Listopad 2018

Čtvrt roku bez pana divnýho

28. listopadu 2018 v 9:30 Listopad 2018
Tak už jsem 3 měsíce bez fotbalu , prodeje a pana divnýho . Pan divnej mi nechybí ani trochu , ale ty 2 další věci už trochu jo . Čtvrt roku zní fakt šíleně a bude to pokračovat dál až do února či března spíš . Vůbec nevím, jak to bude dál , říkam si,že času na to si to promyslet je ještě habaděj , ale už bych asi nějaký vize mít pomalu měla . Fakt nevim , jestli ze začátku nezačít jen s prodejem , protože ten mě fakt bavil , ale když si vzpomenu, jak mě pan divnej naznačil ,že jsem jim dobrá jen na prodej a kterej dělam ještě zadarmo ..no, bude to těžký . Ale musím říct,že mi ta pauza prospěla , už ani nemam rýmu nebo kašel , což jsem když sem se s nim potkávala měla prakticky pořád - jasná psychosomatika .

Další věc jak zápasy - jak víte , tak pan divnej má na starosti lístky pro nás vozíčkáře , takže nás všechny drží v šachu , buď to bude jak to chce on nebo nic a když se mu pak někdo jako třeba já vzepře , tak je to špatný . Ačkoliv pan divnej pořád dělá,že se nic neděje , což mu nevěřim . Pak je tu ještě jedna věc , klub sice vypadnul z Ligy mistrů ,ale je velká pravděpodobnost , že bude hrát v Evropský lize , což jsou opět zápasy s cizincema, možná tam budou i dobrý kluby a taky je tam možnost, že by k nám přijel ten můj oblíbenej rozhodčí, kterýho chci vidět už roky , takže opět klepání se , aby nepřijel , kdybych tam nešla .

Nevím proč ,ale myslim si, že opět klub zavede pro "velkej úspěch" balíček . Balíček, kterej nikdy předtím nebyl až letos .Takže opět můžeme spadnout tam, kde jsme s panem divným už byli a pojede to nanovo . Může ho nabízet už půl roku dopředu. Opět mi může tvrdit,že několik tisíc za balíček přece není moc, nutit mě ke koupi a já ho seřvat v telefonu jak ho pořád nenávidim a bůhví, co si ještě řekneme . Kdyby radši nikam nepostoupili fakt . Navíc už pan divnej tenkrát oznámil , že kdo má zaplacenej balíček a nepůjde na všechny zápasy , že takhle teda ne . S čimž taky nesouhlasím s takovou diktaturou . Jednou to máš zaplacený , tak je snad tvoje věc jak s tim naložíš a jestli přijdeš .A taky si myslim,že i ohledně domácí ligy se chystá nějaká novinka , která asi nebude příjemná a bude založená na nečem podobným . Třeba nějakej notýsek docházky a kdo nepřijde dostane do něj černej puntík a následně sankce . A nepřeháním , protože už něco takovýho fungovalo nebo stále funguje u permanentkářů .. jakože víckrát nepřijdeš a už je to bububu .Takže jsou toho schopný .

Ten možná návrat po půl roce bude těžkej a asi hodně rozpačitej . Myslela jsem si,že tam nebudu chodit třeba do tý doby než pan divnej odejde, že mu třeba něco zlomí vaz tam už konečně , jenže se k tomu nějak nemá a třeba tam bude i roky . A zase přicházet o zápasy kvůli němu se mi taky nechce . Asi by to chtělo mezi náma nějakýho prostředníka . Chci se vrátit ,ale nechci se tam s nim potkávat , což nejde .Třeba když už teda mě musí doprovázet při prodeji někdo ke kolegům , tak by mě nemusel pořád doprovázet zrovna on . Za jeho předchůdce se mnou chodili jiný kluci ,šlo to úplně normálně a bylo i fajn poznat někoho jinýho . Ale co je tam pan divnej, tak už to najednou nejde . Nevim , jestli žárlí a nechce, abych byla ve společnosti jiných , chce mě jen pro sebe a mít mě pod kontrolou .

Kdyby aspoň neměl na starost ty lístky a mohla jsem si je obstarávat u někoho jinýho, ale to taky nejde a myslim,že kdybych se o tom jen zmínila , tak mi urazí hlavu . Dělá mu to zřejmě dobře na ego , že jsme vlastně všichni jeho "poddaní " . podmanil si tam naprosto všechno . Jak to udělat , aby ke všemu tam nebyl potřeba ? Nebo se kousnout a vydržet ho ? Na druhou stranu už se toho negativního mezi náma za ty roky stalo celkem dost , oba to budeme mít v myslích už napořád a určitě to ovlivní i ten přístup mezi náma . Tim jako nechci říct ,že by mi zakázal se tam vrátit to snad ne . Uvidim , jestli mi napíše pozvánku na zápas , i když jsem ho prosila , aby už mě jí neposílal , když už tam nechodim takovou dobu , což taky může napovědět, jak to teď má . Zatim nic nenapsal , ale zápas je v neděli , takže ještě má čas a třeba to bude zase jinak .

Jeho odchod by všechno vyřešil, ale drží se tam zuby nehty . Každopádně mě čeká ještě dlouhý přemýšlení a zvažování pro a proti . Nejde jen o něj ,ale i o to,že se postupně vůči nám fanouškům vozíčkářům přivrzuje , pomalu a plíživě .

O Vánočních klišé a jiných

26. listopadu 2018 v 9:11 Téma týdne
Vánoce už klepou a za mně by už klidně mohly začít . Už mám totiž všechny dárky . To je tak když je kupuju průběžně už během září . Dělám to tak každej rok a nemůžu si to vynachválit . Vánoce stejně budou tak jako tak , teda v roce 2012 jsem byla na vážkách, protože ještě před Vánoci měl bejt konec světa , ale i tak jsem tenkrát koupila dárky :D . Částečně to dělám i proto, že prosinec je takovej vrtkavej na počasí a já jak nemam nohy, ale kola , tak třeba sníh mě může úplně znemožnit někam vyjet a taky velmi často bývám v době Adventu nastydlá , ne - li ležim někde s horečkou . No a hlavně nesnášim pak ty davy v nákupácích .


Ptáte se snad , proč nevyužiju nákup po internetu ? Protože to nemám ráda . Nakupuju on- line jen když musim , nevim proč, ale pořád mam takovej pocit,že když si to objednám , že to nedojede včas nebo se to cestou rozbije . Jsem radši když tu věc vidím a můžu si jí hned odnést . Letos jsem využila nákup on- line a hned se mi to vymstilo , kupovala jsem tátovi dárek a že si to nechám dovézt balíkem do ruky od Český Pošty , ano, já vim, jakou má reputaci , ale od PPL nebo tak to nechci , hlavně nesnášim zvedat telefon když volají . Introverti chápou :D . Pošta se předvedla - přišlo to asi o 3 dny později , ráno mi napsali pouze email ,že přijedou , nikdo nepřijel, žádná smska a večer mi napsali pouze email,že jsem nebyla doma a že to mám na poště . Hlavně ,že si člověk připlácí ,že mu to dovezou domů . A mají to z krku ne ? co na tom,že já doma byla . Takže po tomhle jsem si ověřila ,že nákup on- line už ne . Nicméně 23. 11. jsem měla už všechno . Včera jsem byla i na Vánočním trhu u nás v Plzni , začal sice teprve v sobotu a bude celej měsíc ,ale musela jsem už teď . Mám ráda ten pocit jakože už všechno mám a nemusím už nic shánět, jenom nasávat atmosféru . Plus jsem si tam pořídila ještě novou fotku do záhlaví blogu , takže o to lepší pocit :D. A určitě si zcela záměrně někdy vyjedu do nákupáku v Adventním čase jakože já už můžu bejt v klidu :D .


Co se týče Vánoční charity na to mám svůj názor - je toho moc a někdy je to spíš citový vydírání ,ale poslední roky se mi hodně líbí ten projekt Ježíškova vnoučata . Je fajn,že po dětech a lidech s postižením se začalo myslet i na seniory . Často čtu příběhy , komu už dárek lidi opatřili a až mě dojímá ,že si ty senioři přejou úplný maličkosti - kafe, čaj, balík sladkostí , pohledy , nebo " jen" , aby za ním někdo přišel . A taky nemusim ty sentimentální reklamy v televizi a vůbec takovej ten zvyk ,že o Vánočním čase bysme měli bejt na sebe hodný a odpouštět . Nebo dokonce se přiznat ke svým citům , tak znáte to - světýlka , sníh ,dva , co si padnou do náruče a všechno bude zase dobrý . Proč zrovna o Vánocích ? Jakože s Vánocema máme spojeno něco magickýho ? a o Vánocích to musí vyjít když jindy ne ? Hrozný klišé tohle . A dál mi vadí takový to,že rodina má být spolu a co ty, který rodinu nemají a jsou třeba sami ? musí to bejt pro ně ještě horší a vlastně celkově se osamělým lidem těžko vyhnou Vánoce, i kdyby třeba chtěli .


No a co se týče muziky, tak jsem alergická na ty všechny americký Jingle Bells a podobný , není nad naše koledy . Vlastně celkově nemam ráda tady ty Santa Klause , soby atd . Bohužel všude převládá spíš výzdoba alá Amerika , je to škoda . Děti pak tohle vezmou ,že to tak má bejt i tady . Abych se vrátila k tý muzice , tak sice Americký koledy nemam ráda,ale přece jen jedna Vánoční písnička je mi hodně blízká - od Johnna Lennona So this is Christmas . Je nádherná zejména pro svůj text a poselství , stokrát lepší než "rolničky " na 150 způsobů nebo ta šílená Last Chrismas .

No nic, každopádně vám všem přeju při přípravě Vánoc co nejvíc klidu a co nejmíň stresu , koneckonců je to hlavně v nás, jaký si to uděláme ..

Adrenalinový Pat a Mat

25. listopadu 2018 v 8:15 Listopad 2018
Jsem u našich a včera neplánovaně přijel synovec na hlídání , nevěděli jsme co s časem a tak jsme se rozhodli , že pojedeme do kina a na internetu jsme si zarezervovali místa , šli jsme na Pat a Mat : Zimní radovánky . Jasně , tak pro děti , ale když už , tak to mam radši než americký animáky a taky aspoň podpořim českou kinematografii . Nejpozději se rezervace má vyzvednout 20 minut před filmem a protože jsme museli jet 30 kilometrů jeli jsme fakt s předstihem pro jistotu .

Co mám to bylo platný , když kino zapáskovaný a za páskou 2 slečny, který oznamovali,že celá rezervační síť Cinestar zkolabovala , že pokud už nemáme lístky zaplacený , že se tam nedostaneme a neplatí ani to , že jsme tam pro rezervaci včas . Následně řekli,že vůbec neví, jestli se bude vůbec dneska promítat . Takže "fajn " jedeme 30 kilometrů jen tak . Malej se chtěl podívat o patro níž na hračky a já tam čekala a hlídala , no otevřeli to chvíli poté, co odešli , šly na mě mrákoty, protože jsem zjistila,že jsem si mobil nechala doma !, takže nezbývalo než doufat, že malej s mámou přijdou včas a že se to místo neprodá, protože díky výpadku neměl rezervaci nikdo . Naštěstí přišli včas a my se mohli postavit do kilometrový řady více či méně naštvaných návštěvníků . Nakonec jsme místo měli a nikdo nám ho nevyfouknul , i když teda jsme se na řadu dostali dlouho poté , kdy už jsme tam měli bejt .Všichni se snažili dostat včas na začátek toho svýho filmu a zmateně pobíhali .

Tak tak jsme se stačili usadit v sále , dokonce ani nedali reklamy před filmem , zřejmě měli časovej skluz, možná i z toho výpadku nebo se prostě báli , aby je lidi už nerozcupovali . Sál byl plnej a bylo daleko víc lidí než sedaček , některý tam začali na sebe křičet , že je to jejich místo a že na pokladně prodávají místa, co už jsou obsazený . Nervozita , samozřejmě nikdo nepřišel - uvaděč nebo tak , radši . Žádná omluva nebo vysvětlení . Nakonec to bylo tak , že lidi seděli na schodech a děti na klínech ! a bylo nás tam zhruba tak 2X víc než mělo . Mě se to naštěstí netýkalo , byla jsem na vozíčkářským ani mýho doprovodu a při nejhorším by oba postáli u mě . Ale i tak jsem měla na schodech souseda . Nevim, jak to bylo v jiných sálech , ale zřejmě podobně .

Film trval hodinku, takže jsem si ani nevyvrátila krk (vozíčkářský jsou dole u plátna ) , což oceňuju , příběh pro nenáročného diváka , ale to je jasný :D .Ale nebylo to zas tak nejhorší . Tématicky to bylo k Vánocům a k Silvestru . Hlavně v Silvestru jsme se viděli - Pat a Mat už v 15 hodin nevěděli co dělat a čekali na půlnoc , nakonec to vyřešili tak, že přetočili hodiny na půlnoc . My se taky vždycky nudíme a neutíká to , ale přetočit hodiny nás nikdy nenapadlo :D . Po titulkách nám jako "bonus" zapomněli rozsvítit , takže celej sál se dostával ven potmě . No koment už . Některý lidi už se ze zoufalství smáli a jiný , že si budou stěžovat a v tomhle případě je to oprávněně a nedivim se - rezervace nefunguje , prodává se to komukoliv ,na ty , co tam byli včas , aby si jí vyzvedly se nebere zřetel a sedí se po zemi za stejný prachy .

Nebyly dřív lepší papírový lístky než tyhle on- line kraviny ? spadne jim celá síť a jen zmatky . Kdo by to byl řekl , že na pohádce člověk zažije takový pozdvižení a že tam všechno bude i tématicky jako Pat a Mat :D .

Adieu rehabko

20. listopadu 2018 v 13:50 Listopad 2018
Dneska jsem byla naposledy na rehabce . To,že končim v pravou chvíli ukazuje i počasí - teplota lehce nad nulou a sněží . Nejinak dneska , celou dobu to vypadalo, že nic a samozřejmě začalo až jsem vyjela ,ale jak ! naštěstí déšť se sněhem a tak to nezůstávalo na zemi . Nejede tam žádný MHD od nás z důvodu blízkosti a tak mi nezbylo než to přežít . Ale i tak jsem vypadala jako mokrej sněhulák .

Na oddělení obědová klasika , co ale bylo jinak, že při čekání na chodbě na ultrazvuk tam přišla paní . Vždycky vyjma prvního dne jsem tam byla coby ambulantní vždycky sama , dokonce i na tý elektroléčbě . Teď nejen,že nás tam bylo plno, ale uvnitř byl pán , kterej tam zpravoval přístroje , navíc je to celkem malá místnost , takže to bylo fakt zajímavý . Dávají mi to na šíji a jsem v podprsence , pán se trochu mrknul ,ale tak co , počítam,že už to někdy viděl :D a zas taková cimprlína taky nejsem .

O patro níže na cvičení mě čekalo příjemný překvapení - sestra Šílená tam nebyla , jupí ! Místo ní tam byla jiná sestra , která mi řekla,že Šílená marodí . Byla jsem tam v pátek a zdála se mi normální , teda v rámci možností ,že . Ale je pravda,že v pátek se na mě docela vyřádila a bolelo mě to i druhej den , takže jí dostihla karma v podobě nachlazení :D . Tahle sestra byla úplně jiná - bylo jí buřt jak sedim a žádný pindy . Příjemná , ptala se na věci kolem mě a ne jen na zdravotní stav ,míčkovala mě , cvičili jsme s balonem .. prostě všechno , co jsem s tamtou nikdy nedělala a můžu říct , že to bylo takový nějaký elektivnější , rozhodně lepší než ty plky , jak to mám šíleně, ale šíleně hrozný a jak se mi to stěhuje z místa na místo . S touhle bych se "skamarádila " hned a těšila bych se tam . Je škoda,že Šílená neomarodila dřív :D a já si jí musela vyžrat po celou dobu .

Taky je škoda ,že každá k tomu přistupuje jinak a když pak vidíte , že jiná to dělá jinak a asi i líp , tak máte pocit , že jste o něco přišli , že jste měli někoho jinýho. Nevim no . I tak celkově mě tam víc baví, když je kolem víc lidí , když jsem tam sama , tak je to nuda , všude mrtvo a teď když končim se to tam začíná rozjíždět . Jak naschvál . Každopádně mě to určitě pomohlo a krk je volnější . Asi využiju tu možnost a zkusim se tam přihlásit zase za půl roku .

A nic neprozradím !

19. listopadu 2018 v 10:55 Téma týdne
Zajímavý téma a skoro až kontroverzní či pikantní . Myslim , že každej by si měl uchovávat tajemství a hlavně na internetu - vtipný , že na facebooku nebo tady na blogu na sebe prásknu skoro všechno a najednou mám problém se podělit o to, co o mě nikdo neví . A víte co ? já vám to neřeknu , ono by se to taky dalo docela pěkně nebo spíš nepěkně využít , ale velmi ráda si počtu články na TT od vás všech ostatních , tak se snažte :D
Vaše poněkud vyčůraná Hrachajdice .

O mamince

18. listopadu 2018 v 9:24 Listopad 2018
Dlouho jsem váhala , jestli tenhle článek vůbec napsat - přece jen není o mě a taky nevim, jaký u vás vyvolá reakce . ale jdu do toho . Nechci, aby to vyznělo nějak hnusně , ale chci tu situaci popsat . Článek o mojí mámě, respektive o době, kdy odešla do důchodu .Teď je v něm už něco přes rok .
17 let se mnou byla doma a starala se o mě , pak chtěla být víc mezi lidma, což samozřejmě chápu a našla si práci ve školní jídelně . Časem jí zjistili rakovinu , dostala invalidní důchod a pracovala na 4 hodiny denně no a jak jsem psala , tak před rokem odešla do důchodu

Nejdřív jako asi každej si užívala nic nedělání a myslela jsem si,že jí to časem přejde a bude chtít mezi lidi . Jenže je to furt to samý . Jasně, přes týden u nich nejsem a stejně si myslim,že je to furt stejně, ať je víkend nebo ne . Když přijedu, tak pořád stejnej obrázek - máma od rána do večera za počítačem a televize je zaplá celej den . Občas luští křížovky . Nutno říct,že u nás ve městě není nic , kam by chodila , žádný spolky , nebo teda jsou , ale ona tam nechce . Nemá vůbec žádný koníčky - já nevim čtení , sport ,kino, ruční práce nebo,že by něco sbírala nebo tak . Je jí 61, nemocná není, takže ještě pořád má sílu a může všechno . Dokonce nemá ani kamarádky a nechce si je hledat . Jo, jednou za čas vyrazí s bejvalou kolegyní z práce na kafe, nebo se mnou, ale to je všechno . Jasně , já taky nejsem ten typ, co by měl tisíc kamarádů , ale u ní mi to přijde škoda , přitom není nijak zlá nebo konfliktní a obzvlášť na malým městě, kde nic není by měla mít aspoň někoho . Taky se změnila i vnitřně - často na mě zvedá hlas, dokáže na mě křičet i za to ,že jí přepnu televizi , že se chce dívat na něco jinýho . A je často nervozní . Taková nikdy nebyla a jako by jí to všechno patřilo a moje návštěva jí vždycky překážela . Hodně lidí se jí ptá , jestli se nenudí a ona , že ne . Že je prý pořád co dělat - což znamená vlastně jen vařit a občas se na pár hodin jednou týdně postarat o vnuka . Už to došlo tak daleko ,že dokonce ani nechce chodit nakoupit a nakupuje jen když jsem tu já ,ale o financích to není, peníze má .Taky hrozně nerada chodí ven , to už i já jí vžycky taham ven na procházku , protože jsem zvyklá chodit denně a bejt furt vevnitř zalezlá bych nedokázala . A když z ní přijde , tak hned sedne k tv a usne asi , že dýchá čerstvej vzduch . Je tu ještě táta , ale ten je věčně zavřenej v dílně, takže taky žádnej společník .

Docela mě ten mámy postoj překvapil jakože nebude dělat vůbec nic a i tak činí . Spoustu lidí v důchodu to už pak nevydrží bejt doma a někam jdou pracovat,ale máma ne . Myslim si,že je to prostě škoda , aby takhle trávila svůj důchod a to vždycky byla celkem aktivní. Pamatuju se , že když do něj odcházela , tak jsem se těšila , jak bude víc času někam jezdit na výlety spolu a tak a myslíte,že jezdíme ? snad ještě míň než předtím, pořád říká,že se jí nikam nechce . Dokonce jí neláká ani město , možnost si něco nakoupit v obchoďáku aspoň občas, protože u nich fakt nic není . To tam radši pošle mě a kolikrát když je něco v akci , tak to kupuju jen já a když tam třeba nemůžu , tak si to prostě nekoupí . Nechce nikam jít dál ani jezdit . Teda mimo toho jednou za rok k moři a tak 2x ročně do divadla . Samozřejmě je to její věc a upřímně já taky nejsem žádná aktivní osoba obklopená lidma ,ale snažim se mít každej den pokud možno jinej program ,abych jen neseděla na zadku . A když o tom s ní začnu mluvit , nechce mě poslouchat a tvrdí,že naopak já nic nedělám . Tak jako oproti ní jsem pořád aktivní .Prostě si myslim,že kdyby chtěla, tak si to prostě dokáže udělat , i kdyby žila sama někde na samotě , vždyť i na mozek to musí mít vliv a i víc zapomíná než dřív . Najít si aspoň nějakej koníček když kulturní život je u nás omezenej . Jenže žádnou změnu nechce a pomalu se z ní stává poustevnice . Ale dle mýho si zaslouží něco víc .

Pelmel

14. listopadu 2018 v 10:43 Listopad 2018
Jelikož se mi nechce psát x článů , tak to shrnu do jednoho .

O víkendu mi opět napsal pan divnej ,že je zápas . Vždycky píše všem vozíčkářům a on ani za 3 měsíce zřejmě nechce akceptovat,že už tam fakt nepřijdu , takže jsem mu slušně napsala , jestli by mi přestal psát tyhle pozvánky a vyřadil mě z adresáře , že je to zbytečný když už tam nepřijdu . Tohle nepovažuju za něco provokativního , můžu snad upozornit, že už ty maily dostávat nechci , ale on to zřejmě za provokaci považuje , protože mi na to nic nenapsal a mlčí . Těžko říct, jestli jsem mu zranila ego a nebo mě vymaže automaticky , to se uvidí až před dalším zápasem . Každopádně , jestli mi bude psát dál , tak se to dá brát tak , že se mnou nechce ztratit kontakt a že tam asi bude to, co si myslim už od doby , kdy přišel .

V neděli jsem se byla podívat na Svatýho Martina , jezdil mezi lidma na trhu a protože to byl jejich poslední den, tak lidí tam bylo fakt hodně , což na druhou stranu moc příjemný nebylo . Byla jsem zvědavá, jestli bude kůň jako loni - hnědák , hrající si na bělouše . Vážně - měl na sobě bílý prostěradlo :D , ale letos už našli koně odpovídající barvy . Byla jsem s našima, takže jsme si pak zalezli klasicky do cukrárny . Jen teda táta se tvářil jak boží u mučení . Původně jsem měla jet jen s mámou ,ale táta se pořád rozhodoval a nakonec přišel s tím,že pojede . Beru, jenže on nemá rád trhy a už vůbec ne cukrárnu. Věděl do čeho jde , ale stejně to nedal a poznamenal tim všechno . Ale to dělá pořád , někam se mu nechce , nikdo ho nenutí tam jet ,stejně jede a pak se tam tváří jak kakabus . Ale když ho vzít nechceme, tak se vždycky urazí . Taková rozpačitá a zvláštní akce.

V pondělí jsem byla zaúkolovaná koupit knížky , takže jsem vyjela do města do obchoďáku . Do toho obchoďáku , kde mají vždycky nejhorší vánoční výzdobu z celýho města - made in Amerika , tisíce světýlek , že by vám to vyvovalo epileptickej záchvat a naprosto nevkusná výzdoba . Loni to byli jeleni se Santou a letos postavičky od Walta Disneye . Jako vždycky hroznej kýč . Výsledek můžete vidět na fotce . Je smutný ,že ty český vánoce umírají , tohle mě hrozně vadí, že i děti tohle vezmou , že takhle tady mají vypadat Vánoce a navíc si nemyslim,že vůbec nějakej kačer Donald a Mickey Mause patří k Vánocům .

V úterý jsem si skočila do knihovny , měla jsem sice ještě čas s odevzdáním ,ale tentokrát jsem si nevybrala žádný, co by se dali dočíst až do konce , takže jsem musela jít pro nový . V knihovně přímo nevybírám podle obsahu - to bych tam strávila půl dne , někdy vyloženě beru, co mi přijde pod ruku a někdy se doma kouknu do online katalogu, co vlastně mají . Nutno říct ,že ty top knížky mají vždycky rozpůčovaný ,ale tentokrát jsem spokojená . Jsem fakt fanatik , takže jich mám zase 7 :D . Nedokážu si říct dost , tak snad to zvládnu přečíst za ten měsíc . Pak jsem taky byla na rehabce , sestra mi dala na víkend za úkol uvolňovat ramena a byla nadšená, jak krásně jsem cvičila a je to volný . Zvláštní je , že já jsem necvičila s tim skoro vůbec, asi méně je někdy více :D .

Dneska jsem byla ve městě , mrknout se po už posledním Vánočním dárku , ano posledním . Nesnášim pak ty tlačenice . Dárek pro tátu a jak se ukazuje, tak bude nejtěžší . Nejdřív jsem vůbec neměla nápad a pak mě napadnul kalendář s motorkama . Jenže nikde ho nemají a to vždycky bylo, že tohle měli všude . Byla jsem ve 2 krámech a nic . Ráda bych nějaký Choopery nebo historický , na silniční táta není . Asi se kouknu spíš někde na netu . Ráda bych to měla už po kupě, tak snad se mi brzo zadaří .


Média a Ježíšek

12. listopadu 2018 v 10:35 Téma týdne
Média jsou pro mě studna lživá , tak to bohužel bývá .
Pro sledovanost a čtivost dokážou cokoliv , vyvolat paniku i s hadrem na holi .
Lžou od rána do noci a už jim není pomoci .
Rozlišit pravdu od smyšlenky je těžký ,až to není hezký .
Politici jsou ve lži jedničky a i na konci budou mít zlatý rakvičky .
Ježíšek ten taky není , když se to dozvíte , svět se změní.
Rodiče nám o něm lhali ,aby nám krásný dětství dali .
Tohle milosrdná je lež , většinou však bolí , to mi věř .

Co bylo dál

10. listopadu 2018 v 8:25 Listopad 2018
Nakonec jsem tu středu zvládla , i když to, jak jsem psala,že bych nejradši zalezla do postele se nakonec skoro splnilo . Od rána mi bylo nedobře , nevim proč . Na zvracení , divnej krk .. I tak jsem ráno vyrazila do města na Martinskej trh , bylo to fajn a přišla jsem na jiný myšlenky , spousta stánků , i když je to pokaždý stejný ten sortiment. Trhu vévodí kolotoč s koňma a vypadá to moc hezky . Jen to počasí bylo podivný - zimou až zalejzalo za nehty , zataženo a všude mlha či co . Domů jsem se vrátila před obědem a hned po něm jsem si musela vzít prášek a na pár hodin jsem usnula jako špalek . Ani po probuzení mi nebylo nejlíp . Pak mě napadlo ,že by to mohlo bejt z tý rehabky , co jsem měla den předem , on i ten žaludek mohl být z toho a nebo všechno dohromady a taky asi i ten Real , ačkoliv jsem se snažila na to nemyslet , ale hlavně večer v posteli byl krušnej ,ale už to mám za sebou . Druhej den už mi zase bylo dobře a i to sluníčko začalo svítit .

Taky jsem byla podruhý na rehabce . Přijela jsem tam na oběd a měli knedlíky , zelí a maso , pěkně si tam jí teda . Sestra Šílená stejnej matroš jako poprvé . Tentokrát jsem si dala záležet, aby neměla sebemenší výtku . Přede mnou nikdo nebyl , jen ona vylezla a že mam chvíli počkat,že tam má hroznej bordel , upřímná je , to zase jo . Najela jsem tam vzorně - nohy opřený , bederka ukázkové přitisknutá k opěradlu .. a ona mě pochválila , jo !! . Jenže hned zase začala , že sedim víc na pravý straně a přišla s vychytávkou hodnou Járy Cimrmana ,abych si dala pod lopatku molitanovej míček a já byla víc na levý straně , co k tomu říct ? Jedině to,že v úterý mi vehementně tvrdila , že sedim blbě úplně na opačný straně . Pak se ptala , jestli mě to po ultrazvuku bolelo a já,že ano . Řekla jsem ,že mi ta bolest nešla do hlavy ,ale spíš do ramen . Řekla mi, ,že mám krk volnej ,ale horší jsou ramena . Nemusim asi už psát,že v úterý mi tvrdila opak - že mam hroznej krk a ramena krásně volný . Tak nevim - jsem divná já , když za 3 dny se to najednou "přesune " jinam a nebo ona ?

Pak mi zase začala tvrdit , že nejhorší, ale úplně nejhorší jsou najednou ty moje svaly vepředu , ty hrudní, že to taky tahá ten krk . Takže mi tam něco mačkala , což bolelo a za komentáře : jé , vy to máte hrozný . V zápětí jí volal nějakej milenec , vrkala tam s nim , jak nějaká puberťačka a že se těší na večer . Opět mě naúkolovala a byla jsem volná .

Já nevim , třeba bych i ráda cvičila co mi řekne ,ale nevim co. Pokaždý mi řekne něco jinýho a objeví nějakou novou část těla, která je dle ní ještě horší než ta předchozí . Už se nevyznám v tom , co mám dělat a co ne a jestli to na tu určitou část pořád ještě platí . Něco mi doporučí a vzápětí to zase změní . Příště jdu v úterý , takže očekávám , že nejhorší, ale úplně nejhorší budu mít zase něco jinýho . Začínam se sázet sama se sebou , která část to bude .

Sestra Šílená aneb rehabilitace

7. listopadu 2018 v 7:53 Listopad 2018

Včera jsem byla poprvé na rehabce . Vyjela jsem radši o trochu dřív , kvůli výtahu a tak. "Už " fungovaly oba . Cestou přistoupily nějaký sestry , byla jsem otočená zády a tak jsem je neviděla . Výtah přestal jet , já ze srandy řekla,že dneska jsem poprvé a tak musim udělat dojem,že přijedu včas a co čert nechtěl , ozvala se sestra,že už na mě čeká , tak jsem se otočila a byla to ta sestra z elektra , ke který jsem měla jít , takže celej výtah propuknul v huronskej smích . Fakt jsem netušila ,že je tam zrovna ona . Holt malá nemocnice . Přijela jsem na lůžkový a tam zrovna oběd , vonělo to tam docela hezky .

Ultrazvuk v pohodě , na 5 minut , dává se mi na šíji . Tělocvična pro ambulantní pacienty je o patro níž .Chtěla bych vědět, kdo vymyslel tohle "inteligentní " řešení tyhle přesuny . Samozřejmě jsem asi 5 minut čekala na výtah . Dole se nechodí na lůžkový ,ale tělocvična je na chodbě , z jedný strany je LDN , žádný pěkný pokoukání to není , zrovna tam vezli z výtahu nějakou paní na posteli a sotva koukala . Navíc tam to není vůbec opravený jako " u nás " a působí to tam fakt hrozně , tma a sklíčenost .

Ovšem opravdovej děs nastal když sestra otevřela dveře . Stála tam ! ta, co mě měla loni , ta, o který jsem tady už psala . Ta sestra Šílená . Můžu říct ,že mi okamžitě přestalo všechno bolet . Furt stejná - mluví se mnou jako s polovičním děckem , namele toho , neustále mě úkoluje a hořekuje ,jak mam tu krční páteř špatnou .. tak proto tam asi chodim, že. Ovšem včera se překonala : hned jak mě viděla , tak začala,že mam špatnej posez na vozíku , samozřejmě , má právo mi to vyčíst ,ale musela hned ty první vteřiny, co mě viděla ? tohle nesnášim , hned jak vjedu ,už se jí něco nelíbí . Pak začala ,že mnohem horší než krční páteř mám bederní páteř a že jsem tam radši měla chodit s tou bederní .WTF ?!! . S bederní, která mi nikdy v životě nebolela a nikdy jsem s ní problémy neměla, tak jak mam vědět ,že je nějaká špatná ? Řekla mi ,že když mi trčí nohy dopředu, že to tahají ty záda - řekněte mi něco, co už nevim . Takže mě naúkolovala cvikama , já vše odkejvala , uvolnila mi krk a jela jsem domů .Fakt jsem si před ní připadala jak nějaká neposlušná školačka .

Chápu,že sestra chce pomoc ,ale myslim si,že o tý mojí diagnoze ví naprostý prd a že některý úkony , který mám dělat na záda mi spíš ještě uškodí . Prostě není studovaná pracovat s DMO a ještě se spastičkou ( zvýšený svalový napětí po celým těle ) jako já . Nejlepší je se soustředit jen na záda a nechat tu mou hlavní diagnozu plavat , protože tyhle fyzioterapeutky , který cvičí všechny fakt o tomhle nic neví a nemají zkušenosti , ale holt se najdou takový , který prostě musí do všeho ..a když jí naznačim,že takhle asi ne , tak si stejně jede podle sebe . Někdy je prostě lepší nebejt zbytečně aktivní . Napoprvé mi to celkem bolelo - ultrazvuk to hlavně rozbouřil ,ale počítala jsem s tim, že to bude pak bolet. Koneckonců nedělali mi to poprvé . Večer jsem sice měla menší krizovku , bolela mě hlava a tak, ale zvládla jsem to . Tak je aspoň vidět ,že se s tím něco děje . A myslim,že právě ten ultrazvuk mi pomáhá nejvíc ze všeho .

Uf, tohle bude dlouhý , pekelně . Proč si vždycky musim všechno vyžrat , fakt . A já , ač nejsem moc povídací, tak jsem po tomhle zatoužila - ne si povídat o tom, jak jsem na tom zdravotně a upřímně při kulometu slov sestry Šílený se ani ke slovu dostat nelze, ale docela bych si povídala o životě . Přece jen lidí tolik kolem sebe nemám ,ale tahle jede jen na můj zdravotní stav a nic jinýho jí nezajímá . Vlastně ano , jestli dbám jejich pokynů . Je to prostě otravný . Nutno podotknout ,že přede mnou byl pán a když odcházel , tak ho taky slušně cepovala za zavřenýma dveřma . Za mnou byl taky pán, zřejmě poprvé a koukala taky na něj dost kriticky . Jakoby měla nějakej rentgenovej zrak v sobě a hned zjistila nedostatky . Jó, jedeme v tom všichni, pánové, je totiž pouze jedna sestra vyčleněná pro nás ambulantní , tak máme všichni stejnou a jistě všichni zažijeme spoustu "legrace ". Ale tak jestli mě to má aspoň na chvíli pomoct od bolesti , tak vydržim všechno a taky jdu tam jen párkrát .