Píšu nejenom tužkou : chci žít !

26. února 2018 v 8:51 |  Téma týdne
S tužkou v ruce jsem se narodila . Už od dětství jsem hrozně ráda psala povídky , který jsem si ,ale nikdy neschovávala , což mě teď v dospělosti docela mrzí , ale trochu si pamatuju o čem bývaly - většinou o nějaký rodině či o nějaký vesnici a charakterech obyvatel :D . Vážně a vlastně do dneška mě baví filmy a seriály na téma "žijeme v jedný vesnici " Takže žádný vnitřní hluboký myšlenky či snad poezie .. nic takovýho .

Vlastně ani nevím, jestli je dobře nebo špatně, že se dneska tužkou už moc nepíše . Popravdě já už ani tužkou moc psát neumím , protože nejsem k tomu nucená . Jo, málo platný - v dnešní společnosti PC se už psát ručně vytrácí . Ale třeba takovej napsanej dopis měl taky něco do sebe . Je to osobnější a hlavně si to můžete osahat ten papír , což když vám přijde e- mail nemůžete , tedy když si ho nevytisknete .

Na konec bych něco chtěla napsat tužkou , něco, co by zůstalo na papíru navěky a něco , čím bych chtěla ztvrdit svoje slova , že to myslím vážně . Jde o to , jak jsem nedávno psala , že jsem četla ,že jen 83% lidí s mou diagnózou se dožívá 50 let . Hodně dnů a nocí mě to leželo v hlavě , nebylo to příjemný , protože nikde jinde se nepsalo,že by mi to zkracovalo nějak život . A taky dle toho by mě nanejvýš zbývalo tak 19 let života . Řekla jsem to mámě a ta mi řekla, že to nikdy neslyšela a že je to nesmysl . Udělalo se mi líp , protože si myslím,že jako moje máma by to asi věděla a věřím jí to .. Ale co mě úplně osvobodilo bylo to , že jsem našla na jednom portálu , kde odpovídají lékaři . Někdo se tam taky ptal na prognózu člověka s DMO , sice na dítě ,ale nevadí . Odepsali mu ,že tohle nemůže říct nikdo konkrétně, že je to u každýho individuální . Záleží na komplikacích jako je třeba celoživotní užívání léků a hlavně epilepsie . Ani jedno nemám , takže to mi dalo naději , že tady přece jen budu "otravovat " déle než do 50 . Neskutečně se mi po tomhle ulevilo , že se to nedá říct , že je to tak u všech . Potřebovala jsem si to ověřit u někoho , kdo tomu rozumí a je lékař .

TAKŽE PODEPISUJU JAKOUKOLIV PSACÍ POTŘEBOU , ŽE UŽ NA TO MYSLET NEBUDU A BUDU ŽÍT BEZE STRACHU JAKO DO TEĎ.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka | E-mail | Web | 26. února 2018 v 9:06 | Reagovat

Zbytečně se trápíš, i pět let je v medicíně dlouhá doba, za kterou se vymyslí spousta nových postupů, léků apod...
Nekaž si mládí... :-)

2 Kitty | Web | 26. února 2018 v 9:09 | Reagovat

Přeju ti uklidnění! Ono je to určitě případ od případu a možná někdy budeš řešit, jak žít v 70, dnes je osvěta mocná a dá se žít podle nejnovějších "ověřených" poznatků, když člověk chce žít dál. Možná ti sem přijde i další podpora od lidí, kteří VÍ... :-)

3 King Rukola | Web | 26. února 2018 v 10:04 | Reagovat

vyse roka je to, odkedy som zazil vozicek, potom tzv. rollator, myslim hovorite "voditko", dnes mi staci niekdy uz len palica. ale ako pravak som este stale odpisany a lavou rukou sa pisat este len ucim. kreslit uz ako-tak viem, ale...
cize tuzka je mi este zatial na nic, ale "bojujem". ty sa tiez nikdy nevzdaj, bojuj!

4 Marcela | Web | 26. února 2018 v 10:44 | Reagovat

Strach je  nepřítel lidstva :-|
Jsem ráda, že jsi si o tom promluvila s maminkou :-)
Ono stačí i to, a hned je člověku líp ;-)

5 jeife | E-mail | Web | 26. února 2018 v 11:31 | Reagovat

:) zitra te muze prejet auto. Pozitri muzes dostat infarkt. Zij dneskem :)

6 duchodkaevka | Web | 26. února 2018 v 11:36 | Reagovat

Medicína je každým rokem dál a dál a její možnosti dávají stále více šancí na delší život. Minulý rok prodělal můj muž infarkt a lékař mu řekl, že takové případy ještě před několika lety moc šancí neměly, dneska bez problému téměř běžná věc. Myslím, že není důvod zbytečně se stresovat i když tě samozřejmě chápu. Přeju do nového týdne veselejší myšlenky a pokud možno, dobrou náladu :-)

7 duchodkaevka | Web | 26. února 2018 v 11:38 | Reagovat

[5]: To je fakt, většina pasažérů Titanicu byla zdravá, osud je osud :-)

8 Joina | Web | 26. února 2018 v 15:43 | Reagovat

Já taky ráda už od mala píši povídky a schovávala je, ale bohužel někam je už zašantročila.
Já jsem tedy zvyklá psát ručně, ale i na počítači. Třeba dopisy píši ráda, ale najít také vhodnou osobu, kterou to potěší a dostanu i zpětnou odpověď.
A diagnóza, nediagnóza, život by se měl užívat a nemyslet na špatné věci. Času užívat si života je ještě hodně. A hlavně nemyslet na špatné věci, protože psychika taky ovládá člověka, takže hlavně pozitivní myšlení a to taky prodlužuje život :)

9 Eliss | Web | 26. února 2018 v 16:44 | Reagovat

Určitě se dožiješ vysokého věku když nemáš ty komplikace :-)

10 Ježurka | Web | 27. února 2018 v 8:47 | Reagovat

Já také věřím tomu, že vše je individuální, drž se a nemysli na to, pokud to dokážeš! Já teď také prožívám muka, ale stále věřím.

11 Jan Turon | E-mail | Web | 28. února 2018 v 21:25 | Reagovat

Tužkou se da nejen psát, ale i krásně kreslirlt, ba i stínovat,Bohuzel mi ten talent nebyl dán do vínku.... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama