Můj život s asistenty

18. ledna 2018 v 12:40 |  Leden 2018
Asi jako každej vozíčkář jsem i já potkala osobní asistenty , i když trochu jinak než většina . Na základce jsem byla integrovaná ,ale pojem asistence jsem vůbec neznala , protože v tý době prakticky ještě neexistovala . Nikoho jsem ve třídě neměla - jen máma mi o velký přestávce chodila dávat svačinu a pomoc mi na wc . A šlo to .

S tím pojmem asistent jsem se seznámila až na střední škole. Byla jsem ve škole pro tělesně postižený a tam je měli , respektive jen ten, kdo ho opravdu potřeboval . U nás ho měl můj spolužák , kterej nechodil , nemluvil, nedokázal se najíst ,ale navzdory tomu byl hodně chytrej . Dostal asistentku - mladou slečnu . Celá naše třída se s někým takovým setkala poprvé , takže začátky byli docela rozpačitý a slečna nám tam docela i vadila , bylo to divný,že tam je někdo navíc . Všechno to změnilo když se kluci zeptali , jestli když je s náma i o přestávkách , donáší učitelce, co děláme . Ŕekla ne , takže jsme jí vzali na milost :D . Já si s ní rozuměla asi nejvíc- byla taková tichá, umělecky zaměřená , ale dokázala se zároveň i rozjet , přesně na moje gusto.

V druháku už jsme jí neměli , ale nechala se tam zaměstnat jako vychovatelka ve družině , takže jsme se občas potkali a povídali jsme si . Na její místo přišel tentokrát asistent , kluk o 3 roky starší než já a ten byl úplně jinej - takovej flákač ,ale mě se to líbilo ,že nebyl takovej vážnej - učitelům teda moc ne :D . Brzo jsme se skamarádili ( vždycky jsem tíhla spíš k zaměstnancům než ke "klientům " ) a byli jsme nerozlučná dvojka , což se opět nelíbilo okolí , protože techtle mechtle mezi žákem a asistentem byly zakázaný, i když nám oběma bylo tenkrát přes 20 . Nicméně nic jsme spolu nikdy neměli , i když jsme byli dost pod drobnohledem a moc nám to okolí nevěřilo .

Škola skončila a já se nastěhovala na takový tréninkový bydlení - klasika- vařit si sama , uklízet , dojížděla jsem na angličtinu . Prostě připravit se na život . Tam jsem měla asistenty , který studovali vysokou, sice trochu jiný než ty ve škole ( přece jen asistent pedagoga a osobní asistence je něco jinýho ) ,ale byli fajn, taky takový akčnější atd. a doprovázeli mě na různý akce kam jsem chtěla , jen pokaždý to byl někdo jinej a to se mi moc nelíbilo , pořád si na někoho zvykat , mám radši stálost . Jiný asistenty jsem měla i na odjezdy k rodičům . Jezdívala jsem vlakem z Prahy do Plzně a pak ještě 30 km domů , tak mě doprovázeli na nádraží . Každej pátek .

Další setkání s asistencí a zatím poslední bylo když jsem se nastěhovala k sobě do bytu a Praze jsem dala valé . Nikoho jsem tu neměla a neznala a tak jsem zkontaktovala místní charitu , aby mě pomohli začlenit se a ukázat kde co je . Jedna asistentka za mnou chodila jednou týdně na hodinu a půl tuším a vždycky jsme někam vyrazili . Ukázala mi jak jezdit autobusem , protože v Praze jsem jezdila jen metrem , navštívili jsme pár výstav, muzeí a takhle . Jako nebyla špatná, ale byla jsem z Prahy zvyklá na jiný chování . Tam byli mladý, akční a tahle ? sice taky mladá , ale jiná , moc vážná , žádný nápady , prostě jen dělala svou práci a nic navíc jako to dělali ti ostatní .

Časem už jsem všechno věděla co a jak a nebylo kam už jezdit , tak jsem asistenci zrušila - ta slečna mě hrozně nebavila . Než ke mě přišla , tak mi říkali ,že Veronika je nejmladší asistentka ,co mají a že mám štěstí,že jsem vůbec nějakou dostala , protože jich mají málo , takže jsem si říkala, že to bude fajn . Já chápu ,že ne každej je aktivní extrovert ,ale tohle bylo spíš depresivní , nic mi to nedávalo a ještě za to platit . A občas mi přišla i taková drzá a podivná . Byla jsem zvyklá na něco jinýho z Prahy. Na parťáky ,ale tahle partačka být nemohla, aspoň z mýho pohledu a asi ani já jsem jí k srdci nijak nepřirostla . Možná to bylo i tim,co měla ta charita za klienty - starší lidi a důchodce , takže ona se tak chovala i ke mě jako k seniorce , ačkoliv nás věkově dělilo jen pár let . Už i já jsem se jí občas snažila "rozproudit" ,ale nešlo to . Nevím, jak moc mohla ovlivnit, aby to bylo lepší nebo ne . Třeba ty vnitřní pravidla u nich jsou opravdu takový bez šťávy a nebo jí to takhle vyhovovalo i osobnostně , těžko říct . Upřímně - tahle osoba mě vůbec nechybí a byla jsem ráda ,že jsem asistenci celkem brzo odřekla . To jsem radši další "taje " města objevovala sama .

Ale musím přiznat ,že jinak se mi stýská i dneska po těch lidech - hlavně po těch školních asistentech. Fakt tam byli všichni hrozně super , i když nebyli zrovna " vaši ". Neříkám,že jsem si jich ve škole nevážila ,ale člověk to bere jako samozřejmost ,že jsou milý , nejsou tolik sešněrovaný a kdyby to šlo, ráda bych ty časy vrátila , prožít to všechno znova . Člověk je na něco zvyklej a bere to jako normu ,že to tak mají všichni ,ale pak se objeví nějaká ta "Veronika",prostě úplnej opak a je to tvrdý vystřízlivění .
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marcela | Web | 18. ledna 2018 v 13:09 | Reagovat

No Hrachajdičko člověk nerad něco mění, teda záleží co a jak, že jo :-D. Ale zase máš krásné vzpomínky na lidičky, se kterými ti bylo dobře :-) A Veronika ti ukázala, že ne každý může být v tomto oboru příjemný atak. Mě spíš přišlo, že Veroniku  ta práce zřejmě moc nebavila, či nebaví :-x , ale kdoví co se jí honilo hlavou :-x

2 Ježurka | Web | 18. ledna 2018 v 14:36 | Reagovat

Třeba se ti ještě poštěstí na někoho podobného narazit a toho si pak drž, moc bych ti to přála. Aspoň máš teď na co vzpomínat.

3 Cecílie | Web | 19. ledna 2018 v 8:31 | Reagovat

Někdy je těžké být usměvavý, ale pokud se někdo pořád jen mračí, chápu, že není o co stát. Práce asistentů zřejmě není jen o fyzické pomoci, ale jsou to asi i takoví společníci v životě, ne? Tak ať se ti daří potkávat příjemné lidi.

4 Jan Turon | E-mail | Web | 19. ledna 2018 v 18:19 | Reagovat

Holt dobrý asistent má cenu zlata...

5 seznamka-pro-vsechny | 19. ledna 2018 v 20:47 | Reagovat

no já mám mít osobního asistenta

6 seznamka-pro-vsechny | 19. ledna 2018 v 20:48 | Reagovat

http://seznamka-pro-vsechny.blog.cz/

7 Little | Web | 19. ledna 2018 v 21:28 | Reagovat

Ale je hezké, že na většinu z asistentů máš hlavně ty dobré vzpomínky...holt ne všichni bohužel dělají práci, která by se pro ně hodila :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama