Kouzelný dědeček

23. dubna 2018 v 10:27 |  Duben 2018
S princem jsou spojovány hrady a zámky, já však chci psát o jednom až kouzelným dědečkovi, kterej přebývá na hradním nádvoří . O víkendu jsem byla na hradě Švihov , poprvé v životě, ačkoliv je u nás na západě čech . Už předem bylo jasný, že se s vozíkem dovnitř nedostanu a tak alespoň nepřišlo to zklamání,že tam nemůžu .Takže mě čekala procházka kolem hradu a vody , neboť Švihov je hradem vodním . . to, co jsem viděla mě vyrazilo dech - nádherná krajina , všechno kvetlo, sluníčko, nikde na zemi jedinej papírek, všude uklizeno a upraveno . Fakt jsem to tak hezký nečekala . Minimum lidí, což mě jako introverta nesmírně potěšilo . Viděla jsem ve vodě dokonce i nutrie s mláďaty , který se koupaly ve vodním příkopu společně s kachnama, spoustu pasoucích se oveček .. Takový až kýčovitý , ale neskutečně nádherný .


Pak jsme přešli ještě na nádvoří a dostáváme se k onomu dědečkovi z pohádky - seděl za branou ve stánku , kde prodával pendreky, cukrovou vatu a oříšky . Už na pohled z něj vyzařovalo něco laskavýho a to ani nemusel promluvit . Sedli jsme si na lavičku a koupili v restauraci nanuka . Kolem jen pár lidí , nikdo nekřičel- asi si všichni vychutnávali tu atmosféru, klidu, s milým pánem ve stánku v koutku . Něco mě na něj nutilo se dívat . Odcházeli jsme a mě to nedalo , ačkoliv nic, co měl moc nejím , musela jsem si něco koupit , nakonec zvítězil ovocnej pendrek . Nevím , pána nešlo jen tak obejít, nějaká pokora, úcta , možná i lítost , nevím . Působil stejně jak jsem si myslela - hrozně uctivej , jakoby z dávných dob, noblesní, každý jeho slovo hřálo, i když jen prodával jídlo ,prostě do toho prostředí hradu se neuvěřitelně hodil .. Dědeček z pohádky , tohle byl můj princ a ani nemusel být na bílém koni . Celej výlet byl neskutečnej , jakoby z jinýho světa , ve kterým mi bylo hrozně dobře a přiznám se, že jsem z toho všeho byla fakt naměkko . Bude to ve mně doznívat ještě hodně dlouho . Pohlazení po duši .
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty | Web | 23. dubna 2018 v 11:05 | Reagovat

Taky bych to vnímala tak jako ty. Dnes je skromnost v "podnikání" vzácná, i když prodával jen pendreky a drobnosti na chuť. Článek se mi moc líbí, jsi příjemně sentimentální. Vidíš, kdybys jachala do zámku, třeba bys o zážitek s dědečkem přišla :-D

2 Eliss | Web | 25. dubna 2018 v 14:09 | Reagovat

To je až dojemné :-) Mohla jsi za tím dědou jít, třeba byste si pěkně popovídali :-)

3 hrachajdice | Web | 25. dubna 2018 v 16:23 | Reagovat

[2]: nezapomínej - stále jsem ještě introvert , i kdyby mě byl sebe sympatičtější :-D

4 Ježurka | Web | 26. dubna 2018 v 17:08 | Reagovat

Vidíš, určitě budeš na toho kouzelného dědečka vzpomínat hodně dlouho.

5 Marcela | E-mail | 26. dubna 2018 v 18:38 | Reagovat

Třeba ti dědeček ukazoval to, že když se cítíš moc dobře a cítíš u někoho takovou energii jak u dědečka, máš kousek introverta zahodit ;-)
Jsi holka vnímavá a to je dobře :-)

6 Natty | Web | 28. dubna 2018 v 7:28 | Reagovat

Někdy v životě potkáme člověka z kterého vyzařuje světlo a je nám v jeho přítomnosti hezký. Tvůj okamžik asi přišel, tak si ho uchovej s krásnou vzpomínkou na "kouzelný výlet". Možná i pohádkové místo tomu přispělo. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama