Únor 2019

Zuby jako perličky a bude pejsek

28. února 2019 v 13:13 Únor 2019
Nastala změna , včera mi volali od zubaře , jestli bych nemohla přijít k zubaři už dneska místo pátku , souhlasila jsem , takže jsem odjela od sebe , protože zubaře mám jinde důvod neřekli, ale tak je lepší to mít už za sebou . Večer opět telefon a nějakej pán , že mi stojí před dveřma bytu a jestli by se nemohl podívat na to madlo . Tak jsem mu řekla,že tam nejsem ,ale,že přijedu v sobotu , pán teda,že ok , že stejně bydlí někde blízko mě a že ještě zavolá , že by se stavěl v neděli , tak jsem zvědavá . Fakt vždycky se to nějak zašmodrchá . Kdyby nebylo zubaře , tak mě doma ještě zastihne . No, nic .

Takže jsem dneska vyrazila směr dentista . Čekala jsem narvanou čekárnu a nejen proto ,že o jednu čekárnu se dělí zubaři dva , takže ani nevíte , kdo kam jde . Jaký bylo překvapení když tam seděla jen jedna paní a ta šla jinam než já . Vevnitř u mýho bylo podivný ticho , nikdo nemluvil a zdálo se,že tam nikdo není . Už nastal ten můj čas a pořád nikdo nevycházel , zato od druhý zubařky vyšlo už asi 5 lidí . Přišla jsem na řadu asi až o půl hodiny později a opravdu tam měl nějakou slečnu a prováděl na ní nějakej úkon . Je pravda ,že zubař je hodně pečlivej a oproti tý naproti ošetřuje fakt důkladněji viz. těch 5 lidí a u mě 0 . Ale nakonec jsem se tam dostala , co mi přišlo zvláštní ,že k němu jsem byla jen já . Možná jak to posunuli o den dřív , že obvolávali lidi kdo by mohl a nikdo neměl čas , nevim . Asi neměl na zítra za celej den jen mě . Každopádně vše v pohodě jako vždycky , o zuby se starám a asi dobře když to uspokojí i jeho . Pomohl mi do křesla z vozejku , drželi jsme se u toho za ručičky :D , milej, vtipnej , ochotnej , prostě jako vždy . Jen tektokrát ani nějak nezpíval , vždycky u toho zpívá úplný árie :D Prohlídka důkladná zub po zubu , ultrazvukem odstranit zubní kámen , což není moc příjemný - hodně krve a tak , ale zase je poznat , že mi to pomáhá a kaz se neudělá . Teda spolu s tim,že si čistim zuby a chodim tam každých půl roku . Ještě mi udělal rentgen zubů , tam zjistil , že ještě nějakej kámen tam zůstal , takže druhý kolo , moudrák prej taky zatim v pohodě , objednat rovnou na přístě - v srpnu a konečně pryč . Se zubama jsem nikdy problém neměla a nemám ,ale vždycky jsem z toho trochu nervozní , kdyby přece jen něco , ale ono stejně nikdy nic :D .

A jinak budeme mít po roce a půl konečně pejska . Narodilo se jich rovných 10 . Opět labradora , opět černýho a opět fenku . Věřte nebo ne, ale narodila se ve stejnej den jako já :D tudíž 23.2. takže už se nebudu prát o dort nejen s mámou ,ale i se psem :D . Už jsem se srandy říkala , že dárky můžeme sfouknout pro obě najednou - klidně si vezmu vodítko nebo misku či umělou kost :D . Dostaneme jí tak za 2 měsíce , až se přestane kojit . Zatim jsme jí neviděli , ale určitě se pojedeme podívat . Navíc moje sestřenka taky sháněla , tak jsme jí dali kontakt a taky už ho má zamluvenýho, takže budeme mít v rodině i psí sourozence :) . Jen jméno jsme ještě nevymysleli , respektive nemůžeme se shodnout . Kratší a ideálně něco se 4 písmeny , Týnu už jsme měli , takže mě napadla Bára a nebo Sany , je spousta jmen , ale táta zase nechce žádný lidský jméno , což je problém , protože lidský jména mají psi dost často a taky je problém,že co jméno , to mám někoho připomíná a nutno říct ,že ne zrovna v dobrým :D A taky , aby se hodilo i k tomu většímu plemenu . Pak mě napadnul kompromis a udělat jméno z počátečních slabik , každej si vybere jedno a poskládat to dohromady , ale bůhví, co by z toho vzniklo :D . Tak uvidíme , co vymyslíme .

Most , slevy a povolenka

26. února 2019 v 8:15 Únor 2019
Asi jsem jediná, kdo nesleduje seriál Most . Viděla jsem jen 1 díl a to tu část s Poštou pro tebe a nijak mě to neoslovilo a přepla jsem to . Asi je to i tim , že duo Kolečko a Prušinovský jsem nikdy nemusela , vždycky jsem si vzpomněla na jejich Trpaslíka a řekla jsem si,že to bude stejná kravina . Faktem je ,že dones neznám v Mostu postavy ani děj , jen vím,že pojednával o kontroverzních tématech jako rasismus, transexualita atd . Včera ČT na tom postavila celej den a večer byl přenos z hospody Severka , nedívala jsem se . Je to opravdu takovej fenomen ? celá moje rodina na tom taky ujíždí a hlášky už se dostaly i do jejich mluvy . Když se o tom baví, tak se absolutně nechytám , ale je mi to jedno . Nemam chuť se na to začít dívat . Řekněte ,že nejsem sama, koho Most absolutně míjí .

Taky jsem udělala nájezd na Kaufland, jak jsem psala, tak jdu v sobotu na brigádu. A jak víte, tak musim odjet a zase se sem na víkend vrátit . Není to jistý ,ale možná se sem dostanu až během soboty a protože musim bejt před stadionem před 14 hodinou + cesta autobusem, tak je jasný,že na nějaký ježdění po nákupech a dokupování zásob už nebude čas . Nehledě na to,že jsem po každým prodeji vyflusaná jak něco a jsem ráda když dojedu domů . Ono obsloužit 10 tisíc lidí není jen tak , i když je nás tam samozřejmě několik těch prodávajících skupin . Tak jsem nakoupila co se dalo do zásob a velkou radost mi udělaly i akce . Jasně, vim,že leckdy to ani žádná sleva není , ale přiznám se ,že ačkoliv tohle všechno vim , že je to bouda , tak kupuju věci hlavně v akcích . A ještě s dobrým pocitem, jak jsem ušetřila :D . Holt jsem ideální marketingová loutka .

Taky mi napsal pan divnej,že se mnou v sobotu počítá , že mam cinknout až budu před stadionem a že za mnou přijde . Slovo cinknout nikdy nepoužívá a nepoužívam ho ani já . Taky je od něj "milý," že hned v začátku zašlapal moji naději ,že by snad mohl přijít někdo jinej, prostě přijde jen on . Teda ne,že bych čekala něco jinýho . Prostě roky žiju nedobrovolně ve Východním Německu , chci se dostat do Západního , protože si myslim,že by mi tam bylo líp , ale nikdy se tam nedostanu díky neprostupný zdi . Taky mi slíbil ,že až někdy dorazim,že mi dá kalendář ,ale už se o něm vůbec nezmínil , takže podle mě to jen takový vábení, abych vůbec někdy přišla . A v neposlední řadě jsem mu popřála hezkej víkend a on mě hezkej celej tejden :D . Vidíte to ? pořád musí mít něco víc a něco lepšího než já :D . Však přístě mu popřeju hezkej celej měsíc a když on mě půlrok, tak já celej rok . A..a... a je to tu zase :D . Tak dycky pan divnej ! :D

O rok starší a comeback

23. února 2019 v 16:06 Únor 2019
Dneska nás bylo plno , dožila jsem se 32 let a taky se mnou slavila máma, protože má narozeniny necelej týden ode mě , takže už jsem zvyklá , že to slavíme spolu . Dostala jsem od každýho jen knížky :D asi to tak úplně plánovaný nebylo , ale tak všichni ví ,že ráda čtu , takže už se těším, až se do toho pustím . Potěšila mě hlavně knížka s názvem Než jsme byli tvoje , což je něco , co je teď in a dobrý podle všech . Už jsem se trochu začetla a zatím paráda . Vypráví o obchodu s dětmi podle skutečný události . Bylo to fajn celá návštěva , dort jsme si nechali udělat v cukrárně dohromady s mámou , takže jsme na něm každá chtěla udělat naše znamení v horoskopu - v našem případě vodnář a ryba . Trochu nás to zkamalalo to vyobrazení , mohli se snažit víc , ale asi to neuměli . Na druhou stranu se dort stejně sní . Byl ale výbornej , vyrobenej ze špiček jako z toho zákusku , špičkovej dort tak i tak :) . Takže oslava úspěšně za náma .

Taky jsem se rozhodla ,že příští sobotu půjdu po půl roce na fotbal , respektive ne na fotbal,ale jen na prodej . Nebyla jsem tam vážně celých půl roku a vzhledem k tomu,že to začíná už v 15 hodin , tak jsem se rozhodla to využít , protože to jen tak zase nebude . Je to teda sobota, což je trochu problém , protože den předtím v pátek jdu k zubaři do mojí rodný vsi ,takže musím být u našich , ale byla jsem ujištěna ,že budu do západočeský metropole včas přivezena . Rozhodla jsem se jen na prodej , protože chci do toho vplout postupně , prozkoumat terén , nebyla jsem tam fakt dlouho a stalo se toho hodně jak víte . Vlastně jsem pana divnýho naživo neviděla od srpna , kdy jsem byla na prodeji naposled a od tý doby , co jsem s nim přestala mluvit kvůli Realu a všemu . Navíc pan divnej měl odejít a stále tam je . Je to pořád záhada , protože už fakt není vidět před kamerama a je tam Ondra všude, i za klub mluví a pan divnej je někde v pozadí , přijde mi,že nevim všechno,co bych vědět měla, nevim . Celkově se ještě necejtim na to bejt tam na všechno i na zápas . Navíc bych zase pana divnýho musela žádat o lístek , což je stále moc tenkej led zatim pro mě . Každopádně jsem mu včera napsala mail,že bych ráda zase začala prodávat , jestli můžu . Odpovědi jsem se zatim nedočkala , ale když jsem se mu omlouvala minule,že nedorazim , tak odepsal a ani jsem to nečekala . Působilo to celkem v klidu ta odpověď a bylo vidět,že se mnou v kontaktu asi bejt chce , tak snad to bude dobrý . I když teda trochu nervozní jsem - vidět ho po takový době a tak . Přece jen to mezi náma bylo dost ostrý a bude to asi rozpačitý , ale na prodej s klukama se těším , i na ty lidi - už mě chybělo to ,že magazín stojí 20 ,-a každej má jen 100,- nebo jak se každej ptá jestli vyhraje , protože ty čísla jsou slosovatelný :D . A pro začátek bude prodej myslim bohatě stačit . Tak držte palce, ať se pan divnej ozve ,schválí mi to, bude to zase tak nějak v pohodě a někde tam přece jen potkám toho mýho vysněnýho Ondru a věřte mi,že jednou ho tam potkám .

Strojkovaná a když to spadne

21. února 2019 v 13:59 Únor 2019
Poslední dobou to tu nějak zásobim člankama , ale tak co : chce se mi prostě psát a blog je vlastně deníček a já ještě nepíšu denně , takže ještě dobrý .

Byla jsem se ostříhat . Jak víte , tak snad odjakživa nosim vlasy dost nakrátko a jakmile povyrostou , tak už se cejtim divně , nemluvně kolik vycachtam šampomu na ně . Takže jsem se rozhodla ,že půjdu navštívit kadeřnictví . Chodim do toho vše za 100, i když teď už je to za 125 . Částečně i proto ,že musim , jedinej bezbariérovej salon mi zrušili už před delší dobou , takže jsem musela tam, kde je to taky bez schodů a to v obchoďáky jsou . Nedokážu porovnat, kde stříhali líp , ale je pravda ,že v tom salonu to na mě bylo zbytečně nobl , o dost dražší a taky mam pocit ,že tomu střihu moc nedali . Ale vše za 100, to dělají přesně jak si to představuju . Pár let nosim takovej ten účes na patku , akorát,že mi nikdy patka nestačí dorůst :D . Myslim ,že i oni jsou rádi , že to takhle chci , protože 99% je strojkem , takže nic náročnýho a je to hned . Nedam na tenhle účes dopustit . Nevýhoda je,že to brzy zaroste a musim docela často na další strojkování . Ale mě v dlouhých vlasech prostě neuvidíte , vždycky byl a stále je ve mě kus kluka , takže i ten účes to musí ukazovat .

Taky se mi stala včera taková bizarní věc. Mám u wc takový ty sklápěcí madla a včera jsem se chytla a ono i se mnou se utrhlo . Spadla jsem mezi mísu a zeď a trochu jsem si odřela tvář , ale dobrý . Je pravda , že ty madla byly pofidérní už když jsem se naštěhovala a je zázrak,že vydržely těch 8 let . A protože jsem v nájmu , tak jsem nevěděla , jak to je , jestli si je mam koupit sama a nebo oni mi je tam dají . Koupit by to nebyl problém , dá se to napsat na pojišťovnu , jenže to zase znamená obíhat doktory , kdo mi to napíše a proč si to kupovat za svoje , když to můžu mít zadarmo . Paní správcová mi potvrdila , že je to vybavení bytu a že mě to tam přijdou naistalovat . Řekla jsem ,že to potřebuju nutně a paní řekla,že to hned tak nebude . Což je mi jasný - mam s nima velmi bohatý zkušenosti a jakmile potřebuju v bytě něco opravit - nepřetrhnou se . Prý,že mi někdy zavolají. A zásadní otázka zní : jak se dostanu na wc ? vim,že existujou takový ty madla s přísavkou ,ale jsou pro mě malý - přece jen mam postižený i ruce a na držení potřebuju víc místa . Druhý madlo sice ještě tak nějak drží , ale taky se nesmím moc opírat . Takže mam vozík naproti a stoupám se a držim se u něj . Holt to nějak zvládnu . Blbý je ,že nevim , co je rychlejší , jestli čekat až přijdou a nebo přes pojišťovnu . Na druhou stranu mi řekli,že tam dají svoje madla , tak aby pak neměli řeči , že tam mam svoje . No , nic při nejhorším mám kanál ve sprše .. je to hrozný ale . Ostatní to nepálí , tak co by chvátali . Ale já si nějak poradim , snad to bude brzy .

Narozeninové bonbóny na katedře

20. února 2019 v 8:15 Únor 2019
O víkendu , konkrétně v sobotu, mě čeká oslava . Mám totiž ten den 32 narozeniny .Vlastně to bude dvojoslava , většinou slavím společně s mámou , má narozeniny ani ne týden ode mě , tak to vždycky sfoukneme najednou . A to mě přivedlo k támatu , jak se slavilo v dobách mýho dětství .

Když si tak vezmu, tak jsem nikdy narozeniny moc neslavila . Nějakou dětskou párty jsem neměla nikdy a vrchol pro mě byl , když jsem do školy nosila jako každej v tý době pro spolužáky bonbóny . Nosily se na narozeniny i na svátek . Vždycky aspoň dva sáčky - za mě frčely hodně Bon Pari .Všichni jsme se cítili tak nějak hrozně důležitě , když jsme je o velký přestávce rozdávali a spolužáci dokonce čekali v řadě , aby nám mohli popřát :D a zkratka nepřišla ani paní učitelka , která měla pokaždý větší či menší hrst bonbónů na katedře :D . Vlastně nevim o nikom, kdo by měl doma nějakou párty s kamarády , tenkrát se to moc nedělalo a byli jsme spokojený i bez toho . Maximálně nám udělali rodiče oslavu v kruhu rodinným . Zato dneska to musí bejt se vším všudy - například moje neteř v dětství slavila pravidelně narozeniny v kuželkárně , kde samozřejmě nechybělo jídlo a pití .

Už tehdy se jelo na to ,že byla pozvaná někým jiným na oslavu a tak je vhodný to oplatit a pokud možno ještě lepším místem . Co na tom ,že zrovna nikdy neměli dost peněz a celkem je to finančně vysálo . Řekla bych ,že je to i o tom,že se rodiče předhání , kdo udělá svýmu potomkovi lepší a hlavně dražší oslavu , což je smutný . Dneska je úplně normální , když oslavu vytvoří někdo cizí , například v herně . Děti se nacpou hranolkama , limonádou , udělají se profi fotky , možná přijde nějakej maskot v převleku a jde se domů . Proč si rodiče nedají práci a nevymyslí něco sami ? jsou tak zaneprázdněný ,že jim nestojí za to ani bejt se svýma dětma ? Radši to svěří někomu cizímu . Jako kdyby svoje dítě ani neznali co má rádo a možná taky že neznají . Na druhou stranu chápu,že je to asi velká úspora času to někomu zadat . Ale nechápu ten dnešní zvyk,že přijdete na oslavu s dárkem a domů si odnesete další jakože poděkování za účast , to se přece nikdy nedělalo a přijde mi to trhlý . Už neohromíte nějakou obyčejnou hrou , už neohromíte oslavou , kde se nic neděje , dnešní děti chtějí něco extra . Skákat v nafukovacím hradu , střílet po sobě v lazerovým centru, jezdit na čtyřkolkách , mít vlastního DJje a nejlépe moderátora celý oslavy , doma je to přece nuda . A nároky se víc a víc zvyšujou . Za nás to bylo jiný , nebylo to tak velkolepý ,ale aspoň rodiče o nás něco věděli a troufnu si říct , že by nikdo nedovolil ,aby narozeninovou oslavu plánoval někdo cizí . Naopak , když někdo něco takovýho měl třeba v restauraci , prostě nám to přišlo divný, proč neslaví doma a musí mít něco extra . A to na dnešní dobu vlastně ani nic extra nebylo . Určitě jsme neměli takový nároky jako dnešní děti . A stejně ty bonbóny ve třídě měly do sebe víc ,než nějaký předražený skopičiny v nějakým vesmírným simulátoru .

Ve zkatce aneb bacha na Maruny

18. února 2019 v 15:20 Téma týdne
Recept na štěstí neexistuje . Už jen proto, že každej jsme jinej , máme jiný myšlení a štěstí každej vnímáme v nečem jiným . Vždyť si vygůglujte " recept na štěstí " a vyjede vám nespočet zaručených receptů na štěstí . S časopisema je to taktéž, všude se předhání a každej časopis a hlavně pro ženy musí mít aspoň v nějakým čísle právě takovej článek . Nemusím ani dodávat ,že co článek, to jiný doporučení . A vůbec "nejlepší" , když takovej článek nepíše psycholog , což tohle ještě trochu beru jako ,že na tom něco může bejt a je to aspoň od odborníka ,ale kdejaká Maruna z Horní Lhoty , která pracuje někde v lifestylovým magazínu. Už tohle by mě varovalo, že na to nemam dávat. Bohužel i tyhle "Maruny" napříč periodiky mají svoje stále věrný čtenáře .

Já svůj osobní recept na štěstí nemám , jak jsem psala , tak každej jsme individuální a příčí se mi cpát svůj názor na tohle ostatním . Prostě , co někoho může učinit šťastným , tak druhýho vůbec a univerzální recept na štěstí neexistuje .

Vyražte ven - třeba na cyklostezku

16. února 2019 v 15:12 Únor 2019
Dneska je venku nádherně . Nejsem ten typ, kterej by se radoval z každýho prožitýho dne , ale dneska to tak nějak sedí všechno . Dobře jsem se vyspala , byl fajn oběd a po poledni procházka naší několika kilometrovou cyklostezkou do další vesnice . Je úžasný , jak i taková obyčejnost jako sluníčko je úžasná věc, který bysme si měli vážit a hlavně v únoru . Úplně jsem snad i optimistická :D . Procházka úplně skvělá - jak bylo po obědě , tak jen pár lidí , nádherný ticho , kolem vede potok s jezem a starým mlýnem . Jen je škoda,že mlýn je od cesty daleko a nešel pořádně vyfotit ,ale to nevadí . Klídek , pohoda , chytání sluníčka na mou vybledlou tvář . Sem tam pejskek , kolo a dítě v kočárku ... I ve městě jsou takový stezky ,ale ta naše je taková asi ta správná vesnická a s městem se rovnat nemůže . Ptáčkové zpívali , modrá obloha . Taková dá se říct obyčejná procházka na cyklostezce, kde vlastně nic není ,ale o to víc můžete zapojit ostatní smysly , protože jste v přírodě . Fakt na tyhle 2 hodinky jen tak nezapomenu. Ono je totiž i strašně fajn se vrátit vyvětraná a příjemně unavená zase zpátky domů . A vy taky mějte fajn skoro letní den a neseďte doma . Stojí to za to , se zvednout a někam vyrazit .. jen tak po svých a bez auta .

Zhluboka se nadechnout ,vykročit a večerní návštěva

14. února 2019 v 10:55 Únor 2019
Hm, tak pan divnej se ozval a zůstává naší kontaktní osobou . Jak jsem "šťastná " nemůžu ani vypovědět . Vždyť sakra ten mail od něj zněl docela tak,že končí a přesouvá se jinam . Proč se tam tak sakra drží ? Navíc jsem zjistila ,že jsou tam na fotbale úplně nový jména a dostat se tam bude hodně těžký . Zase namačkaný jak sardinky :( . Ale můžu si děkovat,že jsem mu neposlala rozlučkovej mail ,že mu děkuju za spolupráci a tak . Teď by to vypadalo hodně blbě :D . Pozval nás i na další zápas a protože jsem mu na ten poslední email nic nenapsala , tak jsem se rozhodla mu napsat teď . Napsala jsem mu,že na následující zápas nedorazim a že když jsem mu nenapsala ,že píšu teď . Nějak považuju za nutný, aby veděl , že zrovna neskáču nadšením , že tam zůstává a napsala jsem , že jsem ten první email moc nepochopila , ale že už to chápu a je to pouze můj problém . A hlavně,že věřim,že to spolu zvládneme a že jim přeju na dnešek a neděli výhru . A dodatek ,že určitě brzy přijdu i na fotbal . Víc optimismu ze sebe zatim nedostanu . Potřebuju se nějak nahecovat , i když vim ,že on mě nikdy nepovzbudí . Myslim,že by bylo fajn s ním zase bejt v kontaktu a zase se do toho dostat . Prostě z mojí strany ubrat , protože čim víc se bránim, tim je to horší . Pozitivní je ,že už se po všech těch kotrmelcích nesápu po flašce :D .

Ale tak co , bude to pořád stejný - na lístky je vcelku fajn , teda až na ten Real , co vyústil v půl roční nemluvení , je takovej obyčejnej a hodnej , což mě sice někdy irituje , ale co už . Holt se kousnu a prožiju s nim dalších , byť šíleně nudných let ,protože rozhejbat ho prostě nejde, ať se snažim sebevíc . Noc byla celkem krušná , myšlenky výřily a moc jsem spánku nedala . Na druhou stranu už to vim definitivně , jak to je a je to svým způsobem úleva , i když jsem si to přála jinak . Vždycky jsem věřila , že vám osud přivane do cesty člověka, kterej ve vašem životě má prostě bejt , ale u pana divnýho jsem to nikdy nepochopila , proč tu je a nechápu to dodnes . Jako co mi sakra dává a proč se mě pořád drží .

Ale řekla jsem si že budu aktivnější a nenechám sebou vláčet , musim si to tam nějak předělat aspoň trošku k obrazu svýmu , prostě abych se tam zase těšila jako na samým začátku , kdy jsem pana divnýho vůbec neznala . Musim bejt trochu asertivnější a udělat ze špatnýho přednost . Zvládla jsem i horší věci . Bude to dlouhá cesta ,ale zvládnu to . Mrzí mě to s tim Ondrou , hodil by se mi někdo novej, ale bohužel . Ale jestli se máme spolu někdy potkat, tak snad jo .

Včera kolem 19 hodiny - zvonek a klepání na dveře ,myslela jsem si ,že třeba někdo něco chce z baráku , tak jsem otevřela a tam 2 pánové , jeden ukazující průkaz a bytová kontrola ! hmm, zajímavý takhle večer . Já už v noční košili a ne moc oděná , ale co neměli jsem bez ohlášení lézt . Jen chtěli vědět, jestli tu bydlim sama a jestli jsem to opravdu já . Byli jsme z toho zaskočeni asi všichni 3 :D . Tak co čekali , by mě zajímalo , kolik lidí jim takhle večer otevřelo - asi moc ne . Jsem zvyklá na tyhle šťáry ,ale večer nikdy nepřišli . Navíc jako všechny kontroly tady jsou podivný a pokaždý si kladu otázku , jestli tihle opravdu patří k "vedení " nebo si to chodí obhlídnout ,ale ukázali průkaz, tak snad ano . Taky nám vylepili na hlavní vchod upozornění,že nedovírají dveře a že pro naší bezpečnost máme dveře dovírat sami silou . Sice hezký,ale už je to tak asi 2 měsíce a místo toho ,aby s tim něco udělali , tak radši napíšou , jak to máme zavírat . A když to někdo nedovře a někdo se sem dostane , tak to bude jen na nás . Nehledě na to ,že tady se s žádnýma opravama nikdy nepospíchalo . Ať žije město a jeho služby .

Valentýn

13. února 2019 v 10:49 Únor 2019
Co vy a Valentýn ? slavíte nebo neslavíte tenhle svátek původem z Itálie a ne z Ameriky , jak si většina myslí ? Mou odpověď asi znáte - neslavím . Zaprvé není s kym a zadruhé asi bych to neslavila ani kdyby nějakej partner byl . Nějak nejsem na večeře , kytky atd . A taky myslim,že by se náklonost neměla ukazovat nejvíc na Valentýna . Vadí mi ,že se z toho stal konzumní svátek - jako ostatně z každýho . Všude bonboniéry , kytky , kýčovitý přáníčka , srdíčka a plyšáci . Ovšem Kaufland na to šel geniálně , i když mi to přijde jako spíš černej humor , když ve svým letáku má stránku s názvem "Pro ty, co neslaví " a přeškrnutý srdce . A co máme v nabídce pro single lidi ? kyselý okurky , Romadur a co mě rozsekalo ,tak rum Božkov . Takže kyselý ,smradlavý a chlast na zahnání samoty :D . Originální .

V životě jsem nedostala Valentýnku a nikomu jí ani nedala a propó - dělá se to tak i tady a nebo jsem už zmagořená z amerických filmů a seriálů ? Nikdy by mě nenapadlo vyznat nekomu lásku na Valentýna . Je to prostě tak očekávaný a to se mi nelíbí . Radši se k tomu odhodlám jindy jen ne na tenhle den . Ovšem nejlíp na to jdou na fotbale - na Valentýna bude zápas s Dinamem Záhřeb a ty mají fanoušky opravdu divoký a to je ještě mírně řečeno , takže strávit večer mezi dělobuchama , pěstma a krví zaručuje nezvyklou romantiku :D . Já nejdu , je to rizikovej zápas a pan divnej se od jistý doby nějak odmlčel a nedává najednou vůbec žádný informace k zápasům , takže nějak ani nevim, kde se hlásit , ale stejně je ještě venku zima a na můj comeback je stále čas . Trochu mi přijde,že už to pan divnej fakt nedělá a "zapoměl " mi říct , že se mám obracet už na někoho jinýho . Ale to jsou jen moje spekulace .

Nicméně zpátky k Valentýnu , i já jsem dneska "zhřešila " a koupila si takovou hodně červenou tejpovací pásku , takže budu "slaďoučká " na zítra . Tejpuju , protože už mi zase krční páteř a záda bolí nějak víc než obvykle a už jsem zalepená dlouho nebyla , takže možná mi to udělá dobře, že ty unavený svaly si odpočinou . Ať slavíte nebo ne , mějte se se fajn .


Zdraví a postižení

11. února 2019 v 15:20 Téma týdne
Můj celej život je jeden velkej paradox . Už jen z toho , že jsem vlastní porod přežila jen tak tak . Narodila jsem se v 6 a půl měsících . Vážila jsem jen necelý kilo , krvácení do mozku a 2 x mě museli oživovat . Nevím, kolik jsem měla procent na přežití ,ale hodně málo . Doktoři , mě domů propouštěli jako zdravou a říkali ,že všechno doženu .. nestalo se tak . Místo toho mě dohnala dětská mozková obrna a aby toho nebylo málo , tak hezky se vším všudy - s komplet všema 4 končetinama postiženýma , i když takzvaná kvadruparéza je u DMO naprosto normální jev .

Nevadí mi,že jsem postižená , jak by taky mohlo , když jinej stav ani neznam , jen mi trochu vadí přístup odborníků . Když někdo skončí na vozíku během života, tak hned má k dispozici psychologa, ale my od narození - s náma se prostě počítá ,že my psychologa na vyrovnáním se s handicapem potřebovat nebudeme . U nás se jen řeší ,a hlavně v dětství ,zda-li nemáme mentální retardaci , na to se psychologové úplně třesou ,aby něco zjistili . Jakoby si všichni mysleli , že my nemáme stavy , kdy bysme to chtěli zabalit .A že většina z nás a zejména v pubertě je měla . Je to zvláštní paradox .

A vůbec, kdo určuje , kdo vstoupí do života s nějakým handicapem a kdo ne ? moje máma nikdy nepila a nekouřila a přesto mám jednu z nejtěžších neurologických diagnóz . Nikdy tohle v naší rodině nebylo . Čím to je ,že dneska se i nedonošený děti můžou narodit zdravý a některý zase ne ? Když vidim některý matky , jak si neváží zdraví svých dětí je mi z toho zle . Neuvědomujou si , jaký mají štěstí . Znám jednu paní , má 13 letou dceru ,která má sice jiný postižení než já , ale nemluví, nechodí , má epilepsii a bůhví co ještě , vývojově miminko . Jednou mi vyprávěla , jak s malou nechodí na hřiště,protože má pocit,že tam nepatří . S ostatníma matkama si nemá co povídat . Což chápu , taky by mi vadilo poslouchat ódy na zdravý dítě , zatímco já mám dítě nemohoucí . A v neposlední řadě její dcera nemůže na houpačky nebo tak . Já taky s mámou nechodila na hřiště , koukat na děti fakt není to pravý ořechový . Navíc když se objevujou takový ty soucitný pohledy a věty typu " já vás obdivuju ". Věřte mi,že není nic protivnějšího než když z vás lidi dělají hrdinku nebo naopak chudáka . A nejhorší je vědomí , že všichni, kdo tohle řeknou si v duchu myslí ,že je dobře, mě nebo moje dítě nic takovýho nepotkalo . Bolí to , bolí vědět,že třeba i nějaký mladší dítě je dál než vaše dítě , který je daleko starší . Bolí vědět,že vaše dcera má i ve 13 plenky a ani se sama nenají , bolí vědět ,že nikdy neřekne jediný slovo .

Zatímco všude kolem jsou zdravý děti a matky , který si ani nepřipustí, co by se mohlo stát . Kdo takhle vybírá rodiče ,komu se narodí zdravý dítě nebo s postižením ?