O mamince

18. listopadu 2018 v 9:24 |  Listopad 2018
Dlouho jsem váhala , jestli tenhle článek vůbec napsat - přece jen není o mě a taky nevim, jaký u vás vyvolá reakce . ale jdu do toho . Nechci, aby to vyznělo nějak hnusně , ale chci tu situaci popsat . Článek o mojí mámě, respektive o době, kdy odešla do důchodu .Teď je v něm už něco přes rok .
17 let se mnou byla doma a starala se o mě , pak chtěla být víc mezi lidma, což samozřejmě chápu a našla si práci ve školní jídelně . Časem jí zjistili rakovinu , dostala invalidní důchod a pracovala na 4 hodiny denně no a jak jsem psala , tak před rokem odešla do důchodu

Nejdřív jako asi každej si užívala nic nedělání a myslela jsem si,že jí to časem přejde a bude chtít mezi lidi . Jenže je to furt to samý . Jasně, přes týden u nich nejsem a stejně si myslim,že je to furt stejně, ať je víkend nebo ne . Když přijedu, tak pořád stejnej obrázek - máma od rána do večera za počítačem a televize je zaplá celej den . Občas luští křížovky . Nutno říct,že u nás ve městě není nic , kam by chodila , žádný spolky , nebo teda jsou , ale ona tam nechce . Nemá vůbec žádný koníčky - já nevim čtení , sport ,kino, ruční práce nebo,že by něco sbírala nebo tak . Je jí 61, nemocná není, takže ještě pořád má sílu a může všechno . Dokonce nemá ani kamarádky a nechce si je hledat . Jo, jednou za čas vyrazí s bejvalou kolegyní z práce na kafe, nebo se mnou, ale to je všechno . Jasně , já taky nejsem ten typ, co by měl tisíc kamarádů , ale u ní mi to přijde škoda , přitom není nijak zlá nebo konfliktní a obzvlášť na malým městě, kde nic není by měla mít aspoň někoho . Taky se změnila i vnitřně - často na mě zvedá hlas, dokáže na mě křičet i za to ,že jí přepnu televizi , že se chce dívat na něco jinýho . A je často nervozní . Taková nikdy nebyla a jako by jí to všechno patřilo a moje návštěva jí vždycky překážela . Hodně lidí se jí ptá , jestli se nenudí a ona , že ne . Že je prý pořád co dělat - což znamená vlastně jen vařit a občas se na pár hodin jednou týdně postarat o vnuka . Už to došlo tak daleko ,že dokonce ani nechce chodit nakoupit a nakupuje jen když jsem tu já ,ale o financích to není, peníze má .Taky hrozně nerada chodí ven , to už i já jí vžycky taham ven na procházku , protože jsem zvyklá chodit denně a bejt furt vevnitř zalezlá bych nedokázala . A když z ní přijde , tak hned sedne k tv a usne asi , že dýchá čerstvej vzduch . Je tu ještě táta , ale ten je věčně zavřenej v dílně, takže taky žádnej společník .

Docela mě ten mámy postoj překvapil jakože nebude dělat vůbec nic a i tak činí . Spoustu lidí v důchodu to už pak nevydrží bejt doma a někam jdou pracovat,ale máma ne . Myslim si,že je to prostě škoda , aby takhle trávila svůj důchod a to vždycky byla celkem aktivní. Pamatuju se , že když do něj odcházela , tak jsem se těšila , jak bude víc času někam jezdit na výlety spolu a tak a myslíte,že jezdíme ? snad ještě míň než předtím, pořád říká,že se jí nikam nechce . Dokonce jí neláká ani město , možnost si něco nakoupit v obchoďáku aspoň občas, protože u nich fakt nic není . To tam radši pošle mě a kolikrát když je něco v akci , tak to kupuju jen já a když tam třeba nemůžu , tak si to prostě nekoupí . Nechce nikam jít dál ani jezdit . Teda mimo toho jednou za rok k moři a tak 2x ročně do divadla . Samozřejmě je to její věc a upřímně já taky nejsem žádná aktivní osoba obklopená lidma ,ale snažim se mít každej den pokud možno jinej program ,abych jen neseděla na zadku . A když o tom s ní začnu mluvit , nechce mě poslouchat a tvrdí,že naopak já nic nedělám . Tak jako oproti ní jsem pořád aktivní .Prostě si myslim,že kdyby chtěla, tak si to prostě dokáže udělat , i kdyby žila sama někde na samotě , vždyť i na mozek to musí mít vliv a i víc zapomíná než dřív . Najít si aspoň nějakej koníček když kulturní život je u nás omezenej . Jenže žádnou změnu nechce a pomalu se z ní stává poustevnice . Ale dle mýho si zaslouží něco víc .
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ježurka | Web | 19. listopadu 2018 v 13:21 | Reagovat

No, třeba je maminka už unavená životem, tak ji nech, když jí to tak vyhovuje. Uvidíš, co bude třeba za 15 - 20 let. Já, když jsem šla do důchodu, to už je dvacet let, tak jsme s manželem hodně cestovali, nejen do ciziny, ale v naší republice třeba na poznávací zájezdy, sjezdili jsme toho dost, i když jsme nikdy neměli auto. Jezdívali jsme i s dětmi a vnoučaty a dnes, když už to opravdu moc nejde, tak máme nač vzpomínat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama