13. komnata

25. září 2017 v 15:29 |  Téma týdne
Tak se s váma taky podělím o moje " temný dny minulosti " . Ví to málokdo , protože nikdy jsem neměla potřebu , aby to vědělo víc lidí. Při nástupu na střední školu jsem si začala sebeubližovat . Jsem odkaživa citlivá až melancholická duše a tohle bylo na mě asi moc . Nastoupila jsem na obor, kterej jsem ani dělat nechtěla , ale nebyla jiná možnost - švadlena. Aby toho nebylo málo , tak ve třídě samý holky , což mě jako poloklukovi dost vadilo . Nikdy jsem si s holkama nerozumněla , nikdy jsem nebyla taková, abych řešila kluky atd . A to se ve třídě řešilo nejvíc . Nehádali jsme se , ale z mýho pohledu to nebylo ono . Mě fakt nikdy nezajímalo o jí napsal ten a ten atd .
Pravej spoušteč byl ale internát - zabiják introvertů - Byla to škola pro tělesně postižené , takže intráci , no někdy i míň chytří a pro některý z nich to sloužilo i jako děcák , že neměli kam jít a bydleli tam celoročně . Takže tam to jelo taky hodně , hádky , usmiřování .. byla to taková velká rodina do níž jsem nezapadala a vlastně ani nechtěla . Ty celoroční se chovali jinak než my týdenní .
Pamatuju si, jak jsem každou neděli vyloženě brečela,že tam nechci, bylo mi zle a často jsem zvracela . Vždycky pondělí horor a pak už jsem se modlila, ať už je v pátek . Na pokoji jsem chytla dobrý spolubydlící ,ale nebylo to jako doma . Nikde soukromí , nic . A tak to začalo . V tý době jsem nosila na rukou takový ty pyramidy s ostnama , tak jsem se škrábala do ruky . Nikam jinam ne , protože jsem chodila do bazénu a na RHC , takže, aby se nevyptávali . Taky jsem si občas vzala trochu víc Ibalginů ,ale nic se nestalo .
Jela jsem v tom celý ty 2 roky a bylo to šílený , nechtěla jsem ,aby se to opakovalo ,ale nešlo to zastavit a vždycky jsem si akorát vyčítala ,že " už zase ". Málo ukazuju emoce, takže si toho nikdo nevšimnul ani moji spolubydlící . Doma na to podezření měli, ale máma se zachovala snad nejhůř jak mohla - začala na mě křičet , že jsem blbá a ať se klidně podřežu .. Byly časy, kdy jsem přemýšlela nad psychologem, ale nikdy jsem na to neměla odvahu.

Nakonec odešla doba internátů a od tý doby se to srovnalo . Už jsem " čistá " 8 let , nemam vůbec to nutkání si něco dělat a myslim,že by byla škoda do toho zase spadnout . Dá se nad tím vyhrát , věřte mi :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama