Červenec 2019

Zvířátkomil - kdo je víc ?

30. července 2019 v 15:31 Červenec 2019
To, že se je těžký být na diskuzích v internetovým světě na tom se asi shodneme . Vždyť co člověk ,to názor a často se to tam hádá , podle mě úplzně zbytečně ,ale jsou jedinci , který jsou porci "fb vzrůša" vyhledávají , zatímco sledující z povzdálí se dobře baví a možná jsou i rádi , že ten hněv se snáší na někoho jinýho než na ně . Nicméně tyhle skupiny zaměřený na lidi chápu, že se občas vymění názory .

Pak tu máme skupiny zaměřený na milovníky zvířat . Nikdy jsem tomu neholdovala ,ale s příchodem naší Báry jsem se přece jenom do pár skupin "zapsala" . Dámy a pánové , byl to šok . Zdánlivě nevinný stránky, kde se dávají jak vlastní , tak z netu vypůjčený fotky . Velmi brzy se ukázal charakter majitelů zvířat . Asi jsem divná ,ale nikdy jsem neměla potřebu poučovat druhý o tom, jak má vychovávat "to svoje " nekecam nikomu do krmení ani do výchovy , nic . Za to ostatní jsou chytrý až na půdu , jak by to mělo bejt nebo ne . Tahle stránka je navíc všehochuť , takže kočky, psy, morčata a je jasný, že se logicky neshodnem . Ovšem většina si myslí opak - pes je pes a je fuk jestli má člověk čivavu nebo třeba dogu . Nehledě na klasiku , zdali pes má či nemá PP . Ale to není to , o čem chci psát .

Každá stránka má samozřejmě určený co se tam nesmí dávat a co ne. Nesmí tam bejt týraný zvířata, inzeráty atd . První, co mě šokovalo bylo to , jak jsou lidi kritický a hned z jedný fotky vyvodí věci, který nejsou vůbec pravda . Například jsem kdysi dala fotku Báry - seděla u vína, co pěstujeme . Jenže někdo přišel na to ,že je k němu přivázaná , což samozřejmě nebyla . V životě by mě to nenapadlo , že je na tý fotce něco špatně ,ale dle nich bylo . Marně jsem jim se snažila vysvětlit , že ten "řetez" , co si myslí je jen šlahoun od vína :D . Takže hned mě posílali do samotných pekel a že jí týram . Já jen zírala . Nicméně jsem si časem zvykla , že tihle milovníci zvířat jsou jiný , hodně jiný .. Nemůžetr tam dát jedinou fotku, kde by někdo něco nenašel . Zvíře má obojek , tráva není dost zelená , zvíře je moc tlustý, tenký, zvíře má divnou boudu , žere divný granule a furt kecy na něco . Fakt není v mých silách odhadnout, jakou fotku můžu vložit , když každej si na tom může najít cokoliv .

A včera se to stalo - jako každej , tam i já dávam fotky z netu , protože je to prostě bezpečnější . A včera jsem tam dala fotku retvívra , kterej měl mírně "pocákanou " hlavu barvama . I debil by poznal , že je to jen fotomontáž , ale oni ne . Všechno začal jeden trol- což je jak víme, člověk, co záměrně provokuje , aby se ostatní pohádali . Že je to trol jsem nejdřív nevěděla ,ale dle jeho reakcí a potom i přiznání mě to docvaklo . A bylo hotovo - hysterie,že někdo maluje na psa . Trol odved svou práci dokonale , blbec . Pár lidí se mi i zastalo ,ale většina byla nekompromisní . Za pár hodin ta moje fotka zmizela bez udání důvodu .Nevim, kdo jí smazal, natož proč . Takže jsem se ozvala , večer se mi ozvala moderátorka a ukázala mi ,že ta fotka, co jsem tam dala , tam nepatří . Jenže to vůbec nebyla ta fotka :D , takže ani nevěděla , co jsem tam vlastně dala , komedie . Takže nevim nic, jestli mě někdo napráskal - ten trol? a nebo, proč to vlastně vadí . Ještě jsem byla nařčena , že jsem jedovatá - opět jsem použila slovo "fotomontáž " ,ale žádná odezva .

Je to těžký , protože každej máme tu hranici , "co už ne "jinde . Někdo je konzervativní a někdo ne a další pozná,že si někdo hrál s photoshopem . Podle mě týrání je něco úplně jinýho a bůhví co dělají se svýma mazlíčkama ty největší kritici . Takže jsem tam ráno dala novou fotku, tentokrát růžovýho plyšovýho psa, kterej je celej pocákanej barvama s textem , že jen pro silný povahy . Zato jsem si vysloužila ovace a lidi jsem pobavila , což je fajn . Nenecham si někym , kdo mi není ani schopen podat vysvětlení , proč to udělal kazit den . Paní moderátorka se ještě nevyjádřila a počítam, že mi smaže i tohle . A jsem připravená i na to,že mě jednoduše vykopne ze skupiny . Ale je to absurdní . Za chvíli si tam budou poměřovat i výkaly - myslim zvířat , jestli jsou dle nich předpisový . Taky jsem v náznaku na tu duhu chtěla udělat z plyšovýho psíka gaye ,ale to už by místní osazenstvo nerozdejchalo , takže radši jsem od toho upustila .

Takže tak , abyste se báli tam dát cokoliv ,ale hlavně,že tam projdou fotky jako šimpanz na kole ( to není týrání ? ) zvíře v oblečku nebo kýčovitý koně a jednorožci . Vždycky jsem měla majitele zvířat za tolerantní jedince , ale tam je to daleko tvdší boj než jsem si myslela . Prostě to, co dělají oni musíte dodržovat taky , protože to jejich je jediný správný. Hrozná rivalita i přes ten internet čí pes nebo kočka je lepší . Nejvtipnější je , jak se milovníci zvířat situujou do role těch s nějvětším srdcem ,ale opak je pravdou . Kam se hrabe debata ma "lidský "stránce, když si do vlasů vjedou Mařena s Blaženou , když tady probíhá debata jejich páníčků mezi Bobíkem a Kikinou o to, kdo má jakou srst . Divnej svět , moc divnej . Mějte rádi svoje zvířátka, ale snažte se u toho taky používat mozek .

Dobrosrdečné srdíčko Ameriky

29. července 2019 v 8:18 Téma týdne
Mít dobrý srdce , to je taky pro někoho pumpou života a neumí si představit bez toho žít . Je hrozně fajn bejt milej a hodnej na všechno okolo, ať už živý nebo neživý, ale někdy je to až moc . Řekla bych , že myslet jenom na druhý a na sebe mininálně nebo vůbec je taky špatný . Občas chytnu v televizi ten šílenej pořad Vítejte doma , což je taková americká slátanina , kde rodinam, který to fakt potřebujou , dělají nový domy . Určitě už jste to viděli . Nejvyšší podíl věty "oh my god " na metr čtvereční . Ale chci říct,že velmi často jsou tam rodiny , který mají v adopci hodně dětí a ke svým si leckdy vezmou další . Jasně, Amerika má jinou mentalitu než my ,ale proboha proč ? Někdy mi to přijde ,že to dělají pro peníze a hlavně mě dojímá ,že s 50 členama rodiny žijou v polorozpadlým baráku . Tohle se může ? trochu nezodpovědnost , když vim , že sám žiju takhle a přivedu si tam x děcek , chudáci děti to musí snášet s nima . A všichni se zašťiťujou slovem "rodina a komunita ". Když vidim ty podmínky v čem museli žít , tak si říkam, jestli by těm dětem nebylo líp někde v ústavu . A rodiče tam kvákají něco o tom , že tohle je jejich povinnost ty děti "zachránit ". Jasně, tak je přivedu do baráku , kde jim padají na hlavu stropy a v jednom pokoji spí dalších 10 lidí . Ale přiznávám - o Americe a jejich sociálním systému nevim vůbec nic , ale tohle mi smrdí . Nebo "normální" rodina, ale jejich rodiče třeba sami vedou nějakou obrovskou komunitu a na vlastní děti kašlou , což už tam taky bylo , ale podali to tak, že jejich dětem to nevadí , protože jsou rádi když jejich rodiče pomáhají potřebnějším . Jako cože ? Ale Amerika se ráda dojímá nad takovýma příběhama a věří v ty svoje komunity a soudržnost , takže to tak bejt asi musí . I když teda nechápu k čemu ty komunity vlastně jsou , když stejně ta rodina žije někde " na seně ", takže si stejně navzájem nepomůžou než dorazí ty z televize , ale komunita je evidetně víc než slušnej domov . A Amerika si může sušit slzy dojetí .

Končíčí pouť - nejlepší pouť

27. července 2019 v 16:53 Červenec 2019
Pouťové šílenství za náma , hurá . Nakonec dojeli všichni najednou , takže můžu zase k sobě zejtra a je fajn , že nemusíme už na nikoho čekat . Sjíždělo se to na 3 X , nejdřív meteř s přítelem , pak ségra a nakonec s malým . Hujerovi hadr :D . Paradoxně pracujou na přípojkách i dneska , i když nikdy v sobotu nepracovali , takže takový podivný a spoustu lidí nemělo, kde zaparkovat auta . Takže kopání a ulice "ucpaná " strojema .

Bylo to fajn , spousta jídla , oběma oslavencům se předaly dárky a nádhernej dort ve tvaru karavanu , protože táta si ho přeje . Byl fakt výbornej . Nakonec jsem i na tu pouť šla . Malej jakože půjde s neteří , tak šli a my s pejskem . Nakonec přišel ještě dřív, než jsme vůbec šli my . tak šel s náma znovu . Vzít Báru byl můj nápad , ale nevěděla jsem , jestli je to vhodný a jestli to zvládne , přece jen na pouti ještě nikdy nebyla a ten hluk a všechno . Ale chtěla jsem jí tam jako , aby jsme měli důvod tam jít, protože mi vždycky přišlo divný když tam jde jen parta dospělých , tak jako vyvenčit jí ,jít "nezávazně" kolem a taky to chtělo se zvednout od stolu . Bára byla super, úplně v pohodě, až mě to překvapilo . Ačkoliv bylo něco kolem půl 2 byl tam podivnej klid , málo lidí a ani ta muzika nebyla nijak moc hlučná , což je fajn . Ale jak už jsem psala hrozně to upadá , stánky jen s balonkama a cukrovou vatou , pořád nás nutili si koupit právě u nich ,ale takový divný lidi , špinavý , podivný existence , takže jídlo fakt ne . Ani jsme nešli tam, kde jsou atrakce , ba ani malej na ně nechtěl . Zvláštní všechno , vlastně ani děti si nemohly koupit žádnou hračku , protože tam ani nebyl stánek s nima . Fakt , jak mě vždycky na poutích vadily vietnamci , tak tady bych je snad i uvítala , čistě proto , aby tam bylo víc stánků . Máma vzpomínala , jak kdysi byla naše pouť vyhlášená a i já si z dětství vzpomínám , jak se tam valily davy . Jako kdyby jí zrušili úplně , tak se snad nic ani neděje , kdo by chtěl mohl by jet vedle do města, kde je souběžně a bylo by . Ale zase pro psíka to bylo fajn , že to nebylo tak divoký a nebála se .

Takže mám splněno a už nikam nejdu . Večerní muziky mě stejně neberou , takže zůstanu doma . Naši někam jdou . Byli i včera ,ale tak když je to baví . Od 22. máme ohňostroj , což taky nemůžu ,že . No, upřímně je fajn ,že je to jen jednou ročně :D . Ale návštěva byla fajn , celou dobu jsem pila houbu , což jak nepiju na mě taky mělo účinky , sle spíš spací , takže jsem to taky "oslavila " a můžu si jít lehnout už ve 20 :00 . Je to fuška :D .



Pouťové šílenství

26. července 2019 v 9:59 Červenec 2019
Tenhle víkend je u nás jako každoročně Svatojakubská pouť . Příznám se ,že poutím jsem nikdy nefandila ani jako dítě - vadí mi ten hluk ,davy lidí a celkově takovej ten chaos . Asi je to i tim , že jsem nikdy nemohla na žádnou atrakci pořádně ,ale i tak by mě to asi nelákalo . Jsou i roky, kdy se na pouť nejdu podívat vůbec a nevadí mi to . Spíš tam jdeme jen kvůli malýmu . Navíc u nás je tam pouť vždycky divná , asi je to i tim prostředím , ušmudlanej plácek u řeky ,ale stejně . Mám pocit,že ty poutě nějak upadají obecně všude . Máme samozřejmě i nějakej kulturní program sestávající se z koncertů hlavně dechovky a bigbítu a pouťovej fotbal, což rozhodně není nic slavnostního, že by třeba pozvali na zápas někoho netradičního . Jako to třeba mají jinde . Ono totiž je každoročně pouť ve stejnej čas i kousek vedle a proto se to furt srovnává . Jenže tam se to srovnávat ani nedá . Větší město se zámkem , takže i mají větší finance na všechno . Nevim , jestli je to pravda , ale přijde mi , že nám "kradou " lepší účastníky . Je to prostě blbě nastavený , že je to ve stejnou dobu , protože většina lidí si vybere to vedle , protože mají bohatší program a lepší prostředí . Nehledě na to,že my když máme návštěvy , tak ani nemáme čas se tam jet podívat . U nás je vrchol pivní slavnosti a ohňostroj . A třeba peníze za ohňostroj bych vrazila do lepšího programu , nevim .

Nicméně pouť děláme každej rok , máma to tak chce ,že je to tradice . Je pravda ,že ani já si nedokážu představit pouť bez koláčů a řízku se salátem, ale zvykli bysme si . Jen se divim , že se máma chce tak honit kvůli tomu ,ale asi jí to i baví . Samozřejmě jí taky pomáhám ,ale většinu udělá sama . Letos je to obzvlášť hektický, protože je tu synovec a aby toho nebylo málo , tak nám právě v ulici dělají přípojky ke kanalizaci , takže hluk a prach. Upřímně doufáme, že se k nám během dneška ještě nedostanou případně před vratama nenechají do pondělí stát auta , protože jinou cestu ven fakt nemáme , což by byla velká "sranda " A je tu taky jeden důvod, proč děláme pouť - táta měl včera narozeniny a máma má dneska svátek , takže to každej rok bereme i jako oslavu rodičů . Letos k nám opět přijedou sourozenci s rodinama , mělo to bejt ,že všichni zítra , nicméně to bude na oba dva dny , protože jednou nemůžou ty a pak zase oni . Škoda, mohlo to bejt spláchnutý na jednou . Kvůli tomu nejdu ani zítra na fotbal , i když upřímně po tom úterku by se mi tam stejně nechtělo a je fajn bejt s rodinou a s jídlem :D . Jen to 35 stupňový vedro by bejt nemuselo ,ale co naděláme .

Včerejší premiéra

24. července 2019 v 8:15 Červenec 2019
Včera jsem byla poprvé po delší době prodávat na fotbale . Tentokrát to ale mělo bejt jiný - prodávala jsem poprvé na Lize mistrů, respektive na jejím předkole,ale chápete , ne ? . Ráno mě překvapila dámská návštěva , která ani ještě bejt neměla ,ale znáte to , vždycky když se to hodí nejmíň . Takže pařák , prodej , tisíce lidí , no výhled "super " . Tak jsem po 17 hodině vyrazila směr město s obavama , protože fanoušci Olympiakosu klidný zrovna nejsou . Hned při vyjetí z autobudu mě přivítalo kroužení vrtulníku nad centrem , monitorovali situaci ze vzduchu . Náměstí naštěstí prázdný , jen pár policajtů na koních , nicméně jsem se snažila rychle dostat na stadion , protože když prochází , nepustí vás tam , takže jsem tam byla fakt rychle :D

Volala jsem panu divnýmu , zved to napoprvé , což chválim ,ale jestli bych nepočkala 5 minut,že přijde , z 5 minut bylo nakonec víc než 10 . Přišel ani se neomluvil , zato hned začal někomu volat , což dělá vždycky když se se mnou nechce bavit , že si to nechá , až je se mnou . Takže celou cestu s někým po telefonu plkal o tom, jakou košili si má vzít moderátor zápasu a já zrovna měla připravená témata k diskuzi , protože jsme se neviděli fakt od března . Ani se nezeptal, jestli jsem si na pokladně nakonec vzala lístek , evidentně proto ,že jsem ho tam neměla , i když mi ho slíbil, takže se radši tomu vyhnul úplně . Vůbec se tak choval jako kdybych ho otravovala a tu dámskou návštěvu měl spíš on . Neříkam ,že bysme si měli padnout do náruče ,ale čekala jsem to jiný , obzvlášť když se snažim s nim vycházet . Přijde mi ,že je snad i radši když to mezi náma nefunguje než takhle , každopádně , když si jdeme po krku je ke mě paradoxně milejší a komunikuje . Zvláštní . Takže opět takovej studenej čumák .

Prodej byl taky celkem náročnej , přes 30 stupňů a i když jsme byli ve stínu , tak vedro k zalknutí a unavující . Vodu si musíme kupovat svou , protože nám žádnou nedají , i když před léty občas dali . Je docela problém si pak najít přestávku na pití když máte hromadu zákazníků a plný ruce práce . Nutno říct,že prodej šel ze začátku pomalu. Dokonce kluci z jiných skupin už měli dávno prodáno a my pořád ne , ,ale pak se to rozběhlo a pár minut před začátkem už jsme měli vyprodáno . Stačila jsem se ještě s kolegama vyfotit , když to byla moje první liga mistrů , tak na památku :) . Celkově jsem si myslela,že to bude trochu jiný a taky kvůli tomu jsem tam i šla , že třeba kluci budou mít i něco jinýho na sobě než normálně když se prodává na domácí lize ,ale ono ne , takže žádnej rozdíl .

Ale i tak jsem ráda,že jsem si zase zaprodávala a taky za to, že na fotbale nebyly žádný rány a nepokoje . Víc už toho asi chtít nemůžu . V takových chvílích mi chybí předchůdce pana divnýho , za jeho " vlády " jsem se tam cejtila vítaná,ale za vlády pana divnýho už ne . Chladnější než kdykoliv předtim a to se snažim s nim vycházet . Asi to nemá cenu a zajedu i já do starých kolejí . Chtěla jsem začít jinak, líp , ale evidentně na to neslyší a nefunguje to .Hlavně, že když jsem si to s nim domlouvala po telefonu , tak byl hrozně milej a vstřícnej a já fakt uvěřila ,že se to mezi náma lepší a že ta cesta " hodnosti " , na kterou jsem se dala byla správná , ale když se vidíme naživo , úplně se promění . Nebo jestli mu něco vadí , netušim . Zase dva lidi v jednom. Prostě pan divnej .


2 x tetou aneb nehraju si

22. července 2019 v 10:15 Téma týdne
V roce 2002 jsem se stala poprvé tetou , bylo mi v tý době necelých 15 let , takže chápete , že pro mě to žádnej vodvaz fakt nebyl a při slově "teta " mě vyskočil člověk tak po 30 a ne náctiletej puberťák . Jo a taky děti jsem moc nemusela, což mám tak dodnes . Já nejen ,že to s dětma neumím , ba dokonce si s nima neumim ani hrát . Samozřejmě musím k tomu přičíst i ten fakt , že jsem na vozejku a na honěnou si budu asi těžko hrát ,ale stejně . Pamatuju si , jak jsem svojí neteř učila poznávat členy kapely Linkin Park , který jsem tenkrát doslova žrala a to možná ani ne tenkrát 4 letý dítě je umělo vyjmenovat a vědělo, jak kdo z nich vypadá a takhle jsme si hráli :D . Málo platný, to dítě si muselo umět hrát samo v mý přítomnosti ,ale inspirovala jsem ho - často si hrála na vozíčkáře a invalidu o berlích :D a dokonce prohlašovala ,že chce bejt vozíčkář jako povolání :D . Prostě jsem vždycky byla spíš taková ta teta na povídání .

V roce 2012 jsem se stala tetou podruhé a zatim naposledy . To už mi bylo 25 , takže už jsem to brala trochu líp a měla jsem radost,že to bude kluk , protože ke klukům jsem měla blízko vždycky . A měla jsem v plánu, jak to bude s klukem jiný a půjde to líp . Nutno podotknout ,že tohle dítě už je úplně jiný než neteř a hrát si nechce , aspoň ne v tom smyslu slova . Je to dítě "modrýho světla " a tudíž by furt nejradši koukal jen do mobilu , kde by mastil hry a nebo na televizi , kde se kouká na sportovní videa , takže se na mě nekladou nároky na to něco vymyslet ,ale spíš ho donutit , aby od toho šel pryč . Marný . Dítě nekreslí , nechce si hrát stolní hry .. sice se snaží sportovat a má různý koloběžky a fmx kolo ,ale je hrozně neobratnej a na svůj věk fakt oplácanej . U ničeho nezůstane a je línej . Asi by potřeboval sourozence , aby měl motivaci . Takže ani jeho si nějak neužívám , protože kdykoliv ho vidim je jen přilepenej k obrazovce . Nakonec ta malá byla i akčnější než ten kluk ,ale bohužel tenkrát v tom svým věku jsem to nedokázala ještě vnímat a ocenit . Takže si zase nehraju, i když bych třeba chtěla .

Zámek Lnáře

20. července 2019 v 14:57 Výletníček
Právě jsem se vrátila z výletu na zámek Lnáře na Strakonicku . Bylo to hrozně fajn , krásný počasí , co si víc přát . Zámek je vedenej jako vhodnej pro vozíčkáře , což je kravina a taky že nebyl . Takže jsme nešli ani na prohlídku a jen na prohlídku zahrady , což taky za poplatek . Ani zahrada nebyla bezbariérová ,ale dalo se to objet . Moc se mi líbily ty keře jako by do bludiště , spousta krásných soch a stromů , na druhou stranu už jsem viděla upravenější zámecký zahrady . Taky jsme tam byli úplně sami :D , takže tam turistickej ruch asi moc nekvete,ale bylo to tam příjemný i s těma schodama všude . Jen je dobře,že jsme nakonec nevzali električák , protože by se s nim nikam nedalo . Tohle je u nás typický - bezbariérovej a nakonec vůbec , ani wc pro vozíčkáře tam neměli , takže jsem si vyzkoušela svoje schopnosti přizpůsobit se a protáhnout tělo , ačkoliv jsem o to ani nestála . Je fakt výhoda ,že dokážu vstát a udělat s pomocí pár kroků . Ale ani mě to nenaštvalo , asi to horko :D . Na druhou stranu tam byli zase příjemný na pokladně a tak . Dali jsme si oběd venku na nádvoří - respektive jsme museli , protože asi tušíte , co tam měli . Fakt nechápu , jak to někdo může uznat za bezbariérový , no nic . U nás to prostě nikdy nikde nebude na sto procent , aniž by tam nebyl aspoň jeden schod , protože si pořád většina lidí myslí,že jeden schod vozejčkář zvládne , což je blbost . Tak se aspoň podívám na fotky někde na internetu . Takže tak nějak dobrý i špatný . Je to holt všude dobrodrůžo s vozejkem a nesmíte věřit všemu co píšou . Važte si toho , že můžete chodit . PS: jo a mam novou magnetku na lednici po delší době , takže když jsem si jí koupila a chci na to vzpomínat , tak nakonec převážilo asi to pozitivní :D .


Slavnosti císaře

19. července 2019 v 19:03 Výletníček
Opět je tu výletníček . Včera jsem byla na Císařských slavnostech . Byla to akce narychlo a ani ne půl hodiny před tím než jsem seděla v autě jsem ještě spala v posteli . Takovej odpolední šlofík je někdy moc fajn :). Obzvlášť po ranní procházce venku , rehabilitaci, žehlení , přečtení emailu od pana divnýho ( Jasně, přijď , až se ti to hodí a připravim ti lístek a budeme rádi, když bys nám pomáhala prodávat magazíny .. i když já jsem o prodeji nenapsala ani slovo ) . Prostě klasickej "strašně tě vítáme "a hlavně hodně neupřímnej email. Ale myslim,že už dlouho nejsme upřímnej k sobě ani jeden a přetvářka je na obou stranách . Ale pořád lepší než když byl do mě pan divnej zamilovanej ,( což upřímně doufam,že už není ) to jsem se cejtila až divně , teď jsme oba na jedný lodi a nemáme se rádi vzájemně bych řekla . Sytej oběd tu postel jen potvrdil :D . Měla jsem sice v plánu jen pak už lenošit a dívat se na kola ,ale nakonec bylo všechno jinak a na popud mámy jsme vyrazili do Kdyně na Domažlicku .

Zde se odehrávaly Císařské slavnosti . Nikdy jsem tam ještě byla ,ale nadchlo mě prostředí - v zahradě tamního muzea . Takový malinký, ale strašně půvabný a ty lidi v těch kostýmech za Císaře Františka Josefa I se tam fakt hodily . Nechyběly staročeský trhy , pro děti střílení z kuše a starodávnej kolotoč . Přišli jsme tam v době, kdy bylo oficiální zahájení , takže všechny kostýmy jsme si mohli prohlídnout na podiu a nakonec mezi nás přišel za zvuku hymny sám císař . Pak tam byly motorky , řekla bych tak za dob četnických humoresek a dravci . Taky tam byl takovej stánek jakoby starobylá pošta , tak jsem si tam koupila na památku pohled , aby ze mě taky něco měli :D . V nabídce měli i pohledy pro "smutné vojáčky " a asi si dovedete představit co na těch fotkách bylo , spuštěná punčoška a tak dále :D , ale bylo to takový vtipný . Prostě bylo to fajn celý , jen si nebylo kam sednout a hlavně jsem měla potíže se střelbama z pistolí . Jak už jsem psala , tak to nejde nějak "přejít " a hodně jsem šla do křečí . Na tohle si nikdy nezvyknu , takže jsem se i zapotila , ale tohle byla jediná kaňka , za kterou si můžu jen a jen sama . Ale i tak jsem ráda,že jsem nakonec z tý postele vstala a mrkla se tam . Což kdybych šla na fotbal, kterej byl v ten samej den , tak se na tohle ani nedostanu , takže i z toho důvodu to bylo fajn , že se něco zavřelo a jiný zase otevřelo .

PS : chtěla jsem mít všechny výlety v jedný rubrice pohromadě , tak jsem založila "výletníček " . Nevim, jestli se to dalo přesunout nějak jinak , ale vyřešila jsem to takhle , takže se neděste .

Skate park

19. července 2019 v 19:01 Výletníček

Dneska jsem se vydala se synovcem do skate parku v Plzni , samozřejmě jako morální podpora , protože na to potřebujete nohy :) . Ale bylo to fajn a nebejt jeho , tak se na takový místa ani nedostanu , takže nová zkušenost ,ale bohužel i jedna dost negativní věc .

Měli tam wc pro vozíčkáře a když přišel čas , tak,že tam půjdu , obsluha tvrdila ,že je zamčenej a že máme čekat na pána , přišel a odemknul a začal z wc vytahovat krabice a bůhví co ještě , koukli jsme s mámou dovnitř a tam toho bylo naskládáno tolik ,že nebyla vidět ani mísa !. Tak jsme to vzdali a šli na normální , paní z obsluhy jakože mi pomůže a tak . Pak mě viděla, že dokážu s pomocí stát na nohou a řekla mi,že jsem šikovná , ovšem takovým tónem,že přece vozíčkářskej záchod ani nepotřebuju . Jsem klidná osoba , ale tady bych přísahala ,že se mi vzteky zbarvily vlasy z fialový na rudou , fakt jsem se musela kousat do jazyka . Ano, jsem zvyklá , že se z vozíčkářských hajzlů dělá skladiště a zažila jsem toho hodně , ale to , co jsem viděla tam jsem nezažila ještě nikdy a paní mi ještě řekne , že defakto vozejčkářskej záchod ani nepotřebuju ! a nejvíc mě štve , že ani nepřiznají , že tam to skladiště je . Už mě tam nikdy nikdo neuvidí . Jako tohle mě fakt dokáže vytočit a označila jsem to na facebooku ,aby to se objevilo u nich na stránce , ať si taky počtou . To jako vozejčkáři tam mají dělat do plen ? nepít ? Nehledě na to , že my holky tohle máme těžší . Co když někdo počítá s tím,že tam ten záchod je a nakonec si nemůže ani odskočit ? Za tohle bych lámala ruce a za to chování "že se vlastně nic neděje" , bych je zlámala taky . Chápu ,že zdravej člověk to nechopí , ale tohle je fakt šílený a zkazilo mi to všechno . Stěžovat si tam nemělo cenu , stejně nad tím mávnou rukou a jede se dál . Wc pro nás tam asi mít musí , takže vlk se nažral a koza zůstala celá , klasika . Ale nakonec fajn ne ? paní mi ze svýho pohledu laika , označila za někoho, kdo je vlastně úplně zdravej , no paráda , že jo ?

Ostrov Santos

19. července 2019 v 19:00 Výletníček

Kam vyrazit ? to je otázka . V našem kraji je jinak málo akcí, ale na dnešní den se toho sešlo nějak moc . Chtěla jsem jet na dragstery , náš táta tam je jako "vystavovatel" motorky , ale mámě se tam moc nechtělo a taky nás odradil vstup - jednodenní za 400,- což je docela dost když vezmeme v úvahu,že je to na letišti, kde není ani hygienický zázemí , takže i tenhle argument mě od toho odradil a slevu bysme určitě neměli když i táta platil ze známosti 600,- a jestli je tohle ze známosti , tak nechci vidět ty ceny u jiných . Je to první ročník , nikde se o tom nepíše a ceny taky "zajímavý" . Takže možná je i dobře , že jsme nejeli .

Rozhodli jsme se pro Šumavu , respektive Sušici, od nás hodina cesty , takže jsme vyjeli hned ráno a cíl ? Ostrov Santos . Donedávna jsme o tom místě neměli ani tušení, kdyby tam naši nejeli na kole . Jedná se o rozlehlej lesopark . Je to zajímavý , že je to vlastně ve městě ,ale ráz jako opravdu na Šumavě . Lesy , šumící řeka , čerstvej vzduch .. krásná cesta po rovině , takže i když jsem neměla električák , tak máma mě krásně uvezla . Fakt mě to překvapilo a docela to místním závidim . Byli jsme tam dopoledne , tak jen pár kolařů a bruslařů , po obědě už sice přibývali , ale pořád to ještě bylo příjemný . Ušli jsme několik klitometrů , rovnou jsme si tam dali oběd a bylo to moc fajn . Myslím , že tohle místo lidi hodně láká a právem , jen je škoda,že my to máme z ruky . Fakt hotová oáza klidu a určitě bych se tam někdy zajela podívat znovu . Víc takových míst .