ok, ale ta nadměrnost .


Koronavirus

26. ledna 2020 v 14:56 Leden 2020
Určitě už jste o tom slyšeli . Nevím, zatim , jak s tim mam nakládat , protože zprávy to je vždycky nejmíň polovina lží ,ale na druhou stranu je vidět,že se to opravdu děje a není to nějaká vymyšlená blbost . Tohle je hroznej průser a lidstvo vlastně doplatí na přílišnou volnost . Souhlasím ,že při počtu lidí ani nejde uhlídat,kdo kam letí a co tam případně zatahuje . Blbý je,že my ani nemusíme letět do Číny ,ale stejně se to k nám dostane . My, který sedíme doma na zadku a nemáme potřebu někam cestovat doplatíme na to , že jiný lidi cestovat chtějí nebo přímo musí. Jen mě není jasný , proč když je to v Číně snad už od prosince se s tim něco dřív nedělalo, to doufali , že to přestane ? Říká se,že to onemocnění je z nějakých hadů či co , ale myslim si,že zatím bude možná něco jinýho . Věřím i verzi , že třeba armáda něco tajně vyvinula nějakej vir a "uteklo " to ven . Nicméně je to pouhá spekulace . Češi , kteří jsou přímo ve městě, kde to začalo , by se měli vrátit domů . Chápu, že bejt někde v izolaci musí bejt krajně nepříjemný a chtějí domů ,ale zas by to mohli přitáhnout sem k nám . Ale myslim,že když přiletí , budou nějakej čas v izolaci v nemocnici, tedy snad .

Asi jsem moc vážná, ale naštvala mě ta blbá Číňanka , která měla teplotu, nějak to oblafla a vesele si jela do Francie , kde je ještě fotila v restauraci a chlubila se tim , tu by měli postavit ke zdi , i když si myslim ,že pokud je nakažená, tak přiroda rozhodne sama . Zajímavý bylo,že brzy poté se nákaza potvrdila i ve Francii, že by náhoda ? A docela mě začínají štvát příspěvky na fb na tohle téma a to od lidí, od kterých bych to fakt nečekala . Nejsem suchar ,ale vtipkovat na tohle téma , když už je to za humny mi přijde dost nevhodný , jak kdyby si lidi neuvědomovali ten případnej dopad . Myslim,že tady není žádný vtipkování, byť ironický vůbec na místě . Taky mě zarazil náš postoj, že teprve ode dneška se v Praze na letišti má něco dít . Nemělo to bejt už dávno ? minimálně po tom potvrzení z Francie ? chápu, že to nejde zařídit nahonem , ale když vidim, co to dělá v okolních státech , tak se snažim o rychlý opatření . Ale k nám si mezitim přiletí stovky tisíc nejen z Číny a jakoby se nechumelilo . Ale to je vždycky čas , nejdřív,že nic se neděje a pak když se to přiblíží , tak se připustí,že se něco děje a možná i akutně .Dneska nám Babiš doporučí, jak se máme chovat - v postatě jako při chřipce , dodržovat hygienu , snažit se neprskat a vyhejbat se lidem , co by mohli mít virozu . Tak to poslední může snad dodržet jen on , když má soukromý auta a podobně , lidi musí se dostat do práce , jezdit MHD , jsou mezi lidma . A to už je s tim hospitalizovanej i první Čech , i když byl někde v cizině .

A mimochodem , bejt ohleduplný k ostatním, když mam virozu , zrovna minulej tejden jsem jela busem, kde kašlali a smrkali snad všichni . A byla tam parta dětí, evidentně nachlazený tak 12 let ani jeden si nebyl schopnej aspoň přikrejt pusu a vesele si tam kašlali do prostoru a smáli se tomu . Myslim,že v takovým věku , už by měli mít rozum . A už vidim,že třeba právě takový děti budou tohle dodržovat a možná, že ani ty dospělý ne . A to bude taky . začne hrozná podezřívavost , kdo mezi lidma zakašle , tak každýmu to hned v hlavě automaticky naskočí " co kdyby " . Blbý je,že zrovna teď je sezona viroz a chřipek , takže odlišit to bude těžký a dovedu si představit třeba paniku u pacientů a po doktorech budou chtít ujištění, že je to jen chřipka a zase naopak, co když to někdo vážně bude mít a bude ujištěn ,že je to jen chřipka ? Měli by bejt nějaký testy , jenže zase , je to otázka peněz . A to doporučení, že kdyby něco se lidem nezdálo , tak mají jít k doktoru - myslim,že strach ,že to třeba může bejt ono dost lidí od vyšetření odradí, protože zatim jak to vypadá je to ortel smrti . Je to děsivý, jak to všechny kosí , kdyby se uzdravil aspoň jeden pacient , tak se to trochu uklidní , ale takhle ? Myslim,že je otázka maximálně dnů , kdy to bude i u nás .

Šance českým autorům ,dobročinost vs. nenávist a novej čtyřkolák

23. ledna 2020 v 14:46 Leden 2020
Moje knihovnička bude mít další novej přírůstek , respektive bude mít . Koupila jsem si k narozeninám knížku jménem Černobíle , je to příběh o předsudcích a napsala jí česká autorka , což mě překvapilo , protože její jméno zrovna moc česky nezní . Přiznám se,že český autory moc nemusím a taky od nich mám minimum knížek ,ale třeba překvapí . Knížka bude dárek , takže jsem jí ani neplatila a kdyby se nepovedla , tak mě to ani nemusí bejt líto :D .

Co je mi ale líto , tak ta věc s domovem ve Vejprtech . Vypadá to, že oheň nakonec založil jeden z klientů a to jsem nečekala . Nicméně to nic nemění na tom,že jsem dneska přispěla částkou 300,- na veřejnou sbírku . Jak na tu charitu poslední roky nejsem , tak tady udělam vyjímku . Jen mě mrzí,že pokud se prokáže, že to byl klient , tak to zase rozproudí debatu o tom , jak ty postižený by se měli hlídat a nejlíp jim nedovovolit si ani svobodně prdnout . Jasně, kouřit by uvnitř neměli o tom žádná , ale bude to jen voda na mlejn takovým těm , kdo lidi s postiženým a hlavně s mentálním nemají rádi . Včetně paní starostce, která jak už jsem psala mi přijde svýma názorama a celkově velmi zvláštní na to,že je veřejnej činitel . Takže teď se na nějakou dobu strhne kritika na nás všechny s handicapem , vrátíme se do dob minulýho režinu a hlavně jim pořádně utáhneme ten prostor k pohybu co mají v ústavech a plošně samozejmě . Protože oni jsou přítěž a jak to u nás tak bejvá , tak nikdo si ani nedovede připustit, že by se mu v budoucnu mohlo taky narodit dítě s handicapem . Prostě takovej typickej anonymní diskutující . Hodně smutnej pohled bylo na těch pár svíček , důkaz,že tyhle lidi nikoho nezajímají , jo když střílel v nemocnici ten magor , tak svíčky byli všude za oběti a tady ? jen " mentálové ". Radši už na tohle téma dál psát nebudu, však znáte můj názor na tyhle věci .

A jinak máme nový auto , Forda v podstatě to samý jako předtím jen o dost novější, táta si ho prosadil a bez mýho přičinění - to jest bez příspěvku na tělesně postiženýho .Nedovedu posoudit jestli jsme blbý v tonhle nebo ne, když každej škube stát jak může , ale jistý je , že vyřídit tenhle příspěvek dost trvá . Dokonce už nemá ani klíče a zapalování je automatický . Taky když se dýl stojí, tak samo "chcípne " prej kvůli tomu ,že to šetří benzín . Velmi podivná a nepraktická věc , hlavně když se čeká na zelenou nebo když potřebujete uhnout třeba sanitce . Palubní počítač .. samá vychytávka, až si člověk diví ,že to auto na něj nemluví . Okna jsou vejš , takže pokud v něm sedí menší člověk vyvolává to dojem , že auto nikdo neřídí a že my v rodině jsme malý tak nějak všichni . A trochu problém je vzadu kufr - není zepředu vidět dozadu když tam stojí vozík . Prý ho nějak zvedli ten kufr kvůli rezervě a už je to problém , tak nevim , ale auto jsme si koupili , že se tam vejde vozík postavenej , takže skládat ho asi nebudeme . Ale jinak je super a hodně tichý .Přivezli to teprve včera , tak jsem ráda,že jsem dneska byla jednou z prvních cestujících .

Záchodová odysea

20. ledna 2020 v 7:39 Téma týdne
Potřeba soukromí je aspoň pro mě životně důležitá . Hodně si ho jako introvert užívam , ale byly roky, kdy jsem ho ztratila a to nástupem na intr .A kde chce snad každej člověk úplně nejvíc soukromí ? samozřejmě na wc. Na prvním intru to byla noční můra - pokoj pro 3 a sociální zařízení společný na patře , navíc wc pro vozíčkáře jen jedno a to nás tam na vozíku bydlelo asi 10, takže si to dovedete představit . Fronty, nekomfort velkej . Dneska už se to naštěstí na těch intrech pomalu mění , ale tenkrát to ještě nebylo. Společný sprchy , degradace největší . To samý pokoje - bez soukromí , navíc vychovatelé se jaksi ani neobtěžovali s klepáním na dveře. Ve škole jedna jediná sestra na všechny děti , takže dostat se na wc byl menší zázrak . Byla jsem ráda , když jsem po 2 letech vypadla do Prahy do Jedličkárny , protože horší než tohle ubytování a věčně obsazenej záchod ve škole to bejt nemohlo.

A taky nebylo - ten luxus,že každej pokoj měl svou koupelnu ! Žádný fronty na nic , paráda , pokoje sice taky po 3, ale tohle byl oproti tomu prvnímu fakt hotel . I vychovatelé zásadně klepali, což považuju za základ . Ráj . Trochu jinak to bylo ve škole , tam totiž na dámský wc chodili i chlapi . Ze začátku mi to přišlo trochu divný,protože na předešlý škole fakt byly jen sestry a vyjímečně tenkrát ještě civilkáři , ale v Praze jsem si brzy zvykla ,koneckonců tam se vždycky žilo, tak nějak na pohodu a nic moc se neřešilo. Snažili se, aby každej měl asistenta svýho pohlaví, ale ne vždycky to tak bylo. Některým holkám nevadilo, když je dávali na wc mužský asistenti nebo to prostě jinak nešlo, protože asistentky je třeba neunesli , takže nebylo vyjímkou jít na panenky a tam asistent " panáček " :D a to ten panáček ještě byl ve vašem věku. Ale tam se to tak nebralo- je logický,že s holkou nepůjde na pány . Leckdy to bylo i takový úsměvný , protože jsme je všechny znali a někdy chodili i k nám do třídy pomáhat třeba při písemce , tak jsme si normálně pokecali , či jsme z nich se snažili vytáhnout, jestli neví, jak ta písemka dopadla :D. Tak stejně tam byl jen jeden záchod pro vozíčkáře- už zase ! a když už se stejně muselo čekat , proč to nevyužít . Takový neformální setkání na wc , zatímco čekal na klientku .

Taky tam hodně často chodili vychovatelé - třeba jen pomoc s někým na vozík vychovatelce ,ale chodili tam naprosto suveréně . Na druhou stranu to je zdravotnický zařízení , takže je to nastavený jinak,ale nezasvěcenej mohl bejt v šoku a když se to tak vezme , tak ani asistenti a vychovatelé vlastně ani nejsou zdravotní personál, takže by tam správně asi ani chodit neměli . Tohle jsem dřív vůbec neznala , ale je fakt,že ani na intru vychovatelé do koupelny nechodili , ale ve škole to bylo tak nějak jedno. Ale i na klukách to prej stálo za to - tam jim zas lezli zdravotní sestry a kolikrát " načapala " i asistenta , čehož jsem několikrát byla svědkem . Taky blbý pro obě strany a vim,že asistenti z toho měli celkem vítr, že jim tam vrazí sestra . Neměli totiž svoje oddělený wc jako třeba učitelé a chodili na naše . Hodně se snažili nedělat rozdíly mezi personálem a náma a někdy až moc . A když byl nějakej záchod rozbitej, tak se po dobu oprav chodilo k "těm druhým" a nikdo z toho vědu nedělal . Což je celkem vtipný , když Jedličkárna velmi dbala , abychom my neměli intimní vztahy s personálem ,ale zároveň jim přijde přirozený , když my nebo oni lezou k nám na wc . Takže pokud chcete mít klid na wc, tak rozhodně nechoďte do Jedličkárny , průchoďák hadr , kde se vystřídají všechny pohlaví a nikomu už to pak nepřijde asi trochu divný.

Upřímnou soustrast , Vejprty

19. ledna 2020 v 18:03 Leden 2020
Dneska ráno mě velmi zarmoutila zpráva o tom co se stalo v ústavu ve Vejprtech . Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost, protože psali,že se jednalo o domov dchodců , samozřejmě,že i to byla tragédie ,ale.. o to hůř když to upravili na domov pro postižený , to se mě dotýkalo mnohem víc . Neznala jsem ten domov ani lidi v nich ,ale z tohodle jsem byla fakt smutná , byli to lidi jako já, ač s jinou diagnozou . Je to děsivý když si uvědomíme, že třeba ani neví co se děje nebo jsou upoutaný na lůžko a nemůžou utéct . Navíc tyhle lidi jsou jako děti a neví co mají dělat .Hodně mě zarazilo ,že na 35 lidí bylo na noční jen 3 zaměstnanci a jinak dobrý ? Vim,že na tyhle pozice se lidi nehrnou ,ale tohle už je nějaký zanedbání a snad to bejt ani takhle nesmí při takovým počtu klientů . Je to hrozná tragédie a fakt to ve mě vře . Kde ty zaměstanci byli ? pomáhali nebo se starali o sebe , mají za ně zodpovědnost doprčic a totálně mě nasralo , že novinky pár hodin poté dali článek ,že se klienti snažili několikrát ústav zapálit . Asi lidi ty " mentály " moc litovali , tak bylo na čase napsat taky hanlivej článek , aby na ně nadávali . Nejvíc mě dostala starostka , která se vyjádřila , že tyhle lidi by měli bejt pod kontrolou a že jí v "jejím " městě vadí . Co je to za vymaštěnou krávu ? jako promiňte tohle ne . Beztak se ukáže , že klienti za to nemohli a že to byla spíš nějaká nedbalost a ona to nechce přiznat a požární čidla ? mam v baráku nepohyblivý lidi , tak tohle je snad to nejmenší a mělo by to bejt zabezpečený daleko víc . ale ne, všechno se řeší až se něco takovýho stane. A ona ještě, že ty čidla jsou nadstandart a jak jsou dobrý,že je tam vůbec dali ! Chce to svést na ně . Tahle paní mě prostě smrdí a řádně . Diskuze u toho radši neřešim , protože se jiště najde názor "dobře jim tak " a podobně . Taky to byli lidi a možná víc lidi než vy zdravý .

Vytočil mě i jeden názor na facebooku mýho "přítele " je taky od narození na vozíku . Nějaká jeho známá se tam do mě pustila a napsala to , co starostka . Zvednul se mi žaludek a odepsala jsem,že se divim, že zrovna XY na vozíku má někoho v přátelích zrovna s tímhle zastaralým názorem . Nacež mi paní napsala,že neznam svět s handicapem a ani to jak se takhle žije . Že ona dělala někde vychnu či co. Ehm , vůbec takovej život neznam ,že jo . Tak jsem napsala ,že znám ,ale z tý druhý strany , tak couvla . Vyšlo najevo,že dělala XY vychovatelku od roku 1981 ! a on se jí zastal , rodiče neměl, tak vychovatelky bral jako matky a asi proto se tak choval , přitom se mi vždycky zdál v tomhle pokrokovej . Jenže už je jiná doba a za komunismu se s postiženýma jednalo jinak než dnes ,ale bohužel některý vychny nebo sestry to v sobě mají pořád a už se nedivim , že se o lidech, o který se kdysi sama starala vyjadřuje na dnešní dobu dost kontroverzně . Mají to pořád v sobě to zastaralý , i když si to třeba ani neuvědomujou .

Doufám,že už další klienti nezemřou. Uvítala bych nějakou sbírku nebo třeba nějakou pamětní desku , protože na tyhle lidi by se zapomenout nemělo . Jenže známe to - nejsou to známý osobnosti a ani Kája Gottojc , navíc "jen" postižený , takže nějaký pocty rozhodně nebudou a moc brzy se na ně zapomene . Uzavírám pro tenhle článek komentáře - nějak nemam sílu se tady dohadovat třeba s někým , kdo pracuje jako zdravotní sestra , že udělali co mohli - třeba ano ,ale nestačilo to , ani s nějakou komunistickou vychovatelkou , která s takovýma lidma pracovala před 50 lety a stále pro ní ty zákony platí, který platily tenkrát .Pro mě je to hodně citlivý téma a nechci se v tom nějak víc nimrat .


Na Tintina a včasnej útěk za lepšími dny

17. ledna 2020 v 15:01 Leden 2020

Tak ještě před borůvkou je ze mě Tintin . Na krabičce napsáno nějaká oranž ,ale v českým znění skořice . Připojila bych se spíš ke skořici . Původně jsem myslela,že před borůvkou půjdu klasicky do blond ,ale proč nezkusit něco novýho . Líbí se mi to a hodně , možná bych to brala ještě víc zářivější ,ale třeba to půjde při příštim barvení . Je to zvláštní , že přírodní zrzci většinou tu svou barvu vlasů rádi nemají , ale jiným se může zdát pěkná . Risk s novým se vyplatil . Ještě uvidim,ale zatim jiná barva nepřichází v úvahu .

Poslední dobou jsem už na sebe už dlouhou dobu psychicky v pohodě . Přitom se mi neděje nic novýho ani krásnýho . Stále nejsem ten typ , co se raduje z každýho novýho dne a asi nikdy nebudu , ale je to nějaký dobrý a to už několik měsíců . Však temnej mrak přijde už brzy v podobě začínajícího fotbalu a pana divnýho , se kterým už se mimochodem na jeho vlastní žádost nebavim 3 měsíce , ho to nějak drží , kluka , ale myslim , že pokud se budu snažit , tak si tu dobrou mysl snad udržim . I když to bude stát asi hodně sil . A pokud nějaká ta bolístka je , tak už se v ní nerejpu tak dlouho jako kdysi . Jako kdybych už věděla jak na to . Taky mě paradoxně dělá líp, že nejsem v kontaktu s tou kamarádkou přes messenger , jak jsem psala . Už taky najíždíme na první měsíc . Dřív jsme si psali i denně a ze začátku jsem si moc nedovedla představit si nepsat, ale jde to . Hlavně ty poslední týdny od ní byla jedna velká depka - jak jí nikdo nemá rád , v práci jsou na ní zlý a jak je pořád nemocná . Pak už mi přišlo , že už tam asi budou i nějaký problémy s psychikou- už byla z toho docela maniak . Nikdy bych nevěřila , že i člověk , kterýho znáte jen po internetu vás i přes obrazovku může tak vysávat ,ale je to tak . Asi to bude i tim , že já ty její problémy taky řešila a nedělalo mi to nejlíp . Tahalo mě to dolů . Takhle nevim nic a mam lehčí hlavu . A díky tomuhle jsem si našla novou "písačku" - Danielu tady z Blogu , takže mám zase novej kontakt a všechno zlý je pro něco dobrý :) . Nevylučuju, že se ještě k tý kamarádce někdy vrátim ,ale zatim ne a trochu mi přijde , že ta druhá čeká , že udělá první krok . Od motivačních citátu přešla ke srdceryvným obrázkům zvířátek v Austrálii. Je to smutný a i my jako rodina jsme tam přišpěli určitou peněžní částkou , ale u ní je to rejpání se v bolesti . Ona totiž miluje zvířata a víc než lidi .Často tam dává fotky týraných psů a teď teda ty věci z Austrálie , tohle nechápu , je na to citlivá a dává tam jen hnusný věci , jako kdyby jí to zároveň dělalo dobře , že zvířata trpí . A nemyslim si ,že jí jde o to , aby ukázala " jak jsou lidi vůči zvířatům zlý ",kolikrát jsou to fotky fakt hnusný a divim se,že zrovna ona tohle vydrží . Má je tak ráda , že je vlastně nesnáší mi přijde a jejich bolest jí asi dělá dobře . Začíná bejt fakt divná a je asi dobře,že jsem včas odešla .




Úvaha vozíčkářky

15. ledna 2020 v 9:15 Leden 2020
Dneska si s dovolením vypůjčím jednu úvahu . Slečnu mám v přátelích na sociální síti , tak se snad dá říct,že se trochu známe a nebude s tím problém . Je to jako já vozíčkářka od narození a hrozně se mi ten její ironickej styl psaní líbí , což asi bude proto, že tohle máme podobný . Všechno, o čem píše je fakt pravda a neskutečně to sedí i na moje zkušenosti . Takže : proč jsem ráda,že jsem na vozíku :

  1. Všichni lidé se snaží nějak vymezit, aby byli zajímaví, jiní, originální… já nemusím, jsem jiná a to bez většího přičinění.
  2. Je strašně jednoduché ohromit okolí a předstihnout jeho očekávání, co se vaší osoby týče, protože okolí od vás nic nečeká. Samotný fakt, že studujete, pracujete, nebo máte partnera, je pro ně zarážející, a získáte nehynoucí obdiv za něco, co vám přijde normální.
  3. To, že žijete na vozíku, z vás dělá automaticky hrdinu. Vás životni příběh může klidně zaujmout televizi (nejpravděpodobněji TV Nova) a nevíte ani jak, a jste ve zprávách.
  4. Už nikdy nebudete muset chodit sami na záchod
  5. Už nikdy nebudete muset chodit, budete se vozit. A pokud budete mít štěstí, získáte natolik závažné postižení, že i pojišťovna to uzná a dostanete vozík elektrický. To je jako autíčko na dálkové ovládání, ale lepši, protože se vozíte vy.
  6. Můžete si dovolit "ledacos", část společnosti na vás pohlíží jako na nesvéprávné jedince a divné chování od vás v podstatě očekává.
  7. Budete mít často volné vstupné a MHD je zdarma. Oboje za předpokladu, že se tam dostanete.
  8. Budete mít pevný příjem v podobě invalidního důchodu (ale může se stát, že to bude váš jediný příjem celý život)
  9. Nebudete obtěžováni mnohými pošťačkami, prodavačkami či lékaři, neboť se nebudou bavit s vámi, ale s vaším doprovodem.
  10. Budete si připadat stále mladí, neboť vám i do vyššího věku budou mnozí tykat.
  11. Je dost možné, že budete mít spoustu volného času. Případné prostředky potřebné na jeho vyplnění nejsou uznávané jako vaše potřeby, a tak je pravděpodobné, že na to nebudete mít.
  12. V zájmu zachováni materiálních statků v domácnosti budete pravděpodobně osvobození od domácích prací.
  13. Až do smrti už prostě nebudete muset hnout ani prstem. Zvláště tím u nohy.
  14. Možná se vám podaří získat psa, který vám bude podávat věci, svlékat ponožky a vyndávat prádlo z pračky… když vám tedy nebude vadit, že vše bude lehce oslizlé.
  15. Je možné, ba pravděpodobné, že nezemřete na nějakou typickou nemoc stáří.
  16. Jeden pár bot s vámi stráví život.
  17. Stát vám přidá na auto... ovšem kvůli vozíku musíte koupit trošku vetší. Přidá vám i na benzín, ale museli byste vystačit s cca 6ti nádržemi ročně
  18. Vozík je skvělé síto lidí kolem vás, alespoň žebříčku jejich hodnot. Zůstanou jen ti "opravdoví".
  19. Stačí nebýt ufňukaný bolestín, co si pořád stěžuje na nespravedlnost života, k tomu přimísit drsnost, černý humor a cynismus a rázem budete považováni za nejvtipnějšího člověka v okolí. Musíte ovšem počítat s tím, že některé útlocitnější osoby váš humor tak nějak nepochopí a správně nedocení.
  20. Jste neustalým středem pozornosti. Cizí lidé se na vás z nevysvětlitelných důvodů usmívají. Děti zůstávají stát jak solné sloupy a v šoku vás často pozdraví. Právem si proto můžete připadat jako celebrita.
  21. Často se zasmějete nad různými vysvětleními maminek, či samotným reakcím dětí typu: "A mami, proč ta paní veze toho chlapečka v košíku?"… a to zvláště, pokud jste holčička.
  22. Děti vás mají rády. Jsou to také jediné bytosti, spolu s lidmi malého vzrůstu, zkráceně trpaslíky, a velkými plemeny psů, se kterými si vidíte do očí. Ale zase můžete zcela nenápadně pozorovat pozadí ostatních lidí…. Celý den….
  23. Nikdo neuvidí váš velkej zadek. Postava vám vůbec bude tak nějak jedno, takže budete moct slupnout, co budete chtít, ovšem jen v tom případě, že vám to bude přineseno až pod nos a nejlépe nakrájené na úhledné čtverečky (tvar ponechán náladě).
  24. Pokud vaše váha přesáhne maximální nosnost vaší pečovatelské jednotky, pořídíte si zvedák.
  25. Budete osvobozeni z tělesné výchovy i ušetřeni posměškům spolužáků, že neuběhnete stovku bez zadýchání se.
  26. Pokud je vaše postižení neznámé či dokonce záhadné, možná budete mít tu čest, že po smrti posloužíte vědeckým účelům.

Vyhrála jsem v soutěži a někdy "na borůvku "

13. ledna 2020 v 14:20 Leden 2020
Začátek roku začíná zatim velmi pozitivně. Vyhrála jsem v soutěži na facebooku knížky jen za fotku . O to víc si toho vážim , protože o knížky soutěžím pravidelně už několik let a výhry mě pravidelně míjejí , mimo jedný , kdy jsem vyhrála knížku o pečení chleba a tak , což není knížka klasická a upřímně jsem z ní nic nezkoušela a ani to nemam v plánu . Byly to soutěže, kdy se soutěžilo každej tejden a tak nějak kdyby to náhodou vyšlo, jsem to zkoušela . A teď přišla další soutěž , kde jsem to vůbec nečekala . Navíc jsem ten den zkoušela od facebooku abstinovat , takže jsem se o výhře dozvěděla až pozdě odpoledne . Z toho vyplívá , že je nebezpečný s facebookem přestat , protože můžete o dost přijít , když na něm nejste :D . Díkybohu ,že neměli nějakej časovej limit, do kterýho jsem se měla přihlásit nebo losujou někoho jinýho . Mimo jiný se jednalo o knížku, o který jsem tady už psala - Cilčina cesta a kterou jsem si půjčila v knihovně , protože jsem fakt nečekala,že by to mohlo vyjít a vyšlo . Jak jsem se dozvěděla o výhře, tak jsem Cilku přestala číst , protože jsme byli výherkyně dvě, tak jsem to brala tak,že se ty knížky mezi nás nějak rozdělí a při mým štěstí bych určitě dostalala tu Cilku , tak kdyby náhodou , abych měla co číst . Jaký bylo překvapení, když mi dneska přišly knížky obě ! Vůbec jsem s tím nepočítala a udělalo mi to ohromnou radost , tak tohle už za to stálo . Satisfakce za všechny ty roky marnýho snažení a mohla by se ta smůla v soutěžích tímhle konečně protrhnout .

Jinak jsem dneska byla se konečně ostříhat , naposledy jsem tam byla v listopadu a paní mi to tenkrát moc neostříhala a do Vanoc už jsem tam znova nechtěla , takže v lednu už jsem vypadala poněkud zarostle a i jsem se v tom cítila divně . Včera jsme byli na oslavě narozenin mýho synovce a přijela tam ségra s novou halenkou , mámě se líbila a ptala se, kde jí koupila . Prý v Kiku a Kik je u nás v Kauflandu a v Kauflandu je to kadeřnictví kam chodim , takže to bylo nasnadě . Odvezli mě domů a zpátky se tam stavěli . Poprosila jsem mámu, jestli by mě na dnešek neobjednala , tak to udělala . Většinou se předem neobjednávam , jednou jsem tam volalala , ale příště už to neudělam. Zaprvé mě neustále někam přepojovali a zadruhé když jsem tam přišla na čas , tak paní stejně přede mnou vzala neobjednanýho pána , takže stejně to k ničemu nebylo . Teď tam byla nová mladá paní , spíš slečna , hrozně příjemná a bylo fajn , že češka , nic proti cizincům nemam, ale předešlá kadeřnice byla ukrajinka a moc česky nerozumněla , takže to bylo takový lepší . Měla jsem tam být na 10, ale přišla jsem o něco dřív . Měl přijít nějakej objednanej pán, tak jsme čekali , jestli nepřijde a slečna,že mě kdyžtak vezme dřív , nepřišel . Trošku zvláštní, když už se člověk objedná a nedorazí , ale tim líp pro mě . Slečna to dělala rychle a to mě vyhovovalo , předešlá kadeřnice se s tim piplala na můj vkus až moc ,ale tahle vzala strojek , sem tam něco přistříhla , prostříhala a hotovo . Navíc jak nejsem moc komunikativní , tak mě to vyhovovalo i z tohodle důvodu - noční můra introvertů ? návštěva kadeřnictví , protože většinou kadeřnice si chtějí povídat a hodně , takže čim rychleji to mam za sebou , tim líp . Mezitim přišel takovej mladší pán , ale nebyl to ten objednanej , kadeřnice se ho ptala jestli je objednanej a když řek, že ne byla docela naštvaná ,ale pak ho vzala . Já se ještě zeptala , jestli by mě nemohli někdy obarvit a jestli mají světle fialovou . Hrozně mě láká změnit image a vrátit se do punkovejch let . Jasně, taky jsem byla fialová ,ale barvila jsem se doma a nikdy ten odstin nevyšel jak jsem chtěla a vždycky to bylo moc tmavý . Chci zářivou , takže asi bude lepší se svěřit do péče odborníků . Jen mě vadí, že tyhle nepřirozený barvy se hodně vymejvají , i když mi tvrdila,že ne . Ale zase každej máme ten čas jinde - pro někoho je dlouho když to drží 14 dní a pro někoho je to zas málo a chodit tam každých třeba 14 dní se mi taky nechce , ale určitě do toho půjdu . Až někdy na jaře , až bude sluníčko a nebudou se nosit čepice , aby tu krásu každej viděl :D .A jinak ten pán mi pomoh i do bundy , když viděl , jak s tim zápasim , takže takovej výlet do minulosti, kdy mě s bundou pomáhali asistenti :D . Je samozřejmě dobrý to zvládnout sama ,ale někdy je taky fajn "zlenivět " a dopřát si nějakou tu pomoc a když se sám nabídnul . Jinak si úplně všechno dělam sama , takže za tohle mě " bůh samostatnosti " pokárat snad ani nemůže .


U sebe a Marie Terezie

8. ledna 2020 v 10:07 Leden 2020
Už jsem od neděle konečně u sebe . Zítra mezi 16 a 16:30 jsem přijdou na odečty vody , z čehož jsem fakt "nadšená ", protože jsem měla v plánu odjet zítra ráno , takže se to posouvá . Plně uživam vysněnýho města a volnosti pohybu , žádnej sníh, takže pro vozejk paráda . Ve měště jsem si koupila nástěnej kalendář , trochu opožděně ,protože ježíšek ho jaksi nepřinesl ,ale nevadí. Nebo teda přinesl , ale nejde mi tady dát na skobičku , tak jsem si ho nechala u našich . Byla jsem i v knihovně , takže moje duše knihomola je spokojena. Momentálně začínám číst knížku Cilčina cesta, což je o ženě , která přežije koncentrační tábor , ale hned je poslána do Gulagu . Témata koncentráků moc nevyhledávam, ale občas si o tom přečtu , tohle je navíc pokračování Tatéra z Osvětimi , což jsem taky kdysi četla , takže i taková povinnost dá se říct .


Trochu jsem se chytla s jedním naším fanouškem na sociální síti , jsem na takový satirický stránce , kde se dělá sranda z hráčů ,pán od nás můj komentář nevydejchal a to jsem dle mýho nenapsala nic hroznýho . Tak jsem mu napsala do zprávy , že sice fandim,ale s mírou , dokážu je vidět i kriticky a zasmát se jim a na týhle stránce je třeba všechno brát s rezervou a s nadzázkou . Přidala jsem ještě to,že jestli chce , tak si ke mě může přijít před zápasem pro magazín , což jsem vnímala jako vstřícný gesto . Nikoliv však on a napsal mi,že jsem vymaštěná kráva , " potěší " . Hlavně to, jak se snažim mu to vysvětlit a jsem na něj slušná a on stejně na to zareaguje takhle . Jestli máme všechny takový fanoušky , tak se máme čim chlubit , fakt,že jo . Neberu nikomu,že hodně fandí , ale když ví , co je to za stránku , tak by měl odejít nebo to aspoň nekomentovat .

Jinak se mi hodně teď líbila ta mini série Marie Terezie , už jsem tu první viděla kdysi a vim,že mě to zaujalo . Teď o Vánocích to opakovali a dali i 2 úplně nový díly . Říkejte si co chcete , ale mě se to líbilo . O Marii Terezii jsem předtim věděla takovej ten základ ze školy , že měla hodně dětí atd. a nikdy mě ani ta její doba a ona nezajímala ,ale tahle série byla fajn . Našlo se spoustu kritiků- jsme přece češi , ale mě tam nic moc ani nevadilo. To,že tam byly historický nepřesnosti mě bylo úplně fuk , kostýmy jaký kdo měl vůbec neřešim a už vůbec ne to, že vyměnili hlavní předtavitelku . Možná ta první byla rozvejnější a i ten děj byl takovej víc švižnej , ale druhá Marie Terezie mi fakt nevadila a že se chovala jinak ? Uběhlo několik let , takže logicky už to asi nebude třeštiprdlo jako na začátku a výměna hlavní postavy byla proto, že ta nynější se jí měla vzhledem víc podobat . A že to bylo spíš love story ? tak ať . Líbilo se mi , jak se k ní František Štěpán choval a že to tak bylo i ve skutečnosti . Jen teda bych tam nedala to,že Marie Terezie měla nemanželský dítě a hlavně to , jak to její manžel přijal bez mrknutí oka , to mi přišlo přitažený za vlasy a pokud vim, tak se to nikdy ani nestalo , ale holt potřebovali zvrat hodnej telenovel . Taky se mi nezdála ta poslední scéna , kdy mi to přišlo jako konec nějaký komedie ,ale asi chtěli ukázat , že "spolu žili šťastně až do smrti " . Zajímavý mi přišlo ,že všichni na place mluvili svou rodnou řečí a pak se to nadabovalo , takže všichni museli dělat ,že tomu druhýmu rozumí co říká , i když to třeba tak nebylo , zajímavej způsob .

Ale co musim vyzdvihnout je Vojta Kotek . Nikdy jsem ho nevyhledávala ,ale tady fakt zabodoval . Musim upozornit,že mě nikdy nebavily teenagerský komediemtakže ho fakt nemam zafixovanýho jako toho ze Snowborďáků. I když je o rok mladší než já , takže jsem tu mánii kolem toho zažila "naživo " , ale tohle mě fakt tenkrát nebralo ,ale i tak jsem si ho nedovedla představit ,že by hrál někoho seriózního , vždycky jsem ho měla za takovýho nedomrdlýho puberťáka , ale tady fakt překvapil .Trochu jsem se bála toho, jak je mladej , že to tam bude "rušit ", ale to se nestalo . Herecky dospěl . Tu roli jsem mu věřila a hodil se na ní . Musim přiznat ,že i když to není můj typ a nikdy mi nepřišel nějakej sexy , tak tady mě sexy přišel . Asi to dělal ten kostým a hlavně ta paruka ,ale fakt mu to slušelo . A myslim,že i pánové si nakonec přišli na svý - hluboký výstřihy a ty useknutý hlavy asi taky leckoho potěšily . Za mě po dlouhý době seriál, kterej se mi fakt líbil a myslim ,že těm, kdo se třeba o tu dobu dřív nezajímal a hnidopišsky nesleduje historickou přesnost nebo spíš nepřesnost by se tahle série mohla líbit . Uvítala bych pokračování a třeba zase ne až za 2 roky , i když chápu , že to muselo bejt hodně finančně nákladný .