Červen 2019

Slavnosti kaše

30. června 2019 v 8:13 Červen 2019
Včera jsem byla na moc pěkný akci - na Slavnostech kaše v Horažďovicích . Horažďovice máme celkem z ruky ( téměř 70 kilometrů ), ale stálo to za to . Nikdy jsme tam na týhle akci nebyli , tak jsme byli hodně natěšený . Nádherný náměstí mají , spousta lidí a starodávnej jarmark . Co ale mě trochu překvapilo ,že soutěžili jen 4 druhy kaší , přece jen jsem čekala víc , ale byly zadarmo , což mě překvapilo , protože se rejžuje na všem . Vždycky jsme si mohli vzít vzorek do kelímku a pak ohodnosit, jaká kaše nám chutnala nejvíc .Hodnotilo se tak,že ten či onen kelímek se dával na takovou tyč s číslem stánku a kdo měl tyč plnou , tak vyhrál . Kdo se stal vítězem jsme bohužel neviděli a ani závěrečnou kašovou bitvu , přece jen nás čekala domů ještě hodinová cesta a to vedro dost unavovalo , ale něco jsme přece jen viděli . Vystoupení biketrialistů na kolech , pak takovou vtipnou scénku , kde na vybraných lidech z publika testovali starověký mučíčí nástroje a bylo to hrozně vtipný. Takový to vtipný míchání " starýho " s dneškem . Na konci jsme si ještě podlechli dudáky , který ale hráli moderní písničky a fakt jim to šlo . Je škoda,že to nemáme blíž , krásně by se tam dalo sedět až do večera , protože se tam pořád něco dělo , ale i tak to bylo fajn a jsem ráda,že jsem někam vyjela. Horažďovice jsou pěkný město a doporučuju k návštěvě .


Kdybych byla zdravá

25. června 2019 v 15:01 Téma týdne
Kdybych… kdybych byla zdravá , jaký by to asi bylo ? aby bylo jasno , tak zrovna na tohle často nemyslím , protože to je cesta do pekel , když něco nemůžete změnit, i kdyby jste se postavili na hlavu ,ale u tohohle TT udělám vyjímku .


Tak jaký by to bylo ? přestali by na mě puberťáci pokřikovat a smát se kdykoliv projedu kolem? Když jde kolem skupina menších dětí nekřičeli by na mě "Jůů, ta se má, já chci taky tahle jezdit " ? Přiznám se,že ty puberťáci mě hrozně vadí a leckdy mam chuť jim ukázat jistej prst a je to asi divný a vadí mi i ty děti , jasně, nechápou , proč je člověk na vozíku , ale věřim ,že vozit na vozejku by se nechtěli . Tady ty projevy na mou osobu mi vždycky vadily a vadit budou , nedokážu se nad to povznést . Asi i proto,že sama jsem introvertní a nedělá mi dobře , když jsem ve středu pozornosti . Nechci na sebe upozorňovat . Prostě chci jen projet a ne,že z toho bude okamžitě u všech haló .


A co cestování ? bylo by snažší ? jasně, i vozíčkáři můžou letět , kam se jim zamane ,ale ještě před to musíte nahlásit dostatečně dlouho dopředu a těch procedur je fakt hodně než konečně sedíte na palubě , zatímco váš vozejk trůní bůhví kde v trupu letadla . To samý cesta vlakem , nevím, jak je to teď ,ale když jsem jezdívala vlakem já, tak se to muselo nahlašovat minimálně 2 dny dopředu , nějakým formulářem , u kterýho jsem nikdy nevěděla , jestli si ho vůbec někdo přečet a ta plošina tam bude . I když se mi párkrát stalo , že tam stejně nebyla . Na druhou stranu je fakt ,že třeba při velkých frontách třeba právě na letišti si vás vždycky někdo všimne a protlačí vás dopředu . Ale tohle jsem nikdy ráda neměla - oni totiž lidi za váma dost blbě koukají a v tu chvíli vám snad závidí i ten vozejk .


Nedá mi to ,ale co vztahy ? byly by jiný ? respektive byly by ? nikdo mi nevymluví ,že na vozejku nezáleží . Zejména my holky na vozejku to máme ještě těžší . Všimnite si, kolik vidíte párů ona na vozíku a on zdravej . Málo ,že jo ? a kolik vidíte párů on na vozejku a ona zdravá ? o dost víc . Tohle je značná nevýhoda . Chlapy handicap jiných vnímají hůř . Ženský jsou na tom s tímhle líp , už jen proto,že jsou empatičtější a pečující . Však i třeba v nemocnicích je víc zdravotních sester než bratrů . Chlap se chce ukazovat s dokonalou ženskou , s takovou , která ho reprezentuje a málo kterej skousne ,že by měla mít handicap , natož o ní třeba pečovat . Taky mi nejde ho hlavy , že většina vozíčkářů , byť po úraze má za partnerky fakt pěkný ženský a někdy až modelky , na co je utáhli ? nebo s nima žili už před úrazem ? Naopak když vidim že má vozíčkářka chlapa , tak je to většinou někdo ne moc hezkej a takovej nemastnej neslanej . Navíc o chlapech se říká,že když mají vztah s ženou s postižením , tak si tim něco kompenzujou ,ale když má žena vztah s vozíčkářem , tak se to neříká . Zvláštní . A kategorie taky vozíčkářů ? nevím,ale co jsem já poznala , tak to jsou jen ukňouraný jedinci , kterým jde jen o to , aby našli doslova služku ( a netají se tim ) a některý jdou tak daleko ,že se rovnou zeptají , jestli můžete .. a nejlépe hned .


Ale nestěžuju si , on i ten náš svět vozíčkářů je docela fajn ,ale ještě víc je fajn, že dneska máme možnost si vybrat do kterýho světa chceme patřit nebo bejt v obou světech najednou .

Gambrinus den

22. června 2019 v 11:25 Červen 2019
Dneska byl fajn den , i když pro mnohý ještě ani nezačal . Naplánovala jsem si výjezd do města , tejden sem tu nebyla , tak jsem měla fakt absťák a těšila jsem se . Sobotu ráno jsem si naplánovala záměrně , protože jezdí míň lidí , jak MHD , tak autem , krásně všechno volný . Nejdřív jsem se stavěla na nákup v Kauflandu a pak jsem pokračovala pěšky do centra . Je to blízko a vlastně jen předejede most . Včera a dnes se tady koná Gambrinus den a jak už název napovídá , o limonádu nejde . Na náměstí a v přílehlých sadech je taková obrovská pivní zahrada . Jsem abstinent a zrovna pivo bych nevypila ani kdyby to byla poslední tekutina na zemi , takže pro mě něco jako třeba pro diabetika festival sladkostí . Nicméně jsem se tam jela podívat a pořídila pár fotek . Dneska začínají v poledne , takže tam ještě nikdo nebyl , kromě pár sekuriťaků , který hlídali stany asi aby žízněchtivý lidi nevyplenili stany ještě před otevíračkou :D .

Protáhla jsem to do parku , kde dokonce ani ještě nebylo moc pobudů a já si v klidu mohla vyfotit nápis Gambrinus den a nějaký nohy trčíčí z vody , což je asi nějakej druh umění . Kousek odtud je stadion , tak jsem se jela podívat jestli jsou tam furt ty ploty , protože jsem si myslela jestli tam třeba nejsou dočasně - nejsou . Takže se budu asi muset naučit skákat z obrubníku dolů . Mimochodem 13.7. už opět začíná fotbal a dokonce už dali rozpis prvních 2 zápasů . Oboje vychází na soboru v 19:30. V sobotu obvykle bývám u našich a taky ten čas není nic moc,takže pokud zrovna nebudu tady ve městě , což už asi se nestane , tak tam nejdu a pan divnej, ať si myslí co chce .

Byla to fajn procházka a mám hrozně ráda když je ráno o víkendu ještě liduprázdno . Bylo i fajn,že dneska je po těch vedrech pod mrakem . Zpátky jsem taky jela busem , řidič se neptal kam jedu ,ale vystupuju na konečný , takže to stejně nevadilo . Dojeli jsme a pan řidič se úplně vyděsil jestli na mě nezapomněl a já nechtěla vystoupit jinde , tak jsem řekla,že ne , že chci sem a že na konečný nikdy nezvonim , protože stejně všichni musí vystoupit . Ptal se mi ještě několikrát , jestli vážně chci vystoupit tam, kde chci :D . Vypadalo to ,že nevěřil,že tady bydlim a nebo to tu považuje za konec světa a kdo by tady chtěl vystupovat,že jo :D . Přitom tady ta moje čtvrť je pěkná a udržovaná a možná právě proto nevěřil. Byl příjemnej to zas jo ,ale takovou reakci jsem od řidiče fakt ještě neměla a docela mě to pobavilo :D .


Otekláček a úprk do města

21. června 2019 v 8:15 Červen 2019
Tenhle článek píšu netypicky o den dřív než byl vydán .Díky za možnost " určit datum vydaní " :D . Tohle píšu ve 23 hodin , nemůžu spát , protože v amfiteátru se opět koncertuje, tentokrát kapela Lucie a klasicky to tu duní, i když o něco míň než jindy . Bylo to hodně propagovaný a hlavně to,že to byl jedinej open air na tý jejich šňůře . taky na to řádně doplatili- ještě než vůbec začali začal totiž velkej přívalovej déšt a bouřka , asi tak na hodinu , kterej dělal problémy po celým městě . Kolem mýho okna chodily davy lidí a na netu od fanoušků bylo ,že to snad díky počasí oficiálně zrušili . Nakonec hrát začali se zpozděním ,ale spousta lidí už odjela domů , takže celkem fraška .Asi si to ty lidi přebrali jinak než měli .Deštníky tam prej mít nemohli, na druhou stranu je to asi logický . Zřejmě vydrželi jen ti nejodolnější ze všech . Nevim, kolik stál lístek ,ale asi pak na néučast mrzela . Takže Plzeň má zase ty nejukňouranější fanoušky , to je ale vizitka :D . Pokud tam někdo z vás byl , dejte mi vědět, jestli jste vydrželi nebo ne :) .

Přijela jsem od našich a můžu říct,že jsem i ráda . Ne,že by to bylo špatný ,ale nudila jsem se . Moje rodná ves toho moc nenabízí a navíc jsme ani nevzali električák , takže sama jsem nikam nemohla , vlastně jsem za celou dobu byla jen v neděli u bráchy . Měli jsme jet na výlet - nejeli jsme , měla jsem se svézt na motorce a taky jsem nikde nebyla, i když čas na to byl . Každej den jako vejce vejci a to nemám moc ráda . Mám ráda když je každej den aspoň malinko jinej . Co se dá dělat .


Vlastně se stala jedna věc v úterý odpoledne - naší Barušku asi píchla vosa , nikdo jsme u toho nebyli , tak nevíme jestli na ní ňafala nebo jí chtěla sežrat . Otek jí čumák a časem i očička a vypadalo to fakt děsivě . Nikdy jí ještě nic nepíchlo a ty oči vypadaly fakt strašidelně, tak táta volal jejímu zvěrolékaři . Ten řek,že jí to máme ledovat a kdyby něco,že máme přijet ,ale že do 24 hodin by to mělo samo splasknout . Vzali jsme jí dovnitř, i když je venkovní a dovnitř jinak nesmí. Byl tam chládek a hned na koberci usnula , naštěstí za pár hodin už otok ustal, i oči se jí zlepšily . Měli jsme hlavně strach , jestli to nedostala do krku,aby se neudusila ,ale naštěstí dobrý . Fotku , jak vypadala , ještě celkem bez nateklých očiček, mám dole pod článkem .

Ulevilo se nám všem , ale jednou to přijít asi muselo a pokud by se poučila , tak jen dobře . Když byla v pohodě , tak už jsme se i smáli , samozřejmě,že jí máme rádi a určitě jí to nebylo příjemný a bolelo jí to ,ale na druhý straně vypadala fakt vtipně a ty "orámovaný" očička vypadaly fakt hezky . Vůbec vypadala jako úplně jiná rasa :D. Ale stejně nejlepší bylo když kousala ,zlobila a já jí poprvé řekla Baruno :D . Zastavila se v pohybu a doslova na mě vyvalila oči jako " cože ? proč mi říkáš Baruno ? " Evidentně byla překvapená a v šoku :D . Je holt zvyklá na Barušku a Barunku a tohle je jiná káva :D . Je zvláštní ,že psi, i když se tváří pořád stejně , tak občas se tváří jako lidi .

Takže jsem zase u sebe na celej týden , zjistila jsem , že jsme doma zapomněli bundu , mám takovou jarní kdyby něco . O víkendu má sice být chladněji , tak to zvládnu s mikinou a pak zase pařáky , takže dobrý . Nikdo mi jí nemůže ani přivézt , protože naši jedou do Poděbrad a nikdo nebude doma , holt moje chyba .
Mějte se krásně a užívejte tepla, teda jestli se tohle ještě užívat dá .


T

Chvála ticha

17. června 2019 v 10:16 Téma týdne
První řadě děkuju všem za výběr tohodle tématu , kterýmu jsem taky dala svůj hlas . Je fajn , že po celkem negativních TT je tu něco příjemnýho a můžu na to něco napsat . Jsem introvert , takže téma pro mě jako vyšitý a krásu ticha si dokážu náležitě užít . Ticho je přímo nutnost jako kyslík , alespoň pro mě . Teda myslím přírodní ticho , ono úplný ticho už taky pak leze na mozek a myslím,že už nikdo není stavěvej na fakt ticho .

Mám ráda šumění stromů , šumění vody , zpívání ptáků , suštění stránek knížky, kterou si zrovna čtu , cinkot lžičky , kterou si míchám čaj .. pro mě stále definice ticha . Možná je to tím ,že jsem od mala vyrůstala v zámečnictví , který vlastní můj táta , dílnu máme na zahradě , takže od mala slyším broušení , bouchání kladiv a svařování . Zvykla jsem si , ale ještě dneska mi to občas vadí - je to jako v továrně . Taky bydlim ve 4 největším městě ČR . Mám stěstí ,že v klidnější části města , takže auta mi pod okny fakt nejezdí , i když se občas přistihnu ,že by mě asi bavilo se koukat na auta podemnou , kór když ani ve svý rodný hroudě nebydlíme zrovna v centru . Ve městě koukám do zeleně , kde je zoo a ulice je slepá , takže tam moc aut taky neprojede . Vlastně bych to chtěla tak nějak na půl , být součást pulzujícího města , ale zároveň mít možnost si odskočit do klidu , což bohužel nejde . Někdy je tam klid až moc a člověk ani nemá pocit,že je ve městě , ale je to asi tím,že pocházim "z venkova " , takže tu touhu konečně rámusu mám , zatímco lidi z města by zase rádi klid . Nekončící kruh .

Na návštěvě

16. června 2019 v 16:05 Červen 2019
Dneska jsem byla na návštěvě u bráchy , kde slavil 41 narozeniny . Už jsem tam hrozně dlouho nebyla , jsou ve 2 patře bez výtahu , takže docela problém pro mě , ale vyšla jsem to .Aspoň jsem se protáhla, protože už nejsem zvyklá chodit po schodech . Měla jsem radost , že brácha měl radost z mýho dárku - je Slávista , tak jsem mu koupila u nich ve fanshopu po netu triko a ještě větší radost jsem měla,že ho ještě nemá , nebyla jsem si tím jistá . Obědem mě taky potěšili - knedlíky . My doma už několik let knedlíky vůbec nejíme a občas mám vyloženě absťák po nich :D, tak jsem si naložila rovnou 2 , abych si to pamatovala tu chuť :D. Taky jsem tam rovnou popřála tátovi k dnešnímu svátku otců a dala mu menší dárek .

A když jsme u jídla, tak před barákem jsme našli čokoládu a plnou , trošku divný v dnešní době , že jen tak vypadne , nechali jsme jí na okýnku u sklepa , bylo divný si jí vzít a taky jsme si mysleli , jestli to není nějaký travidlo na psy nastražený , dneska je možný všechno . Malej asi po hodině přišel s tim ,že jí chce , tak si pro ní šel a stále tam byla , což mě překvapilo , když byla na viditelným místě , třeba se lidi stejně báli jako my :D .

Přijela i ségra s malou , bez švagra za to s přítelem malý . Moc ho zrovna nemusim , chová se ještě trochu nedospěle , i když už dospělej je ,ale dalo se to , trochu malý závidim,že má přítele a já ne . Vždycky to trochu bodne když se k sobě chovají důvěrně ,ale přeju jí to . No, nic to jen tak mě to občas přepadne , když někoho takhle vidím . Ale co - můžu si za to sama , když se zamilovávám do nedostupných pánů . Novinka je,že ségra si udělala řídičák na motorku , konktrétně na 500ccm , má odvahu ve svých 40 letech takhle začít , ale ona je taková ,že nic není problém , takže mě to ani nepřekvapilo . Začne se 125 ccm , takže pozvolna a taky je menší postavy , takže je i nižší . A taky je taková ,že dodržuje pravidla ,takže nemám strach , že by se jí něco stalo její vinou . Taky naše Bára bude mít na horka vaničku po malý ,koupili jsme takovej lavor aspoň ,ale tam se nevejde , tak ségra , že to dá ke mě, protože bydlí pár kilometrů od Plzně . Bohužel dneska jsem do Plzně nejela , jedu až ve čtvrtek , protože naši jedou na víkend do Poděbrad a mám to lepší v Plzni . Tak ségra dostala klíče a měla by mi jí tam nechat . Jsem i radši , protože sami nevíme, kdy odjedu a byo by to až zase ona bude mít čas , takže tohle je lepší .

No vidíte , co se všechno za jednu návštěvu upeče - bude vanička pro pejska a máme dalšího motorkáře v rodině . Bylo to fajn se zase podívat k bráchovi , sejít se a jíst vytoužený knedlíky :D .

V centru

12. června 2019 v 9:46 Červen 2019
V týdnu jsem vyrazila do města . Po 3 týdnech . Moc tam nejezdím co není fotbal a tak a taky po celým městě a hlavně právě v centru je asi 8 uzávírek najednou , tak pokud tam vyloženě něco nechci, tak nejedu . Takže poté co jsem autobusem jela 30 místo obvyklých 15 minut z důvodu zácpy jsem se ocitla u centru . Moje první kroky směřovaly do parku , protože jsem se doslechla ,že jsou tam nový lavičky a ne tak ledajaký - Nejen ,že je to takhle každej rok doslova zdobí park ,ale i pomáhají různým neziskovkám . A po "sezoně " třeba ty lavičky dají do nemocnic atd . Vyjela jsem brzy , protože jsem nechtěla, abych na nich někdo seděl . Logicky pak z nich nic nevidíte a měla jsem štěstí - fakt štěstí , protože jinak na nich sedí a leckdy i leží narkomani a bezdomovci . Je to asi tak všude, ale tady je to fakt extrémní . Je sice fajn ,že v Plzni je spousta parků , ale nikde si nemůžete sednout . Obzvlášť mi to vadí u stadionu, Mlýnská strouha se to tam jmenuje -krásná obrovská plocha s vodou , ale všude po lavičkách ožralí feťáci ,bezdomovci a ještě na nás pokřikujou . Často tam chodí policie, ale oni stejně se tam vždycky vrátí . Takže pokud chtějí lidi z paneláku do zeleně , vlastně nemají ani kam a nebo to ignorovat . Tohle je fakt smutný . Nicméně tam teda nikdo jako zázrakem neseděl a já si to mohla v klidu vyfotit . Fakt moc pěkný a zbývá jen doufat,že je nikdo neponičí .

Pak jsem jela do obchoďáku koupit si knížku . Jmenuje se Andělé smrti a slibuje to parádní trhiller , tak uvidíme . Ještě jsem nezačala číst , protože jsem se ještě nerozhodla , jestli to chci k svátku nebo ne , ale ten mám až v srpnu , tak nevim jestli to vydržim . Taky jsem k nákupu dostala Croissant, dávali ho ke každýmu nákupu , nevim proč zrovna tohle,ale potěšilo to . Takže můžu cestu po delší době do centra považovat za úspěšnou .


Nemocnice na kraji města

10. června 2019 v 15:41 Červen 2019
Od čtvrtka mě bolí v levým uchu a co to znamená ? v mým případě zase zaúřadoval ušní maz , se kterým mám problémy už od 17 let , prostě zůstává v uších . Bylo mi to divný, protože si pravidelně stříkám do uší sprej a bylo i něco vyloveno , takže mi bylo divný, jak se to mohlo zase za pár dní zanést . Začala jsem stříkat znovu , čistit , ale nic jsem nevytáhla , divný . Po pár dnech mě začala rýma a bolet dutiny , ne moc,ale jo . Takže jsem se snažila hodně smrkat a dostala jsem se z toho , huráá . Jen nechápu , jak jsem k tomu přišla , protože jsem nikde ani v autě nebyla vystavená průvanu natož klimatizaci . Ale fakt mám radost ,že to samo ustalo , protože ORL je něco hroznýho , ne ani to proplachování uší, i když neznalým to může připadat šílený ,ale paní doktorka . V životě jsem neměla tak nesympatickýho doktora , jako vážně . Paní v důchodu , korpulentní , fakt hodně korpulentní a taková než doktorka bych jí přiřadila k práci někde v kravíně . Odjakživa mi tyká a mě s mámou říká "holky " , protože tam chodim už hodně let. U ní mi ta familiérnost ani nevadí , patří to k ní a je taková lidová :D . Sestra je taky protivná , takže se fakt hledali . Kolikrát i přes bolest se musím usmívat , protože to se nedá . Pro někoho, kdo tam jde poprvé to musí bejt šok a věřim,že by se nejradši otočil a odešel hned ve dveřích . A lituju děti , co tam jdou s nějakou bolestí - já vidět takovou doktorku , tak snad mam trauma až do dospělosti . Vtipný je,že na vás mluví celkem nahlas , nevim jestli je to tim , že je zvyklá na "hluchý " púacienty , když je na tom ORL nebo už i ona sama blbě slyší . Takže na chodbě klid ,ale za dveřmi ORL to řve a víte naprosto všechno . Ale doktorka zbaví bolesti a to je hlavní .

k obrazu zkázy přispívá i nemocnice , je hodně stará a ošklivá. Taková ještě ta společná čekárna pro všechny . U ORL je navíc jipka a kolem vás často vozí pacienty v bezvědomí . Jednou tam jel nějakej pán s vozíkem a na něm spoustu novin a časopisů , působilo to divně,že zrovna na jip, ale asi i tam jsou lidi , co můžou už číst . Mimo ORL jsem v tý nemocnici byla ještě na sonu břicha , kde naprosto stejně "příjemná" osoba jako paní doktorka na ORL se neuráčila ani zvednout ze židle a pouze mi řekla , že tam něco našla , ale co už neřekla , takže k jakýmu doktoru mám jet dál jsem se dozvěděla až ze zprávy, co mi dala . V době , kdy jsem žádala o elektrickej vozejk , tak jsem musela na psychiatrický vyšetření , takže jsem jela taky tam . Opět společná čekárna , což mi přišlo krajně nevhodný , že každej věděl ,že jdete k psychiatrovi . Tohle by chtělo soukromí , takže na nás všichni koukali . Mě nakonec ani nevzali a že mi to nenapíšou , takže mě poslali domů . Je zvláštní ,že nestačí , že ta nemocnice je hnusná a umřít byste tam nechtěli ,ale i ten personál je tam krajně nepříjemnej . Bohužel je to nejbližší nemocnice od nás . Ale jedna věc pozitivní se tam stala - narodil se tam můj synovec , byť teda měl v jiný porodnici,ale zrovna jí předělávali . Takže se narodil taky tam a myslim,že výraznější stopy to na něm nenechalo :D .

Takže snad se moje dutiny už umoudřily , i když si myslim,že se výlečily jen tim,že věděly , že bych musela navštívit Mudr . Šípovou :D . To i ten maz v uších se rozteče pod tou hrozbou :D . Stejně tady ty nemocnice na dvě věci mají něco do sebe - zocelí vás jako málo co . Někdy i lepší než ty , kde vás nosí na obláčku . A já jsem fakt asi jediná , kdo se při vstupu tam směje , beru to pozitivně , protože mě už tam nic nemůže překvapit . Myslím,že spousta pacientů si stěžuje na přístup tam ,ale mě to nenapadlo ani jednou .
Je to tam prostě svérázné, bizarní až vtipné . Hergot,že bych se tam snad i těšila ? :D .

Lesopark Ostrov Santos

8. června 2019 v 14:37 Červen 2019

Kam vyrazit ? to je otázka . V našem kraji je jinak málo akcí, ale na dnešní den se toho sešlo nějak moc . Chtěla jsem jet na dragstery , náš táta tam je jako "vystavovatel" motorky , ale mámě se tam moc nechtělo a taky nás odradil vstup - jednodenní za 400,- což je docela dost když vezmeme v úvahu,že je to na letišti, kde není ani hygienický zázemí , takže i tenhle argument mě od toho odradil a slevu bysme určitě neměli když i táta platil ze známosti 600,- a jestli je tohle ze známosti , tak nechci vidět ty ceny u jiných . Je to první ročník , nikde se o tom nepíše a ceny taky "zajímavý" . Takže možná je i dobře , že jsme nejeli .

Rozhodli jsme se pro Šumavu , respektive Sušici, od nás hodina cesty , takže jsme vyjeli hned ráno a cíl ? Ostrov Santos . Donedávna jsme o tom místě neměli ani tušení, kdyby tam naši nejeli na kole . Jedná se o rozlehlej lesopark . Je to zajímavý , že je to vlastně ve městě ,ale ráz jako opravdu na Šumavě . Lesy , šumící řeka , čerstvej vzduch .. krásná cesta po rovině , takže i když jsem neměla električák , tak máma mě krásně uvezla . Fakt mě to překvapilo a docela to místním závidim . Byli jsme tam dopoledne , tak jen pár kolařů a bruslařů , po obědě už sice přibývali , ale pořád to ještě bylo příjemný . Ušli jsme několik klitometrů , rovnou jsme si tam dali oběd a bylo to moc fajn . Myslím , že tohle místo lidi hodně láká a právem , jen je škoda,že my to máme z ruky . Fakt hotová oáza klidu a určitě bych se tam někdy zajela podívat znovu . Víc takových míst .


Infiltrace - obchod se svědomím

4. června 2019 v 10:02 Červen 2019
Včera večer dávali na ČT pořad Infiltrace : obchod se svědomím . Zaujal mě už ukázkou , kde byl těžce postiženej chlapeček . Myslela jsem si, že nějakej spackanej porod ,ale mýlila jsem se . Určitě to bylo medializovaný už dřív ,ale já to nějak nepostřehla .Stalo se to už před 2 lety v roce 2017 . Chlapeček šel na operaci mandlí do Pardubický nemocnice , operace dopadla dobře . Za několik hodin,ale začal masivně krvácet . Všechno zachytily kamery na chodbě .

Bylo to v noci a jeho maminka popisovala,že s nim letěla do přízemí na ambulanci ORL , sestra však neměla klíče od ambulance, přišla doktorka , opravdu přišla a ani si ho nevšimla , krev už byla i na podlaze . V tom pořadu říkali,že trvalo 20 minut než si jich někdo všimnul a začalo se něco dít . Pak už byla vidět jen chodba a střídání doktorů .Byl tam telefonát rozrušené sestřičky na záchranku ,že neví co má dělat , sestřička to psychicky nezvládla a museli jí odvézt pryč . Tohle mě fakt nadzvedlo ! nebyla to žádná mladá pipina a jak si může dovolit to nedat ? na krizový situace jsou snad cvičený ! ohrožuje tím to děcko . Taky tam přišel primář a bůhví kdo , ale furt se jim nic nedařilo . Doktor volal další záchranku a bylo to celý nějaký zamotaný a ani na tom dispečinku nevěděli co vlastně chtějí . Doktor dokonce ani nevěděl , kde ten kluk je a místo na ORL řek na JIPCE . Nechápu , nechápu . Prostě samý zmatky , zamčený dveře a neschopnost personálu a až ke konci tam přišel nějakej tým z JIPu a sanitka, která tam shodou okolností vezla jinou pacientku . Ti jediný se snažili, věděli co a jak a troufám si říct,že ho zachránili . Až po hodině a půl ho odvezli do jiný nemocnice . Dneska je klukovi 10- 11 a je ve vilgilním komatu . Jen leží , odsává se . Ze zdravýho kluka se stala troska .


Fakt se mi z toho chtělo zvracet a nešlo mi to ani usnout . Jak si tohle můžou dovolit ? v nemocnici, kde člověk předpokládá ,že mu pomůžou ? Jak se tohle může stát dítěti ? Maminka říkala,že nemocnice se to snažila ututlat a nesmí se tam o tom bavit . Nemocnice si vinnu nepřipouští . Ředitelka jí nabízela finanční vyrovnání ,ale dodnes neviděli ani korunu . Až na konci říkali ,že nemocnice přistoupila na odškodnění po víc jak roce ,ale,že se prý s rodiči nedomluvili , tak nevím . A nejhorší je,že ti doktoři stále vykonávají svou práci !! byť třeba jinde ,ale pořád . A nechápu tu rodinu , proč na ně nepodali trestní oznámení . Nebo mozná podali ,ale nějak se tam o tom nemluvilo .

Můžete se na to podívat v odkazu , jsou tam ještě další 2 příběhy ,ale tenhle byl nejsilnější . Nic už mě dlouho tak nedostalo.