Prosinec 2018

Báseň - dáseň

31. prosince 2018 v 16:40
Láska ta bolí jako když tě někdo majzne holí .
Neopětovaná zejména , ta je hlavně moje doména .
Celej život mám na tohle "štěstí" a pokaždý je to jakoby mi dal někdo pěstí .
Pro každýho jen kámoška , cejtim se jak nějaká tragoška .
Jen na povídání a na sex ne , to se člověk snadno zasekne .
Všichni mají přítelkyně a zní mi v hlavě " ty jí nebudeš, ty ne " .
Šimon , Pavel , Vašek , jen já jsem pořád jak ten šašek .
Věřím však v lepší konec, jednou to vyjde
a možná zazvoní i svatební zvonec .

Zase po roce bowling

30. prosince 2018 v 14:40 Prosinec 2018
A máme to za sebou - každoroční rodinný zápolení v bowlingu . Už se takhle scházíme .. no hodně let . A letos nebyla vyjímýmka - vždy den před Silvestrem . Bylo to hrozně fajn jako vždycky . Letos nás tam bylo 10 hádejte kdo tam taky byl s náma :D,ale jo dobrý . Jako každej rok jsem hrála i já vozík nevozík . Šup na zem na kolena a hážu . Je fakt ,že podlaha hodně klouže a rozjíždí se mi kolena , takže jsem v nevýhodě , ale i tak jsem naházela 99 bodů, což se mi nikdy nepodařilo , trochu mě mrzí,že nepadla ta 100 ,ale co se dá dělat . Například loni jsem naházela 80 ,takže jsem se zlepšila . A myslim, že dobrý když si vezmeme,že nestojim a nemůžu se rozběhnout, takže to mám stížený a taky,že to hraju jen jednou za rok , takže vůbec netrénuju . Je to fajn akce , hodinka je tak akorát . Letos jsme ty 2 týmy nějak namíchali , takže vlastně ani doteď nevim, kdo byl s kým , protože jsme měli 2 dráhy . My měli našeho nejmladšího , takže jsme si nechali dát ohrádku a vlastně nakonec vyhovovala všem :D . Já skončila 2 z 5 hned za bráchou , takže úspěch .

Měli jsme zarezervovanej stůl tam a oběd , takže jsme se i najedli rovnou . Bylo nás hodně a dlouhej stůl , takže docházelo k vtipným momentům , kdy jsme se ani neslyšeli v tom rachotu koulí :D . Poseděli jsme pojedli a pak k domovu , koneckonců zítra na Silvestra se zase uvidíme - odpoledne jdeme do kina na Čertí brko .

PS : Vše nej do novýho roku roku 2019 vám všem :)

Kam se hrabe Spartan race

28. prosince 2018 v 15:24 Prosinec 2018

I dnes proběhnul výlet , tentokrát rozhlednu Křížovej Vrch . Původně jsem měla jet jen já s mámou ,ale táta se přidal . Musim uvést ,že náš tatínek opravdu není milý stvoření od přírody a na výletech už vůbec . Hroznej cholerik , kterej výlety nemá rád ,ale jede , protože pak se cejtí uraženej , že jsme ho nevzali , jede i když tam nechce . To nepochopíte . A taky to tak dopadlo .

Nejdřív jsme museli vystoupit už asi 2 km před místem , kam už se nemohlo , ale táta je háklivej na auto a díky bahnu jsme museli vystoupit , přece si ho nezašpiní , takže jsme šli jako blbci víc jak kilometr , zatímco jiní si v pohodě zaparkovali až u závory . Cesta plná bahna , můj vozík není stavěnej do terénu , malý , neustále se protáčející a hrabající kola ,takže dostával fakt zabrat . Byl sice plně nabitej, ale jak se brodil bahnem a překonával obrovský kopce , tak se neuvěřitelně rychle vybíjel a v lese ho těžko dobijete , takže já celou cestu obavy, abych vůbec dojela . Táta je astmatik a spolu s tim jeho naštváním a kopcema hrozilo ,že ho chytne záchvat , ale říct mu,že s náma vůbec jezdit nemusel jsme si museli nechat pro sebe . Po několika kilometrech jsme se konečně doplazili na vrchol . Pár fotek a zase rychle zpátky , abych dojela , protože už jsem se viděla jak zůstanu stát někde na půl cesty a od auta x kilometrů . Vim,že vy co máte nohy , vám to tak nepřijde , ale tohle je fakt hroznej pocit , přestane to jet a konec . Jedině mě nějak dostrkat dolů ,ale vozík váží 200 kilo . Cestou dolů jsem z vozíku klouzala , normálně mám na nohy takový pásky ,ale zapomněli jsme je doma , takže jsme si pomohli klackem :D . Dojela jsem taktak musím říct .

Ani lesníci nám to neusnadnili , neboť jak projížděli , tak mám zavírali přístupový brány a vozíkem objet nešli , takže jsem se musela hódně skrčit , jinak bych se nedostala dál . Byla to fajn procházka , teda pokud pominu tátu na vrcholu naštvanosti , svítilo sluníčko a tak , ale byla jsem ráda , že vidim naše auto :D . No a nakonec jak jsem slejzala z vozíku jsem sklouzla úplně a málem se vyválela v bahně :D . Lepší zakončení jsem si neuměla představit :D .


Dny minulé

26. prosince 2018 v 16:18 Prosinec 2018
Ještě vám poreferuju o Vánocích . Byly klasický - hřbitov před večeří a jako každej rok se mi tam vůbec nechtělo :D . Pak jsme se stavěli na farní zahradě , kde pan farář má betlém a zvířátka . Bohužel v tu dobu byla zvířátka už věšinou zavřená ,ale přispěli jsme na charitu aspoň . Každej rok to tak má,že tam může kdokoliv a mě se to hodně líbí ta myšlenka. Není to nic velkolepého ,ale o to lepší a děti si můžou vzít bonbonek :) . Večeře , jedno minutový rozdávání dárků a pohádka . Kouzelník Žito , která se mi nelíbila ani trochu , takže jsem se záhy odklidila k sobě na PC . Naštěstí nikdo neprotestoval. Jó není nad to bejt sice poblíž svých blízkých , ale mít i možnost si udělat večer po svým :D .

Druhej den k nám přijeli sourozenci s rodinou , bylo nás 10 o jednoho víc , neb si neteř přivedla přítele . Bylo nás fakt hodně a dalo mi to docela zabrat , navíc se oproti jiným ročníkům celkem dost zdrželi , takže jak odjeli, tak jsem vysíleně s černýma kruhama pod očima padla na postel . Kdo má velkou rodinu , která mluví a mluví jistě zná :D . Domluvili jsme se 30. 12 , na každoroční rodinnej bowling a na Silvestra do kina . Původně jsem měla jet jen já s našima , ale přihlásili se zase všichni , jde nás 7 a to včetně onoho chlapce . Upřímně - nějak mi nevadí,ale,že bych ho přímo zbožňovala to taky ne :D . A u nás to tak máme všichni, holt patří k neteři ,ale nemuseli bysme ho vidět delší dobu , jen malej synovec ho přímo zbožňuje a těší se na něj :D . Z mýho pohledu je to takovej rušivej element, je mu 20 a kolikrát je sprostej a takovej machýrek někdy , nejsme na to už zvyklý a když se to tak vezme , tak k nám do rodiny ani nepatří, patří do rodiny ségry a nechápu, proč ho všude musíme tahat . Nevim no . Máme další dítě :D .

A dneska jsme odpoledne byli na procházce na zámku Kozel , projít se v parku . Je to od nás trochu daleká cesta ,ale stálo to za to , bylo to fajn . Dostala jsem k Vánocům selfie tyč a jak s tim ještě moc neumíme byla při společným focení sranda a taky to chtělo se zvednout od všeho toho jídla .

Usmíření s panem divným

25. prosince 2018 v 7:44 Téma týdne
Štedrý den a mě odpoledne na dveře zaklepal e-mail . Byl od pana divnýho, vlastně 2 . Jeden pro mě soukromej a druhej poslanej asi o minutu dýl . Ten druhej byl pro všechny vozíčkáře s přáním fajn Vánoc, takže už mě na seznam dal zase zpátky . Ale ten první , soukromej mě vyrazil dech - napsal mi , že mi děkuje za ten předešlej email , to přiznání , jak to mám nebo spíš už nemam s jeho předchůdcem . A že by moc chtěl ,abych se vrátila zpátky na fotbal a prodej . Že jestli chci, tak mě rád zase vrátí na seznam , aby mi mohl posílat novinky . Mail zakončil tim, že by mi rád dal klubovej kalendář a že ho u nich mám připravenej . Popřál mi i hezký svátky .

Byla jsem v šoku , protože jsem to vážně nečekala, že by se ozval a vlastně jsem to ani nechtěla ,ale způsob jakým to napsal mě dostal . Bylo z toho vidět ,že stojí o usmíření , našlapoval tak opatrně a asi se bál mojí reakce , ale když se to tak vezme , tak za většinu můžu stejně jen já . A co jsem udělala ? Ukázkově jsem vyměkkla a víte co ? nelituju toho. Je vidět ,že sázel na to,že jsou Vánoce a nebo ho dostalo to, co jsem mu napsala v tom mailu předchozím , možná ulehčení , že mu zmizel největší sok v lásce , těžko říct . Každopádně jsem mu napsala - zase ne nějak , že bych mu padla do náruče - přece jen krůček po krůčku po tom všem . Že se teda vracim , že stejně jsem to měla v plánu na jaře , což taky jo, že budu ráda, když mě znova přidá na seznam a že si uvědomuju , že celá situace byla hlavně díky mě. A v neposlední řadě,že mu taky přeju hezký Vánoce . Takže válečná sekera zřejmě zakopána. Naposledy jsme se naživo viděli v srpnu a pak už vůbec .Asi jsem udělala dobře , že jsem mu ten "přiznávací " e-mail poslala . A vlastně i já jsem mu v tom předešlým napsala , že jsem připravená na to jít odznova, kdyby chtěl a jak je vidět, tak chce .


Ale je to stejně prča , co ? já , která tady několikrát zdůrazňuje , že vánoční usmíření nikdy, že je to klišé a najednou je to jinak . Nikdy jsem nevěřila na nějakou magii Vánoc, ale ona fakt asi existuje a přesně na Štedrej den . Uf, to ani v Americe nevymyslí .

Přání mým čtenářům

23. prosince 2018 v 17:22 Prosinec 2018
Ráda bych Vám všem popřála krásný Vánoce , ať jsou přesně tak, jak si přejete :)


Ideální čekání na Ježíška

22. prosince 2018 v 12:31 Prosinec 2018
Dneska dopoledne jsme vyrazili na adventní trh do zámeckýho města Horšovský Týn , takže už to slibovalo , že trh bude hezkej a taky byl . I když nás trochu zlobilo počasí . Chvíli liják a chvíli zase sluníčko . Nakonec jsme jeli a dokonce jsme tam nečekaně potkali švagrovou - my jsme prostě všude :D . Trh super , zvířátka , v pozadí zámek , spoustu staročeských stánků - prostě takhle přesně si adventní trh představuju a konečně jsem se ho dočkala :D . Bylo fajn,že jak jsme tam přijeli po dešti , tak tam ještě moc lidí nebylo a začali se trousit až pak, což znamenalo ,že jsem viděla všechny stánky pohodlně i ze sedu , aniž by přede mnou stály lidi . Takže to u mě má ještě vyšší skóre . Fakt super - dala jsem si zelnou placku , i místo k sezení bylo, do toho nám tam naživo hrála nějaká kapela . Máme cukrovíčko.. Odpoledne tam bude živej betlém , může to bejt taky krásný, ale bejvá narváno a nic bych stejně neviděla , takže jsme si radši vybrali hned dopoledne . Fakt paráda a můžu říct, že to byly jedny z nejlepších trhů, který jsem letos navštívila . Takový poklidný a milý , prostě ideální čekání na Ježíška :)

Přesun na Vánoce

20. prosince 2018 v 10:00 Prosinec 2018

Dneska si balím a končím , jedu k našim a vracim se až po novým roce . Moc se těším , i když jsem si myslela ,že napadne sníh a odjedu dřív , což se nestalo . Sníh tady pro mě znamená stopku, protože sjízdnost je s vozejkem všelijaká a ani chodníky se moc neuklízí . Nehledě na to,že při mínusových neplotách už zamrzá plošina od autobusu a nejde odklopit a já tudíž třeba ani nikam neodjedu . takže jsem domluvená s našima,že pokud napadne nějak hodně a na delší dobu odjíždim , tak co tady když se nedostanu ani ven . Je sice fajn ,že sníh není a já můžu normálně ven ,ale na druhou stranu nějaký delší sněhový prázdniny u našich by bodly .

Nezdá se to,ale ten týden od Vánoc do Silvestra uteče jako nic . Ale na to myslet nebudu . Důležitý je , že ještě pořád mám kam jezdit na Vánoce a že mě tam chtějí . Zatím si vůbec nedovedu představit Vánoce tady u sebe , ale uvědomuju si,že to taky někdy přijde .. nemládneme nikdo . Ale uvědomuju si ,že v tomhle mám štěstí a vážim si toho . Přiznám se ,že čim víc se blížili Vánoce , tak tím víc se mi od našich z víkendů zpátky nechtělo . Například vůbec nejsem u toho , když se peče , ale vždycky mám zamluvený aspoň mazání náplní . Nejsem u toho, když se zdobí náš dům a ta předvánoční atmosféra mě vždycky míjí . Tohle mám už od dob , kdy jsem jezdila na intr a štve mě to dodnes . Na druhou stranu musim přijmout ten fakt,že bydlim jinde, což mi jinak jde úplně bez problémů ,ale v předvánočním čase to vždycky trochu drhne , taky si můžu lecos nazdobit a tak,ale není to totéž . Doma je doma . Už jen ten fakt ,že víc jak týden zůstanu na jednom místě a nemusím se nikam přesouvat je úžasnej a neskutečně si to užívám . A taky to,že si nemusim dělat hlavu , co si uvařím je jen příjemnej bonus navíc . Čeká mě určitě dělání bramborovýho salátu ,velká návštěva 25. všech u nás , před Silvestrem každoroční rodinej turnaj v bowlingu a na Silvestra taky už odpolední klasika - kino , asi nějaká ta pohádka jestli se bude ještě hrát. Nudit bych se neměla a jestli ano , tak i o tomhle to je , prostě jen sedět a nic nedělat , což je taky občas nutný pro tělo a duši .

Ale i tady jsem našla něco hezkýho . Při procházce jsem náhodou narazila na malej ozdobenej stromeček před jednim domem . Nikdy u nás žádnej veřejnej stromeček na sídlišti nemáme a tak mě to mile překvapilo a musela jsem u něj postát a vyfotit si ho . Možná není tak dokonalej jako jiný ,ale je náš a úplně mě dostaly vzkazy na něm . Bylo tam napsáno "stromeček pro všechny " a " každý si ho může ozdobit " . Dalo by se říct taková prkotina ,ale mě to dostalo .Protože kdo dneska udělá něco jen tak ze svý vůle pro ostatní . Nevím, kdo to tam napsal a čí to byl nápad - možná někoho z toho domu a nebo děti z místní mateřský školky ,ale nápad úžasnej . A myslím , že nakonec to nevědět , kdo to byl je na tom to nejlepší .

Jo a taky jsem zřejmě abych měla na Vánoce čistou hlavu napsala panu divnýmu mail , o tom, proč mi dělá takový potíže se s nim spřátelit . O jeho předchůdci , jak mi zatajil svatbu a dítě , o tom , jak jsem ho měla na někoho jinýho a jak mě zklamal a že už přes rok nejsme v kontaktu . O tom, jak mám obavu , aby to náhodou nedopadlo podobně s panem divným . Že jsem v těhle věcech už obezřetnější se někomu otevřít ,ale,že se nebránim třeba novýmu začátku . Zároveň,že ho do ničeho nechci tlačit a nepožaduju ani po něm odpověď . Nevim ,ale přišlo mi fér mu říct pravdu a ne ho pořád držet v tý lži,že jeho předchůdce byl a je jednička . Možná jsem udělala chybu a budu litovat , že jsem se takhle odhalila ,ale na druhou stranu možná ne . Chtěla jsem ,aby věděl , že to třeba není tak , jak to na první pohled vypadá a navíc mezi náma už je to stejně tak hrozně podělaný ,že už se to snad ani zhoršit nemůže . Když nic jinýho , mě se ulevilo . A jemu to snad dojde a následně dojde .

Tak tohle byl poslední článek v tomto roce ze západočeský metropole a odteď po nějakou dobu už budou články z mojí rodný vísky . Vzhůru na cukroví , pohádky a postel v mým "dětským " pokoji :D . A pokud vy se taky někam na svátky přesouváte - šťastnou cestu a dobře dojeďte ..

Kočárová lejdy aneb kde je slušnost ?

18. prosince 2018 v 9:30 Prosinec 2018

Včera ráno jsem si vyjela nakoupit autobusem . V autobusu přistoupila matka s kočárem , pak přistoupil další vozíčkář . Kluk asi tak 17 let a jel sám . Matka začala na celej autobus křičet,že ona tam stála první a tomu vozíčkáři neuhne . Můžu k tomu jen říct ,že paní měla velký štěstí ,že stála za mnou , tohle mě dokáže vytočit . Tak jsem na ní důrazně houkla ,že podle přepravního řádu má vozík přednost před kočárem a ona tam na mě začala vřískat ,že to není pravda a tak . Jak malý děcko si stála za svým až jsem čekala , že si dupne nožkou jak malý smrádě , kterýmu se nevyhovělo a dle toho na kolik vypadala možná dítě ještě byla . Vožíčkář se tam samozřejmě vešel a ta nána vystoupila hned tu další zastávku ,ale tak ,že nic neřekla a okázale nám s kočárem vrazila do vozíků jakože jak tý lejdy překážíme . Co dodat ?

I kdyby to s tou přepravou bylo jinak , tak snad nemusí na celej autobus řvát, že je to její místo a neuhne . Samozřejmě ,že celej autobus oslepnul a oněměl když slyšel ten její názor a nikdo mi nepomohl ,aby se uklidnila , ale krky natahovat dopředu , co se tam děje jim šlo . Nesnášim takový ty matky , že mají kočár a myslí si,že se všichni z toho poserem . A ten řidič mě taky zklamal , slyšel to a kdyby byl co k čemu , tak jí prostě vyhodí nebo jí aspoň něco řekne . Jenže to je taky tak - většina řidičů na to nemá koule a málokdo se postaví rozzuřený ženský s kočárem . Nechtějí si špinit ruce . Takže v praxi je to tak , že na jednom místě jede 5 kočárů a třeba 2 vozíky naskládaný jako Tetris . Snad jen jednou se mi stalo ,že řidič kočár odmítnul a matka z toho málem vzteky znova porodila . Ona si může dojít na tramvaj nebo počkat na další spoj, kterej jede maximálně za 20 minut a věřte mi nebo ne , tak s kočárem se manipuluje líp než s vozíkem a tahle tady bude ještě vykřikovat ,že neuhne člověku na vozíku . A věřim tomu,že je to ten typ, co si ještě bude někde stěžovat. A není to poprvé , co se matky takhle na adresu nás vozíčkářů ozvali . Ale není to jen jejich místo . Měli by bejt rádi,že mají zdravý děcka . Ale dokud se jim to bude tolerovat a nikdo se jim nepostaví , tak to bude furt . Mrzí mě,že dnešní lidi jsou takový ,že se nikdo nezvedne a neudělá bububu když je to potřeba , ani chlapi ,to radši sedí a čumí a pak tadyty milost paní si myslí,že můžou všechno .

Už jsem došla tak daleko , že se kočárům v MHD radši vyhýbám úplně . Jezdí většinou až po 8 hodině ,ale tahle stepovala na zastávce už v půl . Fakt jsem vždycky ráda když se mnou žádnej kočár radši vůbec nejede ,ale vstávat kvůli tomu o půlnoci fakt nehodlám . Většina z nich je v pohodě i třeba dělají místo ,ale čim dál tim víc je těch fůrií . A z vozíčkářů to tak máme všichni - největší nepřátelé z MHD ? matky s kočárama , každej z nás s nima už má alespoň jednu negativní zkušenost . Takže až pojede s kočárem v MHD , buďte slušný a nechovejte se jako nabubřelý krávy jen proto,že máte kočár - nikdy nevíte , co se stane a třeba na tom místě vozíčkáře budete brzy sedět vy nebo vaši blízcí . A taky tam budete chtít mít místo, ne ?

Alespoň pro mě podivná přátelství

17. prosince 2018 v 12:39 Téma týdne
Přiznám se, že mě poněkud zklamalo , že nevyhrálo žádný vánoční téma . Kdy jindy než teď o nich psát , ale snad se s tím poperu .

Na střední škole jsem byla v úsp a vždycky mě tam fascinovali ty jejich přátelství - pro mě dosti podivné .Byli tam lidi, který většinou neměli rodiny a žili tam celej život, takže evidentně to měli jinak než třeba já "z venku " . Ústav měl asi 200 klientů a všichni se tam kamarádili se všema . Jasně, je to fajn,že každej má rád každýho , ale není to divný a nepřirozený ? Leckdy jsem nestíhala - nejlepší kamarádi ,ale snad každej měsíc se spolu nebavili , pak se začali bavit a pak zase ne a takhle pořád dokola . A neúměrně se to tam furt řešilo , kdo se s kým baví a nebo ne . Vždycky jsem si myslela, že lidi žijící v ústavech mají automaticky ty přátelský vazby přece jen pevnější - když všichni jsou si sobě vlastně rodina,ale mě to tam vždycky přišlo hrozně povrchní . Takový jakože spíš když už tu musim bejt, tak si někoho najdu, abych přežil a když mě přestane bavit , mám tu ještě dalších 199 lidí a pak se k němu možná vrátim . Prostě podle mě se ani nedá každýmu dát stejný city a pozornost , takže radši vystřídají všechny ,ale nic hlubokýho v tom není .To už je snad lepší si udělat nějakou partu, kam ostatní nesmí . Podivný ústavní přátelství .