Říjen 2019

ZOO Plzeň

31. října 2019 v 16:01 Výletníček
Dneska jsme vyrazili do zoologický . Mám to kousek od baráku, ale i tak tam chodim jen občas . Ráno kolem 0 , tak mě to dost vyděsilo , ale naštěstí se pak trochu oteplilo . Sympatický bylo ,že tam ze začátku téměř nikdo nebyl a fakt jen samý ošetřovatelé až pak se to začalo plnit , což je na jednu stranu i fajn . Nechme mluvit spíš fotky :) .


Halloween versus Dušičky

30. října 2019 v 9:38 Říjen 2019
Nedávno jsem tu psala o tom, jak mám ráda Dušičky , ale k nečemu se přiznám - taky mám ráda Halloween . Vždycky jsem měla za to ,že u nás se slaví Dušičky a Halloween patří jinam a brala jsem to tak . I jsem si myslela,že to pochází z Ameriky , což je nesmysl, protože se ví,že to pochází z Irska . Koneckonců ještě patřim ke generaci, která Halloween znala tak maximálně z amerických seriálů a filmů a že by někdo přišel do školy v kostýmu a společně bysme "slavilii " to vážně tenkrát neexistovalo . Ale postupem času se mi zalíbil víc a víc . Je fakt , že na to,že by to nemuselo bejt tak špatný jsem přišla někdy až kolem dospělosti , ale do tý doby mě to fakt míjelo . Tak nějak se mi líbily ty dýně a všechny ty světýlka a nutno podotknout,že mě k tomu trochu přivedl i film
Nightmare before christmas od Tima Burtona, což je můj nejoblíbenější režisér . Nejsem typ, co by každým rokem vydbalával dýně a cpal do nich svíčky to vůbec a ještě jsem to nikdy nedělala , ale menší Halloweenskou ozdobu pár let už přece jen mám a u televize se vyjímá hezky , protože televizní stůl má stejnou barvu. Tak jí vždycky v tenhle čas vytáhnu .

Líbí se mi i ten styl - všude veselí , děti dostávají sladkosti a zapojuje se celá rodina . A Dušičky ? já nevim , je to naše ,ale přijde mě to takový unýlý , při Dušičkách se sejde celá rodina tak maximálně na hřbitově a to ještě možná , protože velmi často se bohužel na zemřelé vzpomíná pouze a jen na Dušičky, což je taky špatně . Je to takovej čas , zamyšlení a dumání nad životem s mrtí a vzpomínky . Taky je to samozřejmě potřeba ,ale mě to moc nevyhovuje . Je to určitě tim , že od mala jsem taková zadumaná a přemýšlivá , takže to , co prožívají jiný lidi řekněme teď na Dušičky , tak tohle mám prakticky denně , dokážu se zklidnit a přemýšlet jak o životě tak smrti, takže Dušičky k tomu nepotřebuju . Uvítala bych , kdyby se tohle naše "truchlivo " změnilo něco ve veselejším tónu , koneckonců na všem i na smrti se dá najít něco pozitivního , i když tomu třeba nevěříme . Prostě párty , kde i morbidní věci mnají svoje místo a to,že jako děcka bychom dostávali cukrovinky by byl jen příjemnej bonus navíc .

Jako nejsem "slavič " Halloweenu a nedokážu si třeba představit vzít kostým a byť jako dítě oblejzat sousedy za cukroví, asi by koukali divně nebo mít byt vyzdobenej dýněma atd . ale líbí se mi ta myšlenka - rychlý , dymamický , veselý , něco , co se dá uchopit a vidět , prožít a ne to naše , kde kromě věnců a svíček se vlastně neděje nic, jen to, jak k tomu přistoupíme ve vlastní hlavě . Ale každej máme v oblibě něco jinýho , což je přirozený .



Rebelující prodej

27. října 2019 v 18:30 Říjen 2019
Tak jsem dneska byla na prodeji a poprvé za ty roky "natajňačku ". Pan divnej se mnou už podruhý za sebou nekomunikuje , takže jsem se to rozhodla vzít do svých rukou . Psala jsem mu doslova pár minut po jeho emailu , že se lidi můžou hlásit na zápas , dodnes skoro po týdnu mi neodpověděl , tak jsem si řekla ať už mě políbí pr.. a šla tam bez jeho vědomí . Tohle už je jen proti mě a fakt nevim, čim jsem ho rozrušila že by tou prosbou přátelství na fb ? Od tý doby je němej a neměl by plést osobní věci do pracovních ,ale evidentně to nerozlišuje . Na ten prodej jsem chtěla , takže nic jinýho mě nezbejvalo a taky mě lákalo to,že dělam něco, co by se mu asi nelíbilo :D . On si hrozně zakládá na tom,že si hraje na šéfa , všechno musí bejt podle něj a nejradši by řídil i naše vyměšování , takže jsem se rozhodla mu ukázat ,že to jde i bez něj .

Nic jsem nemohla ztratit - peníze za prodej nedostávam a dělam to dobrovolně , takže nemůže říct ani popel . To,že mě tam vodí ke kolegům byl jejich nápad, já bych se bez toho obešla a rozhodně nemam potřebu tam , aby mě po těch letech ještě někdo "uváděl " , když mě tam stejně všichni znají . Ani jsem mu nezavolala , což obvykle dělám . Cesta tam byla docela drsná , hned u výstupu z busu řev na náměstí a všude policajti - chuligáni Slávie , což jsou ty nejhorší . Řvali tam a hlídali je těžkooděnci , ostatní lidi na náměstí vystrašeně stáli v koutě . Tohle nechápu jak je možný,že jim vůbec dovolí někde stát a chlastat ?? a těžkooděnci na ně čumí, jak se ožírají . Jaký zastávky na chlast ? hezky je přitáhnout ke stadionu a nazdar . Ulice, kterou tam jezdim byla uzavřená policajtama , hm " dobrý " nikdy se mi tohle nestalo , takže jsem musela najít jinou a tam už opět policajti na koních a už na ně čekali . Opět hloučky lidí . Nejvíc mi na tomhle štve , že vám nikdo z policajtů nikdy neřekne , jestli tam můžete projít a nebo musíte počkat ,až projdou oni . Proto asi ty hloučky lidí, ale viděla jsem i ty , co drželi v ruce mobil celý šťastný ,že si ten pochod můžou natočit .

U stadionu milion lidí , takže jsem se tam hezky "skryla ",jela jsem tim místem , kde chodíme s panem divným ,ale zrovna v tu chvíli tam jel Slávistickej autobus , tak jsem to musela objet , ale jinak by mě tam pustili i bez pana divnýho , což už mam vyzkoušený . Kluci v pohodě, těm bylo úplně fuk,že se mnou nikdo není .Koupila jsem si od nich magazín, protože na tenhle prodej jsem chtěla mít památku . Koupil si u nás i fanoušek Slávie s tim,že oni magazíny v Praze dostávají zdarma , prostě si musel rejpnout :D . Bylo hodně lidí, tak prodej byl celkem rychlej . Pan divnej nikde , což je trochu škoda , protože ten jeho obličej by jistě stál za to , kdyby mě tam viděl . Zpátky už jsem mohla přes autobus a pořadatelé mě tam vesele zdravili , prostě úplná pohoda a nikdo nic nevěděl . Provokativně jsem ještě přibrzdila před vrátnicí " kdyby nahodou " se tam pan divnej objevil a nic .

Všechno úplně v pohodě a nikoho nenapadlo,že tam vůbec nemam co dělat :D . Což ukazuje,že pan divnej vůbec není potřebnej v tomhle , jak si asi myslí . Nemá nic pod kontrolou a mě tahle malá rebélie udělala neskutečně dobře . Jen to ukazuje ,že se nic neděje - nespadne stadion a nepřestane se točit Země . Nicméně , pro sebe,že jsem tam byla na tajňačku si to nenecham , určitě se mu přiznám , aby věděl , že jeho ignorace pro mě není žádná překážka a rozhodně nebudu čekat na jeho povolení . Role by se konečně měla otočit .

Hrůzné Dušičky

26. října 2019 v 16:01 Výletníček

Pamatujete na moje poslední TT ? jak jsem psala o těch hogofogo příbuzných ? a že ty Dušičky vždycky stojí za to ? Včera jsem v klidu šla spát,že přijede pouze strejda a ještě dneska jsme na tom všichni byli . Hurá, teta ne . Oběd připraven a čekali jsme na ostatní "účastníky zajezdu" . 11:30 a najednou auto , strejda a nepřijel sám , já myslela,že mi jebne ! ty vole to snad ne , vždyť vůbec přijet neměla . Asi 5 minut jsme na sebe nevěříčně koukali . Nejenže strejda nepřijel sám ,ale ještě úplně trapně si přijedou v čase oběda ? a to měl přijt až odpoledne . Vůbec s nima na jídlo nepočítáme . Tetka přišla a hned, že máme nějakou slávu , tak my ,že přijedou na oběd mladý a pak jedeme pryč . Takže mě podrobila křížovýmu výslechu jak žiju a proč a pak naštěstí se začali sjíždět ostatní . Bylo nás fakt hodně a ještě oni do toho , tak se máma obětovala a šla s tetou do obýváku , ani se nenajedla . Oni,že prej mají oběd u těch, u kterých budou dneska spát . Všichni jsme měli touhu co nejrychlejc vypadnout . Tak jsme tady chudáka tátu s nima nechali . Jakože jim to není trapný, ví,že někam jedem a stejně se sem musí nasrat . Neuvěřitelný . Teta se ptala , kam jedeme a já se jen modlila , aby nejela s náma . Opravdu čekala jsem všechno, ale tohle ne .Přijedou o x hodin dřív , na oběd a ještě s někým , z koho máme všichni kopřivku a nečekali jsme jí . Samozřejmě u nich všechno dokonalý - děti , vnoučata , nejluxusnější zahraniční dovolený a my jsme chudej póvl . Jako výlet byl spása .

Krásný počasí , takže jsme to využili na procházku po hřbitově, kde jsem zase omrkla "lavičku", což stále nevim , jestli to patří k nějakýmu hrobu , ale fascinuje mě její zvláštní poloha a pak cukrárna . Našli jsme si místo venku a krásně svítilo sluníčko . Každej rok jezdíme do tý cukrárny a bohužel mají menší a menší sortiment 3 druhy zákusků a nejlíp pd každýho jeden , tak jsem si dala něco s vaječným koňakem a horkou čokoládu . S čokoládou na mě zapomněli, přitomněla jsem se , slečna mi dala na výběr ze 2 příchutí , následně přišla,že ta mnou vybraná není . Pak to přinesli , koukala jsem na to asi 5 minut ( dneska už po mě myšlení nechtějte ) a tohle přece nebyla horká čokoláda už na pohled ! ochutnam to a je to kafe . Kafe vůbec nepiju a už jsem to rozvrtala , tak si to vzala ségra . Za pár minut slečna přišla a že to spletla a konečně mi dala tu čokoládu . Uf , porod . Nerozeznají čokoládu od kafe a to ještě dávají to i to do rozdílných sklenic .Příště už asi půjdeme jinam , ono mít na výběr z pár druhů dobrot taky není to pravý .

Přijeli jsme a našli jsme venku tátu úplně hotovýho , že odjeli až ve 14, takže "krátká " návštěva , jak tvrdili nakonec byla na 2 a půl hodiny . Takže oběd u čekajících příbuzných je evidentně netankoval, což je vůči nim taky celkem blbý , když čekají . Táta taky čekal jen svýho bráchu a komentoval to tim,že se na to vysere :D . Ne fakt to byste tetku museli znát a zažít . Neví , kdy zvednout zadek a je to jen pro otrhlé jedince . Zítra jedou domů , tak doufáme,že se nezastaví ještě jednou , jak mají ve zvyku . Jedeme ke mě a musim tam být včas , když jdu na prodej a že tentokrát to bude prodej velmi speciální, ale o tom až zítra po fotbale .


Jak nám přemalovali Gotťáka

25. října 2019 v 16:50 Říjen 2019
Původně jsem měla za to , že se tady o tématu Gott nezmínim ,ale už to nejhorší snad opadlo . Patřím k těm osobam , která sice uznává , že Gott má svije zásluhy nicméně nic se nemá přehánět . Teď přišlo na řadu , co se všechno pojmenuje a přejmenuje na jeho počest . V Plzni se přislo s tim,že by se měla po Gottovi pojmenovat divadlo , což se nelíbí řediteli divadla s čímž souhlasím. Co má Gott společnýho s divadlem ? Jistě se najde jiný místo víc spjatý s muzikou . Co se mi ale na Plzni líbilo , tak to, jak ho ucili- kondolenční knihou na radnici a stačilo . Žádná masivní akce a pěkně v klidu . Zabte mě , ale já třeba netušila,že Gott se narodil v Plzni , no stane se . Přece jen můj hudební repertoár byl vždycky trochu jinej . Taky mě nevadilo ,že v Praze cosi nasvítili na jeho počest na tom festivalu světla , co je takový nic proti ničemu . Ovšem Plzeň nakonec stejně "zabodovala ". Objevilo se graffiti a nutno dodat ,že ne příliš povedené . Autor sice blábolil ,že nejde o přesnou podobu ,ale o to mu zvdát hold , ale za mě pouhá výmluva toho, že prostě neumí malovat nebo otočil po negativních reakcích . Posuďte sami - myslim si,že fakt neměl v obličeji " prasečí rypák ". Nevim , kdo už má odvahu mu něco nakreslit a ví, že to bude přitahovat pozornost , tak by se asi měl víc snažit , protože jinak to vypadá jako výsměch . I když možná to byl i autorův záměr , aby se o Plzni mluvilo , kdo ví . Ale dneska psali,že ho někdo přemaloval . Možná i sám autor neusnesl kritiku a nakonec to přemaloval . Za mě je číslo dvě daleko lepší .


Nic nebude

23. října 2019 v 8:00 Říjen 2019
Dnes ráno jsem měla jet na neurologii a nejedu . Včera odpoledne telefon ,že paní doktorka marodí a přeobjednali mě na 13.11. Je pravda,že doktorka bojuje s rakovinou , tak jí asi není nejlíp nebo viroza , nicméně si pak dovedu představit toho lidstva tam v čekárně , jestli budeme my a pak ty , který tam mají bejt . To bude sezení na celej den . Škoda , těšila jsem se tam a mohla jsem to mít za sebou. Doufam,že ještě bude slušný počasí, protože tam se jede vesničkama a silnicema tomu odpovídající . Taky to znamená ,že jsem mohla bejt klidně u sebe , protože kvůli tomu,že tam pojedu jsem u našich . Ach jo .

Psal pan divnej, kdo chce v neděli na Slávii ,což docela pozdě když na Spartu psal s 10 denním předstihem , ale hlavně ,že napsal . Tak jsem mu napsala , že chci jen na prodej. Minule jak jsem mu psala,že nepřijdu a tu prosbu,jestli si ho můžu dát do přátel na fb , na to nereagoval vůbec . Ale o nic nejde , vždyť jsem mu psala,že záleží čistě na něm . Žádnou akci neproved , tak nemá zájem . Nevadí , už se o tom zmiňovat nebudu . Taky psal ohledně lístků na reprezentaci s Kosovem , že on žádný lístky nemá a že se máme obracet přímo na reprezentaci . Před pár měsíci jsem si myslela,že třeba půjdu , když je to u nás v Plzni a myslela jsem si,že lístky pro vozíčkáře bude mít na starost pan divnej ,ale jak je vidět tak nemá . Nechce se mi domlouvat s někým od reprezentace a jak víte , tak já to mam s repre citlivý . Vim,že předchůdce pana divnýho už tam nedělá , ale na druhou stranu jsem ho viděla při zápase reprezentace s Anglií , tak nevim , jestli tam byl jako host nebo se tam pohybuje pořád . Mam za to,že v Plzni právě bude , už jen proto,že tam kdysi hodně let pracoval a určitě nevynechá možnost se setkat se starýma známýma . Při mým štěstí bych na něj někde narazila taky a to je to poslední, co bych si přála . Jen , ať to je tak, jak to je .Opětovný rozvíření emocí a citečků by bylo naprosto zbytečný .

Zdánlivě tiché období Dušičkové

21. října 2019 v 11:53 Téma týdne
Miluju dušičkový období a vůbec mi to nepřipadá pochmurný , spíš naopak a hřbitovy jako takový taky miluju . Zdánlivý ticho . Každej rok jezdí naše dívčí část na hrob mámíny tety , kterou jsem nikdy nepoznala a spojíme to vždycky s cukrárnou . To je fajn . Pak tu je ta část, který se každej rok děsim a to takzvaný přepadovky . U nás to je tak,že širší příbuzenstvo už nás nenavštěvuje , ne snad , že bysme byly tak hrozný , ale prostě už to u nikoho nefrčí . Takže každej rok trnu , protože to vždycky vyjde,že jsem u našich . Přijíždí ti, který za celej rok ne a bez ohlášení . Například mámy brácha , kterýho nevidíme celej rok , ale na Dušičky přijede se "pochlubit ",že už umyl hrob dřív než máma . Nikdy ale nezapomenu na návštěvu jedný tety a opět mámy . V životě jsem o ní neslyšela a přijela vlakem v doprovodu nějakýho chlapa , asi syn . Oba dva hrozně podivný , paní zřejmě už stářím a syn to měl zřejmě vrozený . Paní mi přivezla svoje starý oblečení a to nelžu . Mě bylo tenkrát asi tak 17 a nechápala jsem , co se děje . Naštěstí u mě zafungovalo asi dobrý vychování a s poděkováním, jsem si to vzala . Vim, že to myslela dobře a asi se to tak za jejího mládí dělalo nosit jako dárek oblečení po někom , ale byla jsem z toho fakt v šoku .Tohle jsem vůbec neznala . Náctiletá osoba dostane od někoho, koho v životě neviděla starý oblečení . Bylo to divný . Starý šaty a sešmajdaný boty , uf . Pak se to samozřejmě vyhodilo . Pak mi došlo, že paní už to má asi v hlavě pomotaný . Navíc mi připadlo , že asi ani nevěděla ,že jsem na vozejku nebo na to spíš zapomněla a tak koukala dost šokovaně na mě . Už je to hodně let ,ale na tuhle bizarní návštěvu nikdy nezapomenu a od tý doby beru Dušičky jako něco i rizikovýho . Nevadí mi návštěvy ,ale vadí mi ty neohlášený . A nutno říct ,že právě na Dušičky k nám jezdí zvláštní lidi .


Letos ovšem to boduje . Přijedou příbuzný hogofogo , o kterých jsem tu už taky psala . Jsou sice až z Litoměřic , ale strejda sem chodil do školy a má tu sraz . Doprovázet ho bude teta - jeho věrnej ocásek . Teta je fakt peklo , ač už taky v letech, tak si furt hraje na dokonalou , nic jí není dobrý ani co se týče jídla " to máslo je moc máslový " atd . Neustále se chlubí exotickýma dovolenýma , děti mají s 50 titulama a na nás koukají z patra . Dokáže kritizovat i to, jak bydlíme a nejhorší je , že dokáže sedět a povídat třeba do 3 do rána . Nikdo je z nás nemusí a tim myslim i další její švagrový . Když k nám na západ přijedou, tak si je přehazujem jak horkej brambor . Nechat je spát někde v penzionu ? neexistuje , urazili by se . Takže hezky spát u toho či toho doma . To znamená bejt tam s nima všechny dny, zajišťovat jim jídlo a společnost . Nikdo z nás by si to nedovolil ,ale oni ano a to máme ještě volný pondělí , takže další obava . Navíc ona , potažmo oba nemají vůbec zájem "poznávat krásy okolí" , takže je to fakt jen o sezení a krafání , což už je pak na provaz po někoika dnech . Ještě se neví, jak to bude ,ale asi budou spát u druhých příbuzných , což ovšem neznamená , že máme klid - naopak- určitě aspoň teta přijede k nám na pokec , takže furt v pozoru stejně. V sobotu jedeme na ty Dušičky , tak jsem zvědavá , jak to uděláme když teta dostane nápad nás "obšťastnit " a v neděli zase potřebuju brzy jet do Plzně kvůli prodeji , takže ani zastavení v neděli dopoledne cestou domů nepřichází v úvahu . Vim,že jsou tady jednou za uherák ,ale to neznamená , že přestaneme žít a máme naplánovaný svoje věci , což se možná nakonec ukáže i jako to nejlepší - vypadnout na celou sobotu .


Tak doufam,že tu spát nebudou a už jsem pohrozila,že jedu k sobě , jestli ano . Nechci tu bejt když teta kváká do 3 do rána a já nemůžu spát . Jako tušim,že letošní Dušičky budou tímhle směle konkurovat tý bláznivý tetě s oblečením a to ještě ani nezačaly . Dušičky jsou čas klidu a rozjjímání - nikoliv však u nás , právě naopak . Nejvíc akce se zažije právě na konci října .

Jarmark na hradě Švihov

20. října 2019 v 13:56 Výletníček
Jsem okouzlena . Hrad Švihov je prostě moje . Byla jsem tam za život zatím jen 2x ,ale první návštěva mě úplně dojala . Nevim , proč z toho místa cejtim takový duševní spříznění , protože obvykle to nemam až tak,že bych byla přitahována určitým místem , ale tohle je top . Proto ,když jsem zjistila,že dneska se koná hradní jarmark a navíc nejsem u sebe , což nejsem v neděli málokdy , tak jsem to využila . Konal se teprve 2 ročník a lidí mraky až museli udělat provizorně další parkoviště i na louce ,ale super . Opět moje srdce zaplesalo . Nekonečně stánků , vůní a všechno . Bylo tam snad všechno na co si člověk vzpomene . Vyhovovalo mě i to ,že tam nic nehrálo . Někdy to prostě sedí i bez hudby a myslim,že by to tam zbytečně rušilo . Dílničky pro děti , mohly si tam vyzkoušet střelbu z luku , historickej kolotoč . Prohlídky na hradě , výstava Popelka .. prostě se tam dalo bejt x hodin a nenudit se . Dokonce jsme tam potkali i souseda od nás z ulice . Nádherný obrázky z keramiky , kde jsem neodolala a koupila si malýho šneka . Fakt nádhera , vkusný místo s atmosférou a věřím,že bude určitě i 3 ročník , protože tohle svoje návštěvníky bude určitě mít . Tohle místo snad nezklame nikdy . A jako bonus jsem vyfocená i na ofiko fotkách z akce , což taky potěší .



Ameriky pro Kubíka

19. října 2019 v 16:39 Výletníček

Dnes jsem vyrazila na akci do Plzně . Konkrétně na charitativní ,s názvem Ameriky pro Kubíka . Kubík je 11 letej kluk se stejnou nemocí jako já tudíž dětská mozková obrna , takže jsme taky přispěli. Bylo to fajn a ještě spojeno s dobrou věcí . Spousta nádhernejch aut a motorek .


Už je líp a těšení na neurologii

17. října 2019 v 17:12 Říjen 2019

Změna polohy , dneska jsem po 8 dnech u sebe odjela . Musim přiznat ,že jsem se těšila i bála zároveň . Přece jen jsme měli s mámou krizi o od tý doby jsme spolu nemluvili . Ale v pohodě, sice se zeptala jakej byl fotbal , jako kdybych tam snad byla , ale řekla jsem jí , že se o tom nebudeme už bavit . Proč taky . Nemá cenu se v tom už pitvat . Vyrazili jsme do Globusu na nákupy , měli jsme je absolvovat už ten týden po Šumavě ,ale jaksi vlivem okolností nebyla na to nálada ani na jedný straně . Tak jsme to udělali dneska a musim říct,že to bylo fajn . Koupila jsem si v SAM 73 novou zimní bundu . U mě je trochu těžší sehnat která by mi seděla , protože jak sedim , tak mi musí bejt volnější a hlavně mam potíže s ramenama . Jak jsem na vozejku už od dětství , tak je mam fakt vymakaný jako zpěrač a u dámských velikostí s tímhle nepočítá a když , tak v tom zase "plavu " jinde . Takže první bunda nevyhovovala, ale druhá už ano . Je šedivo růžová a já jakožko celoživotní odpůrce růžový jsem si jí koupila . I když i z toho důvodu ,že ta růžová je uvnitř a není moc vidět . Ale je příjemná , teplá a nedrhnou mi v ní ramena a ani vyšší cena značkový bundy mě nevadila . Od SAM 73 už mam třetí bundu a musim říct , že vydrží dlouho ,takže vim,že nekupuju zajíce v pytli. Pak jsme si dali ještě oběd a bylo to takový fajn dopoledno - odpoledne .

Jsem ráda , že to mezi mnou a mámou je zase ok , ta týdenní pauza byla potřebná . Dokonce mě koupila v Maďarsku čokolády a hrneček , tak jsem na oplátku ke kafi koupila ten dezert Metro , abych nepřijela s prázdnou . Je fajn tady zase bejt . Těšila jsem se i na Báru , je fajn se s ní zase poňuchat , už pěkně vyrostla . Takže u našich jsem zase celej týden a v neděli před tím svátkem zase jedu zpátky , protože chci na prodej . Teď je zápas taky, ale to u sebe nebudu , tak jsem chtěla stihnout aspoň jedno . Pan divnej už se ptal, kdo přijde v neděli , tak jsem se mu rovnou omluvila a měla na něj prosbu , jestli bych si ho nemohla dát na přátel na facebooku . Už jsem ho tam jednou měla a pak se naše fb cesty rozešly a nutno říct ,že mou vinou . Myslela jsem si , jestli to nebude třeba divný , ale tak co . Při nejhorším řekne ne a nic horšího se stát nemůže , tak uvidíme , napsala jsem ,že do ničeho ho nenutim .

Ve středu jedu na kontrolu na neurologii do Klatov, kam se těšim . Mam to tam ráda , paní doktorka mě zná a má v péči od 3 let a hlavně to vyšetření nic není. Jsem na tom furt stejně- nevyléčitelně a tím pádem ani ona toho moc nenadělá . A věřím,že takových případů má ve svý praxi asi dost . Moje postižení je přímo neurologickýho původu a jsem na tom tak nějak furt stejně. I na ty bolesti chronický se zapomene a prášky brát na bolest zatim nechci . Však ono to asi jednou přijde i tak . Poškozenej mozek se jen tak neopraví - v tomhle je obor neurologie docela beznadějnej na vyléčení či zlepšení . Takže je to spíš tak, že se po roce vidíme, pokecáme co je novýho , pokud je potřeba ,tak třeba napíše na něco poukaz nebo doporučení a jede se domů . Někdy taky jdeme do města a je to takovej na pohodu výlet .