Adieu rehabko

Úterý v 13:50 |  Listopad 2018
Dneska jsem byla naposledy na rehabce . To,že končim v pravou chvíli ukazuje i počasí - teplota lehce nad nulou a sněží . Nejinak dneska , celou dobu to vypadalo, že nic a samozřejmě začalo až jsem vyjela ,ale jak ! naštěstí déšť se sněhem a tak to nezůstávalo na zemi . Nejede tam žádný MHD od nás z důvodu blízkosti a tak mi nezbylo než to přežít . Ale i tak jsem vypadala jako mokrej sněhulák .

Na oddělení obědová klasika , co ale bylo jinak, že při čekání na chodbě na ultrazvuk tam přišla paní . Vždycky vyjma prvního dne jsem tam byla coby ambulantní vždycky sama , dokonce i na tý elektroléčbě . Teď nejen,že nás tam bylo plno, ale uvnitř byl pán , kterej tam zpravoval přístroje , navíc je to celkem malá místnost , takže to bylo fakt zajímavý . Dávají mi to na šíji a jsem v podprsence , pán se trochu mrknul ,ale tak co , počítam,že už to někdy viděl :D a zas taková cimprlína taky nejsem .

O patro níže na cvičení mě čekalo příjemný překvapení - sestra Šílená tam nebyla , jupí ! Místo ní tam byla jiná sestra , která mi řekla,že Šílená marodí . Byla jsem tam v pátek a zdála se mi normální , teda v rámci možností ,že . Ale je pravda,že v pátek se na mě docela vyřádila a bolelo mě to i druhej den , takže jí dostihla karma v podobě nachlazení :D . Tahle sestra byla úplně jiná - bylo jí buřt jak sedim a žádný pindy . Příjemná , ptala se na věci kolem mě a ne jen na zdravotní stav ,míčkovala mě , cvičili jsme s balonem .. prostě všechno , co jsem s tamtou nikdy nedělala a můžu říct , že to bylo takový nějaký elektivnější , rozhodně lepší než ty plky , jak to mám šíleně, ale šíleně hrozný a jak se mi to stěhuje z místa na místo . S touhle bych se "skamarádila " hned a těšila bych se tam . Je škoda,že Šílená neomarodila dřív :D a já si jí musela vyžrat po celou dobu .

Taky je škoda ,že každá k tomu přistupuje jinak a když pak vidíte , že jiná to dělá jinak a asi i líp , tak máte pocit , že jste o něco přišli , že jste měli někoho jinýho. Nevim no . I tak celkově mě tam víc baví, když je kolem víc lidí , když jsem tam sama , tak je to nuda , všude mrtvo a teď když končim se to tam začíná rozjíždět . Jak naschvál . Každopádně mě to určitě pomohlo a krk je volnější . Asi využiju tu možnost a zkusim se tam přihlásit zase za půl roku .
 

A nic neprozradím !

Pondělí v 10:55 |  Téma týdne
Zajímavý téma a skoro až kontroverzní či pikantní . Myslim , že každej by si měl uchovávat tajemství a hlavně na internetu - vtipný , že na facebooku nebo tady na blogu na sebe prásknu skoro všechno a najednou mám problém se podělit o to, co o mě nikdo neví . A víte co ? já vám to neřeknu , ono by se to taky dalo docela pěkně nebo spíš nepěkně využít , ale velmi ráda si počtu články na TT od vás všech ostatních , tak se snažte :D
Vaše poněkud vyčůraná Hrachajdice .

O mamince

Neděle v 9:24 |  Listopad 2018
Dlouho jsem váhala , jestli tenhle článek vůbec napsat - přece jen není o mě a taky nevim, jaký u vás vyvolá reakce . ale jdu do toho . Nechci, aby to vyznělo nějak hnusně , ale chci tu situaci popsat . Článek o mojí mámě, respektive o době, kdy odešla do důchodu .Teď je v něm už něco přes rok .
17 let se mnou byla doma a starala se o mě , pak chtěla být víc mezi lidma, což samozřejmě chápu a našla si práci ve školní jídelně . Časem jí zjistili rakovinu , dostala invalidní důchod a pracovala na 4 hodiny denně no a jak jsem psala , tak před rokem odešla do důchodu

Nejdřív jako asi každej si užívala nic nedělání a myslela jsem si,že jí to časem přejde a bude chtít mezi lidi . Jenže je to furt to samý . Jasně, přes týden u nich nejsem a stejně si myslim,že je to furt stejně, ať je víkend nebo ne . Když přijedu, tak pořád stejnej obrázek - máma od rána do večera za počítačem a televize je zaplá celej den . Občas luští křížovky . Nutno říct,že u nás ve městě není nic , kam by chodila , žádný spolky , nebo teda jsou , ale ona tam nechce . Nemá vůbec žádný koníčky - já nevim čtení , sport ,kino, ruční práce nebo,že by něco sbírala nebo tak . Je jí 61, nemocná není, takže ještě pořád má sílu a může všechno . Dokonce nemá ani kamarádky a nechce si je hledat . Jo, jednou za čas vyrazí s bejvalou kolegyní z práce na kafe, nebo se mnou, ale to je všechno . Jasně , já taky nejsem ten typ, co by měl tisíc kamarádů , ale u ní mi to přijde škoda , přitom není nijak zlá nebo konfliktní a obzvlášť na malým městě, kde nic není by měla mít aspoň někoho . Taky se změnila i vnitřně - často na mě zvedá hlas, dokáže na mě křičet i za to ,že jí přepnu televizi , že se chce dívat na něco jinýho . A je často nervozní . Taková nikdy nebyla a jako by jí to všechno patřilo a moje návštěva jí vždycky překážela . Hodně lidí se jí ptá , jestli se nenudí a ona , že ne . Že je prý pořád co dělat - což znamená vlastně jen vařit a občas se na pár hodin jednou týdně postarat o vnuka . Už to došlo tak daleko ,že dokonce ani nechce chodit nakoupit a nakupuje jen když jsem tu já ,ale o financích to není, peníze má .Taky hrozně nerada chodí ven , to už i já jí vžycky taham ven na procházku , protože jsem zvyklá chodit denně a bejt furt vevnitř zalezlá bych nedokázala . A když z ní přijde , tak hned sedne k tv a usne asi , že dýchá čerstvej vzduch . Je tu ještě táta , ale ten je věčně zavřenej v dílně, takže taky žádnej společník .

Docela mě ten mámy postoj překvapil jakože nebude dělat vůbec nic a i tak činí . Spoustu lidí v důchodu to už pak nevydrží bejt doma a někam jdou pracovat,ale máma ne . Myslim si,že je to prostě škoda , aby takhle trávila svůj důchod a to vždycky byla celkem aktivní. Pamatuju se , že když do něj odcházela , tak jsem se těšila , jak bude víc času někam jezdit na výlety spolu a tak a myslíte,že jezdíme ? snad ještě míň než předtím, pořád říká,že se jí nikam nechce . Dokonce jí neláká ani město , možnost si něco nakoupit v obchoďáku aspoň občas, protože u nich fakt nic není . To tam radši pošle mě a kolikrát když je něco v akci , tak to kupuju jen já a když tam třeba nemůžu , tak si to prostě nekoupí . Nechce nikam jít dál ani jezdit . Teda mimo toho jednou za rok k moři a tak 2x ročně do divadla . Samozřejmě je to její věc a upřímně já taky nejsem žádná aktivní osoba obklopená lidma ,ale snažim se mít každej den pokud možno jinej program ,abych jen neseděla na zadku . A když o tom s ní začnu mluvit , nechce mě poslouchat a tvrdí,že naopak já nic nedělám . Tak jako oproti ní jsem pořád aktivní .Prostě si myslim,že kdyby chtěla, tak si to prostě dokáže udělat , i kdyby žila sama někde na samotě , vždyť i na mozek to musí mít vliv a i víc zapomíná než dřív . Najít si aspoň nějakej koníček když kulturní život je u nás omezenej . Jenže žádnou změnu nechce a pomalu se z ní stává poustevnice . Ale dle mýho si zaslouží něco víc .
 


Pelmel

14. listopadu 2018 v 10:43 |  Listopad 2018
Jelikož se mi nechce psát x článů , tak to shrnu do jednoho .

O víkendu mi opět napsal pan divnej ,že je zápas . Vždycky píše všem vozíčkářům a on ani za 3 měsíce zřejmě nechce akceptovat,že už tam fakt nepřijdu , takže jsem mu slušně napsala , jestli by mi přestal psát tyhle pozvánky a vyřadil mě z adresáře , že je to zbytečný když už tam nepřijdu . Tohle nepovažuju za něco provokativního , můžu snad upozornit, že už ty maily dostávat nechci , ale on to zřejmě za provokaci považuje , protože mi na to nic nenapsal a mlčí . Těžko říct, jestli jsem mu zranila ego a nebo mě vymaže automaticky , to se uvidí až před dalším zápasem . Každopádně , jestli mi bude psát dál , tak se to dá brát tak , že se mnou nechce ztratit kontakt a že tam asi bude to, co si myslim už od doby , kdy přišel .

V neděli jsem se byla podívat na Svatýho Martina , jezdil mezi lidma na trhu a protože to byl jejich poslední den, tak lidí tam bylo fakt hodně , což na druhou stranu moc příjemný nebylo . Byla jsem zvědavá, jestli bude kůň jako loni - hnědák , hrající si na bělouše . Vážně - měl na sobě bílý prostěradlo :D , ale letos už našli koně odpovídající barvy . Byla jsem s našima, takže jsme si pak zalezli klasicky do cukrárny . Jen teda táta se tvářil jak boží u mučení . Původně jsem měla jet jen s mámou ,ale táta se pořád rozhodoval a nakonec přišel s tím,že pojede . Beru, jenže on nemá rád trhy a už vůbec ne cukrárnu. Věděl do čeho jde , ale stejně to nedal a poznamenal tim všechno . Ale to dělá pořád , někam se mu nechce , nikdo ho nenutí tam jet ,stejně jede a pak se tam tváří jak kakabus . Ale když ho vzít nechceme, tak se vždycky urazí . Taková rozpačitá a zvláštní akce.

V pondělí jsem byla zaúkolovaná koupit knížky , takže jsem vyjela do města do obchoďáku . Do toho obchoďáku , kde mají vždycky nejhorší vánoční výzdobu z celýho města - made in Amerika , tisíce světýlek , že by vám to vyvovalo epileptickej záchvat a naprosto nevkusná výzdoba . Loni to byli jeleni se Santou a letos postavičky od Walta Disneye . Jako vždycky hroznej kýč . Výsledek můžete vidět na fotce . Je smutný ,že ty český vánoce umírají , tohle mě hrozně vadí, že i děti tohle vezmou , že takhle tady mají vypadat Vánoce a navíc si nemyslim,že vůbec nějakej kačer Donald a Mickey Mause patří k Vánocům .

V úterý jsem si skočila do knihovny , měla jsem sice ještě čas s odevzdáním ,ale tentokrát jsem si nevybrala žádný, co by se dali dočíst až do konce , takže jsem musela jít pro nový . V knihovně přímo nevybírám podle obsahu - to bych tam strávila půl dne , někdy vyloženě beru, co mi přijde pod ruku a někdy se doma kouknu do online katalogu, co vlastně mají . Nutno říct ,že ty top knížky mají vždycky rozpůčovaný ,ale tentokrát jsem spokojená . Jsem fakt fanatik , takže jich mám zase 7 :D . Nedokážu si říct dost , tak snad to zvládnu přečíst za ten měsíc . Pak jsem taky byla na rehabce , sestra mi dala na víkend za úkol uvolňovat ramena a byla nadšená, jak krásně jsem cvičila a je to volný . Zvláštní je , že já jsem necvičila s tim skoro vůbec, asi méně je někdy více :D .

Dneska jsem byla ve městě , mrknout se po už posledním Vánočním dárku , ano posledním . Nesnášim pak ty tlačenice . Dárek pro tátu a jak se ukazuje, tak bude nejtěžší . Nejdřív jsem vůbec neměla nápad a pak mě napadnul kalendář s motorkama . Jenže nikde ho nemají a to vždycky bylo, že tohle měli všude . Byla jsem ve 2 krámech a nic . Ráda bych nějaký Choopery nebo historický , na silniční táta není . Asi se kouknu spíš někde na netu . Ráda bych to měla už po kupě, tak snad se mi brzo zadaří .


Média a Ježíšek

12. listopadu 2018 v 10:35 |  Téma týdne
Média jsou pro mě studna lživá , tak to bohužel bývá .
Pro sledovanost a čtivost dokážou cokoliv , vyvolat paniku i s hadrem na holi .
Lžou od rána do noci a už jim není pomoci .
Rozlišit pravdu od smyšlenky je těžký ,až to není hezký .
Politici jsou ve lži jedničky a i na konci budou mít zlatý rakvičky .
Ježíšek ten taky není , když se to dozvíte , svět se změní.
Rodiče nám o něm lhali ,aby nám krásný dětství dali .
Tohle milosrdná je lež , většinou však bolí , to mi věř .

Co bylo dál

10. listopadu 2018 v 8:25 |  Listopad 2018
Nakonec jsem tu středu zvládla , i když to, jak jsem psala,že bych nejradši zalezla do postele se nakonec skoro splnilo . Od rána mi bylo nedobře , nevim proč . Na zvracení , divnej krk .. I tak jsem ráno vyrazila do města na Martinskej trh , bylo to fajn a přišla jsem na jiný myšlenky , spousta stánků , i když je to pokaždý stejný ten sortiment. Trhu vévodí kolotoč s koňma a vypadá to moc hezky . Jen to počasí bylo podivný - zimou až zalejzalo za nehty , zataženo a všude mlha či co . Domů jsem se vrátila před obědem a hned po něm jsem si musela vzít prášek a na pár hodin jsem usnula jako špalek . Ani po probuzení mi nebylo nejlíp . Pak mě napadlo ,že by to mohlo bejt z tý rehabky , co jsem měla den předem , on i ten žaludek mohl být z toho a nebo všechno dohromady a taky asi i ten Real , ačkoliv jsem se snažila na to nemyslet , ale hlavně večer v posteli byl krušnej ,ale už to mám za sebou . Druhej den už mi zase bylo dobře a i to sluníčko začalo svítit .

Taky jsem byla podruhý na rehabce . Přijela jsem tam na oběd a měli knedlíky , zelí a maso , pěkně si tam jí teda . Sestra Šílená stejnej matroš jako poprvé . Tentokrát jsem si dala záležet, aby neměla sebemenší výtku . Přede mnou nikdo nebyl , jen ona vylezla a že mam chvíli počkat,že tam má hroznej bordel , upřímná je , to zase jo . Najela jsem tam vzorně - nohy opřený , bederka ukázkové přitisknutá k opěradlu .. a ona mě pochválila , jo !! . Jenže hned zase začala , že sedim víc na pravý straně a přišla s vychytávkou hodnou Járy Cimrmana ,abych si dala pod lopatku molitanovej míček a já byla víc na levý straně , co k tomu říct ? Jedině to,že v úterý mi vehementně tvrdila , že sedim blbě úplně na opačný straně . Pak se ptala , jestli mě to po ultrazvuku bolelo a já,že ano . Řekla jsem ,že mi ta bolest nešla do hlavy ,ale spíš do ramen . Řekla mi, ,že mám krk volnej ,ale horší jsou ramena . Nemusim asi už psát,že v úterý mi tvrdila opak - že mam hroznej krk a ramena krásně volný . Tak nevim - jsem divná já , když za 3 dny se to najednou "přesune " jinam a nebo ona ?

Pak mi zase začala tvrdit , že nejhorší, ale úplně nejhorší jsou najednou ty moje svaly vepředu , ty hrudní, že to taky tahá ten krk . Takže mi tam něco mačkala , což bolelo a za komentáře : jé , vy to máte hrozný . V zápětí jí volal nějakej milenec , vrkala tam s nim , jak nějaká puberťačka a že se těší na večer . Opět mě naúkolovala a byla jsem volná .

Já nevim , třeba bych i ráda cvičila co mi řekne ,ale nevim co. Pokaždý mi řekne něco jinýho a objeví nějakou novou část těla, která je dle ní ještě horší než ta předchozí . Už se nevyznám v tom , co mám dělat a co ne a jestli to na tu určitou část pořád ještě platí . Něco mi doporučí a vzápětí to zase změní . Příště jdu v úterý , takže očekávám , že nejhorší, ale úplně nejhorší budu mít zase něco jinýho . Začínam se sázet sama se sebou , která část to bude .

Sestra Šílená aneb rehabilitace

7. listopadu 2018 v 7:53 |  Listopad 2018

Včera jsem byla poprvé na rehabce . Vyjela jsem radši o trochu dřív , kvůli výtahu a tak. "Už " fungovaly oba . Cestou přistoupily nějaký sestry , byla jsem otočená zády a tak jsem je neviděla . Výtah přestal jet , já ze srandy řekla,že dneska jsem poprvé a tak musim udělat dojem,že přijedu včas a co čert nechtěl , ozvala se sestra,že už na mě čeká , tak jsem se otočila a byla to ta sestra z elektra , ke který jsem měla jít , takže celej výtah propuknul v huronskej smích . Fakt jsem netušila ,že je tam zrovna ona . Holt malá nemocnice . Přijela jsem na lůžkový a tam zrovna oběd , vonělo to tam docela hezky .

Ultrazvuk v pohodě , na 5 minut , dává se mi na šíji . Tělocvična pro ambulantní pacienty je o patro níž .Chtěla bych vědět, kdo vymyslel tohle "inteligentní " řešení tyhle přesuny . Samozřejmě jsem asi 5 minut čekala na výtah . Dole se nechodí na lůžkový ,ale tělocvična je na chodbě , z jedný strany je LDN , žádný pěkný pokoukání to není , zrovna tam vezli z výtahu nějakou paní na posteli a sotva koukala . Navíc tam to není vůbec opravený jako " u nás " a působí to tam fakt hrozně , tma a sklíčenost .

Ovšem opravdovej děs nastal když sestra otevřela dveře . Stála tam ! ta, co mě měla loni , ta, o který jsem tady už psala . Ta sestra Šílená . Můžu říct ,že mi okamžitě přestalo všechno bolet . Furt stejná - mluví se mnou jako s polovičním děckem , namele toho , neustále mě úkoluje a hořekuje ,jak mam tu krční páteř špatnou .. tak proto tam asi chodim, že. Ovšem včera se překonala : hned jak mě viděla , tak začala,že mam špatnej posez na vozíku , samozřejmě , má právo mi to vyčíst ,ale musela hned ty první vteřiny, co mě viděla ? tohle nesnášim , hned jak vjedu ,už se jí něco nelíbí . Pak začala ,že mnohem horší než krční páteř mám bederní páteř a že jsem tam radši měla chodit s tou bederní .WTF ?!! . S bederní, která mi nikdy v životě nebolela a nikdy jsem s ní problémy neměla, tak jak mam vědět ,že je nějaká špatná ? Řekla mi ,že když mi trčí nohy dopředu, že to tahají ty záda - řekněte mi něco, co už nevim . Takže mě naúkolovala cvikama , já vše odkejvala , uvolnila mi krk a jela jsem domů .Fakt jsem si před ní připadala jak nějaká neposlušná školačka .

Chápu,že sestra chce pomoc ,ale myslim si,že o tý mojí diagnoze ví naprostý prd a že některý úkony , který mám dělat na záda mi spíš ještě uškodí . Prostě není studovaná pracovat s DMO a ještě se spastičkou ( zvýšený svalový napětí po celým těle ) jako já . Nejlepší je se soustředit jen na záda a nechat tu mou hlavní diagnozu plavat , protože tyhle fyzioterapeutky , který cvičí všechny fakt o tomhle nic neví a nemají zkušenosti , ale holt se najdou takový , který prostě musí do všeho ..a když jí naznačim,že takhle asi ne , tak si stejně jede podle sebe . Někdy je prostě lepší nebejt zbytečně aktivní . Napoprvé mi to celkem bolelo - ultrazvuk to hlavně rozbouřil ,ale počítala jsem s tim, že to bude pak bolet. Koneckonců nedělali mi to poprvé . Večer jsem sice měla menší krizovku , bolela mě hlava a tak, ale zvládla jsem to . Tak je aspoň vidět ,že se s tím něco děje . A myslim,že právě ten ultrazvuk mi pomáhá nejvíc ze všeho .

Uf, tohle bude dlouhý , pekelně . Proč si vždycky musim všechno vyžrat , fakt . A já , ač nejsem moc povídací, tak jsem po tomhle zatoužila - ne si povídat o tom, jak jsem na tom zdravotně a upřímně při kulometu slov sestry Šílený se ani ke slovu dostat nelze, ale docela bych si povídala o životě . Přece jen lidí tolik kolem sebe nemám ,ale tahle jede jen na můj zdravotní stav a nic jinýho jí nezajímá . Vlastně ano , jestli dbám jejich pokynů . Je to prostě otravný . Nutno podotknout ,že přede mnou byl pán a když odcházel , tak ho taky slušně cepovala za zavřenýma dveřma . Za mnou byl taky pán, zřejmě poprvé a koukala taky na něj dost kriticky . Jakoby měla nějakej rentgenovej zrak v sobě a hned zjistila nedostatky . Jó, jedeme v tom všichni, pánové, je totiž pouze jedna sestra vyčleněná pro nás ambulantní , tak máme všichni stejnou a jistě všichni zažijeme spoustu "legrace ". Ale tak jestli mě to má aspoň na chvíli pomoct od bolesti , tak vydržim všechno a taky jdu tam jen párkrát .

Nezměněné Dušičky aneb nejez mi v autě

5. listopadu 2018 v 14:05 |  Téma týdne
Jak jsem už avizovala o víkendu jsme byli na Dušičkách . Jezdíme takhle snad už 20 let v čistě dámským složení , i když poslední roky nám to "kazí " synovec . Jezdíme na hrob nějaký mámimo tety, kterou jsem nikdy nepoznala a tak to není ani nijak depresivní . Klasika je pak návštěva cukrárny , kam jezdíme opravdu jen jednou za rok , takže si to náležitě užíváme .Tentokrát jsme jeli až po obědě ,abysme toho tolik nesnědli i v cukrárně . Dřív jsme si dokonce kupovali i zákusky domů,ale už to neděláme , jednou nám v autě do zákusků spadnul vozejk a bylo to traumatický, protože zákusky v čudu a taky cukrárna má jiný majitele a nemají tam výběr , takže ani není co si koupit pomalu .


Už samotnej nástup do auta připomíná komedii asi tak na 10 minut , jelo nás celkem 6 plus vozík , takže trvá než každej zaujme svou pozici . Auto jelo dost ztěžka a to nejen proto ,že jela ségra , která je trochu těžkotonážní . Hřbitov je fakt hezkej , s krásným výhledem . Malej se furt ptal , jak je to s mrtvýma v hrobech , bůhví,že jsem odjakživa hodně morbidní , takže jsem se ráda ujala výkladu a dítě se asi nevyspí tak 14 dní bych tipla . Zažili jsme chvíle děsu, když jsme poslali ségru s autem napřed k cukrárně - šla nám naproti a nikdo nevěděl proč . Jakože tam mají zavřeno ? není tam místo ? kam jinam pojedeme ? Naštěstí otevřeno měli , ale ty chvíle nejistoty než k nám došla byly mučivý . V cukrárně měli na zdi obrazky Kurta Cobaina a Chestera Benningtona , oba už mrtvý, bohužel , takže taky se to hodilo k Dušickám . A protože oba miluju už od mala a hodně mě muzikálně v životě nasměrovali , bylo to fakt nádherný - zákusky a oni , co si víc přát , než být v takový společnosti . Neteř tam potkala bejvalýho spolužáka ze základky a řekl jí,že jí to sluší , jak to ta holka dělá fakt nevim , mě tohle nikdo neříká .


Cestou zpátky nás napadlo koupit si hranolky , pizzu atd . Můj táta je totiž úzkostnej na auto a bordel v něm , nesmí se v něm jíst atd . Tak jsme se provokativně všichni vyfotili s jídlem v autě a poslali jsme mu to . Ségra hned jak jsme přijeli pro jistotu odjela ,aby se na ní neseslal boží hněv v podobě otce , ale vzal to celkem v pohodě , jestli ovšem nebude v noci drhnout v autě koberečky . Jo tatínku - změna je život . Ale povedla se , co myslíte ?


Kterak přežít Real Madrid

2. listopadu 2018 v 14:38 |  Listopad 2018
Ve středu 7. listopadu budu mít kritickej den . Přijede Real Madrid , ten klub kvůli kterýmu se to všechno stalo , kvůli kterýmu jsem se rozešla s panem divným , přiznam se , že mi to není jedno,že to je a já tam nebudu . Snažim se úplně vytěsnit ,že nějakej Real vůbec bude , pro mě to má hrozně trpkou příchuť . Moje hlava může dělat,že Real nebude ,ale vyhnout se tomu nedá . Už teď je ve městě spoustu vlajek ligy mistrů a že budou hrát zrovna s nima a celý město se bez nadsázky "oblíkne " do svátečního hávu . Bude to všude - v rádiu, televizi , v novinách a na internetu . Ani dívat se v televizi na to nebudu , na tohle fakt nemám . Nejradši bych ten den si zalezla do postele a vylezla až ten další . Už teď poslouchám komentáře , jak mají všichni z toho husinu, blablabla , můj švagr byl na Realu přímo v Madridu když hráli s Plzní , samozřejmě mu to přeju, ale poslouchat to prostě bolí .

Navíc včera pan divnej poslal všem email a tenhle zápas označil jako zápas století , jako vážně mě chce provokovat ? Šlo hlavně o to, že minule prý někdo nemohl a poslal za sebe doprovod , což by neměl a že kdo nebude moct, že mu to mají říct a vrátí mu peníze , ale,že na Real tohle nepůjde jen, aby přišel doprovod . Ale aby třeba nabídnul levnější lístek, když by někdo nemohl to zase ne . To je právě ten jejich " dokonalej " balíček , kdyby se to dalo koupit jednotlivě , tak se jim tohle neděje . Navíc jsem vyrozumněla , že bude i více míst , takže evidentně, kdo zaplatil , ten tam je ačkoliv třeba ani nefandí Plzni , ale to jsem předpokládala,že to tak dopadne . Najednou nevadí,že chceš jen na Real, hlavně,že cáluješ . Už , aby to bylo za náma , fakt jo . Navíc ten mail byl hodnej nějakýho schizofrenika - první část hrozně děkoval ,že chodí na zápasy i když je zima a napsal tam,že děkuje těm i kdo nechodí a fandí z domova - že by narážka na mě ? . Druhá část, poněkud ostřejší s tim doprovodem,že takhle teda ne a poslední zase,že nás všechny srdečně zve na promítání zápasu někam na plátno . Evidentně našlapuje opatrně a nechce si to rozházet i se zbytkem . Počítám s tím,že mi ještě pak přijde mail jakože děkuje všem , který se zůčastnili naživo a jak to bylo úžasný , ale to už vydržim . Tušila jsem , že až to bude , že nebude ohleduplnej , ale já se nenecham vyprovokovat , už ne . Těch pár dnů musim zatnout zuby a až ta euforie odejde , bude zase líp .
A nebojte , když už sem se tak pracně dostala do režimu " je to fajn " , tak v něm chci i nadále pokračovat . Jen tenhle článek se nedal napsat nijak optimisticky , nechci si lhát ,že tohle se mě nedotýká a hážu na to bobek . Nejde to jen tak přejít , když se o tom všude píše, ale věřim,že bude zase fajn .

Neplánovaná výstava a dny příští

1. listopadu 2018 v 12:30 |  Listopad 2018

Před chvílí jsem se vrátila od sebe a víkend budu trávit u našich . Cestou jsme se rozhodli , že se stavíme u nás v kulturáku , kde stále probíhá výstava ke stem letům republiky . Překvapilo mě , že tam byla spousta dětí ze školy , i když by mě to asi překvapovat nemělo . Chtěli jsme zaplatit vstup, ale nikdo nebyl u pokladny , tak jsme šli dál. Byly tam 2 třídy a dva pánové , který jim dělali výklad . Tak jsme si všechno prošli sami , spousta uniforem, zbraní a náčiní . Jediný, co mi tam trochu chybělo byl nějakej text co je co a taky bych uvítala, kdyby se to stahovalo víc ke Staňkovu , ale tohle bylo obecně . Pak si nás všimnul pán a šli jsme teda zaplatit vstup . Pán měl přestávku mezi třídama a udělal krátkej výklad i nám, mluvil fakt zajímavě . Doporučil nám , ať se přidáme k jedný třídě a posloucháme výklad taky ,myslel to dobře ,jenže velký prostory a děti hlučí , takže jsme neslyšeli nic , škoda . Evidentně jsme si vybrali špatnej čas , ale nevadí , i těch 30,- jsem jim dala ráda , protože bylo vidět ,že jsou to nadšenci a určitě jim to dalo spoustu času a práce všechno nasbírat . Tyhle lidi si peníze za to zaslouží . Takže tak - určitě by bylo lepší tam být sami, v klidu a určitě bysme dostali i ten výklad , ale i tak to bylo fajn a zajímavý . A je vždycky fajn jít někam neplánovaně .

A mě čeká tedy víkend u našich , v sobotu jedeme na Dušičky a na to se hodně těším , jezdí nás hodně a vždycky je o čem psát , je sranda ,takže určitě to sem taky pak napíšu .



Kam dál