Srpen 2018

3 fotbalová přání

31. srpna 2018 v 12:09 Srpen 2018
Tak jsme dostali při losu Ligy mistrů Real Madrid , Bílej Balet , no prostě ten slavnej klub . Klub, kterej miluju už od dětství . Je fakt neuvěřitelný, že takovej velkoklub přijede do nějaký Plzně . Je mi jasný, že tohle bude stopka k dalšímu postupu, ale sakra Real !! Kvůli tomu byla i akce pro fanoušky se společným sledováním losu , kam jsem teda nešla , i proto, že pan divnej neposkytnul nám vozíčkářům žádný info o přístupnosti , jestli něco vůbec uvidíme atd . Přitom v minulosti nám dával informace sám od sebe a hodně nás na všechno zval , zřejmě se teď o všechno musíme víc prát a háže na nás bobek . A upřímně doufám, že takhle nedává informace i ostatním vozíčkářům a ne jen mě . A taky jen doufám,že nenajíždí na nějakej novej systém individuálních otázek a odpovědí. Jakože bych čekala, až bych prošvihla a pokud ano , tak já taky na něco najedu ..


Ať si nemyslí, že když vím, že mu není dobře, tak budu nějaká ohleduplnější když na něco zapomene nebo mě bude ignorovat , nikdy . Pořád budu mít stejnej metr a bude poskytovat stejný služby jako vždycky . Spousta lidí šílelo - myslím normální fanoušci, (vypadla dokonce i stránka klubu , jak byla přetížená ) a chtělo info, takže je odkázal na další den . Je jasný, že na tenhle zápas bude chtít jít každej, i ten , kdo jinak nechodí, včetně vozíčkářů , což je hrozný na jednu stranu .Tohle mu svědčit nebude , aby se nezhroutil nakonec a nebo aby neodešel pak celkově . I když tohle bych brala a tak nějak si to tajně přeju už ty 2 roky , co je v klubu . Zdá se mi už rozdělanej . Myslím,že by se ulevilo nám oběma . Už to nedává . Tak mohl by se stylově rozloučit Realem Madrid .
Dál hrajeme s CSKA Moskva , a s AS Řím . Fanoušci Moskvy jsou blázni , takže tam fakt nejdu a názor na AS Řím zatím nemám , takže abych někam vůbec šla, že ? :D . Ne , na ten Real chci , i když doufám,že nebude až od 21 hodin, protože pak nemám spojení MHD když to končí kolem 23 hodiny a taky nechci se někde tahle večer courat sama městem . Musela bych si sebou někoho vzít , někdo s kým bych mohla přijet autem , takže buď táta nebo brácha . Což se nakonec i stalo - s Realem hrajeme 7. listopadu od 21 hodin .


A taky je tu jedna věc - kdo bude pískat - vkládám velkou naději, že ten můj oblíbenec , konečně bych ho po letech slintání na monitor a TV viděla naživo ,ale při mým štěstí se Plzni vyhne obloukem . Zatím ještě rozpis není a tak doufám, že pan divnej nebude chvátat s tím,že se máme hlásit o vstupenky . Jsem schopná mu napsat, že ještě čekám na rozpis, jestli by nepočkal . I když na ten Real asi půjdu, tak jako tak . Je pravda , že už teď pociťuju to, že u pana divnýho nejsem protekční , ačkoliv se řídil heslem pro Pavlínku cokoliv, už mi přijde , že to tak není a budu se s tím muset chtě nechtě smířit ,ale pana rozhodčího "zná" , neb když ho chci pošťouchnout , tak se mu o něm zmíním a věřte , že se mu to moc nelíbí a žárlí jak prase , ačkoliv ho ani nezná . Taky jsem hold "hodná " holčička a dávám panu divnýmu , co se do něj vejde , ale na druhou stranu , ať ví,že se mi líbí taky jiný chlapy a on ne . Jsme prostě dvojka .


Takže tak no, je vlastně i dobře, že ten nej zápas není první ( první je 19. září s Moskvou a doufám,že tam rozhodčí nebude , protože zrovna tam se trochu bojím a taktéž bude výkop až v 21 hodin ), takže si můžu v pohodě rozmyslet , koho na doprovod a všechno zařídit a hlavně pan divnej by se mohl do tý doby uklidnit , teda snad .
Tak držte palce, ať mi to s Reálem , rozhodčím a panem divným vyjde , ale klidně by mě stačilo , kdyby mi vyšla jedna věc , ať to štěstí zas moc nepokouším .

Pan divnej loví

27. srpna 2018 v 9:11 Téma týdne
Loví, loví dušičku a kdo ? nikdo jinej než pan divnej . Až mi přijde,že snad čte tenhle blog, což doufám ne . Včera jsem byla na brigádě a během cesty ke kolegům mi najednou jen tak z ničeho nic řekl ,že je přepracovanej a že už nemůže . Ha ! neříkala jsem to ? Jenže jsem to vůbec nečekala a tak jsem to přešla mlčením , musela jsem to zpracovat ,že se mi poprvé za ty léta vůbec otevřel . . Docela i kňučel , což mě přijde u 33 letýho chlapa nedůstojný . A v zápětí hned v další větě se opět změnil a byl normální.. jakoby se nic nestalo . Je to šok když víte, že pan divnej v životě snad neprojevil žádnou emoci a taky je to šok, když se celý ty 2 roky bavíte pořád stejně a vůbec ne o osobních věcech a taky je to šok, že si ke svěřování vybere zrovna vás a to o vás navíc ví,že ho moc nemusíte .


Je ironie ,že jsem tady před pár dny psala ,že se mi nikdy nesvěří a že bych nerada, aby ten jeho stav něčím vygradoval . Je to tady a já nevím co dělat . Jediný, co mě v tu chvíli napadlo je mu říct, ať si najde jinou práci a odejde, když to nezvládá , ale to jsem říct nemohla . Z nějakýho důvodu si časem lidi ze mě udělají vrbu , ačkoliv se chovám navenek nepřístupně , ale lidi i tak nějak poznají ,že jsem ideální na svěřování . A to prosím jsem hrozně negativní a pesimistická , i když je pravda,že jen pokud jde o mě , u jiných věřím,že všechno bude ok . Když jsou ve srabu . Asi jsem žádaná za to, že dokážu udržet tajemství a vyslechnout druhý , aniž bych jim skákala do řeči, protože já fakt moc nemluvím . .Spousta lidí si mě za to chválí jenže já nevím, jestli vůbec chci ,aby se mi pan divnej svěřoval , nejsme si spolu tak blízko . Když se mi svěřuje blízká osoba, kterou mám ráda jsem šťastná a dělá mi to dobře ,že má ke mě důvěru ,ale tohle fakt nevim . Aspoň já to cejtim tak, že přátelé nejsme .


Jsem ostražitá i proto , že mám jednu zkušenost - sice to byl blízkej kamarád a problém to nebyl , tedy až do doby , kdy se mi svěřoval se svýma trápeníma pokaždý , když jsme se viděli , fakt pokaždý , takže na další témata jaksi nezbyl čas . Došlo to do fáze, kdy to bylo neskutečně otravný a pokaždý jsem tu jeho bolest měla v sobě i já . Pořád jak je mu zle a jak je všechno na h… Pak se to dostalo do fáze kdy to bylo jen on, on, on . Že třeba já chci mluvit taky o něčem jiným ho nezajímalo a stejně tak, když jsem já měla nějaký trápení a třeba bych se chtěla svěřit já jemu , to neexistovalo . Nebyl prostor , neskutečně mě to vysávalo . Chyběla tam ta rovnováha .


Neříkám ,že pan divnej bude stejnej ,ale asi jo . Jednou mu dám možnost se vykecat, on zjistí ,že ho poslouchám a budu to mít na talíři pokaždý . . Jsem melancholik , často smutná , takže svých problémů s myšlenkama už mám tak dost i bez něj . Potřebuju kolem sebe opak sebe - někoho veselýho a bezstarostnýho, jinak mě ten člověk táhne ještě víc dolů . Navíc jsem odjakživa taková Matka Tereza , která chce každýmu , kdo má problém pomoc , takže nedokážu říct hele, sklapni už , jsem tu taky já . Nebo aspoň ne hned . Už se mi to jednou parádně vymstilo ta empatie a nechci , aby se to opakovalo , zároveň ve mně hlodá ta Matka Tereza .. nechci jen dávat ostatním,ale ráda bych , aby i oni něco dávali taky mě . Uloví pan divnej tu mou empatickou dušičku a vysaje ?

Lenivá sobota a boj o lístek

25. srpna 2018 v 13:19 Srpen 2018
Sobotní ráno - to dnešní - jedním slovem jedej velkej relax . Pro mě docela vyjímka, protože hlavně o víkendu se pořád něco děje . Vyjedeme si na výlet , pomahám mámě s vařením oběda, žehlím a tak dále , vlastně když jsem u rodičů , tak mě ani moc nenechají víkendově lelkovat . Hlavně máma , ta si nedovede přesdtavit celej den prožít dejme tomu jen u televize , já ano a poslouchat to její, že zase sedím u televize a nic nedělám je otrava . Proč bych nemohla jen sedět a koukat ? jeden den v týdnu se to snad nezblázní . To samý je to se spánkem přes den , což je věc , co taky nepochopí , vždyť co je lepšího než si třeba po víkendovým obědě zdřímnout a když jsme u jídla , cpát se celej den . Jasně, tohle moc zdravý taky není ,ale zase proč ne . Jeden den v týdnu si kompletně zahřešit .

A víte co ? nejsem na tenhle víkend u rodičů doma . Ve městě se nic neděje , tak jsem se rozhodla,že tenhle den si užiju. Žehlení odložím na někdy , hned ráno jsem vklouzla do tepláků, protože vím,že nikam nemusím a nechci . Na hodinku jsem si vylezla na balkon a četla jsem si knížku . Venku je 15 stupňů, zataženo a vážně už tak na podzim , takže ani tohle neláká na nějaký dlouhý procházky . Oběd vařit nemusím , mám ze včera,takže jen ohřeju a je to . Budu na kompu , budu se dívat hodně na televizi , budu hodně jíst a hlavně půjdu po obědě spát a klidně 2 hodiny , protože se mi prostě chce . Chci mít aspoň jeden den totálně proflákanej a znuděnej .

I když přece jen jednu povinnost jsem měla - musela jsem napsat panu divnýmu smsku , stále se totiž neozval , jestli se mnou pořítá na zítřejší prodej a zápas , už jsem mu psala ve středu a stále nic . Nechci přijet na stadion a dozvědět se,že nejsem nahlášená , vždycky mi odepisoval téměř hned . Je pravda,že jeho mail " můžete se přihlásit na zápas " byl napsanej hodně divně - holý věty až jsem si to musela přečíst víckrát , abych to vůbec pochopila. Jak kdyby to psal někdo slabomyslnej nebo dítě . Napsal ,že se na nás všechny těší , což je asi reakce na to, jak jsem mu psala ,že ostatní vozíčkáře nemusím , tak asi jako ,že nás rád všechny stejně a taky není poslední dny vůbec na messengeru facebooku , což je podivný, protože na něm bývá 24 hodin denně a teď to vypadá,že se snad skrývá, aby ho nikdo nemohl zkontaktovat . Už to pozoruju delší dobu,že je jinej než dřív . Chápu, že je to na něj pracovně třebo moc nebo je něco špatně i v soukromí ,ale tohle by si hlídat měl . Obzvlášť když jinak je na sociálních sití aktivní - klub pořádá ve čtvrtek akci , tak to všude rozhlašuje a taky už řeší vstupenky na zápasy měsíc dopředu ,ale co je už zítra to ne . Vždycky když ho potkám, tak se ho ptám jak se má , pokaždý odpoví,že dobře . Vím,že tohle je jen taková fráze ,ale mě tohle fakt zajímá a když by řek,že blbě , tak jsem ochotná mu naslouchat . I když jde o to jestli se svěřit chce , což asi ne . Na tyhle věci jsem vnímavá a vidím ,že tam je něco špatně . Z vlastní zkušenosti vím, že hlava dokáže udělat hroznou paseku . Nikdo nikomu nevidí do hlavy , už minule se mi zdál totálně mimo , jako dvě osoby v jedný .. Přiznávám,že jsem ho nikdy zrovna nemilovala ,ale taky nechci , aby si třeba podřezal žíly nebo někdy na stadionu někoho bodnul , jasně, přeháním ,ale víte jak to myslim.

Jak to dopadlo vidíte pod článkem. Najednou to jde se ozvat a hned . Já celej "román " a ještě tak ohleduplně a on pár slov , navíc bez vysvětlení , jestli ten email přehlídnul nebo co . A takhle je to poslední dobou furt , kde jsou ty časy, kdy se mi omlouval , i když třeba ani nemusel a tak . Ale co - hlavně,že napsal a můžu zítra jít . I když mi něco říká ,že to asi moc příjemný nebude . Nejspíš dostanu další dávku jeho " milosti " a podivnýho chování , teda jestli vůbec za mnou přijde . Radši bych uvítala jako doprovod ty jeho poskoky , který se mnou chodily už dřív a který pan divnej radši úplně zrušil , aby moh chodit se mnou osobně , ale vybírat si doprovod nemůžu .



Už ke mě nechoďte !

22. srpna 2018 v 13:42 Srpen 2018
Včera jsem byla u doktorky na preventivní prohlídce . Kde přesně to bylo nebudu specifikovat , ale i tak se asi dovtípíte . Jsem hroznej nervák před každým vyšetřením a obzvlášť u tohodle - špatně se mi spí a mám strach co se bude dít . Jsem specifická tím ,že ,no prostě chlapi na mě nikdy frontu nestáli a taky hlavně tím , že jsem díky dětský mozkový obrně spastická na celý tělo, což jsou křeče a zvýšený napětí ve svalech , čili něco co ovlivnit nedokážu. A neuroložka mi antispastika napsat nechce , asi ty křeče nemám asi tolik , nevím .

Tak jsem včera vyrazila . Paní doktorce jezdím už asi 10 let možná víc . Každej rok používala stejnou metodu vyšetření , až loni přesedlala na jinou, což nevim proč když jsem na tom pořád stejně . Už tenkrát byl problém, ale ještě se to dalo a nijak jsem to neřešila . Letos stejnej postup - zkrátím to, neskutečně to bolelo, křeče začaly ,ale doktorka sadisticky pokračovala dál . Na monitoru nic neviděla , takže to opakovala několikrát . Šla jsem tedy jinam a ani tam ty její nový experimenty nešly navrhla tedy vyšetřit mě jinak ,ale to zahrnovalo i jinej úkon, což jsem velmi rázně odmítla ,ani náhodou ! . Doktorka se vyloženě nasrala a i tak něco málo provedla . Nic , takže mě totálně rozbolavělou milostivě nechala . Na férovku mi řekla, že vyšetřovat nebude,že to nejde a že mám přijít jen tehdy když bych si našla přítele nebo bych měla problémy , protože mě vyšetřil nelze . A řekla mi , že to napíše do papírů . Ať si tam blbka napíše co chce a klidně i to, že nespolupracuju . Doma jsem po zákroku ještě několik hodin krvácela .

V tý první chvíli jsem ani necítila nějakou zlost , jen úlevu,že mě defakto vyhazuje . Doma jsem to řekla mámě a byla naštvaná , taky ví, že moje postižení mě v určitých věcech limituje a nedá se s tím nic dělat . Pak se mi to rozleželo v hlavě a pomýšlela jsem i na stížnost na chování, ale kašlu na ní . Doktorce se zřejmě nelíbí , že má se mnou víc práce než s jinýma a určitě to není jen o tom, že mě nemůže vyšetřit tak, jak by chtěla , když celý roky to šlo. Dokonce i tu větu , že mám přijít "když by něco" pronesla stylem jakože doufá, že se tak nestane .. Co dodat ? vždycky byla celkem fajn a milá , i když je fakt, že jsem už i loni postřehla , že jí asi vadím , už se vůči mě chová jinak než dřív . A proč to x let vždycky nějak šlo a najednou teď ne je mi taky záhadou . Je líná použít ke mě jinej přístup ? měla by si uvědomit,že moje tělo je jiný než u ostatních a že ty křeče nedělám naschvál . A to za ní ještě jezdím, teda spíš jezdila , 30 kilometrů ,protože jsem jí měla za dobrou a stálo mě o za to.

Takže já si z už tak pro mě těžkýho vyšetření , kde jsem na nervy odnesla další hodně negativní zkušenost a nezbývá než se modlit, aby se mi problémy vyhnuly a nebo hledat jinde , i když dneska přejít k novýmu doktorovi je téměř nereálný , mají plno. Jednou mě vyšetroval i doktor a to bylo úplně o něčem jiným, lepší . Tak to by bylo - paní doktorka má ode mě klid . I když podle mě už si to plánovala dopředu ,že mě vykopne ,jen na to neměla odvahu a potřebovala nějakou zámiňku , jestli ano , tak mě aspoň nemusela tak mořit a říct to rovnou . To máte za to, že se staráte o svoje zdraví a pravidelně chodíte k lékaři :( . A kdo mě odmítne dál ? zubař ? ačkoliv ten je hodně špatnej příměr , protože je nejlepší ze všech doktorů , který mám a nemůžu na něj říct jedinou negativní věc . Nebude mě chtít už ošetřovat , protože mám za celej život jen 3 kazy z toho poslední už ve 13 a on si nebude moct pořádně zavrtat ?
Něco je tu hodně špatně .

2 v 1

20. srpna 2018 v 17:16 Téma týdne
Zbytečnosti, který nutně potřebujeme , tak to je skvělej protimluv :D a zase jedno ehm, zajímavý těma . Už logicky, že nic z toho, co nutně potřebujeme není zbytečný . Každej potřebuje něco jinýho a je to individuální . Někdo jídlo, cigára, člověka , někdo klid , pěknej film , hezký počasí a přece jen to není zbytečnost ,ačkoliv se to ostatním zdát může .Tolik na téma, který vyhrálo a protože se mi fakt nelíbí , tak jsem rovnou přidám i to druhý v pořadí a sice Prázdniny už končí ? Takže takový 2 témata týdne v 1 . Snad nevadí .

Jasně,že končí - stačí se kouknout do kalendáře . Sama už dlouho nejsem školou povinná , i když jsem studovala celkem dlouho . Samozřejmě jsem v tý době brala prázdniny jinak než teď - hlavně na základce . Jako dítěti se mi zdálo ,že těch 8 týdnů je hrozně moc ,zejména na začátku července ,ale když to tak vezmete, tak 8 týdnů není moc a uteče jak voda . Co se mě týče , tak jsem nikdy moc nevnímala,že jsou prázdniny , samozřejmě mimo toho,že není škola . Občas moře atd . ale jinak ? na tábor jsem nikdy nejezdila nebo tak , takže vlastně ani nic jinak než jindy .

Víc jsem si to uvědomila až s nástupem na střední školu , hlavně v souvislosti s internátem . Byla jsem na dvou a nikde ráda , intr hrozný zlo . Nelíbilo se mi , že jsem ztratila to svoje soukromí , který jako introvert potřebuju stejně jako vzduch , nelíbil se mi ten režim , v jednotnej čas se učit , jíst , nic pro mě takový to od- do . Nechápala jsem , proč jiný lidi se těší ,že budou od rodičů a budou mít větší svobodu . Řeknu vám ,že já měla daleko větší svobodu doma než tam . A značnou . V době internátů mě prázdniny utíkaly hrozně rychle a zas tu byl ten intr , ta nesvoboda a nulový soukromí .

V neposlední řadě pro mě konec prázdnin vždycky znamenal ještě jednu věc a sice mám posledního srpna svátek , což jsem nikdy nevěděla, jestli se na to těšit nebo ne . Znamenalo to dárky, oslavu ,ale taky nástup do školy . No, Lindy den po mě to snad mají ještě horší :D. Hezky jsem z toho vybrusila co ?

Nesnázovitej výlet

19. srpna 2018 v 13:30 Srpen 2018
Koukám,že jsem za měsíc srpen toho moc nenapsala a to už se pomalu blíží jeho konec . No což , nějak mě ty moje myšlenkový pochody nedávají nápad na námět na článek " co se mi děje v hlavě " a tak sem zase přidám něco z výletu . Tentokrát jsem vyrazila do Chudenic , v místě , kde se nachází celkem dost věcí - zámek , Americká zahrada , Rozhledna Bolfánek atd . Všechno už jsem viděla.. nebo tedy všechny místa, kam můžu s vozíkem . Zámku vévodí rozsáhlej lesní park .

Tentokrát jsme se vypravili do místa s názvem Kvapilovo jezírko, což byl spisovatel a má něco společnýho s Rusalkou . Vlastně je těch jezírek víc , ale jedno z nich je pro vozík nepřístupný .Musím smeknout před mámou, protože si fakt mákla se mnou . Povrch hroznej - kameny na kopce , i když internet tvrdil něco jinýho. Hned pár metrů od auta jsem taky hned málem vypadla- kolečka se zasekla na kamenech . Máma zničená , já vyděšená ,že vypadnu a musela jsem se držet fakt hodně , ale nakonec jsme k jezírku dorazili . Vyfotili jsme se tam na památku , protože bylo jasný, že jen tak už tam nepojedeme :D . Cestou jsme ještě šli se podívat na takzvanou Kuchyňku , což je jakýsi pavilonek , kde si dřív ta rozmazlená šlechta válela šunky po lovech nebo jen tak. Taky tam jedli , což je vzhledem k názvu jasný .


Tenhle objekt je zvenku hezkej , opravenej , dovnitř se nesmí , což chápu, že lidi dneska zničí všechno, ale byla tam nalepená fotka, jak to vypadá uvnitř , krásná mozaiková podlaha . Napadlo mě , že bych si mohla udělat fotku, jak stojím u zábradlí , fakt stojim jako bez vozíku . Byly tam schody, ale já jsem si tam dolezla po kolenou a po kamenech . Tak nikdy jsem nebyla žádná křehká princezna , takže bez problému . Měla jsem na sobě tříčtvrťáky a sandále , takže jsem se slušně odřela při tom lezení , ale co bych pro hezkou fotku vestoje na facebook neudělala :D . Jak dopadla můžete posoudit sami .

Jinak výlet prima, krásnej čerstvej lesní vzduch , žádný lidi .. Co na tom, že máma byla zničená , že mě musela tahat a já zase vytřesená na rok dopředu a odřená v honbě za fotkou . Že jsem se začala potit a jak jsem měla úplně čerstvě obarvený vlasy ( mimochodem jsem po dvou letech opustila blond ) , začala mi ta červená barva téct z hlavy , že jsem vypadala , jak kdybych měla zakrvácenej obličej . Naštěstí to bylo až cestou zpátky k autu . Někdy je i fajn , že skoro nic vůbec nefunguje , aspoň na to budeme dlouho vzpomínat . Vždyť jinak by to byl nudnej a tuctovej výlet :).




Ta, která má ráda Vraždy v Midsomeru

16. srpna 2018 v 10:00 Srpen 2018
Co bych to nepřiznala - miluju Vraždy v Midsomeru . Všechny díly znám téměř nazpaměť , sice mi vadí ,že to pořád opakujou dokola , ale zároveň si už bez nich nedovedu představit sobotní a nedělní odpoledne . Vždycky si říkám,že se budu dívat ,ale nakonec to stejně většinou nedodržím . Všechny díly už znám a ty 2 hodiny plus každých 5 minut 15 minutový reklamy je na mě leckdy už moc . Mě tak nějak ke štěstí stačí, že je dávají . Dávají je a já vím,že svět je ještě v pořádku a tak to má bejt , jistota . Vlastně celá naše rodina na tom ujíždí , ale moje sestra ta to dotáhla nejdál z nás všech - jednou jsme jeli tuším do Prahy a v autě si pustila staženej díl Vražd na mobilu . To,že měla miniaturní obrazovku a musela jí celou dobu držet v ruce jí evidentně nevadilo :D . Prostě Barnaby u nás jede . I já jeden čas měla jako vyzvánění na mobilu úvodní znělku .

Mě tenhle seriál nadchnul , vždycky jsem byla obdivovatelkou Anglie a obzvlášť tý venkovský, takže tady jsem si fakt chrochtla . Taktéž miluju starý hřbitovy , takže taky se tímhle moje oko potěšilo a v neposlední řadě mám ráda tajemno , což v některých dílech je taky . A nesmím zapomenout na vynikající znělku hranou na nástroj jménem theremin . Můj obdiv ještě vzrostl , když jsem viděla, jak se na to hraje - neskutečně zajímavej nástroj . Můj absolutně nejoblíbenější díl je ten s názvem " Mrtvé ticho " . Je v tom stará nemocnice, kde se léčila tuberkulóza , ústavní hřbitov a nakonec i nějakej ten duch . Pamatuju si když jsem se na to jednou dívala - venku tma , vítr a vlci z místní zoo vyli.. jako by věděli,že se dívám a chtěli mě tu atmosféru ještě vylepšit . Až mi z toho šel mráz po zádech . Taky se mi líbí , i když to zní třeba divně , tak způsob některých vražd - někdy hodně drastický a někdy zase bizarní až směšný .

Občas někde dávají i nový díly , taky se kouknu ,ale to už mě tolik nebere . Od tý doby, co přišel na scénu Barnabyho bratranec už to není ono . Vlastně ani na toho herce ,co ho hraje jsem si nikdy úplně nezvykla . První Barnaby se tam hodil tak nějak víc . To samý s jeho pomocníkama - poslední Jamie , s tím se taky nějak nedokážu ztotožnit . Nejradši jsem měla toho druhýho v pořadí - Dana Scotta , což jsem asi jako jediná , protože většina fanoušků ho ráda nemá ,ale mě se prostě líbil ten herec :D . A taky ho tam mohli nechat delší dobu teda . Jinak asi mám nejradši Jonese . Midsomer patří k mým víkendům a sleduju ho už hodně let . Dokonce mám i pár knížek ,ze kterých vyšel seriál , i když tam jsou nějaký věci jinak - například Troy je ženatej, má dítě a chová se úplně jinak než v seriálu . Jediný malinký mínus v seriálu je snad to , že je tam hodně postav a podezřelých , takže když nedáváte pozor , tak už ani nevíte kdo je kdo . Ale zase třeba to vás nutí dávat pozor a nekoukat jen na půl oka . A jen tak pro zajímavost - ani jednou jsem nikdy neuhádla , kdo je vrahem :D , dedukce není moje silná stránka .

Sečteno a podtrženo: za mě jedna velká pochvala za to, že tenhle seriál vůbec vzniknul . Myslím ,že to přineslo a hlavně ze začátku novej, svěží vítr podobných krimi seriálů . Něco , co tady do tý doby ještě nebylo . Co vy , taky patříte k fanouškům " Midsomer Murders" ?

Televize není jen zlo

13. srpna 2018 v 9:36 Téma týdne
Uf, vyhrálo poněkud zvláštní téma ,nemám k tomu moc co napsat. ale protože jsem si dala závazek napsat něco alespoň krátce na všechny téma týdne ,tak se s tím poperu . Nemyslím si,že televize je zbytečná . Sama si neumím představit bez ní žít . Už jen proto, že jak žiju sama , tak potřebuju nějakej zvuk a hlas, byť jen jako kulisu , ale zároveň stejně tak poslouchám i rádio. I když ne tak často jako televizi . Další věc je ta , že televize může i pomáhat , různou charitou, myslím ,že se to daleko víc dostane do podvědomí lidí než třeba prostřednictvím tisku .

Jiná věc je kvalita dnešních televizních kanálů - je to horší a horší . Například Novu a hlavně její zprávy nesleduju už asi 10 let , taktéž ne její seriály . Zprávy ČT jsou zase takový mdlý a nudný , ale co se týče pořadů , tak tam už se dívám na víc věcí . Taky mám ráda Dvojku a její dokumenty , jen moc nemusím dokumenty o druhý světový válce - 10 x denně o Hitlerovi , no schválně, mrkněte se do televizního programu . Co se týče zpráv , tak je zásadně čtu jen na internetu , no čtu - jen nadpisy a když mě něco zaujme , tak to rozkliknu . Takže se dá říct, že i když v televizi nesleduju zprávy nikde , tak vím, kde se co děje .


Sama mám nejradši hudební kanály , sportovní a Prima Cool, vím, že to není nic intelektuálního, ale v dnešní době samých katastrof, smrti a polopravd je to i nutnost . Kde se každej kanál předbíhá, kdo odvysílá víc šokující reportáž. Potřebuju se dívat na to, co mě vlastně nic nedá a můžu vypnout a zrelaxovat . Nemyslím ,že by televize byla jen nutný zlo,ale zároveň neodsuzuju, toho , kdo jí třeba z přesvědčení nemá .

Peklo na Chodských

12. srpna 2018 v 14:00 Srpen 2018

Byla jsem na Chodských slavnostech v Domažlicích - neboli na Vavřinecký pouťi . V Domažlicích jsem se narodila a žila do svýho roku a půl . Což si samozřejmě nepamatuju a za svůj domov považuju jiný město, ale i tak tam každej rok už od mala jezdím , vlastně pro celej náš Domažlickej okres je to jakási povinnost a tradice i když je to tam každej rok stejný . Na "Chodský " se prostě musí .

I letos jsme vyrazili , už v 9 ráno, protože pak už se nedá nikde zaparkovat , jaký bylo naše zděšení, když už od začátku města kolony aut . Místo, který jsme měli vyhlídnutý bylo plný a tak jako spousta jiných aut jsme bezradně zkoušeli všechny přeplněný parkoviště . Potřebovali jsme místo, aby se dalo vyjet s vozíkem ven . Nakonec jsme našli jedno volný místo někde u paneláku na vozíčkářích , sice od náměstí daleko, ale i tak jsme byli šťastný . Sobota dopoledne, pro někoho ještě ráno. My aspoň víme, kam to směřovat a kde se dá parkovat , ale lidi, který Domažlice neznají , ty tam snad hledají místo k parkování dodnes .

Na náměstí peklo - ze všech stran se valila tuna lidí , kde byl staročeskej trh . Já jela na električáku, takže jsem musela dávat pozor, abych někoho nepřejela- musim se pochválit , že jsem to zvládla , což při těch mega davech byl zázrak . Jak jsem musela dávat bacha na cestu, tak jsem ani neměla možnost se pořádně podívat do stánků - lidi před nima stáli a taky ta masa lidí vlastně ani nedovolila se někde zastavit , měla jsem co dělat, abych neztratila doprovod a taky se muselo dávat bacha, aby mi někdo něco neukradnul z tašky , protože tam fakt ráj kapsářů při tom počtu lidí . V jiný části města už byly stánky normální a tam už jsem si mohla trochu odfrknout,lidí tam bylo přece jen o něco míň . Byl tam můj oblíbenej stánek s metalovýma tričkama . Už moc nikde není a tak jsem to využila a udělala jsem si radost novým trikem - koneckonců jsem se musela nějak odměnit po tý pekelný cestě . K obědu párek v rohlíku na stojáka , sezení všude beznadějně plný a zpátky tou stejnou cestou . I když bylo poledne a lidi na obědě, tak jich bylo snad ještě víc než předtím . Už se muselo i zastavovat , aby se vůbec dalo projít . My jsme to využili k nákupu chodskýho koláče, takže všechno zlý je pro něco dobrý nakonec .Hezký bylo, že spousta dětí i mladých lidí mělo na sobě chodskej kroj .

Ke slavnostem patří i folklor a vystoupení, člověk by si rád i něco třeba poslechnul a podíval se ,ale nešlo to, narváno všude . Tak jsme jeli domů a snad nikdy jsme tam nebyli takhle krátce . Už to začíná bejt až odporný ty davy , vždyť si to takhle nemůže snad ani nikdo užít . Jsem ráda, že tyhle slavnosti jsou tak vyhlášený a do jistý míry jsem i pyšná , že pocházim zrovna z Domažlic , ale už je to nechutný ty davy . Pamatuju doby, kdy se tam dalo aspoň projít i lecos vidět a dneska ? Jde pomalu o život . Každej rok víc a víc lidí . Je to hezká tradice tyhle slavnosti, letos byly už 64. Je ale velká škoda, že to ztrácí svoje kouzlo .


Cesty i necesty

8. srpna 2018 v 9:30
Je zvláštní ,že já svoje "prázdninový " cesty mívám mimo prázdniny - Slovensko začátkem června , o prázdninách nic velkýho a nově začátkem září jedu na Šumavu na 3 dny . Tam se hodně těším - jede totiž naše rodinný dámský osazenstvo včetně švagrový a synovce , ten sice holka není a bude nám to v uvozovkách kazit ,ale my z něj tu holku tam uděláme :D . Budeme mít i super ubytování - každá "rodina " bude mít svůj apartmán , takže je fajn, že si po celodenním výletování, kdy jsme pořád spolu odpočineme :D a budeme mít každej soukromí . Pojede nás 6 , takže nás bude celkem dost . Bude to i ve znamení oslavy , narozenin a svátků hned 3x ,včetně mýho . Vyšlo to tak, a tak bude velká párty , Šumavo, třes se ! :D . Taky je vtipný, že všechny ty apartmány se jmenujou podle pohádkových postav , takže švagrová s malým budou v Tom a Jerrym , ségra s neteří v Kašpárkovi a já s mámou v Karkulce :D . která je zároveň i bezbariérová a dle fotek koupelna úplně úžasná a prostorná , takže se zase můžu postarat o sebe úplně sama a vím do čeho jdu . Klidně bych tam takhle zůstala i celej týden a ne jen na víkend. Jo a jedeme na Kvildu .

Ještě dřív a to za 14 dní mě čeká jiná cesta a to k doktoru . Je možný,že se to bude muset přeobjednat a zatím to tak vypadá ,ale doufam , že mě přírodní božstvo pomůže , protože i tak pro mě byl nadlidskej úkol vůbec zvednout telefon a objednat se, znova tam volat a přeobjednat se už bych dělala vážně nerada . A taky už to chci mít všechno za sebou .

A poslední cesta, teda spíš ta necesta je ta na fotbal . Hraje se teď v sobotu večer , nejdu vůbec, protože už mám jinej program , jedu na Chodský Slavnosti do mých rodných Domažlic , kde jsme každoročně . Čekala jsem ,až se pan divnej ozve sám e-mailem ,že se můžeme hlásit , ozval se,ale ještě připsal jednu novinku a sice, že už se můžeme my vozíčkáři hlásit na zájezd autobusem - vůbec poprvé na venkovní zápas . Napsal,že si to bere na starost, což je divný, když ještě na tý schůzce upozornil,že to dělat nechce, nebude a dokonce už se o to pořádání přihlásili jiný lidi . Co se tak asi stalo,že na to nakonec přistoupil je mi záhadou . Sice to bude až v půlce září ,ale už to chce vědět teď . Jede se do Jablonce, což je ze západních čech daleko a taky je to o tom si sehnat nějakej doprovod , moc lidí kolem sebe nemám obecně a říct, "hele jedeme toho a toho do Jablonce", fakt nevim . To jsem už tušila,že ho nepotěším hned dvakrát . Nejenže nepřijdu v sobotu , což mou nepřítomnost vždycky špatně nese ,ale nepojedu ani na ten výjezd . Napsala jsem mu upřímně ten důvod místo výmluv . Že nikam nechci jezdit s ostatníma vozíčkářema , že mi stačí je vidět na domácích zápasech a ještě někde na zápase venku fakt ne . A že se už roky vzájemně nemusíme . Prostě nejsou to typy lidí, se kterýma bych chtěla trávit víc času než nutně musim .

Odepsal ,poněkud stroze, že mi děkuje za zprávu a že mi přeje hezkej týden - víc nic . Bylo z toho poznat naštvání , jak z toho,že tentokrát nepřijdu , tak asi hlavně z toho, že s nima nechci jezdit na výjezdy . Možná se ho to dotklo ,když to sám celý zařizuje , nevím . Pan divnej ví,že ostatní vozíčkáře nemusim ,ale neví, co se mezi náma stalo - ta dlouholetá psychická šikana vůči mě od nich, až jsem musela na čas úplně odejít , chytaly mě návaly paniky jen jsem je viděla a čekala jsem , co na mě zase vymyslí . Dodnes nevim, proč to dělali , nikdy jsem jim nic neudělala , asi jim vadilo,že jsem tichá a moc se neprojevuju . Nikdy jsem mu to neřekla a nevim, jestli někdy řeknu . Přece jen k němu nemám takovou důvěru a tak blízko jako k jeho předchůdci - ten věděl o tom všechno . Možná by pak můj postoj k nim pochopil a nebo taky ne . Každopádně těch výjezdů ven bude ještě několik , tak, ať se připraví,že já jezdit takhle nechci . Uznávam,že pan divnej to má v tomhle těžký - má rád ostatní vozíčkáře a já mu to vůbec nezazlívam, a plně to respektuju , ale má rád i mě a rád by mě taky nabídnul to, co jim . A asi ho mrzí , že kvůli nim jeho akce takhle zazdívám ,ale není to nic proti němu . Počítam taky s tim ,že je ostatní fanoušci budou za to oslavovat, ne-li klub sám, jakože navzdory handicapu vyjeli podpořit svůj tým, že jsou to ti nejvěrnější fanoušci a takový ty kecy, co mají zdraví lidi rádi a na co slyší . Budou to hvězdy . Ale ani to mě nepřesvědčí , bohatě mi stačí ty domácí zápasy .

Nevim, ale k týhle službě jsem od začátku skeptická . Měla být už dávno, jenže jeden vozíčkář , jenž měl hlavní nápad na to nečekaně zemřel ještě před prvním zápasem , na kterej se mělo vyjet a zase to utichlo . Navíc to zajišťuje nějaká cestovka, která vozí vozíčkáře a s klubem to nakonec asi vůbec nic mít společnýho nebude . Neočekávám, že by pan divnej s nima jezdil tim autobusem a dělal jim delegáta nebo tak něco . Prý je tenhle zápas zadarmo i ta cesta , což je taky zvláštní ,ale asi chtějí nalákat co nejvíc lidí . Na první zápas určitě zájem bude - přece jen se na to čekalo dlouho a nová věc vždycky táhne ,ale myslim,že to stejně brzo opadne . Nakonec to nebude tak, jak si každej vysnil, budou problémy a časem bude těch lidí ubývat . Možná těch pár lidí z tvrdýho jádra to bude nějakej čas udržovat , ale mám za to, že to stejně brzy zase skončí . Ale když chtějí podpořit svůj tým i venku , tak proč ne .