Miluju pana divnýho

1. června 2018 v 10:30 |  Červen 2018
Jak už jsem tady psala, tak mě včera čekalo sezení s vozíčkáři a panem divným . Čekala jsem , že se tam pojedu pobavit a zasmát se, protože ostatní jsou - no však vy víte .. Nicméně zas tak super to nebylo . Předem musím říct, že jsem ani nečekala , že by pan divnej před ostatníma dával extrémně najevo ,že jsme si ze všech tam nejblíž , ale.. no posuďte sami .


Přijela jsem tam o 10 minut dříve , ostatní vevnitř ještě nebyli a čekali venku , tak jsem se k nim celkem neochotně přidala, protože mi bylo blbý někde čekat opodál, když mě vidí . Nikomu se nechtělo jet dovnitř a tak jsme čekali na pana divnýho, aby si nás vyzvednul . Přišel , každýmu podal ruku , i mě ačkoliv už to normálně neděláme , protože jsme už o trochu dál . Ale tak dobrý , chápu,že třeba nechtěl před ostatníma a tak byl formální i na mě ,jela jsem za ním první . Všimla jsem si,že má džíny a v nich nádhernej zadek. Trochu mě ta myšlenka zaskočila , protože nikdy jsem se zájmem nekoukala na žádnou část jeho těla . Taky mě začal vonět a to se jinak vůbec nevoní. Zřejmě feromony . Ale tak dobrý - venku tropy , hormony se zblázní a člověk je asi mimo, jedeme dál . Nějak jsem to v sobě víc nerozpitvávala . Zajela jsem si ke stolu ,ale pan divnej mi řekl,že mám přejet na druhou stranu stolu , aby se tam všichni vešli a poslal mě vyloženě do kouta . Pořád ještě ok , protože vedle mě bylo místo a vzhledem k tomu, že mě má rád poblíž, tak si tam určitě sedne . Hmm , zůstal sedět vepředu, kde jsem původně seděla já .

Mezi mnou a jím byly 3 lidi, takže nejen,že jsem na něj vůbec neviděla , jindy rozhalená košile najednou zapnutá až ke krku, co jsem si tak letmo všimla a vzhledem k tomu , že stůl byl docela dlouhej , my vzadu jsme ho téměř neslyšeli . Teda ne,že by to stálo za to - nadávky,že dělá všechno špatně a víceméně mluvili jen 2 lidi , ti největší kritici , nepustili nikoho ke slovu . I když nás tam bylo kolem 12 . Já nepromluvila ani jednou . Probíraly se víceméně kraviny, který se mě nijak ani netýkaly , dokonce není ani žádná novinka , takže nechápu, proč to vůbec svolával . Bavil se jen s těma , který seděli v jeho blízkosti . Pan divnej nám dal podepsat papíry k GDPR ,jestli nám může dál posílat e-maily . Stylem " pošlete to dál " , pak se ty papíry nějak zapomněly u mě , ptal se kde jsou , já teda že u mě . Opět se natahovala cizí ruka,že mu je podá ,ale já čekala až pan divnej se zvedne a ty papíry si ode mě vezme , což udělal . Tohle jsem si nemohla nechat nikým vzít , zadívala jsem se mu do očí stylem " co to sakra děláš ? proč mě ignoruješ ? " , díval se na mě a pak ucuknul , co k tomu dodat .

Začal rozdávat klíčenky a mistrovský plakáty , opět "pošli to dál ". Jen, aby se ke mě náhodou nedostal . Pak začal blekotat,že neví, jestli vyjdou na nás na všechny a že půjde pro další . Šel a vrátil se za 10 minut ! Co tam dělal takovou dobu je záhadou ,ale podle mě evidentně potřeboval něco rozdejchat . Pak už si ani nešel sednout , postál ,ale opět ,aby byl ode mě nejdál . Rozloučil se se všema najednou už bez podání ruky a šel . Měla jsem sto chutí ho dojet a popovídat si , ale stejně to nešlo , jak jsem byla v rohu a přede mnou dalších x vozíků a bůhví , jestli by to k nečemu nakonec vůbec bylo . Po jeho odchodu jsem asi 10 minut ještě poseděla ,ale protože se se mnou nikdo nebavil a ten jedinej vozíčkář se kterým se bavím já tam, ani nebyl, což je škoda, jsem se rozloučila a odjela . Jela jsem bez MHD ,ačkoliv jsem to měla k domovu několik kilometrů , potřebovala jsem si provětrat hlavu .

Tak úkol asi plnil, na mě se pomalu ani nepodíval .. takže to ujišťování ,že mi odpouští a že je už mezi náma všechno ok ,asi tak horký nebude . Možná asi nechtěl před ostatníma ,ale ještě loni tam na tom samým místě se mnou před nima nepokrytě flirtoval a nevadili mu . Taky jsem si myslela než jsem tam dorazila ,že přinese mistrovskej pohár a budeme se s ním moct vyfotit , vždycky se nosil . Myslela jsem,že by jsme se my dva s panem divným mohli vyfotit spolu , jako takový ztrvrzení , že je to opravdu ok a vlastně by to byla i naše první společná fotka ,ale nic nebylo, pohár nedonesl , čemuž se taky všichni divili . Taky jsem čekala ,že si mě tam aspoň zeptá , jestli budu pokračovat v brigádě , nic . Jakoby bysme se neznali . Jo, a mimochodem už mu tam tyká skoro každej , takže žádný divení ,že mu tykám a oni ne se nedostavilo . Už nejsem první .

Nicméně jsem mu doma napsala smsku ,že to bylo fajn , že děkuju za plakát a že co se týče brigády se mu ozvu . Prostě jsem potřebovala s ním mít kontakt , když mě tak přehlížel . Odpověď jsem ani nečekala, ale vlastně jsem hrozně chtěla, aby odepsal , co se to se mnou dělo ? nicméně napsal,že děkuje, že jsem přišla , mám si přes léto odpočinout s že se mnou v červenci zase počítá .Vlastně mi teď došlo , jestli tenkrát , jak mě tak vehementně zval na prodej , potažmo zápas a nepřišel nebyl jen test . Nepřišel záměrně ,aby zjistil , jak moc mě to bude vadit nebo ne a mě to fakt vadilo, což jsem mu dala i vědět . Takže je možný , že v tom pokračoval dál i včera . Všechno si promyslel dopředu : že mě vyžene od sebe co nejdál , košile zapnutá , protože stejně věděl ,že budu sedět bůhví kde , nebude se mnou navazovat kontakt , bude dělat,že mě nezná .

Ale to hlavní dámy a pánové - uvědomila jsem si,že ho miluju , fakt, chci ho , totálně . Asi je to i tím, že mi dal najevo ,že mě ignoruje, (což možná i plánoval,že mě na to dostane) , protože jinak by mě to asi bylo jedno,že sedí deset metrů ode mě ,ignoruje mě, ale mě to vadilo, hrozně . Je to šílený , krásný a zároveň děsivý , však vy víte , jaký to mezi náma bylo , je a čeho je schopnej . Vím, že je to ten nejnevhodnější člověk , vím,že mě tolikrát zklamal, ublížil a nejspíš to udělá ještě mnohokrát ,ale nedá se to ovládat . Vím,že ho miluju a nejspíš to tak bylo po celou tu dobu, ty celý 2 roky . Jen jsem si to nepřipustila nebo spíš nechtěla připustit . Je to zvláštní , když člověk , se kterým jste v kontaktu několik let, nikdy jste se na něj nedívali jako na aktraktivního muže a najednou to přišlo . Vím,že je to spíš cesta do pekel ,ale stalo se a plnou silou. Chci, aby to bylo nějaký poblouznění z horka , ale vypadá to,že ne . Pokud je to jednostranný, tak zamilovanost hrozně bolí , znám to až moc dobře . Vlastně s panem divným nikdy nevíte na čem jste . Vlastně ani na sto procent nevím, jestli někoho nemá .. ale na to teď nechci vůbec myslet . Možná,že se teď najednou úplně " náhodou " na jeho facebooku objeví fotka s jeho přítelkyní a já zase spadnu na úplný dno a budu litovat . Jo, už to zase beru pesimisticky já vím, ale znám to - realita je tvrdá a vůči mě v těhle věcech obzvlášť . Spousta protichůdných pocitů , na který jsem ještě nebyla připravená ,ale budu to muset zvládnout .
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 10:35 | Reagovat

hele, já si myslím, že on se sebou dost bojuje... ale je to jen můj názor beznadějné romantičky.... každopádně, vím, jak bolí, když si uvědomíš, že někoho miluješ a nevíš, na čem jsi.. nedávno se mi povedlo takovou kapitolku mého života uzavřít, snad, doufám.... a Tobě přeji mnoho sil a romanticky doufám v happyend :) naděje umírá poslední :-* drž se!

2 Ježurka | Web | 1. června 2018 v 16:22 | Reagovat

Budu napnutá jak kšandy, jak to vlastně dopadne a moc bych ti přála, aby dobře.

3 Eliss | Web | 1. června 2018 v 17:19 | Reagovat

Velmi zajímavý vývoj, zajímavé setkání! Budu držet palce, a třeba se to vyvine ještě dál! :-)

4 Axina | Web | 1. června 2018 v 20:06 | Reagovat

Provokovat dívku, která se mi líbí a o které tuším, že se jí líbím, předstíraným nezájmem - to není jednání dospělého muže. Myslím, že "pan divný" je už dávno dospělý a pouze nechce, abys oslabila skupinu brigádníků, ke kterým patříš. Je zřejmě za spolupráci s vaší skupinou zodpovědný.
Je mu jasné, že k němu cítíš náklonnost a snaží se minimalizovat váš vzájemný kontakt, aby ti odmítnutím neublížil. Je mi to kvůli tobě líto, ale obávám, že je to tak.
Dovedu si představit, co cítíš. Zkus s ním navázat intenzívní kontakt (mailem, telefonicky) v nějaké oblasti společného zájmu. Naděje umírá poslední.

5 DadaRac | 4. června 2018 v 14:37 | Reagovat

Moc bych ti přála aby ti to vyšlo... Občas mi tvůj "vztah" s panem divným přijde jako vztah Carrie a pana Božského z toho seriálu Sex ve městě... I když jí vlastně trápil a ubližoval, ona se do něho bezhlavě zamilovala... Moc doufám, že ti to vyjde a budu vyčkávat další posun...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama