Zabiják sebevědomí - čekárna

3. října 2018 v 13:24 |  Říjen 2018
Mám za sebou poslední letošní prohlídku - na neurologii . Mám to tam ráda - paní doktorku znám už od 3 let a protože můj stav se nemění , tak se to jen o tom se jen ukázat a udělat si výlet . Abych tam nešla zase tak s prázdnou , tak jsem si nechala napsat doporučení na rehabku - ano, stále jsem tam ještě nebyla . Tak znáte to - některej týden v měsíci si říkáte,že takhle tam prostě nemůžete , pak zase je moc zima , určitě budou mít dovolenou , je pátek , takže to necháte na další týden a hle - už je to zase čtvrt roku :D . Takže teď už se tam dokopat fakt musím , protože i to doporučení má jen určitou platnost - jsem chytrá , co ? :D

O co příjemnější bylo setkání s paní doktorkou o to horší to bylo v čekárně . Fakt peklo a sešly se tam typy lidi, který nemam ráda . Starší paní o berlích , sedla si vedle mámy , vypadala neškodně ,ale bohužel jen vypadala . Jak dosedla , tak už jela - jak byla na operaci , jak jí všechno bolí a jaká je chudinka . Zeptala se mámy " co je holčičce " a že to se mnou musí mít těžký a že jsem určitě nesamostatná . Už jsem otevřela pusu, že něco řeknu , ale máma mě zpražila pohledem ," proboha mlč a nic neříkej " . Dobře ví, jak tyhle řeči nesnášim a asi bych se moc neovládla . Takže řekla co mám za diagnozu a že nejsem žádná holčička,ale,že mi je už přes 30 . Načež paní mě přímo označila za chudinku , mě mezitim vzteky už šla pára až z uší a paní už zase jela v tom , jak je na tom nejhůř na světě .

Seděl tam nějakej pán s klukem , netušila jsem,že patří k sobě,ale patřili , kluk , tak středoškolák . Oba se tak usmívali , když paní začala, jak jsem chudák a nic neumím . Kluk vstal a špatně chodil , bylo vidět,že to má taky vrozený a už mi došlo, proč se tak smáli - určitě tyhle kecy taky znají . Pak tam dorazila další paní o berlích , takže naštěstí paní obrátila pozornost jinam . Ovšem jelo to zase - i paní číslo 2 začala , kde všude má bolesti , kolik operací atd . Aby toho nebylo málo, tak každá seděla na jiný straně čekárny a křičeli na sebe . Paní číslo 2 se zmínila,že oba její synové měli rakovinu a začala brečet . To už jsem měla vážně dost . Kdo je zvědavej na nějaký depresárium tam . Chápu ty lidi,že se chtějí vypovídat a asi jim cizí uši nevadí , ale co je moc, to je moc . Jako kdyby se v tom vyžívali v těch svých zdravotních problémech .

Když to porovnám s loňskou kontrolou , tak nebe a dudy a moc ráda na ní dodnes vzpomínám . Minule jsme se tam sešli suprově - "děti" s rodičema , který měli handicap už od narození . Všechny holky a všechny s mentálním handicapem , ale byla sranda , všichni a to i ty rodiče si dokázali udělat jak ze sebe, tak z potomků legraci a naprosto nikdo tam nefňukal , jak má těžkej život a jak musí pečovat o dítě 24 hodin denně . Pak přijde někdo , kdo má problémy pár let a ještě stářím a div tam z toho, jak je na tom nejhůř nezkolabuje . Nenávidim takový lidi - v porovnání s jinýma jim je úplný hovno, když to tak řeknu a v mládí byli zdraví , tak na co si stěžujou . A ještě melou ty klišé,že nejdůležitější je zdraví . A mě ještě urazí, že mámě přidélávám jen práci a mluví s mámou ještě tak jako bych tam ani nebyla místo, aby se třeba zeptala rovnou mě . Bejt s někým takovým třeba na pokoji v nemocnici, tak by mě odvezli na psychiatrii . Nemam zrovna velký sebevědomí a tohle poslouchat , že jsem nesamostatná a přidělávám jen práci bych nedala . Mezi takovýma lidma bych fakt žít nemohla .

Venku stejně pršelo , tak na procházku po městě to nebylo , tak jsme si sedli do nemocničního bistra a dali si chlebíček . Ale upřímně bych si dala radši něco tekoucího a ostřejšího . Snad příště tam bude zase líp a narazí se na jiný lidi .

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 20:25 | Reagovat

Lidi jsou různí, staré ženy mají ještě starý vzorec chování asi. Taky takové znám dokonce i v rodině. Já doufám, že mě toto nepostihne až budu stará :-D
Upřímně  nemám ráda lidi, kteří si nejen takto ztěžují.
Třeba spolupracovnice. Ta si pořád ztěžuje jak se jí nechce a jak se nudí, a jak jí to v práci neutíká a pořád je s něčím nespokojená. 8-O
Kolikrát se jí musím vyhýbat, aby mě fakt neotrávila. Někdy je to těžký se chránit před takovými lidmi. :-x

2 hrachajdice | Web | 3. října 2018 v 21:29 | Reagovat

[1]: Přijde mi až divný, že lidi mají tendenci se "trumfovat " kdo je na tom zdravotně hůř . Teda lidi - spíš ženy . Muži by se takhle určitě nechovali .

3 Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 22:09 | Reagovat

[2]:Taky neznám muže, který by si ztěžoval. Ovšem říká se, že když chlap dostane rýmičku tak umírá. :D
To  slyším od kámošek, jací jsou jejich partneři. :-D
Ale přítel je jiný. Ten bojuje s rýmičkou, aníž by umíral :D

4 Natálie | Web | 3. října 2018 v 23:32 | Reagovat

no to bych taky nesnesla.. já byla taky na neurologii několikrát - sice né do dětství, spíš za poslední půl rok - a nikdy jsem tam nikoho takového naštěstí nepotkala.. i když tam byly důchodkyně, tak takové teda nebyly.. :) tak příště přeju pevné nervy a nebo sluchátka na uších.. :)

5 Ježurka | Web | 4. října 2018 v 13:23 | Reagovat

Tak to ti nezávidím. A musely jste jí s mámou odpovídat? Já bych to asi taky nedala.

6 hrachajdice | Web | 4. října 2018 v 13:31 | Reagovat

[5]: Museli , teda já ne, protože paní dělala,že tam nejsem , i když mluvila o mě :-x

7 Eliss | Web | 5. října 2018 v 19:17 | Reagovat

Tedy, to bylo to čekání pěkně depresivní, a ta paní jak o tobě mluvila jako o chudince, no to by mi vadilo neskutečným způsobem...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama