Mikuláš

Středa v 9:30 |  Prosinec 2018
Dneska je 5 prosince , což znamená Mikuláš . Pro mě to vždycky byla taková podivná událost a to i v dětství . Na jednu stranu jsem se vždycky těšila na nadílku a na druhou mě to hodně stresovalo . U nás se totiž vždycky dbalo ,aby k nám Mikuláš chodil domů . Vždycky jsem byla hodná a fakt nehrozilo,že by si mě odnesl čert , i když občas jsem dostala uhlí , což mě vždycky trochu urazilo a čert už občas výchovně roztahoval pytel . Na druhou stranu děkuju rodičům , že na mě nikdy nepustili nikoho divokýho a nemám z toho trauma ,ale já nevim - mít děti já, tak asi taky nebudu Mikuláše zvát k nám domů . Nevím, jak je to dneska v kurzu, ale k mýmu synovci taky nikdy nechodil a nemám pocit ,že by o něco přišel, dřív to asi bylo jiný než dneska .V okolí žádný děti nemám ,ale pamatuju si,že za mýho dětství chodil v ulici jeden Mikuláš za druhým . Nevím, jestli je dobrý nebo ne , že k některým dětem nechodí, ale líbilo by se mi najít nadílku bez toho, aniž bych si jí musela zasloužit písničkou či básničkou .

Jsem hodně introvertní a něco předvést družině cizích nadpozemských bytostí mě vždycky stálo hodně sil . Nebála jsem se ani tak pekla jako právě tohodle . Nutno říct, že onu trojici tvořili většinou kamarádi mojí starší sestry a nebo i sestra sama . takže mě všichni znali ,ale to jsem samozřejmě netušila . Pamatuju si ,že jsem měla hroznej respekt k nim a byla jsem totálně vynervená ,že básničku pokazím. A to, že jsem odjakživa mluvila před cizíma hodně potichu mi tu situaci taky neulehčilo . Říkala jsem jen básničky , protože k písničce by mě nikdo jakživ nedonutil , to bych radši skončila v pytli . Sice jsem měla nervy , ale zároveň, zřejmě poháněna adrenalinem a ať už to mám proboha za sebou , jsem přednášela i s názvem autora, kterej tu básničku napsal a říkala jsem jí hrozně vážně na svůj věk , takže občas se čert a Mikuláš smáli pod vousy . Každopádně se mi hodně ulevilo, když jsem se časem dozvěděla , jak to s Mikulášem je a už k nám nechodil . Je pravda ,že Mikuláš - máma stále vyžadovala něco za to ,ale před ní už to šlo a cejtila jsem se uvolněná . Hlavně,že k nám už nikdo nepřišel . Vůbec celkově jsem brala návštěvy Mikuláše jako nutný zlo a držel mě nad vodou jen ten fakt ,že po tomhle už budou Vánoce .

Samozřejmě byli Mikulášové i jinde a ne jenom doma . Pamatuju si,že když jsem byla malá, byla jsem v klubu postižených dětí a jejich rodičů , pořádali i Mikuláše. Nikdy se mi tam nechtělo,ale musela jsem, zřejmě proto, že máma už tam zaplatila Mikulášskej balíček . Z toho si nepamatuju už vůbec nic , jen jednou ,že nám dali jako občerstvení párky s horčičí při čekání na Mikuláše :D . Zřejmě největší zážitek :D . Pak taky škola - pamatuju , že když jsem byla asi ve 4. třídě , tak k nám přišli děti z vyšších ročníků a anděl všechny hodný vyvolával k tabuli a já mezi nima byla taky , což mi udělalo dobře , že to celá třída viděla :D . Pak jsem chodila na školu pro tělesně postižený , ve třídě to byla ročníková všehochuť a moji spolužáci byli mladší než já a tak Mikuláš se věnoval především jim , což bylo fajn . Na druhou stranu jsme měli zakázáno chodit v určitej čas na chodbu , byť třeba na wc , abysme nepřišli na to , že je to učitel a učitelky :D , což už tak fajn nebylo , když se vám chtělo . Taky když jsem tam byla na intru , tam měli Mikulášskou a na tu jsem nikdy nešla ,ale spíš z důvodu ,že házeli petardy a nejen já jsem tam s tímhle měla problém .

Taky na další škole chodil Mikuláš , vtipný bylo ,že tam už jsme byli všichni skoro plnoletý,protože už to bylo na střední škole,ale i tak přišel . Většinou se jednalo o pouhý nakouknutí , tak věděli,že jsme velký a tankovat nás to asi moc nebude , což měli pravdu a jen jsme se potutelně usmívali . Nám šlo jen o balíček , kterej dostávala celá škola :D . Tam zase chodili asistenti pedagoga hlavně, coby anděl , čert a Mikuláš , vždycky jsme si říkali , jestli nebude Mikulášem náš asistent , protože byl hodně vysokej a hodil se na to , ale nestalo se tak , Já si zase přála, aby byl čert , že by mě mohl nařezat - líbil se mi a tohle by se mi líbilo - lehký sado maso od něj :D .Ale jednou se k naší radosti na něj čerti sesypali a moc ho teda nechválili , zřejmě kolegové , co ho nemuseli :D . Nicméně pár let po mým odchodu zavedli novinu, že Mikuláše doprovází čert na vozíku, hrozně se mi takovej nápad líbí a je škoda ,že za mě to ještě nebylo . Vždyť i čert může být na vozíku a vzhledem k tomu ,že to bylo v Jedličkové ústavu , tak se tam invalidní čertík fakt hodil a i děti tam se s ním určitě víc ztotožní, když je na tom stejně jako oni . Super nápad .

No a dneska už to vnímám tak,že si sama můžu kopit Mikuláše čokoládovýho a že se teda neošidim :D , i když je pravda,že i dneska v dospělosti dostanu od mámy aspoň perníček , což je milý . Jen mě teda vadí ty všudypřítomný petardy a ožralá Mikulášká družina , neříkám,že všichni pijou , ale upřímně - po setmění mě 5 prosince nikdo ven nedostane , jsem doma a okna zavřený, jak jen to jde . Některý jsou fakt praštěný a hlavně ti, výrostci , co čerty ještě schválně provokujou . Taky se mi nelíbí , když to čerti přehání a děti se hodně bojí , tohle k ničemu není a nechápu rodiče , který si o to i řeknou ,aby čert dal dítěti pořádně zavyučenou . Nikdy nevíte , co to dítěti udělá a co si ponese třeba až do dospělosti . A taky nefandím Krampusákům a nikdy bych na ně nešla . Pro mě už jsou moc divoký a skládám poklonu dětem, který se jich nebojí . Každopádně , ať už Mikulášovi fandíte v domácnostech a zvete si ho k sobě nebo ne , mějte se fajn :) .
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Belluška | Web | Včera v 10:21 | Reagovat

Když jsem byla na základní škole tak jsme že začátku mělo trošku strach. Učitelé měli opravdu super udělané masky. Jakmile jsem byla na druhém stupni, tak jsme ty čerty atd dělat mi. :D bavilo nás to. No teď jinak už čokoládu a podobné věci nedostavam a nijak mi to nevadí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama