Květen 2018

Zkratkovitě

30. května 2018 v 19:35 Téma týdne
Přiznám se, že mi tohle téma moc do noty nekáplo , takže bych možná byla i nakonec ráda, kdyby se na něj opravdu pozapomělo , nicméně je nakonec tady .Takže jen ve zkratce , příště snad vyplodím něco lepšího :D .

5. Příroda . Miluju projížďky přírodou . Hlavně tam, kde nejsou davy lidí , což jsou dneska všude . Taky se ráda procházím po hřbitovech a zaniklých obcích v pohraničí .

4. PC a internet . Přiznávám se, že pořád tyhle věci mám ráda, i když dávno nejsem žádnej teenager . Vlastně ani nevím, jestli jsem na tom závislá , nejsem typ, co musí serfovat i v mobilu , dokonce ani v mobilu net nemám . Vydržím být pár hodin neonline , ale na druhou stranu , když mě nešel internet v počítači , bylo mě z toho dost na nic .

3 . Knížky . Na nich jsem závislá od mala a dokážu jich přečíst fakt hodně . Jsem hrdá čtenářka knihovny . Miluju tu vůni stránek a takový to napětí , o čem ta nová knížka bude . Knížka je něco magickýho .

2. Muži . Ačkoliv mám na ně celoživotně smůlu, tak vždycky byly mou neodmyslitelnou součástí a mám je ráda . Jednou to snad vyjít musí, sakra :D . Odjakživa jsem k nim měla blíž a stále mám než k ženám .


1 . Sladkosti . Asi jste na prvním místě čekali rodinu co ? Samozřejmě , svou rodinu miluju , ale rodinu dá na první místo asi každej a já se chci lišit . Takže čokoláda , dorty atd. Máloco vám tak zlepší náladu a taky vás máloco tolik "ztustí ".

Hrachajdice na Modravě

27. května 2018 v 9:15 Květen 2018
Včera jsem byla na Modravě . Obecně jsem fanynka Šumavy , asi i proto, že je u nás v západních čechách . Miluju tu čistou přírodu , kde tráva a stromy vypadají úplně jinak. Tu vůni lesa a šumění kamenitý Vydry . Tenkokrát to vyhrála Modrava - podotýkám , že to nebylo kvůli tomu seriálu jako to má většina lidí , ten seriál jsem nikdy neviděla a ani jsem tu touhu nikdy neměla .

Vyrazili jsme s mámou hned ráno - přece jen to i tak máme kolem 100 kilometrů . Trochu jsem se bála,že tam budou davy lidí , což nemám ráda , ale nakonec se to nepotvrdilo . Co se ale stalo, jakmile jsem dosedla na električák , ukazatel hned ukázal ,že baterie ubývá , což jsem nepochopila, když se nabíjel celou noc a pěkně mě to vyděsilo. Jakmile baterie dojde , vozík se zastaví a konec , což jako zůstat někde v půli cesty, někde , kde se nedá přijet ani autem .. Je tu ještě možnost ho tlačit ručně , ale sám vozík váží přes 100 kilo a když má ještě pasažéra , tak je to nereálný. Takže hned od začátku nervy , jestli dojedu, protože mě stále čekalo 6 kilometrů . Cesta byla fajn , sluníčko svítilo, i když já jsem si už představovala scénář,že někde zůstanu stát . Musím se pochlubit , že jsem vyjela mega kopec , sice baterie tím zase ubyla , ale pomohla jsem aspoň mámě - držela se mě a pochvalovala si, že není tak udýchaná do toho kopce , narozdíl od jiných tam . Cíl byl pěknej - 3 rašelinový rybníčky . Naštěstí tam nikdo nebyl , protože ty chodníčky tam k nim byly dost úzký. Pak teda rychle fotky a radši zpátky. Světe div se - baterie už se ani nepohnula , nechápu . Opět zpátky dolů stejnou cestou . Na oběd a domů . Přijeli jsme v 18 hodin navzdory tomu, že jsme počítali tak maximálně s 17 hodinou . Utíká to , když je někde hezky . Jsem trochu spálená od sluníčka, unavená , ale jsem ráda , že jsem jela . Určitě na Šumavě nejsem naposledy .


Schůzka s panem divným

24. května 2018 v 10:00 Květen 2018
Včera večer jsem dostala e-mail od pana divnýho . Teda vlastně všichni vozíčkáři . Zve nás příští čtvrtek 31.5. od 16 hodin do klubový restaurace na posezonní schůzku , kde by s námi rád probral , jak to bude další sezonu . První moje reakce po přečtení byla ne , dobře vím, že to načasování , kdy si dáváme pauzu nebude vůbec náhoda . Chce mě vidět . Na druhou stranu je to schůzka informativní a jakožto taky člen vozíčkářů bych tam být měla tak jako tak . Tak jsem mu to potvrdila, že dorazím a s omluvou ,že mi tenkrát ujely nervy , vím, že zase slevuju ze svých zásad ,ale přišlo mi divný někam jít, kde bude taky a dělat jakoby se nic nestalo . Tak uvidíme, jak se k tomu postaví, ale protože vím,že má pro mě slabost , tak asi pozitivně . Teda, snad si nebude hrát na uraženýho zase on . Nečekám, že by došlo k nějakýmu vážnýmu rozhovoru mezi jím a mnou , protože tam bude tolik lidí a málo soukromí , že pan divnej se k tomu neodhodlá , takže v tomhle jsem fakt v klidu .

Už jsem se pár takových schůzek zůčastnila a je to pořád stejný , takže vím, co mě čeká . Ať to vede jakýkoliv tiskovej mluvčí , vždycky od ostatních dostane hrozně vynadáno , jak dělá všechno špatně , fakt . Ale tentokrát by se to aspoň mohlo dobře poslouchat :D . Ostatní vozíčkáře jsem nikdy neměla ráda a tyhle schůzky to je jen ukázka jejich omezenosti a buranství. To jako já jsem oproti nim hrozně hodná :D , člověk se někdy i stydí , když tam ječí , ale zas na druhou stranu tam bývá kolem 10 lidí , takže se můžu pohodlně "schovat " a dělat,že tam vůbec nejsem . Je to fajn i z hlediska mojí introverze , nikdo tam nechce, abych mluvila - ostatně všichni mluví i za mě :D . Otázky taky žádný nemívám , radši to řeším jen mezi 4 očima , případně mezi obrazovkou počítače , nemám potřebu se tam ptát veřejně . Takže jen sedím a poslouchám to jejich lamentování .

Ostatní vozíčkáři jsou fakt divný , posílájí na klub anonymy , když se jim něco nelíbí a že se jim nelíbí nikdy nic co klub dělá. Kdysi mě jeden čas šikanovali , ale už je to pryč . Nikdo taky nemůže mít víc než oni a to víc myslím i tykáním s panem divným . Neví, že si tykáme, protože před nima se s ním neukazuju . Já jediná si s ním tykám , takže myslím, až to zjistí , že si s ním najednou budou chtít tykat všichni . Už z principu , jestli díky tomu nemám náhodou nějaký výhody , což nemám , spíš naopak . To, že si všichni myslí,že s panem divným něco automaticky musíme mít, protože jsme kluk a holka tady psát ani nemusím . To jsou oni, jejíž myšlení mě už dávno nenutí kroutit hlavou ,ale pokaždý přidají vždycky něco navíc , co mě stejně překvapí. Jsou to takový ty chytrý primitivové . Nejsou tam všichni špatný , to ne , s pár lidma dokážu prohodit pár vět , ale tam je to rozdělený na 2 skupiny . "Tvrdý " jádro mezi sebe někoho jen tak nepustí , ale ty druhý se mezi ně chtějí dostat a tak se anaží komunikovat více s těma "tvrdýma ". Pan divnej je taky nemá rád jak se mi kdysi svěřil v jedný slabý chvilce ,ale narozdíl ode mě musí předstirat ,že mu nevadí :D .

Pan divnej si pravidelně sedá naproti mě , takže hned poznám, jestli je to mezi náma dobrý nebo ne podle toho , kam si sedne .Další ukazatel je ten , že pan divnej rád při neformálních setkání dává na obdiv svůj zarostlej hrudník , takže očekávám , že jeho košile bude mít rozepnutý alespoň 2 knoflíčky nebo bude mít aspoň tričko s velkým výstřihem. Zřejmě to považuje za atraktivní a mužný - já však ne a v souvislosti s ním mě to nejracuje ani trochu :D . Takže tak , čekají mě lidi bez mozku a jeden chlápek, kterej si myslí, jak je hrozně sexy . Sestava jak brno - ale aspoň budu mezi lidma , taková sociální interakce , sice s pitomcema, který jsem nikdy neměla ráda a ani oni mě ,ale pořád budu mezi lidma a to se počítá :D . Určitě pak napíšu , jaký to bylo .

PS: odepsal,že je všechno ok a že se ve čtvrtek těší. Tak jsme zase kamarádi . Já věděla , že on se na mě nikdy za nic zlobit nebude , což je na druhou stranu i dost blbý . Ale chlupy teď zcela jistě budou, hurá :D :D !

Vozíčkář a ubytovaní - začátek ( téměř ) bez konce

21. května 2018 v 6:48 Téma týdne
Když se vozíčkář rozhodne jet na dovolenou , je to na hodně dlouhou trať . Má to začátek ,ale konec je v nedohlednu . Musíte postupovat doslova jako voják na válečný misi - všechno si předem pořádně naplánovat a to zejména co se týče ubytování. Chci jet někam na Slovensko, s rodiči na pár dní . To slovo někam je záměrně , protože je mi to jedno, vlastně musí bejt , protože musím tam, kde seženu ubytování . Samozřejmě bezbariérově . Hlavně jde o koupelnu a je taky potřeba těm ubytovacím zařízením věřit , protože každej má ten pojem bezbariérovost interpretovanej jinak . Někde jsou "jen" 3 schody , což je pro vozíčkáře problém , jinde zase úzký dveře , někdy zase schůdek do jídelny a podobně . Prostě věci , který se lidem , co můžou chodit zdají banální , ale pro nás je to hodně důležitý . A musim přiznat ,že jsem ještě snad nespala nikde , kde by bylo všechno komplet bez schodů .

Ptala jsem se na internetu na jedný facebookový skupině , kde vozíčkáři píšou svoje zkušenosti z dovolených . Byli mi doporučeny Piešťany , hotel Máj . Hotel , kterej si tam hodně chválí a je snad celej s pokojema pro vozíčkáře . Tak jsme si určili datum a napsali jsme tam - odpověď , že je to plný až do listopadu !! . Mimochodem- tam v tý vozíčkářský skupině jsem dostala následně sprda , že jsem měla začít hledat dřív , klidně i půl roku před . Jasně, můj řidič bude muset mít volno přesně na datum za 6 měsíců , v práci mu vyhoví ,všechno je dle nich hrozně jednoduchý a dorazilo mě, když mě bylo napsáno, že můj řidič musí brát ohledy na mě a ne na svou práci , nepochopim uvažování některých " dokonalých vozíčkářů " Jasně , když oni si zaplatí asistenta a nebo jedou s někým , kdo dřepí doma , pro ně to problém není ,ale prostě já to mám tak , že můžu až může doprovod a můj doprovod leckdy neví, co bude zítra , takže nějaký půl roční čekání fakt nepřichází v úvahu . A já taky nejsem typ , kterej si rozmyslí takovou dobu předem, kam chce vůbec jet . "Miluju" takový "chytráky ". To jsem ale odbočila . Takže co teď, když Máj padnul .

Jako neříkám , že bezbariérových ubytování je málo , ale problém jak u nás v ČR , tak jinde je jeho neustálá obsazenost a to ještě není ani léto. Je to neskutečně otravný , někam pořád psát a někoho se ptát , kam vozíčkář může složit hlavu a kde bude mít hlavně šanci se vůbec vysprchovat . Nevím, jestli je těch vozíčkářů všude tak hodně, že kapacity nestačí . A nebo je to možná tím,že vozíčkáři jezdí ve skupinách ve spolcích a vlastně to zabírají jednotlivcům , těžko říct . Jde vyloženě o každou hodinu a vy se musíte modlit , aby vám odpověděli hned , protože tyhle pokoje mizí jak houby po dešti a do normálního nemůžete . Pořád někam psát a obvolávat , přitom by stačilo, kdyby někdo ty stránky těch ubytování pravidelně aktualizoval a napsal , jestli je momentálně ten či onen pokoj pro vozíčkáře volnej . Ušetřilo by se spoustu času . Ale to je hudba budoucnosti .

Každopádně je to horor , kterej ale nakonec končí šťastně , protože jsme našli jeden penzion taky v Piešťanech , kde mají jeden bezbariérovej pokoj a dle fotek by se to tam zvládnout snad dalo . Taky budu mít svůj pokoj , protože je pro 2 osoby bez přistýlky a my jsme 3 , takže rodiče budou ve svým , což je fajn . Jedu začátkem června , takže už to čekání mám za pár a je dobře, že to nakonec takhle dopadlo.

Fresh Festival

20. května 2018 v 10:04 Květen 2018

O víkendu jsme byli na Bosh Fresh Festu , možná to znáte ze svého města taky - gastro festival spoustu lidí , předraženýho jídla , ačkoliv si stojím za tím ,že tohle by mělo být zdarma , když je to vlastně reklama pro restaurace .. no, nic , Už několik let jezdíme většinou my holky - to jest . já s mámou a ségra neteří . Občas přibereme i nějakýho kluka , to jest. mýho malýho synovce .

Letos s náma byl taky táta a můj táta je , jak to říct - jeden velkej nerv a protivnost , velkej cholerik a často nám kazí výlety , ale řekněte mu, že ho s sebou nechcete - se urazí . Takže už to slibovalo zážitek . Volala sestra , že musí na 14 hodinu někde být a my měli v plánu jet až po obědě . Takže jestli by jsme nemohli přijet dřív . Jenže tátovi měla přijet PPL s něčím , tak jim volal kdy přijedou , nebrali telefon , otec na pokraji zhroucení , naštvanej na ségru , co si to zase vymyslela . Nakonec se s tím řidičem domluvil, že si tu věc převezme na cestě a že se potkají v místě , odkud povezeme synovce .

Malej v autě a teď , kde je PPL , prý někde u krámu jménem Paula , dle táty , tak hledáme Paulu , nejsme místní a tak jezdíme po městě dobrých 20 minut . Ptáme se malýho, ten odpovídá ,ale nakonec má na mysli Paulu z reklamy :D takovej ten puding a začal vyjmenvávat v jakých řetězcích ho mají :D . Typický dítě 21. století . Volá se švagrová - nebere to- volá se brácha - nebere to , volá se řidič , táta opakuje,že Paula , nakonec vidíme dodávku , ale nestojí před Paulou ,ale Balou :D . Táta evidentně špatně rozumněl a jakožto celoživotní hrdý muž to nepřizná .

Po hodině konečně přijíždíme , já jako vozíčkář a děti do 130 cm to mají zdarma . Malej je na svůj věk hrozně velkej ,ale slitujou se nad ním a jde zdarma , k naší úlevě . Festival je fajn , tisíce lidí ,ale vzhledem k tomu,že jsme dorazili před polednem dalo se to ještě snést . Letos jsem si poprvé nedala hmyz, né,že by mi nechutnal ( vážně , zkuste to) , ale ty ceny za pár vzorků .. Letos jsem si vyčíhla , že chci mini burger , tak jsem si ho kupila za 90,- , pak wafly , ovoce v čokoládě , nanuka ..

Zajímavý je , že to byl malej, kdo prohlásil,že chce na velkou stranu , i když jedl ze všech nejmíň . Dítě nešťastný - takže jsme losovali, kdo s ním půjde na ToI Toi , vyhrála máma . A myslim, že tohle byl asi krutej zážitek i pro malýho - Toitoika na festivalu :D . Táta do sebe házel jedno pivko za druhým a naše zlatíčko mu to počítalo a vyčítalo :D . Táta se začal chovat nějak divně ( sluncem to určitě nebylo :D ) a tak už jsme radši šli i ty davy houstly .

Malej si ještě poručil lega v hračkárně , dle výrazu otce , mu něco musel doplatit a jeli jsme domů, cestou silná bouřka a déšť , takže jsme byli rádi ,že jsme to přežili, ať tak, či tak . Je to fajn akce , ale když jedete s někým jako je můj táta .. no, sami si asi vyvodíte dost věcí .


Mistři ? nezájem

19. května 2018 v 17:51 Květen 2018
Tak jsme mistři , ale jde o to, kdo se za ně může považovat, protože není mistr jako mistr . Dneska jsem ve městě potkávala fanoušky , oděnný ve dresích atd . Čekala jsem ,že mě to bude mrzet, že tam nejdu a kor když šlo o titul ,ale ne. Mimochodem pan divnej včera psal a " nenápadně " se ptal , jestli nechce dorazit ještě někdo , že mu zajistí lístek, nereagovala jsem .Uf, chlapec evidentně si z toho mýho " dáme si pauzu " nic nedělá , asi si myslí,že to nemyslím vážně ,ale to se mýlí .

Upřímně a mějte mě za blázna ,ale já jim ten titul vůbec nepřála , nechápu ty nablblý oslavy , těch, který na tom titulu mají nejmenší zásluhu , to jest ty, co si do balonu nikdy nekopnou . včetně těch našich kancelářských krys . Pan divnej se netajil tím , že ten titul letos prostě chce, je to jeho první titul ve službách klubu a mě to prostě nějak vadí . Chtěla jsem ho tím , kdyby se nestaly mistry nějak jakoby vytrestat za to chování vlastně po celou sezonu . Chtěla jsem ho vidět zklamanýho. Nepovedlo se . Dokonce jsem se přistihla , že mi chybí ten , co mě tak ublížil - ten svatba. dítě , proč bych ti to říkal . Jasně , je to vůl ,ale když ještě bylo všechno v normálu byl super , Nechoval se jako pan divnej - jako idiot . Chybí mě tam si s někým pokecat , kdo chápe můj humor a je pozitivní . U divnýho, abych si hlídala každý slovo .

Teď to bude všude bláznit - oslavy několik dní až do rána . Takže jsem si zablokovala stránky klubu na facebooku , protože mě nebaví koukat , jak oslavujou . Ze stejnýho důvodu jsem přestala sledovat pana divnýho na téže sociální síti , aby se mi od něj už nebjevovaly příspěvky , protože ten se z toho štěstím zblázní , navíc asi tuší,že mě titul nechává chladnou , ale neví proč ( teda aspoň doufám,že ten důvod nezná) a mohl by mě tím provokovat . A upřímně doufám,že v opilosti mi nenapíše smsku nebo tak něco . Oboje blokace je jen dočasná, než se ty oslavy uklidní , je to hrozný když se chcete něčemu vyhnout a je to všude . Valí se to ze všech stran .

Potřebuju vypnout se vším všudy . Večer se mrknu na fotbal- na francuzskou ligu , protože to píská můj oblíbenej rozhodčí, kterej se mi hodně líbí už roky . Platonická láska je beztak nejlepší - neubližuje . A bude mi stejně dobře a ne -li líp než při nějakých oslavách titulu :) .

Konfrontace s panem divným

16. května 2018 v 9:10 Květen 2018

Tak mezi mnou a panem divným proběhla emailová komunikace . Předcházel tomu můj status na facebooku , kde jsem si posteskla , že jsem, na fotbale ze všeho hrozně unavená a znuděná stereotypem . Kdo by taky nebyl po 6 letech . Nevim, co to se mnou je ,ale rozbrečela jsem se ze všeho . Štve mě ,že už tam nejsou lidi, který jsem měla ráda atd . Na pana divnýho to udělo dojem - nemyslím ten pláč , taky jak by to mohl vědět ,ale ten příspěvek . Na který jsem ani nečekala ,že by na něj mohl reagovat a rozhodně to tak nebylo myšleno, že by to mělo něco mezi náma rozpoutat .

Napsal mi maila s tím, jestli přijdu na poslední zápas a opět ona " krásná větička " chci tě tam, doraž " , což ve mě vyvolalo salvu smíchu ( několikrát jsem mu říkala,že už dál ne a opět čeká , že ho poslechnu a přijdu ? jako nějakej pes ?, to by se mu líbilo !) a taky ,že se omlouvá ,že měl v sobotu 2 porady za sebou , hmm , tak rovnou 2 ? Co vím tvrdil mi o jedný . Napsala jsem mu ,že už rozhodně nejdu , že jsem musela minule všechno překopat , abych mohla přijet jen kvůli tomu , že mě tam tak hrozně chtěl , ale nakonec stejně nepřišel a že si mohl vymyslet lepší lež,než ,že najednou měl poradu, která obvykle bývá naplánovaná předem . Odepsal , že ho to hrozně mrzí, že porada byla v naplánovaná ve špatnej čas , že ho mrzí,že mu nevěřím ,ale stylem, že to vypadalo tak , že bych viníkem měla být nakonec já , takže nějaká sebereflexe nulová . Což mě nakrklo a odpověděla jsem mu, že jsem prokoukla ten pokus , abych se cítila jakože já jsem ta špatná . Prý to tak není .. Jako já jsem blondýna ,ale ne až taková , dobře vím, že tady ti zaměstnanci v marketingu dobře ví, co napsat , aby to hrálo jen v jejich prospěch , případně se sami vykreslili jako oběti . Vyznají se v psychologii a v manipulaci ,ale na mě si nepřijde . Už mě to nebaví a tak jsem mu napsala ,že potřebuju pauzu a že bude nejlepší během tý fotbalový přerušit mezi sebou kontakt . Neodepsal . A mlčí .

A vůbec , proč se ozve jen tehdy, až dám někde najevo , že to není ok ? proč si od tý soboty neudělá čas a nenapíše jaký to bylo ? prostě jen tak ,že ho to zajímá ?

Potřebuju od něj odstup a bude nejlepší se na pár týdnů vypařit . Jestli pak bude chtít pokračovat , nechám na něm . Jsem hnusná mrcha ? ano, já to vim ,ale zároveň jsem si uvědomila taky svou cenu a že to pro mě jako člověka s nízkým sebevědomím nebylo vůbec lehký . Vím, dobře, jak by to dopadlo - zase bych něco očekávala a vykašlal se na mě , nechci být ta naivka , zatímco on se někde směje a nebere to vážně . Takový lidi mě táhnou dolů a to je to, co potřebuju nejmíň . Takže buď nám to pomůže a třeba si uvědomí , že mě nechce ztratit a nebo konec . Těžko mu věřit , když si vezmu,že jsem ho opakovaně,ale bez jakýhokoliv nátlaku zvala na kafe, odmítnul . Ale na zápase mě najednou chce . Neveřím mu nos mezi očima . Už mě to trochu přijde jako nějaká sázka mezi někým , jestli zase přijdu nebo ne . Jednou už to stačilo .

A vás bych prosila o shovívavost - každej myslíme jinak a řešíme to jinak . Samozřejmě vím, že to bude mít následky . Takže se prosím zdržte komentářů , jak vy byste to udělali jinak , že jsem na něj příliš tvrdá atd . Jen se vypisuju a v tomhle případě na vás stejně nedám :D.


Život vedle Amfiteátru

15. května 2018 v 9:30 Květen 2018
Jak už jsem na sebe kdysi práskla, tak bydlím v Plzni , pozornější dokonce vědí ,že u zoo a mými sousedy přes silnici jsou vlci . K zoo patří Amfiteátr Lochotín . Místo , kde se konají kulturní akce pod širým nebem, místo , na který rodilý Plzeňáci nedají dopustit , což jako " náplava " nedokážu pochopit . Pro mě je to místo , kde si nedovedu představit být někde na muzice jeden den, natož třeba na festivalu trvajícím 3 dny . Čas se tam zastavil v 70. letech , všechno polorozpadlý , bez sedaček , sedí se snad ne nějakým betonu , wc jedině TOI TOI . Plzeňáci to musí hodně milovat a je v tom asi nějaká historie a symbolika , ale já v tom vidim jen ošklivou ratejnu nevyhovující dnešním standardům . No, nic, abych se vrátila k hlavnímu tématu .

Od Amfiteátru totiž bydlim tak 200 metrů . Copak v zimě , to je klid ,ale na jaře to začne až do podzimu a tahle jinak klidná lokalita , kde pomalu ani nepoznáte,že žijete ve městě se změní v peklo . De fakto každej víkend a někdy i v týdnu tam něco hraje , kdyby hraje - ono to přímo řve . Pamatuju,že když jsem se před lety nastěhovala , tak se mi doslova třásly skla v oknech a když si vezmeme takovej "hezkej " festiválek od pátku do neděle .. na Bohnice, protože to bylo fakt, jak kdyby mě hráli u hlavy . Obvykle po skončení se dalo na každým odhadnout, kdo tu bydlí , protože jsme všichni vypadali stejně - nevyspalí zombíci .

Mám jednu známou tady, která má hodně těžce postiženou 13cti letou dceru - nechodí , nemluví , je na úrovni miminka a hlavně má dost častý a silný epileptický záchvaty . Bydlí od Amfíku o dost dál než já a stejně ta slečna dostává kvůli tý hlasitý muzice záchvaty . Což jsem začala nesnášet tenhle Amfík ještě víc . A to vůbec nemluvím o tom,že hned vedle za plotem je zoo a zvířata . Zoo však tvrdí , že zvířatům to nevadí . Kecy ! holt pro prachy všechno .

Jsou to asi 2 roky , kdy tam udělali konečně něco proti hluku , co jsem četla, tak nějaký snad ochranný valy či co . Nepostřehla jsem,že by byla nějaká petice ,ale zřejmě už tady lidem došla trpělivost . Ale opravdu to malinko pomohlo - sice ne moc ,ale už aspoň nerozumíte každýmu slovu . Výsledkem je však jakýsi dunění připomínající spíš techno párty . Takže z bláta do louže a je to snad ještě otravnější než to původní . Ale není to jen o zvucích - když pominu všudy přítomnej bordel po celým sídlišti - flašky od alkoholu , polehávající opilý návštěvníky v přilehlým parku atd . Pak se mi občas na křoví, který mám před balkonem , objeví nějaká ta flaška a nebo a to mi promiňte - doslova nablito , což se mi už taky stalo .

Zrovna teď v sobotu tady byl Majáles a jelo se od 12- do půlnoci . Naštěstí jen jednodenní věc a naštěstí o půlnoci to fakt zmlklo . Nedá se ani otevřít okno, jak to duní a jen čekáte, kdy budete moci konečně usnout .

Teď nás čeká 1 . června 3 denní festival metalu , pak další nějakýho rádia a spoustu dalších - vždycky trnu , co tady všechno bude . Fakt všechno, co tady žije a je rozumný radši odjede z města , taky se snažím tu v tu dobu nebýt a být u rodičů ,ale ne vždycky to jde . Nevím , mohli by nám to tady těm okolním aspoň nějak kompenzovat - třeba lístky se slevou nebo tak něco , ale to ne . Trpte .
Takže až si třeba budete někdy v Lochotínským Amfiteátru užívat , myslete na nás - na ty zvířata vedle , na nás lidi, co bydlí okolo a hlavně na ty, co jim to způsobuje zdravotní problémy , jako výše zmíněný slečně s postižením.

PS: ptáte se proč jsem se sem nastěhovala nebo proč se neodstěhuju ? zaprvé jsem nevěděla , že to bude tak slyšet a zadruhé jinam ani nemůžu , bydlím totiž v bytě zvláštního určení a těch je po městě málo . I na tenhle jsem čekala 2 roky a navíc je to tak , že se dává přednost těm místním- plzeňákům , což já nejsem , takže jsem měla obrovský štěstí . že vůbec někde bydlim . To jen tak pro případný šťouraly , že to v mým případě není tak jednoduchý si najít byt někde jinde .

Hajzlík Hanzlík

14. května 2018 v 8:48 Téma týdne
Pro ty, kdo zajímá moje " love story " s panem divným . Jak jsem psala , tak jsem vlivem divnýho pocitu odhlásila zápas a šla jen na brigádu . Ukázalo se , že ten pocit byl naprosto správnej a tim, že jsem nešla na zápas jsem stejně vůbec o nic nepřišla . Takže sypání si tady popela na hlavu v posledním příspěvku bylo zbytečný .

Volám mu jako vždycky , aby mě dovedl ke kolegům , nebere to, vzápětí smska, že nemůže mluvit a že zavolá . Volá a tvrdí , že něco dopisuje a že mám počkat 10 minut , souhlasím. Čekám a hrne si to ke mě někdo v saku , někdo koho neznám, ale vím,že je z klubu a že ho pan divnej posílá za sebe . Říká, že pan divnej je na poradě ... zajímavý, že porada před zápasem nikdy nebyla za celý ty roky a jako - když už lžou , tak by to měli nějak sjednoti a ne,že jednou něco píše a pak je na poradě .Věděl předem ,že tam přijdu a zhruba tak v kolik , takže nemůže tvrdit , že se mnou nepočítal. Prostě tomu nevěřim ani za mák , že něco měl. Podivný ,že zrovna se chová takhle po tom, co se něco stalo .
Jako chápete to ? minule mě div neprosí na kolenou , abych přišla a že se se mnou ještě loučit nechce .Tak přijdu kvůli němu , i když jsem to vůbec neměla v plánu a panáček mě bude ignorovat ? Ani se třeba nezajímá , jestli bylo vše ok , když jsem šla s někým jiným . Fakt za co ? za tu blbou pusu na tvář, co jsem mu dala ? se bojí , že bych jí po něm chtěla znova ? . Co vlastně chce ? Vytáhne mě tam a nakonec si mě ani nevšímá hlavně,že tam stojim při brigádě jak blbka 2 hodiny na přímým slunci . Cejtim se jak blbec :(. Klidně bych snesla i ty jeho záchvaty zlosti , že se jim herně nedaří .

Fakt jsem ráda,že jsem byla už naposledy a bude několika měsíční pauza . Nevim, jestli má cenu se o něco ještě snažit , protože myslim,že mi to ukázal zcela jasně. Dala jsem mu pusu a tak se zaleknul , pak ale nechápu , proč i po tý puse tak naléhal, ať přijdu . Vlastně ani nevim, jak se cítit - zlost nebo úlevu ? - mrzí mě to samozřejmě o to víc , že jsem se "nachytala" přišla a mám na sebe zlost , ale na druhou stranu jsem i tak nějak ráda,že ten můj vnitřní pocit , že bude něco špatně vyšel , takže ani ten vynechanej zápas mě nakonec nemrzí . Taky jsem šťastná, že už končím . Jsem po celý sezoně hrozně unavená a to jak fyzicky , tak psychicky , potřebuju vypnout a urovnat si, jak to bude dál. A vlastně na koho mám mít zlost ? na sebe , na něj a nebo vůbec na nikoho ?. Ono stejně by mě to k ničemu nebylo mít vztek . Asi oba dva máme na tom svůj podíl viny, že to dopadlo , jak to dopadlo . Bude lepší se v tom moc nešťourat a hlavně o tom nepřemýšlet . Tohle nemá cenu , pan divnej je fakt divnej . Už se mi chce jenom smát . A vůbec co si stěžuju - chtěl se se mnou tak moc rozloučit a vyřešil to vskutku originálně - tím,že vůbec nepřišel , kdo tohle má ? Vlastně teď když píšu tyhle řádky ta zlost právě přichází :D . Jdu si koupit tabulku čokolády , navzdory ,že hubnu ( a daří se mi to ) . Tak a to má za to ! A zmínila jsem se , že pořád hubenej jako tyčka , i když jí neskutečně ? . Tohle není fér - prostě hajzlík Hanzlík :D .

Jak jsem všechno zazdila

9. května 2018 v 12:45 Květen 2018
Ach jo, nechápu se . Nedávno jsem o tý situaci psala - dala jsem panu divnýmu pusu na rozloučenou jakože jsem si myslela, že už na brigádu nepřijdu , jenže pan divnej mě doslova prosil na kolenou , abych přišla . Po pár dnech jsem teda souhlasila - měl se stavit titul a já si vysnila , jak to bude super , pan divnej bude uvolněnej a já snad nebudu litovat - jakože víte jak . I napsala jsem mu,že dorazím , jak na brigádu , tak na zápas a že už je to vážně napsledy . Jenže se stalo něco, co nikdo nečekal - prohráli a titul se zatím slavit nebude , tak co teď . Navíc pan divnej když se nedaří se chová vůči mě hodně nepříjemně a dává mi to sežrat , takže to už vůbec není důvod tam být .Z celýho jsem prostě najednou měla děsivej pocit .

Vrtalo mi to hlavou , jak to udělat , nejdřív mě napadlo jít tedy jen na jednu půli , ale pan divnej pořád neodepisoval , takže jsem se rozhodla , že toho využiju a napíšu mu dneska , že fotbal stornuju a že dorazím jen prodávat . Samozřejmě než jsem se dostala do mailu, už tam svítila zpráva od něj , poslaná před 15 minutama , tak to se nepovedlo . Nicméně email se netýkal fotbalu , ale pozvánky dneska do kna - jakože všem vozíčkářům . O tý akci jsem věděla , byla určená pro permanetkáře , což my nejsme , tak jsem to nečekala . Bohužel jsem ráno odjela k rodičům a zpátky přijedu až v sobotu . Jako kdyby to nemohl napsat dřív taky , možná bych se s našima nějak domluvila, holt smůla . Tak jsem mu napsala, že děkuju za pozvání ,ale,že jsem mimo město a nedorazim . Rovnou jsem mu teda napsala o tom fotbale . Že jsem mu psala už v pátek , že dorazím na oboje , ale že na zápas už nechci . Což jsem se o tom pátku asi zmiňovat už nemusela ,ale stalo se . Takže nakonec dorazím jen na brigádu, což už vzal na vědomí a počítá s tím . Výsledek ten,že jsem ho asi pěkně zmátla, že jednou to chci tak a pak zase tak .


A o to jde : nechápu , co se děje , všude vykřikuju, že jdu do boje , jak toho musim využít a jakmile je něco jinak, tak stáhnu ocas mezi nohy a bojím se . A vlastně jen kvůli tomu , že mám z toho od začátku divnej pocit, protože to podle mě mělo dopadnout úplně jinak . Vím, že sama si takhle uzavírám dveře ke spokojensti a štěstí . Asi mám v sobě nějakej blok , že mi stačí to málo a na něco navíc už nemám sílu, prostě dál to nejde . Asi na to nejsem ještě dost vyzrálá , zřejmě chci všechno hned nebo já nevim . Potřebuju si to v sobě ještě pořádně ujasnit , zpanikařila jsem . Měla jsem si stát za svým a už nepřijít a ani když naléhal . Jenže někdy je potřeba vyjít z tý svý komfortní zóny a nedat na pocity , že se necitím dobře . Jenže je to těžký - celej život dávám na pocity a rozhoduju se podle nich . Nejsem ještě připravená zatnout zuby a jít do toho , i když vnitřně se na to vůbec necítím . Jsem se sebe docela hodně zkamaná a doufám, že se mě nebude ptát " co to sakra bylo ", protože ani já neznám odpověď .

Ale tak stalo se , můžu to brát jako zkušenost a poučení . Taky jdu aspoň na tu brigádu , takže bych ho měla vidět . Není všechno ztraceno a kdyby přece jen ano, tak snad budu mít ještě nějakou příležitost to další sezonu napravit .